Rusko s Nemeckom alebo Rusko proti Nemecku

18. 02. 2008 | 09:31
Přečteno 6069 krát
Európa aj svet majú 20. storočie za sebou a z rozhľadne nového storočia a nového tisícročia možno spätne porovnávať, analyzovať storočie a jeho výsledky. Spätný pohľad na európsku politiku 20. storočia azda lepšie umožní pripraviť rozhodnutia pre 21. storočie. Takýto pohľad odhaľuje jeden zásadný rozdiel 20. storočia oproti predchádzajúcim. 20. storočie vyplnil zápas medzi dvoma najväčšími národmi Európy – Rusmi a Nemcami. Predtým sa iba Rád nemeckých rytierov pokúsil prenikať do Ruska, ale Alexander Nevský ich zastavil zničujúcou porážkou na Čudskom jazere v r. 1242. Potom už Rusi a Nemci neviedli medzi sebou žiadne väčšie vojny. V 7-ročnej vojne (1756 – 1763) došlo k niekoľkým rusko-pruským bitkám, ale na rozmery oboch krajín nebolo to nič dramatické. Pruský kráľ Fridrich II. prehral bitku s ruským expedičným zborom, ale neprehral vojnu. Okrem toho nič, ba skôr naopak. Pruská šľachtická dcéra sa stala veľkou ruskou cárovnou Katarínou II., Rusko a Prusko si rozdelili Poľsko a v napoleonských vojnách dokonca bojovali spolu proti Korzičanovi. Ešte zjednotiteľ Nemecka, kancelár Bismarck, povedal, že Nemecko nemá na východe nepriateľa. Po odvolaní Bismarcka sa veci začali meniť. Nielen v Nemecku, ale v Európe. Zjednotené Nemecko sa stalo hrozbou pre Anglicko a Francúzsko a bolo treba mu postaviť hrádzu z východu. Aj v samotnom Nemecku získavala pôdu ideológia Drang nach Osten a pôda pre rusko-nemecký konflikt bola pripravená. Záujemcov o takýto konflikt bolo veľa. Na čele záujemcov boli Poliaci, ktorí v ňom videli možnosť pre obnovenie svojho štátu. Za dôležitý signál pre nasmerovanie výhybiek k rusko-nemeckému konfliktu sa považuje voľba následníka pápeža Leva XIII. Autor encykliky Rerum novarum zomrel v r. 1903 a jednoznačným „papabili“ sa ukazoval kardinál Rampolla. O kardinálovi však bolo známe, že podporuje zblíženie katolíckej Európy s Ruskom. Na konkláve pri voľbe nového pápeža skutočne Rampolla získal v prvých hlasovaniach najvyšší počet hlasov. Zdalo sa iba otázkou niekoľkých ďalších hlasovaní, aby bol zvolený za nového pápeža. Proti zblíženiu západnej a strednej Európy s Ruskom sa stavalo Rakúsko a vplyvná poľská emigrácia na Západe. Vtedy uplatnil krakovský kardinál právo veta, ktoré mali pri voľbe nového pápeža Habsburgovci. Svätá stolica udelila pred stáročiami Habsburgovcom toto právo ako výraz uznania za zásluhy Habsburgovcom pri obrane Strednej Európy pred Turkami a taktiež v 30-ročnej vojne za obranu katolíckej strany. Po vystúpení krakovského arcibiskupa už Rampolla nebol zvolený, ale konkláve zvolilo talianskeho kardinála Giuseppe Sarta za nového pápeža Pia X (ten odobral Habsburgovcom privilégium). Zmena ťažísk európskej politiky postúpila o krok ďalej. Ďalší priebeh je známy. I. svetová vojna, II. svetová vojna, Studená vojna. Nemecko bolo rozdelené a v strede Berlína vyrástol múr. Najväčšie obete vo vzájomných konfliktoch priniesli práve Rusi a Nemci. Desiatky miliónov mŕtvych, vyčerpanie oboch národov až na dno svojich síl. Začiatok XXI. storočia zastihuje oba národy v novej situácii. Rusko sa zbavilo komunizmu, a aj keď stratilo mnohé svoje tradičné územia, zostalo najväčším štátom na svete. Nemecko sa stalo po svojej vojnovej porážke motorom a platcom novej formy európskej integrácie – Európskej únie. Taktiež stratilo svoje východné územia, ale stratilo aj vážnych mocenských konkurentov na Západe. Anglicko a Francúzsko zanikli ako veľké ríše a zostali ako štáty druhoradého významu. Dnešná Európska únia umožnila Nemecku rýchlejšie sa pozviechať z postavenia porazeného štátu. Dnes predstavuje určitý operačný priestor pre nemeckú politiku a rozšírený trh pre nemecké výrobky. Európska únia funguje z veľkej časti vďaka nemeckým finančným príspevkom do jej pokladnice.

V bezpečnostnej oblasti sa Rusko a Nemecko navzájom neohrozujú. Nemecko je členom NATO, ktorého zmysel kedysi anglický minister opísal s tradičným britským ostrovtipom: „Účelom NATO je udržať Američanov tu, Rusov von a Nemcov dole.“ Zjednotené Nemecko už nepotrebuje ochranu NATO, naviac takú, ktorá mu nemá dovoliť vystúpiť príliš hore. Medzi Nemeckom a NATO sa zákonite prejavuje ochladenie až drobné iskrenie, okrem iného Nemecko neposkytuje pre potreby NATO svoje vojenské zariadenia na území bývalej NDR. Nemecko je tak jediným západným štátom, ktorý dodržiava ústne dohovory, že po skončení Studenej vojny sa západné vojenské štruktúry nebudú približovať k hraniciam Ruska.

Po skončení XX. storočia medzi Ruskom a Nemeckom začínajú prevažovať záujmy, ktoré ich spájajú nad záujmami, ktoré ich oddeľujú. Nemecko má záujem na uľahčenom prístupe k ruskému surovinovému bohatstvu. Na druhej strane Rusko dováža stále viac nemeckých priemyselných zariadení, alebo sa tieto zariadenia priamo vyrábajú v Rusku. Medzi ruskou a nemeckou kultúrou panoval vždy vzájomný rešpekt. Pre Nemecko a Západnú Európu sa úloha NATO stáva čoraz viac problematickou. NATO ako ochranu proti Rusku už viac nepotrebujú, ale NATO je stále najúčinnejším nástrojom zasahovania americkej politiky do Európskych záležitostí. Prostredníctvom NATO Spojené štáty zaťahujú európske štáty do mimoeurópskych konfliktov. Spojené štáty svojou ofenzívnou politikou voči Rusku privádzajú do ťažkosti samotnú Západnú Európu. Západná Európa je zraniteľná od islamských extrémistov viac než iný. Ak by došlo k vážnemu konfliktu medzi Ruskom a Spojenými štátmi, opäť utrpí najmä Západná Európa. Komu sa takéto uvažovanie zdá absurdné, nech si prečíta článok Keira Liebera a Daryla Pressa vo Foreign Affairs z r. 2006 o raste americkej nukleárnej prevahy, ktorá by v najbližších rokoch mala umožniť Spojeným štátom aj prípadný prekvapivý prvý úder na Rusko. Voči ruskej raketovej odpovedi by bola Západná Európa bezbranná.

V tejto situácii spoločné opustenie modelu vzájomných vzťahov z XX. storočia Ruskom a Nemeckom a návrat k modelu vzťahov z XIX. a XVIII. storočia vôbec nemožno vylúčiť. Rusko by priblížením Nemecka na svoju stranu v podstate neutralizovalo postavenie NATO na európskom kontinente. Ruské a nemecké hospodárstva sú navzájom kompatibilné. Prostredníctvom Ruska by Nemecko získalo lepší prístup na ázijské trhy, ktorých význam neustále rastie. Zblížením s Ruskom by stúpol politický význam Nemecka a Nemecko by už natoľko nepotrebovalo Európsku úniu, čiže by nemuselo/nebolo ochotné prispievať do jej pokladne toľkými sumami. Zblížením Ruska a Nemecka by došlo k politickému vytlačeniu Spojených štátov a Veľkej Británie z európskeho kontinentu. Ako zakaždým pri zblížení Ruska a Nemecka, do citlivej situácie by sa dostalo Poľsko. V XXI. storočí by to už neznamenalo priame ohrozenie Poľska, ale politický význam Poľska by poklesol. Poľsko by sa muselo rozhodovať medzi politikou vychádzania s Ruskom aj Nemeckom alebo politikou predsunutej základne amerického vplyvu v Strednej Európe. Zdá sa, že zatiaľ víťazí druhá opcia. Česká republika by sa ocitla pod zvýšeným vplyvom Nemecka. Aj pre českú politiku by vyvstala výzva hľadať prijateľnú líniu pre Rusko aj Nemecko alebo sa pripojiť k Poľsku a rozšíriť americkú základňu v Strednej Európe. Pre českú politiku je to nová skúsenosť a taktiež sa zdá, že si vybrala druhú alternatívu. Budovanie amerických raketových a radarových základní v Poľsku a Česku obe krajiny stavia do postavenia obhajcov politického modelu z XX. storočia.

Rusko-nemecké zblíženie by posunulo ťažisko Európy zo Západu na Východ. Už nie Francúzsko a Anglicko by predstavovali ťažisko Európy, ale Nemecko a Rusko. Význam Európy vo svete by však stúpol. Európa s pevnou osou Moskva – Berlín a pravdepodobne aj Paríž s mohutnou ekonomickou a vojenskou kapacitou by vystupovala vo svete suverénne a bez obáv.

Obom národom môže napomôcť k takémuto posunu vo vzájomných vzťahoch aj poučenie práve z XX. storočia. Rusko sa mohlo poučiť zo svojho komunistického obdobia, že jeho kapacita na ovládnutie celej Európy a dokonca ani na západ rozšírenej Strednej Európy nestačí. Každý taký pokus by viedol k veľkému vyčerpaniu jeho vlastných zdrojov a prostriedkov a prinášaniu obetí.

Veľkým porazeným z XX. storočia je aj niekdajšia nemecká ideológia Drang nach Osten. Pri vrchole tejto ideológie Nemecko bolo svetovou veľmocou územne zaberalo veľké časti dnešného Poľska a zasahovalo hlboko do dnešného Pobaltia. Drang nach Osten ho priviedol k strate veľmocenského postavenia, k východným hraniciam na Odre a Nise ako aj znovu na hrebeňoch Šumavy a k dlhoročnému rozdeleniu ešte aj terajšieho nemeckého územia.

Návrat k pôvodnému modelu európskej politiky vôbec neznamená vzdať sa pozitívnych prvkov vývoja z XX. storočia. Rusko-nemecké zblíženie by vôbec neznamenalo zánik Európskej únie. Niektoré ťažiská jej vnútorného usporiadania by sa postupne zmenili. Nemecko by platilo menej a členské štáty by boli viac odkázané na seba. Aj tak by však asi nikto nechcel obnovovať vnútorné európske hranice, možno rušiť spoločnú menu a prestať podporovať európsku kultúru.

Ani takéto kontinentálne zmeny by sa asi nedotkli slovenskej provinciality, ktorá by sa opäť ukázala najlepšou politikou. Slovenské hory budú naďalej poskytovať Slovensku geopolitickú ochranu. Slovensko nemá tradičné konflikty ani s Ruskom, ani s Nemeckom a mohlo by z tejto situácie naďalej ťažiť. Maďarsko by sa asi snažilo zaradiť do nemeckého tábora, ale nerozhádzať si to s Ruskom. Stredná Európa by našla nový model svojej stability.


Signály nového usporiadania


Najdôležitejšie sú signály, ktoré voči sebe navzájom vysielajú Rusko a Nemecko. V prvom rade možno pozorovať, že sú voči sebe nanajvýš korektné. Angela Merkelová sľubovala pred voľbami v r. 2006 ako ochladí nemeckú politiku voči Rusku oproti kancelárovi Gerhardovi Schröderovi, ale po zvolení za kancelárku vecne na nemeckej politike voči Rusku máločo zmenila. Plynovod z Ruska do Nemecka popod Baltické more, ktorý dohodol kancelár Schröder s prezidentom Putinom sa ide naďalej stavať. Mimochodom, dnešný poľský minister zahraničných vecí Sikorsky vtedy ako minister Kaczinskeho vlády označil dohovor o stavbe plynovodu za ďalšie dejstvo paktu Molotov - Ribbentrop. Nemecko žiadnym spôsobom nespochybňuje Kaliningrad/Königsberg ako súčasť ruského územia. Nemecká kancelárka, keď predseda minulý polrok Európskej únii, kritizovala Rusko za ľudské práva, ale ako nemecká kancelárka robila s Ruskom naďalej výhodnú hospodársku politiku. Rusko považuje Nemecko za svojho privilegovaného partnera v rámci Európskej únie. Keď Poľsko a malé štáty blokujú podpísanie zmlúv Európskej únie s Ruskom, Rusko podpisuje podobné zmluvy s Nemeckom. Veľmi významný signálny význam budú mať hlasy v Nemecku, ktoré začnú spochybňovať americké vojenské základne na nemeckom území. Pôjde o to, kedy sa objavia, a kto ich bude prednášať. Nemecký obchod s USA klesá (v r. 2007 asi 6 %), obchod s Ruskom a Áziou stúpa. Kancelár Gerhard Schröder – za neho dosiahli rusko-nemecké vzťahy vrchol – v r. 2005 jednoducho napísal predsedovi Európskej komisie, že Nemecko už nebude zvyšovať svoj príspevok do rozpočtu EÚ.

Ako pointu na záver možno pripomenúť, že rusko-nemecké vzťahy nabrali urýchlenie počas funkcie prezidenta Vladimíra Putina, ktorý si osvojil nemecký jazyk a nemecké reálie počas svojej služby v Nemecku ako dôstojník KGB.


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Martin napsal(a):

Já osobně si myslím, že oni budou spolu a proti sobě jak se jim bude zrovna chtít a jak jim to bude vyhovovat, je to jen na politice, bohužel...
18. 02. 2008 | 09:56

ulianov napsal(a):

Pane Čarnogurský, mluvíte mi z duše, sám bych to nenapsal líp. Není co dodat. Naprosto s vámi souhlasím! Geopolitické uspořádání, které navrhujete je jediná šance pro Evropu.
Současné geopolitické uspořádání - tzv. euroatlantická civilizace - po rozpadu SSSR ztratila jakékoli opodstatnění a stala se pouze mocenským nástrojem USA na pronikání do euroasie a vytlačování Ruska. Ústřední snahou je zde získání kontroly nad klíčovým mocenbským prostorem euroasie a jeho nerostnými zdroji, jež by upevnily americkou světovou hegemonii.
Důsledkem je však akorát zvýšené napětí v eurasii a budování nové dělící linie mezi Ruskem a Evropou. Tato politika sice vyhovuje mocenským zájmům USA (kteří chtějí udržet klín mezi evropou a ruskem) ale dlouhodobě je pro evropu velmi destruktivní. Rusko bylo a je mocenským evropským aktérem a je nutné ho ne vytlačovat (rozšiřování NATO, radary)ale zapojit jako mocenského aktéra do evropské i středoevropské politiky.
Je bohužel ostudou mnoha zemí střední evropy, jak slepě - mnohem více než západní evropa podporují protiruskou strategie US neocons, která stejně dříve či později i v USA ztratí podporu, protože Rusko se mezitím ukáže natolik silné, že politika tlaku na něj se stane kontraproduktivní.Rovněž jste velmi správně naznačil, že NATO není nic jiného než vojenská filiálka USA.
Pro všechny evropské země je důležité zachovat korektní vztahy s USA - ne se stavět k USA jako nepříteli - ale dát vzájemným vztahům pevně stanovený rámec, ve kterém budou jednotlivé evropské země mít vztahy s USA na bilaterální úrovni, které ale budou mimo rámec Rusko-evropské spolupráce - tzn. že se eliminuje vliv USA na Rusko-evropskou spolupráci.
Já osobně si velmi přeji, aby ste měl pravdu, a vyšla tato budoucí vize Evropy, i když by to třeba znamenalo že se dostanem pod zvýšený vliv Německa, které však již dnes neznamená jakoukoli hrozbu. Navíc by vše bylo vyváženo rovněž vlivem Ruska ve střední evropě.
18. 02. 2008 | 10:04

Romann napsal(a):

Tu by som odporúčal prečítať nasledujúci príspevok a veci vo vzťahu Rusko - Nemecko budú trochu jasnejšie.
Nadviazanie slovensko-sovietskych diplomatických vzťahov bolo iniciované zo slovenskej strany, keď slovenský vyslanec v Berlíne Matúš Černák jednal 14. septembra 1939 o tejto otázke s vyslancom ZSSR v Berlíne A. A. Škvarcevom. Ešte v ten deň žiadal Škvarcev Moskvu o inštrukcie. Komisár pre zahraničné veci V. M. Molotov mu hneď na druhý deň odpovedal, že „ZSSR súhlasí s nadviazaním diplomatických vzťahov so Slovenskom." Rýchlosť odpovede naznačuje, „že sa rozhodovalo na najvyššej úrovni, tj. u Stalina a Molotova." 17. septembra 1939 bolo v slovenskej i nemeckej tlači oficiálne oznámené uznanie Slovenskej republiky Sovietskym zväzom de facto i de jure. Bol to prvý krok „k aktivizácii sovietskej politiky v juhovýchodnej Európe a na Balkáne," ktorým Moskva získala „cennú pozíciu pre svoj vplyv na vývoj za Karpatmi." Zároveň sa začali šíriť protinemecké nálady. V tejto situácii boli na prelome rokov 1939 - 1940 nadviazané oficiálne slovensko-sovietske diplomatické vzťahy. Aj v tomto prípade bola iniciatívnejšia slovenská strana. Prezident Jozef Tiso vymenoval na post slovenského vyslanca v Moskve svojho bratranca Fraňa Tisa, ktorý bol známy svojim slavianofilstvom, ale aj odporom ku komunistickej ideológii. Pokračovanie na: Národný Inštitút Francois Marie Voltaire, ikona TREZOR, téma: Slovenská samostatnosť v strategických plánoch Sovietskeho zväzu (1939 – 1945)
18. 02. 2008 | 10:04

veverka napsal(a):

Re Ulianov:Zcela s Vámi souhlasím pane.
18. 02. 2008 | 11:54

goro napsal(a):

jedine čo ma po prečítaní tejto analýzy napadá, že v tejto europskej konštelácii nevidím žiadne miesto pre anglicko...
18. 02. 2008 | 12:07

Al Jouda napsal(a):

S Ruskem až na hranice lidských práv a ani o krok dále !Doufejme, že se tím budou Němci řídit.
18. 02. 2008 | 12:26

Im napsal(a):

Melete voloviny,Rusko si nakvartýrujte na Slovensko.Propaganda,zas další Antiami, NĚMCI VAŠE RADY OHLEDNĚ USA NEPOTŘEBUJÍ .
18. 02. 2008 | 14:05

Pumprlidentlich napsal(a):

super studie do haló novin
18. 02. 2008 | 14:13

Karel Mueller napsal(a):

Pane Čarnogurský,
jako obvykle je Váš příspěvek něco nevšedního v porovnání s poměry u nás.
Máte samozřejmě zcela prvadu, osa Rusko - EU - USA je do budoucna klíčová. Na to by ovšem USA musely změnit politiku k Rusku. Obávám se, že ta současná Rusko spíš orientuje na Čínu.
A pokud jde o koncepci prvního umrtvujícího úderu...může být realistická, může být nereálná. To bych ponechal stratégům. Některé omyly ovšem povedou k zániku planety. A tady se lze mýlit jen jednou.
18. 02. 2008 | 14:49

petr napsal(a):

Pan Carnogursky je znamy rusofil, neni se tedy treba pozastavovat nad jeho videnim sveta z devatenacteho stoleti.

Jinak by tezko mohl neco blabolit o Rusku a Nemecku, kdyz to jsou absolutne neporovnatelne staty. Nemecko jako 100% kolonie USA je demokraticka zeme, pacifikovana a jen tak muze byt a je poslednich 50 let v Evrope co k cemu. Naproti tomu mame diktatorske a bolsevicke Rusko v cele z agentem KGB Putinem.

Ja si preji, aby Nemecko zustalo americkou kolonii, jako je tomu dodnes. To je jedina zaruka bezpecnosti a dobreho vyvoje v Evrope a narodzil od zvastu rusofila Carnogurskeho, povalecna historie Evropy dava zcela za pravdu US politice.....
18. 02. 2008 | 14:56

JDU napsal(a):

Jen tak dál pane Čarnogurský, velký sen českoslovanských buditelů, slavjanofilů, slovenských národovců, ale i slovenských fašistů a kupodivu soudruha Gustáva Husáka začíná ožívat znovu ve Vašich křesťansko demokratických (resp. klerikálních) vizích sjednocené Evropy pod záštitou silného Německa a ještě silnějšího Ruska. Jen proboha ne ten zkažený liberální Euroamerický svět, že ano! Raději pod křídla velkého cara! Jen jedno nechápu. Jste vzdělaný člověk, máte velmi smutnou zkušenost s totalitou a přesto zůstáváte její velký obhájce.
18. 02. 2008 | 15:10

liberal shark napsal(a):

Docela nadprůměrný rozbor situace, jen se obávám, že ani Rusko ani Německo se z druhé světové války moc nepoučily. Také názor, že se Slovensko schová do hor, a bude dělat mrtvého brouka, je vysloveně úsměvný.
18. 02. 2008 | 15:21

rosomák napsal(a):

Nech žije osa Berlín-MOSKVA.
Stýská se Vám po Tisovi?Stýská se Vám po moci kléru,nebo je už na Slovensku hodně Židů?Touto osou zla začala 2 svět.válka.
Stýská se Vám po 3světové?
18. 02. 2008 | 15:36

pozorovateľ napsal(a):

Raz západo východná aliancia s NATO raz východozápadná z Ruskom,
kedy už bude koniec týmto "veľkým" geopolitickým hrám
ktoré živíme takýmito komentármi alebo je to vyvolávanie spiaceho diabla? Takéto slobodomurárske videnie sveta je vlastné pánovi Čarnogurskému, ktorý svojím blogom predvádza exhibíciu svojich vedomostí z histórie. Len škoda, že pre Slovensko urobil tak málo. Akurát sa dal zavrieť do basy týždeň pred pádom režimu v roku 1989 na to mu ti jeho vedomosti stačili, že režim je mŕtvy.
18. 02. 2008 | 17:05

urednik napsal(a):

No, pán Čarnogurský vskutku abstrahuje od obsahu režimů v EU a v Rusku. Geopolitika je zábavná věda, ale pokud by měla platit jeho vize, tak už nebudeme mluvit o Německu jako demokratickém státu. V případě Ruska je to fuk, protože Rusko jím není a nebylo. Teze o velehorách a jejich ochraně je vskutku bizarní. Groteskně komický režim slovenského štátu dokresluje, jak jsou ty hory důležité a jaké podmínky pod vlivem Němců Rusů totálně rozprostřených (tudíž zešílených) po střední a východní Evropě by asi tak mohly pod Tatrami panovat. Analýza pozbývá vazby na hlavní liberální dogmata západu tudíž je ten text opravdu autochotnní, ale bohužel mimo západní kulturní okruh. Rozpad Československa je tím pochopitelnější (ne, že to znamená nějakou pochvalu pro Českou část soustátí)
18. 02. 2008 | 18:35

VK-Can. napsal(a):

Vazeny pane Carnogursky.
Zajimava uvaha a rozbor, ktery, si dovolim napsat, je ponekud casove zpatky.
Absolutne ignoruje soucasny vyvoj zbytku sveta.
Spojeni Ruska a EU bude nezbytne, ale pakty jednotlivych statu EU mezi sebou budou mit, ve svetle vlivu Ciny a Indie, se domnivam, jen skutecne mistni a druhorady vyznam ve svetovych udalostech.
Take jeste jedna velmi tvrda realita. Rusko je vojenska supervelmoc. NATO bez USA vubec nefiguruje jako nejaka vojenska rozhodujici sila!
Mnozstvi nuklearnich zbrani je jen cast vojenske sily. Jsou to vojenske boty, ktere jsou dulezite pro kazdy boj! A v tech je na tom Evropa zalostne.
Priklad byl role NATO na Balkane ! Balkansky problem s Milosevicem mel byt jen malym vojenskym cvicenim pro evropskou cast NATO. Co se stalo ? Nevedeli co s tim, tak zadali o pomoc USA. Vysledek "humanitarni bombardovani".
NATO jednotky v Afganistanu ? Radeji nemluvit.
USA prochazeji krizi, ale stale jsou velmi dulezitym partnerem pri posuzovani mozneho vyvoje ani ne tak daleke budoucnosti!
Vytlaceni Anglie a USA z Evropy ?
Dovolim si rici, ze doba teto uvahy uz je davno pryc.
18. 02. 2008 | 23:16

Karel Vomacka napsal(a):

Zajimava uvaha, ale opomiji nektera dulezite vlivy a nedavne udalosti. Zejmena zmeny v EU, kde prave dochazi k preskupeni sil a redifinici integracniho motoru. Mozna jim zustane FR-DE, ale spise se vytvori bloky kolem FR a DE, a VB trochu mimo. Az se EU nove usadi a obnovi integraci smerem k federaci, pak se uvidi jak to bude s Ruskem. Kazdopadne nikdo ho nechce odsouvat na okraj a dlouhodbym cilem asi bude hospodarska integrace.

Zmenseni role USA v Evrope je jen iluze. Nemecko je hlavni kontinentalni spojenec, ktery NATO poskytuje spoustu vojaku a v podstate vychazi USA vstric. Domnivam se, ze idealni je podporovat vudci roli Nemecka v EU jen za predpokladu, ze bude prosazovat uzkou spolupraci s USA. O spolecne euroatlanticke civilizace muze pochybovat snad jen blazen nebo nepoucitelny bolsevik.
19. 02. 2008 | 02:49

Karel Mueller napsal(a):

VK Can.:
Zdravím Vás na této stránce pane VK. Já bych to trochu upřesnil: Správná německá politika by měla být RUSKO A USA. S tím, že se Němci víceméně stanou vůdčí silou ve středoevropském regionu (což víceméně ekonomicky jsou).
Pokud jde o žalostný stav evropské části NATO, v tom máte zcela pravdu. A to ještě neznáte sranda situaci v ČR. Ale to souvisí s vnitropolitickou situací, mám dojem, že v 90. letech se zcela přijala koncepce globální vesnice s tím, že USA to mocensky zcela zajistí a tedy se o obranu v podstatě přestaly starat. To byl ovšem omyl a dnes je taková situace, že se bojí islámských států - koneckonců se podívejte, kdo první uznal Kosovo.
Vztahy SRN - Rusko jsou vyjímečné v tom, že je to vztah rovného s rovným, což vztah SRN-USA být prostě nemůže a není. Evropa v současnu žádnou samostatnou zahraniční politiku nemá, část států vzorně poslouchá Washington, jiné se snaží prosazovat svoje zájmy (Španělsko směrem k JA, Francie směrem k arabskému světu a Africe, SRN nakonec ve vztahu k Rusku).
Nemyslím si, že by šlo o vytěsnění GB a USA z vlivu na Evropu, jde o to, že v Evropě nemáte dominantní stát, který by byl natolik silný, že by byl schopný určit evropskou politiku, zajistil evropskou obranu a převzal ekonomické vedení.
A ani nebude. A nemůže jí být z více důvodů ani SRN.
Anadto nás čekají s velkou pravděpodobností ony krize, o kterých jsme mockrát mluvili.
Ale to jsme jinde, lze to uzavřít, že je v zájmu SRN mít pro Rusy toto výlučné postavení (což bohužel ke sjednocení Evropy nevede), ale nelze ho přeceňovat.
19. 02. 2008 | 15:01

VK-Can. napsal(a):

Zdravim take pane Mueller.
Neni pochyb, ze bude velmi dulezite, kdo zasedne v pristim roce v B.D. Pokud to bude McCain, tak je to zcela jasne pokracovani Bushovy politiky ! Nedobra perspektiva !
At Obama nebo Clintonova by zmenili zahranicni politiku USA. V pripade Demokratu bych ocekaval jejich zmenou zahr.politiky USA, ze by doslo k vetsimu sjednoceni mezi staty EU, protoze v soucasne dobe je dost zretelne rozdeleni mezi Francii a Angli (pro USA), Nemecko (pro Ruske), Italie (nekde mezi) a řada mensich a malych statu, ktere přešlapuji a nevedi kam skocit.
Nedavno jsem cetl zpravu o vojenske situaci v Afganistanu.
Jedine jednotky, ktere tam skutecne jsou vojensky neco platne jsou USA, Anglie a Kanada.
Kdyz jsem cetl, ze Taliban posila jednotkam NATO varovani, kdyz nekde chce podniknout utok na mistni podpurce Karzaje, aby tam jednotky NATO nejezdily a ze toto varovani mnoho jednotek NATO posloucha, tak jsem mel divny pocit kolem zaludku!
Sblizeni Ruska s EU vidim jako dost realne v pripade Demokratu. V opacnem pripade vidim jen zvetseni trhliny, ktera uz existuje!
Mam velky respekt k panu Carnogurskemu, ale kdyz jsem cetl uvahy kombinaci k budoucimu vyvoji jak se zachova Slovensko, Madarsko nebo jine male staty, tak se mne to zda skutecne vcerejsi.
Jeden maly stat, ktery asi bude hybat Evropou bude Kosovo, ale to se teprve uvidi.
19. 02. 2008 | 16:44

Karel Mueller napsal(a):

Pane VK,
velmi se obávám, že volba presidenta nebude mít zásadní vliv na americkou zahraniční politiku a v obkličování Ruska se bude pokračovat. Následující dny napoví, jak jsou Rusové silní. Nepředpokládám, že by Srby podnítili k valce, ale uvidíme, jaká opatření přijmou. Je možné, že nakonec před USA kapitulují, nastupuje nový president. Možná se na to hraje. Já tomu ale moc nevěřím. O všech možnostech jsme už dávno mluvili a tak se nechme překvapit.
Pokud jde o EU, tam zcela jasně vidíte sledování amerického kurzu. Tady se asi pan Čarnogurský mýlí, SRN sleduje dnes americký kurs bez výhrad.
Představa, že by Slovensko "stálo za bukem" je ovšem úsměvná.
19. 02. 2008 | 22:28

VK-Can. napsal(a):

Pane Mueller, jako obvykle budeme sledovat vyvoj a pridame k tomu sve uvahy.
Budu se tesit opet si precist Vas pohled na vyvoj.
Zatim zdravim VK.
21. 02. 2008 | 16:48

Karel Mueller napsal(a):

VK Can.
Pane VK, budu se těšit na další setkání a pokud se zítra nikde nesejdeme, přeji i hezký víkend
22. 02. 2008 | 00:06

Dr. Zoidberg napsal(a):

Podle mne se Evropa bez Ruska nepohne, a to plati i opacne.
23. 02. 2008 | 11:03

CHROMAN napsal(a):

No pekne,to by neboli pražskí zápecníci aby zasa neobvinili slovensko z fašizmu:-)
Ste úbožiaci,porite sa na vaše médiá,kvákajú ako jedna žaba,ako za komančov,vláda vás ťahá do záhuby a vy tlieskate:-)
ked bude zle tak zasa budete kričať,Rusi pomoooc,ale dúfam že sa na vás vykašlú,a zrovnajú zo zemou tie vaše egá ,raz a pre vždy.na ten hnoj čo tu píšete sa nedá nič iné napísať.
25. 02. 2008 | 16:20

matis paris napsal(a):

Je možné, že nakonec před USA kapitulují, nastupuje nový president. Možná se na to hraje.
09. 06. 2009 | 10:40

www.quelle.de napsal(a):

Rusko a Prusko si rozdelili Poľsko a v napoleonských vojnách dokonca bojovali spolu proti Korzičanovi.
05. 11. 2009 | 17:40

free online games napsal(a):

cool
08. 03. 2010 | 19:49

sesli chat napsal(a):

Thank you for your sharing.!
31. 03. 2010 | 12:50

sesli sohbet napsal(a):

Thank you for your sharing.!
31. 03. 2010 | 12:51

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy