Je skutečně obtížné ignorovat podezření, že ČEZ tají skutečné důvody, proč si jako svého dodavatele vybral společnost CEEI, a snaží se je skrýt za dnes již nefunkční vztah mezi CEEI a německým výrobcem GNS.

Vážení čtenáři, díky za vaši trpělivost. Trvalo několik dní, že se podařilo rozklíčovat výroky o firmě CEEI, pronesené tiskovými mluvčími ČEZu a německé společnosti GNS, jež sídlí v Essenu a je nejvýznamnějším evropským výrobcem kontejnerů na skladování vyhořelého jaderního paliva. Jen připomínám, že CEEI je firmou, již si ČEZ v roce 2008 vybral, aby naplánovala a postavila mezisklad vyhořelého jaderného paliva v areálu jaderné elektrárny Temelín.

V jednom svém starším textu („Appian nachytán“) jsem popsal čtyři důvody vedoucí k pochybnostem o transparentnosti výběru společnosti CEEI managementem ČEZu. Zaprvé se jedná o velký rozdíl mezi náklady na výstavbu temelínského meziskladu a cenou ekvivalentního zařízení v Bavorsku, zadruhé o neproniknutelné tajemství týkající se skutečného vlastnictví firmy, zatřetí o údajné finanční vazby mezi dřívějším majitelem CEEI registrovaným v Lichtenštejnsku a společností Appian, odkryté švýcarskou policií a zveřejněné v MF Dnes, a začtvrté o profil výkonného ředitele CEEI, právníka Jiřího Kováře. (Někteří čtenáři si možná Kováře pamatují z počátku devadesátých let, kdy byl místopředsedou ODS. V červenci 1993 musel opustit funkci ředitele Úřadu vlády po obvinění, že vydíral své oponenty v ODS. Kromě toho, že je specialistou na vyhořelé jaderné palivo, je Kovář podobně jako řada dalších úspěšných českých podnikatelů nadšeným golfistou. Loni neuspěl ve volbách prezidenta České golfové federace.)

Pátý důvod se objevil v uplynulých několika dnech. Jedná se o zjištění, že CEEI pravděpodobně zkresluje povahu svého vztahu s německou společností GNS a její dceřinou společnostní WTI. Ještě důležitější pak je, že se tohoto zkreslování možná účastní také ČEZ. Rád to vysvětlím.

Tento týden ČEZ prohlásil, že „CEEI v kvalifikaci prokázala splnění požadovaných referencí spoluprací s WTI (licenční smlouva mezi CEEI a WTI Wissenschaftlich-Technische Ingenieurberatung GmbH z 13.4.2007 je jednou z příloh smlouvy).“ Předtím ČEZ prohlásil, že CEEI drží „exkluzivní licenci od GNS a WTI na dodávky dočasných úložišť jaderného paliva v zemích východně od Německa.“

Prohlášení GNS však záležitost představuje v poněkud jiném světle. Ve své písemné odpovědi médiím z minulého týdne zástupci GNS tvrdí, že „ve fázi plánování projektu dočasného úložiště v jaderné elektrárně Temelín probíhaly rozhovory se společností CEEI ohledně licencování technického řešení dočasného úložiště vyvinutého WTI, dceřinou společností GNS.“ Jak ale dále vysvětlili, „ČEZ svěřil naplánovaní a výstavbu dočasného úložiště společnosti CEEI s využitím odlišného technického řešení vyvinutého a schváleného v České republice. V důsledku tohoto rozhodnutí ČEZu pominula potřeba, aby WTI poskytla svou licenci. Spolupráce s CEEI proto byla ukončena.“

Toto prohlášení zpochybňuje věrohodnost vychloubačného tvrzení společnosti CEEI o existenci jejího „regionálního partnerství“ s GNS a WTI. Toto tvrzení je v současnosti stále umístěno na několika místech webové stránky CEEI. Zavádějící marketing je jedna věc. Mnohem důležitější ale je, že to, jak svůj vztah s CEEI chápe GNS, mění smysl verze, kterou novinářům předkládá ČEZ. ČEZ prohlašuje, že jeho rozhodnutí přejít z německého na české technické řešení přišlo v důsledku toho, že „v průběhu plnění díla CEEI, podporovaná experty WTI, zjistila, že transformace německého projektu do českého legislativního prostředí a zajištění souladu s již získanými povoleními by byly delší než předpokládala. ČEZ proto přistoupil na změnu technického řešení skladu, které umožňovalo splnění požadovaného termínu uvedení skladu do provozu.“

Z toho vyplývá, že ke změně v preferovaném technickém řešení došlo až poté, co byla zakázka poskytnuta CEEI. Naproti tomu prohlášení GNS („... probíhaly rozhovory se společností CEEI ohledně licencování technického řešení dočasného úložiště vyvinutéhoWTI. ČEZ ale svěřil naplánovaní a výstavbu dočasného úložiště společnosti CEEI s využitím odlišného technického řešení vyvinutého a schváleného v České republice. V důsledku tohoto rozhodnutí ČEZu pominula potřeba, aby WTI poskytla svou licenci...“) naznačují, že změna preferovaného řešení proběhla ještě předtím, než CEEI zakázku od ČEZu dostala.

Celé to tedy můžeme shrnout takto:

Vztah mezi CEEI a GNS, který se točil kolem rozhovorů ohledně poskytnutí licence na využití technologického řešení GNS v České republice, skončil ve chvíli, kdy se ČEZ rozhodl přejít od německého řešení vyvinutého GNS k českému řešení výstavby meziskladu vyhořelého jaderného paliva v elektrárně Temelín.

ČEZ tvrdí, že si vybral CEEI proto, že měla licenci na použití řešení od GNS, a že poté, co CEEI jednou vybral kvůli existenci údajné licence (což bylo také součástí smlouvy mezi ČEZem a CEEI), přešel k českému technologickému řešení lépe odpovídajícímu jeho potřebám. Ale zůstal ve smluvním vztahu s CEEI.

GNS naznačuje, že její vztah s CEEI skončil ještě předtím, než si ČEZ vybral CEEI, a to z toho důvodu, že její vlastní řešení nevyhovovalo potřebám ČEZu.

Pokud byla důvodem výběru CEEI existence licence na využití německého řešení a pokud toto řešení bylo ČEZem opuštěno ve prospěch českého řešení ještě předtím, než byla zakázka udělena CEEI (pokud tedy můžeme vysvětlení podanému ze strany GNS věřit), nemělo to snad vést ke snížení atraktivity CEEI pro ČEZ? I pokud bylo rozhodnutí o opuštění německého řešení přijato až po udělení zakázky CEEI, nemělo to mít dopad na vztah mezi CEEI a ČEZem, protože smlouva mezi nimi přímo obsahovala odkaz na licenční ujednání s WTI? Připomeňme si, co samotný ČEZ přesně řekl: „CEEI v kvalifikaci prokázala splnění požadovaných referencí spoluprací s WTI (licenční smlouva mezi CEEI a WTI z 13.4.2007 je jednou z příloh smlouvy).

Je proto obtížné ignorovat podezření, že ČEZ své skutečné důvody pro vývěr CEEI za nyní nefunkční vztah s GNS pouze skrývá. Takové podezření bychom mohli odmítnout jen tehdy, pokud by byla jistota, že mezi CEEI a managementem ČEZu nexistovaly žádné zvláštní vztahy. Dokud však většinový akcionář ČEZu, tedy stát zastupovaný ministerstvem financi, nenařídí nezávislý audit této transakce, pochybnosti o transparenstnosti smlouvy mezi CEEI a ČEZem zůstanou.