Před několika dny jsem si přečetl bědování nad neskutečnou opovážlivostí Rudyho Linka. Světový jazzman českého původu by rád postavil českým jazzovým muzikantům v Praze scénu, která by jim pomohla se dostat do evropského nebo světového hudebního povědomí. Vybral si k tomu budovu pojmenovanou podle arcivévody Rudolfa. Slavnostní uvedení domu do provozu se konalo roku 1885. Dnes je to hlavní česká hudební scéna a sídlo České filharmonie. Jazzklub by se měl nacházet na střeše Rudolfina jakožto skleněná nástavba, což paní Kateřinu Bečkovou a řadu dalších lidí velmi pobouřilo.