Povstání předcházel teror

09. 05. 2020 | 10:30
Přečteno 3473 krát
ČT šíří v Německu video obviňující Čechy ze zvěrstev spáchaných v květnu 1945, neříká k tomu kontext.

Letošní vzpomínání květnového povstání je zcela ve stínu uměle rozhýřených diskuzí o vlasovcích a Koněvovu pomníku, ale já bych zde rád připomněl jiná dvě témata. Tím prvním je výrazný posun v nahlížení květnového povstání v pracích historiků, kteří jej už nevidí jako Pražské povstání, ale mnohem víc akcentují události na venkově. Především povstání začalo v Nymburku, pak se přeneslo do Poděbrad, a postupně vznikala různá ohniska i jinde na venkově. To, že povstalo více regionů, je důležité. O těchto regionálních kontextech psal na různých místech Tomáš Jakl, má o tom i kapitolu v naší knize Střední Čechy 1918-2018.
Druhá věc, na kterou se zapomnělo, je, že povstání vypuklo v atmosféře zostřujících se represí proti civilnímu obyvatelstvu. To je třeba připomínat zvlášť teď, když ČT jednostranným dokumentem Davida Vondráčka Zabíjení po česku z roku 2010 odstartovala několik let trvající trend obracení znamének a popírání reality německé vlády v protektorátu. Před pár měsíci jsem na youtube narazil na tento německý klip, z videotéky bulvárního časopisu Bild, jenž je úryvkem z Vondráčkova dokumentu. Více než jeden milion shlédnutí a explicitní německé komentáře ukazují, že převracení znamének a „dekontextualizace“ už mají výsledky. Ve světle těchto skutečností mi připadá pokrytecké, když se ČT letos k svým „zásluhám“ nijak nevyjadřuje.
Podle německé verze jde o blíže neurčené střílení německých civilistů, kde ale nevidíme, kdo střílí. Komentář sice říká „není jasné, zda spoušť zmáčkli ruští vojáci nebo Češi“, ale vzápětí z něj jednoznačně obviňuje Čechy a v tom duchu to komentují i uživatelé. Dnes víme, že jde o „masakr na Bořislavce“ v Praze a hned po vysílání Vondráčkova dokumentu 6. 5. 2010 upozornil novinář Pavel Baroch na aktualne.cz, že vraždu dle historiků spáchal ruský voják, ne čeští civilisté. Indicie jsou sice slabé, ale historik Eduard Stehlík k tomu podal pár postřehů již tenkrát a doplnil je v roce 2018 zde. I Tomáš Staněk konstatoval, že „masakr“ dle spisů z roku 1947 nařídil neznámý rudoarmějec. Tvůrce filmu David Vondráček si sice zajel do Německa převzít cenu Svazu vyhnanců a čtvrt milionu Kč, ale sdělení svého „šok-dokumentu“ neuvedl na pravou míru… Místo toho pak začal připravovat dokument o tom, že TG Masaryk byl levobočkem císaře Franze Josefa. A to není vtip, ani kachna, dal o tom dokonce rozhovor britskému BBC…

Zvyšující se teror
Mně osobně tedy ostré formulace německých uživatelů přeci jen stály za to vrátit se k událostem května 1945. Naprostá ignorance kontextu totiž nevyhnutelně vede k výhradně „rasistické“ interpretaci pohnutek – Češi prostě takoví jsou, tak je to. Předně Němci před koncem války vyhrocovali represe i vzájemné vztahy s Čechy. Pro boj s partyzány byly vytvořeny zvláštní jednotky, které postupovaly podle služebního řádu pro potírání banditů, a KH Frank vydal v červenci 1944 tzv Feuerschutzstellung und Schießbefehl, který opravňoval při represích zabíjet i civily a dokonce i celé vesnice. Ačkoliv není tento pokyn tak známý jako Heydrichovo „vyhlášení civilního výjimečného stavu“, mělo podobně drastické důsledky.
Výsledkem bylo v dubnu a květnu 1945 několik vypálených a vyvražděných vesnic na východní Moravě – Ploština patří k nejznámějším, ale byl tu i Salaš na Moravě, Zákřov, Vařákovy Paseky a později Javoříčko na Olomoucku. Zabíjeli i děti starší 15 let, některé oběti upalovali zaživa. Možná i tady někteří před smrtí prosili, ale není to natočeno na film… Během květnového povstání, když nacisté nervózně lámali odpor při ústupu na Západ, vyvraždili vesnici Leskovice u Pelhřimova. Při bojích okolo Prahy, pak jednotky SS bojové skupiny Wallenstein postřílely obyvatele Dolních Břežan u Prahy anebo civilisty v Lahovicích na soutoku Berounky a Vltavy. Další masakry spáchané v Praze najdete zde.
Zadruhé Němci úmyslně vyzbrojovali německé civilní obyvatelstvo, což si český odboj vyložil jako přípravy na gerilovou válku pro dobu „až se to zvrtne“. O tom jsou zprávy odboje už ze srpna a září 1944. Němečtí civilové pak skutečně vraždili a během povstání v Praze stříleli i do lidí na ulici. Počínali si krutě, dle Stehlíka třeba vypichovali zajatcům oči…
Zatřetí 25. dubna 1945 vzal Hitler Frankovi vládu nad protektorátem a svěřil nařizovací pravomoc výhradně do rukou velitele skupiny armád Mitte Schörnerovi. Pokud si ještě lze představit vystupňování stupňovaného teroru, tak to nastalo.

Německá vojenská převaha
Málo se mluví o tom, že v okamžiku vypuknutí povstání byla v okolí Prahy nebezpečná koncentrace německých vojsk, která se po pohybu východní fronty ještě zhoršila. Předně na jih od Prahy se nacházelo obrovské vojenské cvičiště zbraní SS Böhmen s bojovou skupinou Wallenstein. Spadali pod vrchní velení šílence jménem von Pückler-Burghauss, který v době povstání velel esesákům z budovy právnické fakulty v Praze, pak se přesunul na benešovské cvičiště. To jeho esesáci zabíjeli civilisty v Dolních Břežanech. Von Pückler-Burghauss bojoval až do 12. května, kdy spáchal sebevraždu v Čimelicích. Na východě bylo cvičiště Milovice s bojovou skupinou Milowitz a na jihozápadě v Brdech cvičiště Kammwald. Kromě nich se k Praze obrátila i bojová skupina generála Reimanna od Českého Brodu a ze severu od Litoměřic vyrazila k Praze bojová skupina 4. pluku SS Der Führer.
K dalšímu posílení došlo 7. května 1945, když velitel skupiny armád Mitte Schörner vydal rozkaz, že se mají všechny jednotky přesunout z východní fronty na západ, tedy přes Čechy… Osvobozovací operace Rudé armády měla ten den teprve začít, ale místo rudoarmějců jeli jásajícím Čechům vstříc německé frontové divize…
K diskuzím snižujícím roli Rudé armády připomeňme, že Němci prchali před Rudou armádou. Jejich hlavním cílem bylo zajistit si průchod Prahou na západ, do amerického zajetí, ne Prahu dobýt.

Transporty smrti
K doplnění obrazu si uvědomme, že ve stejné době přes Čechy křižovaly transporty smrti, v nichž Němci likvidovali zbytky vězňů z koncentračních táborů různého typu a řada podobných internačních zařízení se nacházela i na našem území.
Samozřejmě tu byl Terezín, který byl v květnu 1945 zastižen epidemií tyfu, takže z něj vězni nemohli odejít. Byl tu ale i internační tábor pro muže ze smíšených židovských manželství v Postoloprtech, blízko dějiště jiného masakru, o němž mluví Vondráček v oceňovaném dokumentu.
Mnoho takových menších táborů bylo na území výše zmíněného cvičiště zbraní SS Böhmen. Ty byly evakuovány v dubnu a květnu 1945. V Hradištku na soutoku Vltavy a Sázavy byli vězněni francouzští vojenští zajatci. Němci jich část postříleli na silnici, další pohybu neschopné pozabíjeli injekcemi před evakuací. Zbytek vězňů z této oblasti – nejen Francouzů – byl evakuován vlakem, který jel ze severu přes Prahu do jižních Čech. Při zastávce v Olbramovicích 1.-7. května 1945 esesáci z benešovského cvičiště část transportu postříleli rovnou na veřejnosti.
Tento ohromný transport, který sbíral vězně z různých táborů, projížděl předtím 29. dubna 1945 přes Roztoky u Prahy, kde se místním podařilo vlak zdržet a pomoci části vězňům k útěku. Filmové záběry místního fotografa Jiřího Krejčího a fotografie Vladimíra Frymana dokládají širokou účast veřejnosti. Lidé z okolních vesnic nosili na nádraží jídlo, zdravotníci ošetřovali nemocné a několik vězňů propašovali do chudobince, kam se esesáci báli vstoupit, protože tam prý leželi pacienti s tyfem. Bohužel po odjezdu vlaku zůstalo na nádraží devět mrtvol neznámých vězňů. Občané místních vesnic jim uspořádali veřejný pohřeb „v posvátné půdě Levého Hradce“. I toto dokumentuje dobový snímek Jiřího Krejčího. Jeho záběry dokazují skutečně početnou účast i soucit, a to vše 4. května, tedy před německou kapitulací!
Dobové záběry z Roztok využili němečtí filmaři Andrea Mocellin a Thomas Muggenthaler k mnohem zajímavějšímu dokumentu Todeszug in die Freiheit, který líčí chování české veřejnosti jinak než Vondráčkův nechutný snuff movie. Je možné, že Češi jednoduše soucítili s oběťmi a nenáviděli vrahy.

Původní dokument Roztoky (1945 / 1960)
Todeszug in die Freiheit (2018)

PS Vondráček sice ze svých zevšeobecňujících tvrzení nic nevzal zpět, zato v r. 2015 tvrdil v článku Kdo před 70 lety zabíjell, že Aleš Kýr objevil unikátní dokument, který vyvrací tezi o Rudoarmějci. Vraždili prý Češi. Jde o jakousi hromadnou situační zprávu z r. 1947, kde se tvrdí, že 9. 5. 1945 muž v uniformě rudé armády svým neuváženým chováním strhl dav, který prý transport 40 lidí postřílel, když projížděli kolem kina Bořislavka. To je v rozporu se záběry, na nichž oběti střílí jeden střelec, žádný dav. Unikátní dokument neobsahuje žádné konkrétní údaje, ale vyplývá z něj, že mělo jít o české kolaboranty - nezmiňuje Němce - a že měli být na cestě z internace do (nucené) práce. Podle toho by se dalo něco zjistit. Co asi neuváženého muž v uniformně RA udělal?

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy