Piatok trinásteho templárov

04. 10. 2007 | 13:26
Přečteno 14856 krát
Pred 700 rokmi došlo k udalosti, ktorá tvorila dejiny. Francúzsky kráľ Filip IV. Pekný 13. októbra 1307 udrel na najstarší vojenský náboženský Rád templárov a jedným úderom ich zlikvidoval. V piatok, 13. októbra 1307, francúzska kráľovská polícia posilnená vojakmi vstúpila do templárskych kláštorov po celej krajine a pozatýkala všetkých templárskych rytierov, ktorých tam našla. Obvinili ich z popierania Krista, sodomiu a obscénnosti pri prijímaní do Rádu.

Nasledovali roky väznenia, vyšetrovania, mučenia a cirkevných a kráľovských súdov. Zatknutých mníchov – rytierov odsúdili na dlhoročné väzenské tresty alebo upálili. Veľmajstra Rádu Jacquesa de Molay upálili v marci 1314 v Paríži. Procesy a rozsudky proti Templárom sa označujú za najväčší justičný zločin stredoveku. Od úderu na templárov uplynulo 700 rokov.

Na začiatku bola prvá krížová výprava do Svätej zeme koncom 11. storočia. Križiaci dobyli Jeruzalem a založili malé Jeruzalemské kráľovstvo. Do Svätého mesta začali prúdiť skupiny pútnikov z celej Európy. Putovanie po dnešnom Izraeli, Libanone, či Malej Ázii vôbec nebolo bezpečné. Pútnikov prepadávali bandy lúpežníkov a v lepšom prípade ich iba obrali o majetok. Z Jeruzalema začali vychádzať v ústrety pútnikom malé skupiny rytierov a doprevádzali a chránili ich až po cieľ ich cesty. Rytieri získali rýchlo vysoké uznanie. Križiacky kráľ Jeruzalema ponúkol rytierom na ubytovanie časť svojho paláca na Chrámovej hore. Tak prišli rytieri k svojmu menu – templum, chrám, templári. Cirkevný snem v r. 1128 uznal templárov ako prvý rytiersky rád. Členovia rádu boli mnísi, ktorí s mečom v ruke bojovali za vtedajšie náboženské hodnoty. V skutočnosti to boli nekonečné vojny proti mohamedánom. Vo Svätej zemi, v Španielsku a dokonca aj v Strednej Európe bojovali proti Tatárom. V r. 1291 pri páde poslednej križiackej pevnosti do rúk moslimov, prístavu Akkon, vytvorili obrannú reťaz proti útočníkom, aby utekajúce ženy a deti mohli nastúpiť do lodí. Všetci templári vtedy padli.

Templári začali ako chudobní rytieri, ale za dvesto rokov svojej existencie sa z nich stal bohatý rád. Čoskoro po svojom vzniku začali poskytovať aj iné služby než iba ochranu bezbranných pútnikov. Keď chcela šľachtická rodina v Európe poslať peniaze svojmu príbuznému bojujúcemu vo Svätej zemi, bolo by nebezpečné dopravovať hotové peniaze – a iných vtedy nebolo – po súši a po mori do dnešného Izraela. Stačilo zložiť zasielanú sumu templárom v Európe, Templári vydali potvrdenku a na potvrdenku vyplatili templári povedzme v Jeruzaleme rovnakú sumu. Na templársku loď plaviacu sa po Stredozemnom mori sa neodvážili zaútočiť žiadni piráti. Templárske pevnosti či v Európe alebo vo Svätej zemi boli najspoľahlivejšími trezormi pre uschovávanie peňazí a zlata šľachty a dokonca aj kráľov. Templári síce nemohli účtovať úroky z uschovaných peňazí, pretože Katolícka cirkev to zakázala, ale našli spôsob ako účtovať poplatky za ochranu peňazí. Sprenevera peňazí bola u templárov jednoducho nemožná. Dnešné bezhotovostné prevody peňazí majú svoj pôvod práve u templárov.

Po vytlačení križiakov zo Svätej zeme pokúšali sa templári nájsť si základňu a poslanie v nových podmienkach. Začali sa opevňovať na ostrove Cyprus, ale nestihli to. V osudnom r. 1307 pozval pápež Klement V. veľmajstra Rádu Jacquesa de Molay do Paríža. Pápež vtedy sídlil vo Francúzsku a bol veľmi závislý od francúzskeho kráľa. Ten sa bál templárov ako vojenskej sily a mal záujem získať ich majetok. Tak došlo k úderu na templárov. Zatknutie a procesy proti templárom zamestnávali vtedajšiu Západnú Európu ďalších 7 rokov. Niektorým templárom vo Francúzsku sa podarilo vyhnúť sa zatknutiu a skrývali sa potom v lesoch. Templárske kláštory v niektorých krajinách, napr. v Anglicku a v Portugalsku tamojší králi nezavreli. Po desaťročiach tamojší templári prijali iné mená pre svoj rád, ale pôvodnú autoritu už stratili. Obvinenia proti templárom boli absurdné. Pri mučení ich síce takmer všetci templári priznali, ale ako mohli popierať Krista rytieri, ktorí s jeho menom na perách zomierali? Veľmajster rádu Jacques de Mollay na záverečnom súdnom pojednávaní v Paríži všetky obvinenia odmietol. Pápež Klement V. zrušil Rád templárov v r. 1312. Jeho rozhodnutie potvrdil cirkevný snem.

Príbeh templárov a temné okolnosti ich zániku uvoľnili fantáziu, ľudovú aj umeleckú, ktorá lieta medzi nebom a zemou až doteraz. Hľadanie templárskeho pokladu asi neprestane nikdy. Deň úderu na templárov – piatok trinásteho – urobil z tohto spojenia symbol nešťastného dňa. Templári zostali dobrou značkou, preto si ju viacerí chcú privlastniť. Niektoré skupiny slobodomurárov tvrdia o sebe, že sú pokračovateľmi templárov. Žiadne historické fakty však toto tvrdenie nepotvrdzujú. Príbeh templárov použili viacerí spisovatelia. Zo známejších Umberto Eco v románe Foucoltovo kyvadlo a dokonca aj v bestselleri Dana Browna Da Vinciho kód sa mihnú templári. Francúzsko postrádalo templárov už onedlho. V r. 1337 vypukla 100-ročná vojna s Anglickom a Francúzsku ju začalo zle. V r. 1346 prehralo bitku pri Kreščaku. Padol v nej aj český kráľ Ján Luxemburský a bojoval jeho syn, neskorší cisár Karol IV. S templármi na francúzskej strane by možno vojna netrvala 100 rokov.

Pred 700 rokmi sa uzavrela kapitola rytierskeho rádu, ktorý dokázal hrdinsky bojovať s mečom a kopiou proti protivníkovi, ktorý taktiež išiel proti nim s mečom a kopijou. Nedokázali však čeliť intrigám vlastných. Ich príbeh zaujíma ľudí už 700 rokov.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Apeoffice napsal(a):

Nádherný článek, děkuji.
Uvítal bych odkazy na nějakou literaturu, myslím faktu, letopočty číslíčka a tak, něco ve stylu pana Třeštíka.
04. 10. 2007 | 14:24

Al Jouda napsal(a):

Teď by ty Templáře potřebovala Francie zase, aby jí pomohli s přistěhovalými Mohamedány.
04. 10. 2007 | 14:30

Líný černý pes napsal(a):

ro Apeoffice :
Spousta literatury vyšla v nakladatelství Vyšehrad - lza najít u nich na www. Dále je sto v nabídce Kancelsbergerových knihkupectví. Je zajímavé, že asi nejlépe napsané jsou knihy francouzských autorů.
Zajímavost : u nás Templáři nebyli nijak hubeni, ono taky nebylo kým, v té době se tu prali králové o trůn.
04. 10. 2007 | 14:49

stejskal napsal(a):

Pane Joudo,

slyšel jste někdy o konspirativních teoriích ohledně templářů a asasínů? ;-)

O 700 let později by se třeba Hugo de Payns a Godefroy de Saint Omer se Saladínem pokusili více mluvit (i když to se dělo i ve 12. století) než se vzájemně jen vraždit.

Ono se tím násilím - jak vidno - stejně moc nevyřešilo.

Libor Stejskal
04. 10. 2007 | 14:51

Martin napsal(a):

pekny clanek a poucny!take bych uvital vice odkazu na literaturu,rad bych si o tamplarich precet vice, Martin
04. 10. 2007 | 14:55

MilHann napsal(a):

Zajimave a hezky napsane! Tez je dobre , ze muzeme cist slovenstinu, alespon ji nase stredni generace nezapomene.-)
04. 10. 2007 | 15:02

Demosthenes napsal(a):

Díky za pěkný článek
04. 10. 2007 | 15:25

Dalife napsal(a):

Jo, jo. Dojemný to příběh lásky a zrady.
04. 10. 2007 | 15:37

studený čumák napsal(a):

Pokud vás zajímá Filip Sličný, templáři a 14.stol, existuje pentalogie Prokletí králové (Železný král, Zardoušená královna, Jed v královské koruně, Zákon mužů, Francouzská vlčice), jde sice o beletrii, ale autorem je renomovaný francouzský historik (a bývalý ministr kultury) Maurice Druon, takže reálie a historické události jsou zachycené spolehlivě a navíc je to napínavé čtení.Přeji příjemnou zábavu.
04. 10. 2007 | 15:38

Ládik napsal(a):

Dobrý den,
od politika bych to nečekal. Nedávno to dávali v bedně. Mám ten článek chápat jako narážku na jinou skutečnost?
04. 10. 2007 | 15:42

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Ládiku,

nevím, jak jinak by se dal ten článek chápat, než tak, jak jej autor napsal (ale může to být mojí nedostatečnou fantazií)

Nicméně si dovoluji upozornit, že pan doktor Čarnogurský v politice již řadu let nepůsobí. Má vlastní advokátskou praxi.

Libor Stejskal
04. 10. 2007 | 15:56

taskforce1 napsal(a):

Pěkný článek a jsem rád, že se k těmto tématům stále vrací, protže já se poměrně křížové výpravy zajímám. Nicméně mě veli mrzí, že kvůli templářům, kteří si jistě svou úctu zasložili, se zapomíná na jeden, lde mého skromného soudu ještě důležitější rytířský řád: rytíře Sv. Jana nebo též Maltézské rytíře. Řád který byl současníkem templářů(dokoce o pár let starší) ale narozdíl od nich vydržel až do dnešních dnů. Úplě se zapomíná nato, že díky hrdinské obraně ostrovů Rhodu a Malty a neustálým námořním bitvám se halvně díky podařilo zastavit nápor Osmanů ve Středomoří. a ještě k tomu dokázali udržet širokou síť nemocnic a hospitálů po celé Evropě.
04. 10. 2007 | 16:01

Marek napsal(a):

Martine,
pokud máš zájem o literaturu, tak 25. ve Vatikánu představují vychází kopie akt procesu proti templářům z tajného archívu.
04. 10. 2007 | 16:02

sidney napsal(a):

Výborný článek,
Konečně se takto někdo zabývá naší společnou minulostí...Dnes se pokud možno historie nevyučuje a vidím to na dětech, že to na nich zanechává stopy. No a když se to hloupý rodič pokouší napravit, tak je to "nebere". Ten kulturníé a dějinný odkaz našich předků bychom si měli stále připomínat. A nemyslím tím pouze tuzemce, ale tehdejší evropany.
Díky.
04. 10. 2007 | 16:06

bara napsal(a):

Opet paradni poctenicko. Dekuji. Prave jsem se rozhodla, ze si o nich neco prectu. Dekuji diskutujicim za odkazy na literaturu.
04. 10. 2007 | 16:42

stejskal napsal(a):

Pane taskforce1,

jste můj člověk. Kvůli Suverénnímu vojenskému hospitálnímu řádu sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a Maltě (Sovrano militare Ordine Ospedaliero di San Giovanni di Gerusalemme di Rodi e di Malta) jsem dvakrát přinutil svoji paní, aby se mnou jela na Maltu. A jednou na Rodos ;-) Ale moc se jí tam líbilo.

Nahoďte téma a budeme diskutovat do úplného vyčerpání. Četl jste Ernlea Bradforda: The Great Siege, Malta 1565? S touhle knížkou v ruce jsem několikrát prolezl každý kámen v celém trojměstí... :-)

Vždycky jsem moc spokojený, když naleznu stejného podivína (snad se na mne za tenhle výraz nebudete zlobit), jako jsem sám.

Libor Stejskal
04. 10. 2007 | 18:09

taskforce1 napsal(a):

Já jsem také moc rád, protože nato, co rytíři vykonali(a vykonávají) se o nich hodně málo mluví. Budu rád když budeme pokračovat v dikuzi i přes můj e-mail který je dygr@seznam.cz

Já byl několikrát na Rhodu, na Maltě pouze jednou :-),ale přesto jsem si to maximálně užil. Mou biblí o rytířích je kniha Jiřího Pořízky: Řád maltézských rytířů. Mám ji ani nevím kolik let. Objel jsem s několikrát Rhodos i Maltu a válel ji po všech cestách. Mám už ji totálně rozdrbanou :-) Ale čřezlů jsem i Bradforda: Knihts of the Order(v četině vyšlo jako Řádoví rytíři) a mámnějaké publikace z Rhodu a z Malty přímo.

Kde se Vám líbilo více na Maltě nebo na Rhodu? Pro mě mají obě tato místa obrovskou sílu,ale Rhodos znám opravdu dokonale. Je hrozná škoda, že Malta byla tak poničena během 2. světové války. V Senglei už není prakticky nic :-(. Hrozně rád bych se někdy podíval i na Crak des Chevaliers, ale to je torošku hudba budoucnosti.
04. 10. 2007 | 18:43

Englishman napsal(a):

Ad Libor Stejskal a taskforce1:

Strávil jsem na Maltě celkem asi tři měsíce. Je to fascinující ostrov s neuvěřitelným množstvím historických památek, ale způsob, jak s těmi památkami domorodci zacházejí, je naprosto otřesný. Největším šokem pro mě byl zemědělec kodrcající se s traktorem po Clapham Junction a fungl nové patro na nejstarší budově v Mdině. Obávám se, že to, co přežilo první i druhé "velké obléhání" nepřežije pár desítek let maltské samostatnosti. A zejména stopy po rytířích sv. Jana - s výjimkou pár atrakcí pro turisty - se domorodci snaží zahladit snad přímo plánovitě.
04. 10. 2007 | 23:17

Miloš Stašiňk napsal(a):

Výborná kniha na toto téma vyšla v nakladatelství ARGO a jmenuje se Mysterium Templářů od Louise Charpentiera, rok vydání 2OO6. Velice seriozní kniha obsahující o templářích vše podstatné a nezatěžuje žádnými fantasmagoriemi. je možné ji objednat přes knihkupectví http://www.kosmas.cz
05. 10. 2007 | 02:29

Al Jouda napsal(a):

Pane Stejskale,
o těch konspirativních teoriích jsem nic neslyšel, ale viděl jsem pěkný film o Křižácích, kteří bránili Jeruzalem proti Saladinovi a nakonec byli nuceni Jeruzalem vyklidit a Saladin jim dovolil odvést tamní křesťanské obyvatelstvo do bezpečí. Domníváte se tedy, že dnešní Fatáh nebo Hizballáh by byli schopni tímto způsobem jednat třeba s Izraelity ? Já se obávám, že ne. A ti mohamedáni ve Francii jsou také pěkně tvrdohlaví a fanatičtí. Deportace budou asi nutné a to se neobejde bez násilí. Tady by právě ti Křižáci velmi pěkně pomohli, protože to s Mohamedány uměli.V případě islámistů není altruismus na místě.
05. 10. 2007 | 06:57

stejskal napsal(a):

Dobrý den, panové taskforce1 a Englishmane,

Malta je skutečně úžasná. Od prehistorických památek (zřejmě nejstarších v Evropě), ztroskotání sv. Pavla, obléhání v roce 1565, napoleonskou okupaci až po bitvu o "nepotopitelnou loď Středomoří" ve II. světové válce (její historie a zejména vše, co se týká letadel, je mým druhým velkým koníčkem, a tak na Maltě většinou nevím, kam dřív skočit ;-).

Rhodos je také fascinující, zejména řetězec křesťanských hradů kolem celého pobřeží (při jejich objíždění na motorce jsem si zlomil klíční kost a ženě sedřel kůži z půlky levé nohy, takže posledení dva, Monolithos a ještě jeden jsme neviděli). Škoda, že velmistrovský palác je jen replikou postavenou Italy ve 30. letech minulého století. Na fascinujícím géniu loci to však nic nemění.

Literaturu týkající se johanitů a rytířských řádů obecně nějaku mám. K nejcennějším kusům řadím H.J.A Sire: The Knights of Malta z vydavatelství Univerzity Yale z roku 1994 http://www.amazon.com/Knigh...

Dole na odkazované stránce najdete mimojiné zmínku o knize The Monks of War: The Military Religious Orders (Arkana). Ta se v mé knihovně nachází též

Mějte se hezky.

Libor Stejskal
05. 10. 2007 | 10:50

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Al Joudo,

popravdě řečeno si to již vybavuji spíš matně. Ale podle některých teorií existovala tajná dohoda mezi templáři a touto extrémistickou sektou Hasana ibn as-Sabbáha.

Asasínové byli šiítové a jejich největšími nepřáteli byli vedle křesťanských rytířů především sunnité a seldžučtí Turci. Právě na potírání dvou posledně jmenovaných se asasínové občas dohadovali i s křižáky. Takže dohodnout se dá s leckýms, stačí najít společného nepřítele ;-)

Vaše hodnocení a především řešení mezietnického konfliktu v západní Evropě ne zcela sdílím. Ale o tom jsme si tu již dost povídali.

Mějte se hezky.

Libor Stejskal
05. 10. 2007 | 10:59

Darth Zira napsal(a):

Pokud jde o ty Prokleté krále, tak to bylo i zfilmováno (velmistra templářů hrál Gerard Depardieu) a nedávno to dávali na ČT 2. Dívala jsem se a mám to i nahrané na videu. Pěkná filmová série, pouze kostýmnímu výtvarníkovi bych na jeho práci dost vytkla, to, co tam většina aktérů nosila na sobě, připomínalo spíš dobu renesance než rané gotiky. Ale až na tuto drobnou vadu na kráse fakt velmi pěkné a poučné. Kéž by naše televiza podobných zajímavých pořadů dávala víc...
05. 10. 2007 | 16:35

taskforce1 napsal(a):

Pen Stejskale to je mi opravdu líto. Dokážu to naprotsto pochopit, protže na Rhodu je jízda často velmi komlikovaná. Já na Monolithu byl a pokud budete chtít mohu vám poslat fotografie a třeba i z dalších hradů.(Jinak jsme si opravdu velmi podobní. Letectví je moje vášen také, i když musím přiznat, že hlavně to moderní)

Na mne osobně udělala historie Malty obrovský dojem. Hlavně jsem musel s bezmeznou úctou obdivovat hrdinství jejich obyvatel, kteří podvakráte stanuli v první linii boje o náš svět a vždy s naprostou odhodlaností stáli při lidech, ke kterým žádnou větší loajalitu nepocitovali. Nejlépe to vystihl projev, který k Malťanům pronesl prezident Roosvelt. I dnešní populaci jsem si snadno ooblíbil a nesouhalsím s názorem, že se snaží zahladit stopy po johanitech. Podle mě se k nim chovají velmi dobře, lépe než jiné národy.

Ten film o křižácích a jeruzálmě se jmenuje Království nebeské(Kongdom of heaven). Je to nádherný film jeden z mých nejoblíběnějších. Dobrý i po stránce historické přesnosti a silný děj i myšlenka. Ostatně většina filmů Ridleyeho Scotta je takových. Saladin byl výjímečný muž. Jen je docela paradoxní, že ačkoli je obdivován v arabském světa, tak se zapomíná, že před bojem proti královstvím křižáku se stejně rázně vypořádal s arabskými vládci okolo.
05. 10. 2007 | 19:51

stejskal napsal(a):

Pane taskforce1,

ta motocyklová epizoda byla spíš úsměvná. Bral jsem to jako takové malé dobrodružství (žena ale od té doby, tedy od roku 1995 odmítá sednout si se mnou na motocykl ;-)

Znáte jméno Toni Bajada? A důležitou epizodu z obléhání, kdy se turečtí plavci pokusili přeřezat řetěz přehrazující vjezd do Velkého přístavu? Domorodí Malťané s nimi ve vodě svedli nesmírně tvrdou a krvavou bitvu na nože, při níž se Bajada proslavil. Je to jejich národní hrdina, někde jsem tam viděl i jeho sochu.

Máte pravdu, jejich postoj byl tehdy úžasný. Ale na druhou stranu i dost pochopitelný. Turecký korzár Dragut i další jemu podobní pořádali neustálé nájezdy na maltské pobřeží a Malťany odvlékali do tureckého otroctví. Malťané věděli, že by je po dobytí ostrova nic dobrého nečekalo.

Ten film neznám. Určitě se po něm porozhlédnu.

Hezký víkend.

Libor Stejskal
05. 10. 2007 | 20:19

Englishman napsal(a):

Vidím, že jsem se svým vlažným vztahem k Malťanům a ke způsobu, jak zacházejí s historií svého ostrova (stěží lze napsat s vlastní historií, protože jejich historie to moc není) zůstal osamocen. Mohl bych svůj postoj bránit poukazem na to, že jsem na Maltě strávil mnohonásobně víc času než pan Stejskal s taskforce1 dohromady, ale zbaběle se přidám k na stranu obdivovatelů.

Osobně na mě největší dojem neudělalo Trojměstí, ale prehistorické památky, z nichž některé jsou pravděpodobně nejstaršími dochovalými stavbami na světě. Pokud by se tam některý z čtenářů chystal, neměl by vynechat Hagar Qim a Mnajdru na západním pobřeží (pár set metrů od sebe) a Xaghru na Gozu. A potom samozřejmě Clapham Junction, což není stavba, ale koleje neznámého určení vytesané do vápencového podloží. Ani k jednomu z míst se nelze rozumně dostat veřejnou dopravou a ani jedno místo není pořádně označeno, takže je třeba se vyzbrojit mapou a láhví s vodou nebo sepsat závěť a vzít si taxi.

Mezi jednotlivými částmi Trojměstí naopak nemá smysl pokoušet se pohybovat jinak než místními autobusy (které jsou mimochodem také kapitolou samou pro sebe). S výjimkou velmi zkušených a otrlých řidičů nelze doporučit zapůjčení auta. Na Maltě se jezdí nejen vlevo, ale hlavně otřesně a jediné pravidlo, které v tamní dopravě platí, je právo silnějšího. Pohybovat se autem v noci hraničí se sebevraždou, protože Malťané svítí jen parkovačkami a uhnout není kam.

Zájemcům o historii bych doporučil důsledně se vyhýbat všem nabídkám místních turistických kanceláří a přijet na Maltu s kvalitním průvodcem jiné než maltské provenience. Bez kvalitních informací člověk přijde o spoustu zajímavých věcí a na místě kvalitní informace lze získat jen velmi těžko. Kromě megalitických staveb, Clapham Junction a Trojměstí doporučuji navštívit Mdinu (bývalé hlavní město, které má asi 30 stálých obyvatel a nikdy tam není víc než 5 turistů najednou) a citadelu ve Victorii na Gozu.

Zájemcům o koupání doporučuji vyhýbat se všem zátokám a koupat se výhradně na skalnatých výběžcích poloostrovů. Rodiny s dětmi mohou možná risknout jedině Golden Bay, což je jediná slušná písečná pláž na ostrově, cesta autobusem z Valetty je ale asi na dvě hodiny (cestovní rychlostí 15 km/h). Dobré koupání je i na ostrově Comino, kam je ale těžké se dostat a nenechat se při tom oškubat.

V každém případě stojí za to se na Maltu vypravit. Teď je mimochodem ideální čas: ještě je teplo, ale už ne moc horko, a turisté jsou vesměs pryč :-)
05. 10. 2007 | 23:42

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Englishmane,

necítím se povolán posuzovat, jak Malťané zacházejí se svou historií a kulturními památkami. Na to jsem tam opravdu strávil příliš krátkou dobu. Je docela dobře možné, že máte pravdu.

S tím řízením jsem si vzpomněl, jak jsem v jakémsi bedekru v sekci Doprava autem četl následující informaci: Na Maltě se oficiálně jezdí vlevo, nicméně zpravidla spíše na té straně vozovky, kde je stín :-)

Nikdy jsem se tam auto neodvážil řídit. Ale spojení autobusy (tehdy hlavně stařičkými zelenými bedfordy a laylandy) je famózní. Dostanete se s nimi prakticky všude. Jediným problémem je, že řidiči na zastávkách zastaví jen, když se jim chce. Někdy tak vidíte projet i více autobusů, než na Vás přijde řada.

Byli jste v Laskarisových jeskyních? Modré laguně? V letním paláci velmistra Huguese Loubeuxe de Verdalle?

Sakra, já tam snad budu muset zase jet... Mně se stýská.

Libor Stejskal
06. 10. 2007 | 00:58

Englishman napsal(a):

Ad Libor Stejskal: O dopravě na Maltě bych mohl napsat celou knihu. Hlavním rysem je důsledně uplatňované právo silnějšího. Na vrcholu pyramidy jsou náklaďáky, potom autobusy, pak osobní auta a dodávky a úplně dole jsou motorky. Pokud se vytvoří kolona aut, autobus ji předjede a vůbec se nestará o to, zda v protisměru něco nejede (pokud se tam neobjeví jiný autobus nebo těžký náklaďák). V úzkých uličkách (tedy téměř všude) proto v protisměru auta často couvají před předjíždějícími autobusy(!).
Dalším specifickým rysem dopravy na Maltě je to, že zde téměř žádná ulice nebo silnice není delší než cca 500 metrů (světlou výjimkou je silnice po východním pobřeží ze Sliemy do Melieha Bay. Takže když člověk jede z jedné vesnice do druhé, vzdálené 3 kilometry, tak musí alespoň pětkrát, spíše však desetkrát odbočit na nějaké křižovatce. Všechny silnice ve "volné přírodě" jsou lemovány kamennými zdmi, takže rozhled je nulový a pokud před příjezdem ke křižovatce nezatroubíte, vážně riskujete srážku. Asi polovina aut na ostrově je ostatně otlučená, obvykle z několika stran. O tom, že se svítí jen parkovačkami a to až po úplném setmění, jsem psal.
Autobusy jsou opravdu až na výjimky muzeální kousky a fanda historických vozidel si přijde na své. Není však pravda, že autobusy nestaví. S výjimkou takzvaně "dálkových" (ano opravdu na Maltě existují dálkové autobusy, které dvacetikilometrovou trasu prosviští během slabé půldruhé hodinky) autobusy staví na každé zastávce - ale jen tehdy, když na ně zamáváte. Pokud nemáváte, tak nejedete. To samé platí i pro vystupování. Pokud nezataháte za ten špagát u stropu, který vede ke zvonku u řidiče, tak nevystoupíte.
Byl jsem na Maltě téměř všude, byť ne vždy (jako např. v Lascaris War Room) uvnitř. Jsem spíše na exteriéry než na interiéry.
Pokud tam zase pojedete a vydáte se do Modré laguny, doporučuji prohlédnout si celé Comino, nebo alespoň dojít ke strážní věži. A nejezdětě tam s kapitánem Morganem, soukromí majitelé malých motorových člunů jsou rychlejší, levnější a flexibilnější.
A jestli budete mít plné zuby maltské špíny, zajděte na kafe nebo na oběd do Portomaso v St Juliens (hned vedle Hiltonu). Caesar's Cafe s výhledem na Portomaso Marina mohu vřele doporučit :-)
06. 10. 2007 | 13:22

Pepa Řepa napsal(a):

Pane Čarnogurský, co k tomu říct? Snad jen děkuji.Přesně takový článek jsem tady postrádal.
16. 10. 2007 | 06:54

Gary Durkin napsal(a):

Pánové,hezké ale amatérské povídání-zapoměli jste na rozdělení řádu na německé rytíře,kteří skončili v Polsku na darovaném území od pol.krále a s kterými se ostatní rozešli,protože do svých řad verbovali i stíhané provinilce a to jen z německy mluvících zemí,ti ostatní a s nimi i část českých odešla na maltu.Doporučuji navštívit Malborg a zakoupit tamdostupnou a většinou kvalitní literaturu.
20. 10. 2007 | 22:32

bobr napsal(a):

Templáři, to je nevyšerpatelná studnice z historie. jejich dějiny, vzestup a pád, to vydá za několik historických epopejí. Jsem rád, že si zde nemusím číst jenom Havla nebo Paroubka a Ratha, kteří mě to zde už otravují a nevím, proč mně to někdo nutí číst. Pane doktore Čarnogurský, díky za tento článek a rád bych si přečetl také Váš pohled na Slovenský stát a SNP. Díky.
22. 10. 2007 | 23:22

RNDr. Radomír Čevelík napsal(a):

Templáři, to je nevyčerpatelná studnice z historie. jejich dějiny, vzestup a pád, to vydá za několik historických epopejí. Jsem rád, že si zde nemusím číst jenom Havla nebo Paroubka a Ratha, kteří mě to zde už otravují a nevím, proč mně to někdo nutí číst. Pane doktore Čarnogurský, díky za tento článek a rád bych si přečetl také Váš pohled na Slovenský stát a SNP. Díky.

Asi nejsem dost originální, abych Vám poděkoval svými slovy. Ale využívám (zneužívám) možností výpočetní techniky (CTRL-C CTRL-V) s tím, že se plně ztotožňuji s názorem „bobr napsal(a):“ a ještě jedou Vám děkuji.

RNDr. Radomír Čevelík
24. 10. 2007 | 16:19

Petra napsal(a):

Mně se to zdá neobjektivní a poněkud oslavně nadnesené. Já vim, když je to výročí... Možná ale právě proto by trošku kritičtější náhled do historie byl bezva.
Ten systém směnek, tehdy vlastně destiček, fungoval ve Středomoří už za Egypta, alespoň podle Miky Waltariho.
27. 10. 2007 | 00:53

Petra napsal(a):

27. 10. 2007 | 00:57

miloš napsal(a):

Vážený pane Čarnogurský,
jsem rád, že Vás zajímá osud temlářského řádu, ale doufám, že se také odvážíte nahlédnout i do historie ne tak vzdálené.Napište také pár slov o odpovědnosti slovenského klerofašistického státu za odpovědnost při vyvražďování vašich slovenských spoluobčanů židovského původu, za jejichž spalování slovenský stát nacistickému Německu platil.
08. 11. 2007 | 22:55

AjRozmýšľajme napsal(a):

P. Čarno..., a čo tak pozrieť sa aj na negatívne aktivity križiackych výprav, napr. detské križiacke výpravy, pri ktorých zbytočne zomierali deti, manipulované vtedajšou cirkvou? A na to, či vraždenie nepriateľov(teda vraj "boj za vtedajšie náboženské hodnoty s mečom v ruke")na cudzom území zodpovedá naozaj učeniu Ježiša Krista? A ako a či môže bežný človek, mích či kňaz súdiť, koho a kedy v mene cirkvi za obranu "náboženských hodnôt" zabiť? Neboli skôr križiacke výpravy úsilím o získanie ďalších území zo strany európskych kresťanov, ako obranou náboženských hodnôt? Podobne ako vyvražďovanie Židov, ktoré schvaľoval Váš strýko počas fašistického prvého Slovenského štátu, skôr úsilím o ich majetok?
Zamyslime (-te) sa
12. 11. 2007 | 10:35

Agata napsal(a):

Škoda lidi, že se zabýváte jen historickými fakty, měla by vás víc zajímat budoucnost.Svět ve kterém se nacházíme svědčí o tom, že se brzy splní všechna biblická proroctví. jediný smysl v životě má studium Bible, která je knihou knih!!!!Templáři, zednáří sv.grál...všechno marnost nad marnost. jediný smysl má přijmutí Boha v osobě Ježíše Krista!!!!
13. 01. 2008 | 18:14

lazar napsal(a):

22. 02. 2008 | 13:11

Jaroslav napsal(a):

dakujem za pekny a poucny clanok pokial mate viac informaci o posobeni na slovensku . rad by som sa dozvedel viac dakujem .
14. 03. 2009 | 01:32

LV napsal(a):

náboženské hodnoty s mečom v ruke")na cudzom území zodpovedá naozaj učeniu Ježiša Krista? A ako a či môže bežný človek, mích či kňaz súdiť, koho a kedy v mene cirkvi za obranu "náboženských hodnôt" zabiť? Neboli skôr križiacke výpravy úsilím o získanie ďalších území zo strany európskych kresťanov, ako obranou náboženských hodnôt? Podobne ako vyvražďovanie Židov, ktoré schvaľoval Váš strýko počas fašistického prvého Slovenského štátu
04. 07. 2009 | 05:55

online games napsal(a):

great
08. 03. 2010 | 23:19

http://www.kw61.com/replica-vacheron-con napsal(a):

30. 03. 2010 | 07:30

sesli chat napsal(a):

Thank you for your sharing.!
31. 03. 2010 | 12:54

sesli sohbet napsal(a):

Thank you for your sharing.!
31. 03. 2010 | 12:55

Links of London store napsal(a):

I ran all the way to the main gate, and then I waited a second till I got my breath. I have no wind, if you want to know the truth. I'm quite a heavy smoker, for one thing--that is, I used to be. They made me cut it out.
31. 03. 2010 | 16:31

Breitling watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
12. 04. 2010 | 04:31

meiyuasd napsal(a):

http://www.okaysneakers.com/]gucci shoes on sale
http://www.okaysneakers.com...]true religion jeans on sale
http://www.okaysneakers.com...]nike free 3.0
01. 05. 2010 | 15:17

fhgfkjs napsal(a):

noooooooooooooooooooo suuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuper je to ti vole to je bomba
06. 07. 2010 | 15:07

Marián Daniš napsal(a):

Pán Čarnogurský,dovolím si, s dosť veľkým meškaním, polemizovať s niektorými Vašimi názormi v príspevku o templároch, ktorý je veľmi stručným a "čítavo" napísaným pripomenutím výročia o ktorom málokto vie. Vedomosti širokej - neodbornej verejnosti o templároch sú dnes (tak ako asi všetky vedomosti) veľmi povrchné, skreslené, ovplyvnené a opradené mýtmi a konfabuláciami a ich šíriteľmi (masmédiá, internet).
1) Dôvody útoku Filipa Pekného na templársky rád a následný monsterproces s nimi ste podľa môjho názoru uviedol v nesprávnom poradí, resp. relevantný bol dôvod, ktorý uvádzate ako druhý. Kráľ sa neobával vojenskej sily templárov, ale potreboval sa zmocniť ich majetku a naplniť prázdnú kráľovskú kasu. Obvinenia templárov boli len prostriedkom na zmocnenie sa, zhabanie, (lúpež) ich majetku. (Nestačilo mu, že predtým oraboval o majetok francúzkych Židov). Ďalším dôvodom prevdepodobne bol naozaj strach, ale nie z vojenskej sily, alepoliticko-finančného medzinárodného vplyvu templárov, ktorý mu mohol prekážať v jeho vtedajšom (dočasne pomerne úspešnom) úsilí, ovládnuť a podriadiť si pápežskú moc a katolícku cirkev.
2) Uvažovať o tom, ako by templári prípadne zasiahli do vývoja v storočnej vojne je skutočne len Vaša ničím nepodložená špekulácia a končtrukcia. Veď ani samotní francúzki veľmoži neboli jednotní a rozhodovali mocenské záujmy, nie národné. Ak prijmem Vašu hru na "čo by bolo keby...", skôr by som sa prikláňal k názoru, že v zložitej situácii sporov medzi francúzkou a anglickou korunou o územia vo Francúzku by sa templársky rád usiloval o neutralitu (s anglickou korunou mali dobré vzťahy). Ale obaja máme právo na svoj názor - ani jeden z nás nie je historik a pri hypotézach o možnostiach historického vývoja sme rovnako obaja na tenkom ľade. A o výsledku bitky pri Kresčaku (rovnako ako aj v bitke pri Azincourte) zásadným spôsobom rozhodla vynikajúca taktika Eduarda III, neporovnateľne lepšia disciplína anglického vojska a waleskí lučištníci so svojimi dlhými lukmi (a kvapôčky včelieho vosku na hrotoch šípov). A ešte niekoľko ďalších pomerne podstatných faktorov.
K templárom ešte krátka poznámka: rytiersky kódex v ich ráde dosiahol vrchol dokonalosti. Nevlastnili žiadny individuálny majetok, prísahou sa zaviazali chrániť pútnikov, bezbranných, ženy a deti, nesmeli sa nepriateľovi otočiť chrbtom (útek) a mnohé ďalšie. Pri plnení tejto prísahy mnohí z nich položili život.
23. 06. 2012 | 23:51

Marián Daniš napsal(a):

Ešte pár poznámok k niektorým predchádzajúcim "diskutérom":
A) k poznámke Gary Durkina: Rád nemeckých rytierov - ceým názvom Rád bratov nemeckého domu svätej Márie v Jeruzaleme vznikol v Jeruzaleme nezávisle od rádu templárov a rádu johanitov a po krátkom čase sa presťahoval do Európy. Nevznikol z rádu templárov ako sa mylne domnievaš.
B) k poznámke Miloša, "Ajrozmýšľajma" a anonyma, ktorý nedokáže pod svoj "výdavok" (od slova dáviť) uviesť ani pseudonym: J.Čarnogurský píše, pokiaľ ste si nevšimli o ráde templárskych rytierov a nie o druhej svetovej vojne, takže ste mimo tému, mimo obraz, ľudovo mimo šerbľa. Nepíše o holokauste, nepíše o arizovaní majetku a deportáciách židovských spoluobčanov z vojnového slovenského štátu, ani o masovom brutálnom vyvražďovaní bezbranných nemeckých spoluobčanov v Česku (genocída) po 2.svetovej vojne, ani o ničom inom okrem témy rádu templárskych rytierov.
"Podľa reči poznáš človeka" - použitie výrazov "klérofašistický" a "fašistický prvý Slovenský štát" prezrádza komunistov, ktorí ho vymysleli, pardon, vybrali, lebo nemohli vy - myslieť, keď nemysleli. Vojnový Slovenský štát vznikol na podnet - nátlak (???) nacistického Nemecka. Nie fašistického, ale nacistického. Fašistické bolo Taliansko. Nacizmus a fašizmus neboli identické ideológie. No a čo je najväčší paradox, v slovenskom vojnovom štáte nikdy nebol nacizmus, ani fašizmus štátnou ideológiou, tak ako v Nemecku a Taliansku. Ale komunisti sú príliš hlúpi a príliš nevzdelaní a príliš arogantní na to, aby vnímali také rozdiely.
Prvá časť slova "kléro" je tiež len prejav komunisticko-ateistickej nenávisti voči náboženstvu. V čele vojnového slovenského štátu bol katolícky kňaz. Jeden jediný kňaz. Nie viac kňazov, dekanov, biskupov, arcibiskupov, čo by už bol klérus a dávalo oprávnenie na použitie tohoto výrazu.
Ak píšete o "strýkovi J.Čarnogurského", opäť "mimo šerbľa", máte zrejme na mysli jeho otca, Pavla Čarnogurského, bývalého poslanca snemu vojnového slovenského štátu. Ak by schvaľoval deportácie židovských spoluobčanov, asi by bol stíhaný, ale o tom som nepočul. Máte dôkazy pre svoje tvrdenia? Predložte ich. Alebo len zbabelo, bezcharakterne a úboho osočujete, opľúvate, ukrytý v anonymite ?
K primárnemu podnetu a motívu križiackych výprav: na kresťanskú Európu (bývalá Západorímska ríša) sa obrátil s prosbou o pomoc byzantský cisár, lebo jeho ríša (Byzantská - čiže bývalá Východorímska ríša) bola ohrozená útokmi a expanziou seldžuckých Turkov. Takže križiaci (západní kresťania) boli na "cudzie územie" pozvaní a požiadaní o pomoc panovníkom tohoto územia ako zástupcom jeho obyvateľov (východní kresťania).
K tomu, že v stredoveku rehoľníci a kňazi bojovali s mečom v ruke: V stredoveku to nebolo nič neobvyklé. Nielen rádoví rytieri, ale aj kňazi, biskupi, kardináli a pápeži boli bojovníci a vojvodcovia - ale to je nutné poznať a pochopiť dobu v celej jej zložitosti a šírke, ťažko to pochopí niekto kto je limitovaný a neschopný počúvať, učiť sa, premýšľať. takže končím s hádzaním hrachu na stenu, ľudská obmedzenosť je neobmedzená.
Celkom na záver dva odkazy vyššie uvedeným komunistickým súdruhom. 1) Je veľmi pokrytecké, ak sa kriticky ku križiackym výpravám a holokaustu vyjadrujú mentální a etickí prívrženci najzvrhlejšej ideológie v histórii ľudstva, ktorá má v dejinách nespochybniteľne najviac zavraždených obetí.
2) Na rozdiel od Vás ktorí máte miesto charakteru pseudonym, ja sa podpíšem svojim menom.
23. 06. 2012 | 23:55

Arrinsbrics napsal(a):

<a href=http://buypropeciaonlineone.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>buy propecia</a> - <a href=http://buypropeciaonlineone.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>buy propecia online</a> , http://buypropeciaonlineone.com/#sblog.aktualne.centrum.cz buy propecia online
06. 09. 2012 | 10:23

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy