Energetika po Fukušimě: Německo - ceny elektřiny (část IV.)

10. 03. 2013 | 16:00
Přečteno 6492 krát
V návaznosti na listopadový seminář MDA (Masarykova dělnická akademie) a FES (Fridrich Ebert Stiftung) o české energetické politice, na němž jsem prezentoval současné světové trendy v energetice, jsem na toto téma pro Deník Referendum připravil sérii několika článků. Provedu v nich čtenáře fakty a grafy ilustrujícími stav jaderného průmyslu, dynamiku investic do různých technologií, podrobnosti o změnách v energetice v sousedním Německu, jakož i problematiku stávající české energetické koncepce a jak dál s podporou obnovitelných zdrojů energie.

Část 4: Německý obrat – dražší elektřina?


Krátce po havárii ve fukušimských reaktorech provedla kancléřka Merkelová obrat zpět k programu výstupu Německa jaderné energetiky, který její pravicová vláda rok předtím zrušila. Výstup z jádra byl v Německu schválen širokým společenským konsensem – včetně smluvní dohody s elektrárenskými společnostmi – již v roce 2002 a jedním z jeho pilířů byl velkorysý plán přechodu na obnovitelné zdroje energie. V roce 2010 završila pravicová spolková vláda několik let trvající úsilí o revizi této dohody, výstup z jádra zrušila a naopak přijala koncepci, která měla po roce 2020 prakticky zmrazit růst obnovitelných zdrojů energie. Šok z poznání, že k těžké jaderné nehodě může dojít i v západní zemi a na jiném než černobylském typu reaktoru, ale v březnu 2011 donutil tuto vládu vrátit se k původnímu plánu a jeho uskutečnění ještě urychlit.

V předchozím díle jsem ukazoval, jak větrné a fotovoltaické elektrárny zaznamenaly v Německu díky dobře nastavené legislativě obrovský rozmach. Počátkem roku 2013 jejich instalovaný výkon v této zemi přesáhl 60 000 MW a dále rychle roste.

Obě technologie však vnášejí do elektrárenské sítě jiné vlastnosti, než na jaké byl klasický systém nastavený, a to po technické i ekonomické stránce: jejich okamžitý výkon je proměnlivý podle meteorologických podmínek, mají velkou flexibilitu a dají se rychle regulovat (zvýšit či snížit výkon, případně úplně odpojit a zase připojit), jsou většinou decentralizované (místní jednotky od několika kilowatt po několik megawatt), nespotřebovávají palivo a mají proto prakticky nulové marginální (krátkodobé provozní) náklady – což je, jak si ještě ukážeme, velmi důležité – a mají přednostní přístup do rozvodné sítě.

Taková masivní proměna však s sebou přináší nejen podstatné výhody (mj. omezení emisí škodlivin a dalších rizik, snížení závislosti na dovozech paliv, technologickou modernizaci a nové pracovní příležitosti), ale i potřebu adaptovat energetický systém na nový typ zdrojů.

Kritici obnovitelných zdrojů často poukazují na problémy, které v Německu v důsledku přechodu na obnovitelné zdroje vyvstávají. Přitom zapomínají, že stávající energetika založená na spalování fosilních paliv a štěpení uranu přináší problémy nesrovnatelně větší: ohrožuje zdraví a životy lidí, je neudržitelná kvůli omezeným zásobám paliv i kvůli omezené kapacitě naší planety vstřebávat její zplodiny, vede k dovozní závislosti a je ve vleku neustále rostoucích cen čím dál vzácnějších zdrojů.

Stejně tak je těžko pochopit, z jakého záhadného důvodu by mělo být překvapivé, že nové technologie přinášejí a vynucují si změnu zavedených pořádků. Podobně jako si změnu institucí a pravidel vyžádal přechod od monarchie k demokracii nebo náhrada koňských povozů osobními automobily, tak se ani zavedení moderních obnovitelných zdrojů, které mají v mnoha ohledech jiné vlastnosti než konvenční zdroje, neobejde bez širších a dříve nepředpokládaných změn.

V dalším pokračování této série textů se podrobněji podíváme na některé někdy mylně tradované i málo známé aspekty německé energetické reformy. Dnes začneme otázkou cen energie.

Obnovitelným zdrojům energie se často vytýká, že zdražují ceny elektřiny a způsobují neúnosné zvyšování účtů za elektřinu domácnostem i podnikatelům. Je pravda, že systém pevných výkupních cen garantuje investorům příplatky, které kompenzují rozdíl mezi vyššími výrobními náklady obnovitelné elektřiny a stávajícími cenami na trhu. Tento mechanismus umožňuje rozvoj technologií, díky čemuž postupně klesá jejich cena a s ní i výrobní náklady – jak jsme si ukázali v druhém díle tohoto seriálu, u větrných i fotovoltaických elektráren došlo v poslední dekádě k poklesu nákladů až o stovky procent. Naproti tomu se výrobní náklady na energii v klasických zdrojích dlouhodobě zvyšují, ať už vlivem rostoucí ceny paliv, zdražování technologií a přísnějších požadavků na bezpečnost a množství vypouštěných škodlivin.

Vzpomínáte na hrůzostrašná varování o tom, že odstavení jaderných elektráren v Německu povede ke zdražení proudu nejen tam, ale i v souseních zemích? Skutečnost je právě opačná: cena elektřiny na trhu v Německu od roku 2011 klesla a je nižší než třeba ve Francii.

Můžeme to ilustrovat na následujících údajích evropské burzy s elektřinou z listopadu loňského roku. Zatímco průměrná cena elektřiny prodávané v daném měsíci v Německu činila 43,9 EUR za megawatthodinu (53,7 EUR/MWh ve špičce), ve Francii se za ni platili 49,2 EUR (60,8 EUR ve špičce):



Jde o velkoobchodní ceny, za které se na burze prodává elektřina dodávaná následující den.

Ale také kontrakty na dodávky elektřiny uzavírané na rok dopředu jsou v Německu levnější než ve Francii a řadě evropských zemí, viz následující graf (Německo oranžová, Francie červená, Španělsko žluté, Nizozemí světle modré, Británie tmavě modrá):



Srovnáme-li vývoj velkoobchodních cen elektřiny ve Francii a Německu za tři měsíce loňského roku (srpen až listopad), vidíme nejen to, že ve Francii je elektřina v průměru dražší, ale můžeme si všimnout dalšího důležitého jevu: v Německu u cen nastávají extrémnější výkyvy a dokonce se opakovaně dostávají do záporných čísel.



Jak je to možné? Je to dáno kombinací pravidel na evropském trhu s elektřinou, který se (alespoň teoreticky) řídí vztahem poptávky a nabídky, a jistou nekompatibilitou flexibilních obnovitelných zdrojů a centralizovaných elektrárenských bloků. Většina klasických elektráren jsou velké, rigidní a těžko regulovatelné bloky, u kterých je nepřetržitý provoz často nezbytnou podmínkou ekonomické výhodnosti a finanční ziskovosti.

V době, kdy obnovitelné zdroje vyrábějí velké objemy elektřiny, by se při optimální skladbě zdrojů – tedy takové, aby celý systém byl dostatečně pružný – měly teoreticky vyřadit jiné elektrárny, které vyrábějí elektřinu dráž, spalují palivo a vytvářejí škodlivé zplodiny.

Velké jaderné reaktory jsou ale velmi těžkopádné a není technicky možné ani ekonomicky výhodné je na pár hodin vypínat a pak zase najíždět. Jejich výkon lze měnit jen zvolna, s odstupem, a časté změny navíc zkracují životnost celé elektrárny. Navíc čím menší je jejich vytížení, tím dráže přijde každá kilowatthodina elektřiny, kterou vyrobí. V menší míře, nicméně stále značně nepružné, jsou hnědouhelné elektrárny. Pokud jde o tepelné elektrárny, výkon se dá snadněji regulovat v kotlech spalujících kvalitní černé uhlí. Nejpružnějšími zdroji – technologicky i z hlediska ekonomiky provozu – jsou pak vodní a plynové elektrárny. Poslední jmenované se proto velmi dobře doplňují s větrnými a fotovoltaickými zdroji.

Německo (a Česká republika ještě ve větší míře) však má však v elektrárenské soustavě vzhledem k rychle rostoucímu podílu OZE příliš mnoho jaderných a hnědouhelných elektráren. Jejich majitelé pak v případě krátkodobějšího nadbytku elektřiny raději zaplatí provozovatelům větrných a solárních parků, aby se odpojili od sítě (s tím, že dostanou kompenzace za nevyrobenou elektřinu), než aby vypínali svoje elektrárny. Nastane tak situace, kdy elektrárenské společnosti za vyrobenou elektřinu neinkasují peníze, naopak platí za to, aby se jí zbavili. Jak je vidět na předchozím grafu, dochází k tomu vícekrát za měsíc a na řadu hodin v roce.

Tím ovšem vznikají nejen další deformace a dodatečné náklady v rámci celého systému, ale také se tím popírá smysl a ztrácí hlavní přínos obnovitelných zdrojů – fakt, že vyrábějí elektřinu bez spotřeby paliva, čistě a bezpečně. Aby se takovému paradoxu předcházelo, je potřeba spolu s nárůstem pružných obnovitelných zdrojů ze sítě postupně odstavovat adekvátní objem rigidních elektrárenských bloků. V tomto ohledu pak urychlené odstavení většího počtu jaderných reaktorů, k jakému Německo v roce 2011 přistoupilo, představuje spíše přínos než problém.

Fakt, že obnovitelné zdroje způsobují pokles velkoobchodní ceny elektřiny na trhu, ale s fenoménem negativních cen na burze souvisí jen okrajově. Hlavní příčinou je mechanismus, jakým se na evropském trhu určují velkoobchodní ceny elektřiny. Jde o tzv. nákladovou křivku („merit order“), který zjednodušeně funguje asi takto: podle spotřeby odhadované pro následující den se určí, jaký výkon elektráren bude v daném regionu zapotřebí. V následujícím schematickém grafu pro Německo je to dejme tomu 70 000 MW. Poté operátor trhu seřadí elektrárny, jejichž produkci nabízejí výrobci k prodeji, podle jejich tzv. marginálních nákladů (to jsou krátkodobé proměnné nákladů na provoz, zjednodušeně řečeno jde o cenu paliva). V tomto ohledu se jako první zařadí větrné a fotovoltaické zdroje (které žádné palivo nepotřebují a navíc fungují v režimu prioritního přístupu do sítě), poté obecně následují jaderné elektrárny (které mají vysoké náklady na výstavbu a likvidaci, ale relativně nízké náklady na palivo), dále elektrárny hnědouhelné, poté elektrárny spalující černé uhlí, a nakonec elektrárny plynové a spalující ropné produkty (relativně levná výstavba, ale drahé palivo):



Ve chvíli, kdy operátor dosáhne potřebného výkonu k pokrytí poptávky, podle marignálních nákladů posledního zařazeného potřebného zdroje – ten je v celém souboru tím nejnákladnějším – určí cenu, jakou za dodanou elektřinu dostanou všichni zúčastnění výrobci. V našem schématickém grafu je to plynová elektrárna (oranžová barva) a takto určená cena by činila 75 EUR za megawatthodinu.

Pokud ale ve stejné situaci reálný výkon OZE, který je k dispozici, dosáhne namísto zobrazených 10 000 MW dvojnásobku, celý sloupec zdrojů se grafu posune o 10 000 MW doprava (světle zelený obdélník znázorňující jaderné elektrárny nezačne na hodnotě 10 000 MW, ale 20 000 MW), taže nákladová křivka vypadá následovně:



Hodnota 70 000 MW potřebného výkonu pak připadne tam, kde předchozí graf udával 60 000 MW – a odpovídající cena elektřiny bude asi 60 EUR za megawatthodinu. Elektřina pro velkoobchodníky tak bude následující den podstatně levnější.

Jak si může čtenář rovněž všimnout, vedlejším efektem tohoto mechanismu je, že při vyšší výrobě OZE a nižší ceně elektřiny se plynové elektrárny (oranžový blok) se svojí produkcí vůbec nedostanou na trh – jejich marginální náklady jsou příliš vysoké a poptávku stačí naplnit levnější elektrány uhelné a jaderné.

Jak už jsem ale psal, právě (hnědo)uhelné a jaderné elektrárny způsobují nedostatečnou pružnost výkonů v síti. Problém zašel už tak daleko, že majitelům mnoha plynových elektráren v Německu se vůbec nevyplatí je zapínat, protože jen za spálený plyn by zaplatili více, než kolik by utržili za prodanou elektřinu. Hrozí tedy, že tyto kapacity budou coby neekonomické trvale vyřazeny z provozu. To by ale byl vážný problém, protože právě pružné plynové turbíny jsou ideálním doplňkem obnovitelných zdrojů s kolísavým výkonem.

Stávající mechanismus tvorby cen elektřiny na evropském trhu proto začíná působit problematicky: vytlačuje potřebné plynové elektrárny a naopak ekonomicky zvýhodňuje elektrárny jaderné a uhelné, které jsou s flexibilními obnovitelnými zdroji technologicky a ekonomicky těžko slučitelné.

Reforma trhu s elektřinou v příštích několika letech je proto nezbytná a nevyhnutelná, a to nejen v Německu, ale i v rámci celé Evropské unie. To je dáno dvěma fakty. První je ten, že německý trh s elektřinou je plně integrován s okolními státy (Francie, Belgie, Rakousko) a mnoho dalších díky propojenosti přenosových soustav ovlivňuje. Druhým důvodem k reformě je to, že sama Evropská unie chce do roku 2020 výrazně zvýšit výrobu elektřiny v obnovitelných zdrojích, takže podobný problém by dříve nebo později vyvstal i jinde a čím dál více by se vyostřoval.

Doposud jsme se zabývali velkoobchodními cenami elektřiny v Německu a v Evropě. Ukázali jsme, že díky rostoucí výrobě elektřiny v OZE tyto ceny klesají a proud je levnější v „obnovitelném“ Německu než v „jaderné“ Francii.

Jenže pokud jde o koncové zákazníky, ti s výjimkou velkoodběratelů v ceně za elektřinu platí i přenos, služby, zisk obchodníkům, daně a další poplatky. Jak konkrétně tedy změnily obnovitelné zdroje v Německu cenu elektřiny pro spotřebitele? Následující graf ukazuje vývoj koncových cen proudu pro tamní domácnosti. Na modré křivce vidíme, že od roku 2002 se průměrná cena jedné kilowatthodiny zvýšila v důsledku každoročního zdražování ze 16 centů (cca 4 Kč) na 27 centů (cca 6,75 Kč) v roce 2011. Zelená křivka ukazuje, jakou část této ceny představuje příplatek na obnovitelné zdroje. Všimněme si, že zatímco koncová cena rostla rok od roku zhruba stejným tempem, příspěvek na OZE se až do roku 2010 držel pod dvěma centy za kWh. Teprve za poslední tři roky se znatelně zvýšil, zejména díky boomu solární energetiky; oněch 30 000 MW fotovoltaiky musí být někde znát. Pro letošní rok (který ještě není v grafu zobrazen) se příplatek zvedl až na 5,21 centu za kWh. To je sice relativně velký skok, nicméně opět je třeba vidět věci v kontextu: i po tomto zdražení představují obnovitelné zdroje stále méně než pětinu účtu za elektřinu, a zatímco za deset let zdražil proud lidem o dvanáct centů, závratný rozvoj OZE se na tom podílel méně než polovinou – zbytek je způsoben jinými faktory.



Následující graf ukazuje, jak se cena elektřiny vyvíjí nejen pro domácnosti (levá část grafu), ale i pro podnikatele (střední část) i velkoodběratele (vpravo). Tmavě modrá barva sloupců představuje cenu silové elektřiny plus poplatky za služby sítí, světle modrou jsou zobrazeny daně a další příplatky, zelenou pak poplatek za obnovitelné zdroje. Opět vidíme, že OZE představují v účtech domácností za elektřinu jen poměrně malou část. V případě podnikatelů je to dokonce jen nepatrný zlomek a velkoodběratelé, kam patří většina velkých průmyslových podniků, jsou od poplatku dokonce zproštěni.



Zde vzniká další deformace: velké průmyslové podniky v Německu tak nejen že na OZE nemusejí doplácet, ale navíc získávají výhodu v tom, že rostoucí podíl větrné a solární elektřiny snižuje cenu elektřiny na burze, kde ji přímo nakupují. Letos v únoru dokonce francouzský svaz průmyslu obvinil francouzskou vládu, že v této zemi – často uváděné jako příklad státu, kde jaderné elektrárny zajišťují bezkonkurenčně nejlevnější elektřinu – musí platit za elektřinu víc, než jejich konkurence v Německu. Je tedy vidět, že drtivou část vyšších nákladů na OZE v Německu hradí občané a domácnosti, zatímco velké firmy platit nemusí a navíc coby „černí pasažéři“ v daném systému získávají výhodu levnějších cen proudu. Je to jedna z věcí, kterou rovněž bude potřeba upravit, aby se náklady ve společnosti dělily spravedlivěji a systém byl udržitelnější.

Související paradox pak vyplývá z toho, že zatímco rostoucí podíl větru a tofovoltaiky vede k levnější ceně elektřiny na trhu, stávají se obnovitelné zdroje určitou obětí svého vlastního úspěchu: zvětšující se rozdíl mezi klesající tržní cenou a pevně danými výrobními náklady již instalovaných OZE znamená, že spotřebitelé musejí doplácet o to víc za každou vyrobenou kilowatthodinu. I tady je žádoucí provést reformu toho, jak jsou nastaveny ekonomické mechanismy.

Optimalizace systému pevných výkupních cen v Německu může příplatky na OZE podstatně snížit. Je to dobře vidět na následujícím grafu, který analyzuje podíl jednotlivých faktorů na současném příplatku: v roce 2012 představovaly doplatky přímo vztažené na instalované obnovitelné zdroje pouhé 2 centy za kWh, ale celkový doplatek činil 3,6 centu vinou rozsáhlých výjimek pro průmysl a zpětného nezohlednění levnější elektřiny na trhu. Narůstající deformace kompenzačního systému způsobují, že zatímco letošní příplatek se domácnostem zvýšil na již citovaných 5,21 centu, spravedlivě rozpočítané poplatky na instalované OZE představují reálně jen 2,26 centu.



Přechodně vyšší cena elektřiny, kterou díky OZE němečtí spotřebitelé platí, má však i řadu pozitivních efektů. Nejenže, jak jsem psal minule, má řada občanů a domácností z rozvoje obnoviltených zdrojů přímý prospěch v podobě finančních příjmů a pracovních míst, ale tento plán přináší Německu výhody i z makroekonomického hlediska. Plán přechodu na obnovitlené zdroje vytvořil v Německu, která je lídrem v mnoha souvisejících technologiích, obrovské exportní možnosti. Vyšší konkurenceschopnost průmyslu díky levnější velkoobchodní ceně elektřiny jsem před chvílí zmiňoval.

Německo ale také ušetří jako takové. Zatímco v roce 2011 činil cekový příplatek na OZE asi 13,5 miliardy EUR, vyšší výroba obnovitelné energie snížila o 8 miliard EUR škody jinak způsobené klasickou energetikou, přinesla místním ekonomikám obrat asi 7,5 miliard EUR, ušetřila na palivech dovážených ze zahraničí 3 miliardy EUR a díky levnějším cenám silové elektřiny na trhu snížila výdaje za elektřinu o dalších 3 miliardy EUR. Podpora poskytnutá OZE se tak německé ekonomice bohatě vrací.



Navíc je potřeba podporu poskytovanou tomuto odvětví vidět v kontextu. Jedna z ekonomických analýz například ukazuje, že zatímco v letech 1972 až 2012 dostal sektor obnovitelných zdrojů energie asi 67 miliard EUR, podpora jadernému průmyslu za stejné období činila 213 miliard a na dotace dobývání a spalování uhlí stát vydal dokonce 418 miliard EUR.



Příště se podíváme na další dopady německého energetického obratu: na tamní uhelné elektrárny, bilanci dovozu a vývozu, stejně jako na stabilitu přenosových sítí.


Psáno pro Deník Referendum.
Upozornění: Postoje a názory vyjádřené v tomto textu jsou osobním hodnocením autora, nikoliv organizace Greenpeace.



Mé předchozí texty na téma fukušimské jaderné havárie:
Lekce z Fukušimy (12. 3. 2012)
Fukušimská katastrofa - může k ní dojít i u nás? (21. 9. 2011)
Šest měsíců fukušimské katastrofy (11. 9. 2011)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Al Jouda napsal(a):

Nyní už jen zbývá vysvětlit, proč máme dražší elektřinu než Němci, když jí taková kvanta do Německa vyvážíme a proč se u nich zlevňuje a u nás stále zdražuje! Je mi srdečně jedno, budu-li svítit elektřinou z jádra nebo z větrníku!
10. 03. 2013 | 16:21

Martin napsal(a):

Beránek opět lže.
Obnovitelné zdroje energie v Německu dramaticky zdražily elektřinu pro domácnosti a to nejméně o 55 EUR/MWh a deformují trh s elektřinou pomocí asi 22 miliard EURo ročně takovým způsobem že se již nedá hovořit o nějaké tržní ceně elektřiny, nýbrž o plánovitém hospodářství s elektřinou. Cena elektřiny pro koncové spotřebitele v německých domácnostech je vysoká asi 6,50 Kč / 1 kWh a neustále roste a v příštím roce se očekává další zdražení.
3x v článku lže že OZE zlevňují silovou elektřinu, opak je pravdou, spotřebitelé v domácnostech místo cca 50 EUR za silovou 1 MWh platí s poplatkem OZE kolem 100 EUR za 1 MWh, tedy více než 2x tolik co jejich sousedé v sousedních zemích, to je opravdu zlevnění jako prase.
Také je třeba zmínit že do zveřejnění těchto lží je zapleten známý zelený aktivista a Beránkův kámoš Jakub Patočka spojený s Deníkem Referendum.
10. 03. 2013 | 16:26

Daňový poplatník napsal(a):

To autor:
Nedělám si iluze ani o nenažraných energetických společnostech, ani o teroristech z Greenpeace, pouze tvrdím, že horší než lži jsou polopravdy, takže což tak představit koncepci fungování tzv. ekologických zdrojů elektřiny v zimních měsících, současně s vytápěním obytných a pracovních prostor, jakož i provozem průmyslových závodů?
10. 03. 2013 | 16:32

Hasan Nasralláh napsal(a):

Uhlí a ropa se tady vytvářely po milióny let a my to samozřejmě neumíme, obé pálíme jako diví. A třeba z uhlí je možné vyrábět i benzín aj. Pokud uhlí spálíme na výrobu elektřiny nebo pro vytápění je to nevratný proces a jsme obyčejní blbci! Zelení si to ovšem nemyslí......
Zdevastovaná krajina, tuny odpadu atd. jim nevadí! Pálení uhlí je ekologický proces říkají zelené mozkovny, ještě bychom měli spálit co nejvíce dříví, stejně jako to udělali dávní obyvatelé Velimkonočního ostrova a pak se divili, že nemají z čeho stavit kánoe, které potřebovali nutně na rybolov, málem vyhynuli!

Palím rašelinu, koks, uhlí hnědé černé,
co na tom, že popel na hlavu ti sedne,
zelený mozek potřebuje solár a větrník,
páč to všechno vidí lépěji, on je odborník!
Nakonec i spálí doma bábu starou,
Kateřinu Jau Jau biomasu pomatenou.
Z duhového Beránka tu máme vlka,
co za solárka větrníky pořád plká!
Už si sháním ebenovou tyč a liščí kůži
až bude potřeba, budu jí šmrdlat a chladit v kaluži!
10. 03. 2013 | 16:34

David napsal(a):

"...Vzpomínáte na hrůzostrašná varování o tom, že odstavení jaderných elektráren v Německu povede ke zdražení proudu nejen tam, ale i v sousedních zemích? Skutečnost je právě opačná: cena elektřiny na trhu v Německu od roku 2011 klesla a je nižší než třeba ve Francii...."

-----------------------

Je to velká věda, které by prospělo jisté zjednodušení.

Před rokem 89 to bylo podstatně jednodušší.

Teď to je všechno tak strašně složité, že i odborníci mají co dělat, aby se v tom vyznali, a to např. nemluvím o rozluštění faktur za odběr elektřiny pro domácnosti.

Jako laik si myslím, že aby se elektřina nezdražovala bylo by nutné zastavit všemožné i nemožné státní dotace do tohoto odvětví včetně emisních povolenek.

Zajímalo by mě taky, proč státní ČEZ nevrací "ten nemravný zisk" z fotovoltaiky, který má po chybě v zákoně, zpět ve prospěch - regulace – SNÍŽENÍ ceny energie pro firmy, kterým se prodražují výrobní náklady a snižuje se tak jejich konkurenceschopnost, ale i pro domácnosti.

Jinak proti jaderné energetice jsou Německo, Rakousko, Japonsko, a tam nejsou žádní hlupáci, kteří by nevěděli co dělají.

Z preventivních důvodů je proto třeba výstavbu nových temelínských bloků ZASTAVIT co nejdříve, dokud zase nebude pozdě, podobně jako s fotovoltaikou!!!

Je to v pořadí zase další připravovaný PODVOD!!! Plánované státní temelínské záruky, to by mělo být to první varování.

Nač další Temelín, když 20 % výroby jde na vývoz a v budoucnu

- s prosazováním zdravého životního stylu –

bude spotřeba elektřiny spíše stagnovat nebo i KLESAT!!!
10. 03. 2013 | 17:00

Čochtan napsal(a):

".. Nač další Temelín, když 20 % výroby jde na vývoz.."
Právě proto ! Něco vyvážet musíme, když toho tolik dovážíme.
10. 03. 2013 | 17:15

Mard napsal(a):

Web snese všechno, ale takovéhle zavádějící bludy by fakt už měly být trestné.
10. 03. 2013 | 17:33

SuP napsal(a):

Mard -
On kdyby to nepsal Beránek, o kterém každý ví, co je zač, ti, kdo to chtějí poslouchat, by si to na netu někde našli stejně.
10. 03. 2013 | 17:43

L.Brandejs napsal(a):

Pane Beránku, opět účelově?
Německo sice opravdu zvyšuje kapacity obnovitelných zdrojů, ale pokud jde o náhradu za jádro, pak se vrací k uhlí! 5.300 MWe v nových "uhelkách", to je to, na co Němci sází, aby měli stabilní zdroje bez využití jádra a nezhroutila se jim definitivně přenosová síť! A o tom by se taky mělo mluvit, ne? A v rámci ekologie nutno dodat, že sami už uhlí dováží, mj. i z Kolumbie (3. nejvěštší dovozce), což je nepochybně ohromně ekologické... To je důsledek nikoli (pouze) OZE, ale tažení proti jádru, kterého se účastní Vám podobní "ekologové". Miliony tun spáleného uhlí navíc, tzn. zplodiny v ozduší, krajina zdevastovaná povrchovou, nebo poddolovaná hlubinnou těžbou, o spáleném mazutu či naftě při dopravě uhlí z Kolumbie nemluvě. A to lodní motory nemusí splňovat emisní limity, že?
10. 03. 2013 | 17:46

KvL napsal(a):

to: Hasan Nasralláh
No básnička je to pěkná
Možná že je to tak, že se jim začal hroutit výhled oteplování (ono tání ledovců taky dost energie bere) a tak se všemi prostředky snaží aby udržely svoji modlu a tak se snaží ono CO2 trochu postrčit směrem vzhůru.

to: Martin
Silová elektřina je to,co kupují distributoři, ne to co kupují lidi. Do této ceny se nám promítají všechny možné podpory, podpůrné služby sítě a hodně dalších položek.
Čistě pro zajímavost dávám odkaz s výkupními cenami z OZE. 1kWh z větrné elektrárny stojí už od roku 2009 2,50Kč a méně, pro letošní instalace jsou to 2,10Kč.
http://www.tzb-info.cz/vyse-vykupnich-cen-a-zelenych-bonusu

Problém je ale jiný, neexistence dostatečné kapacity pro přenos takového množství výkonu
10. 03. 2013 | 18:07

Martin napsal(a):

KvL: Lidi kupují silovou elektřinu + k tomu poplatek OZE + k tomu si připlácejí za distribuci a ještě několik dalších položek, to je jasné. Proto je nutno autora označit za lháře, neboť tvrdí že OZE zlevňují elektřinu, protože ji prokazatelně zdražují. A to se ještě nezapočítaly zvýšené nároky na systémové zdroje sítě, které OZE drancují až běda.
10. 03. 2013 | 18:12

SuP napsal(a):

Martin -
Správně by bylo, kdyby napsal, že OZE snižují VÝROBNÍ náklady energetického mixu. To by nelhal, jen odváděl pozornost. Jenže on mlží i lže. Stejně jako reklamní slogany - "Čím víc utratíte, tím víc ušetříte!!"
Dnes jsem se pro zajímavost díval na rozpočítanou fakturu PRE. Cena za kWh elektřiny (silové) je zhruba 3,40Kč/kWh, ale celkově - s distribucí, poplatky a příspěvky OZE 8,12Kč/kWh. Alespoň je ZATÍM nadějné, že všechny ty zlodějny závisí na počtu spúotřebovaných kWh, takže hledat cestu, jak jednu energii nahradit jinou, pořád ještě stojí za to.
10. 03. 2013 | 20:28

český maloměšťák napsal(a):

L.Brandejs
Kolik toho uhlí z Kolumbie dovážejí ?
A hlavně - na co ?? :))

http://www.reuters.com/article/2012/06/14/germany-coal-idUSL5E8HE3KT20120614

Z následujícího grafu je spíše patrné, že dovozy uhlí kopírují stav hospodářského cyklu /v jaké je fázi/, respektive vývoj v oblasti poptávky po produkci oceláren - než by to byl vývoj a praxe v oblasti zavádění zdrojů RE.
Ale pokud to prokážete - svůj názor opravím.

Btw /pohled optokou energetického trhu/ :
http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2266009/dotace-na-obnovitelne-zdroje-v-nemecku-ochromily-trh-s-elektrinou.html
-----------------------------------------------------------------------------
Beránkovi za tento seriál blogů děkuji. Je zajímavou úvahou nad trendy a problematikou , které v energetice v realu probíhají a kdy zaostalost v myšlení může opětovně zplodit zaostalost i v životě.

Nicméně stále je tu ten problém vybilancovanosti celé soustavy ve vztahu k skladování přebytků a pokrývání výpadků /způsobených meteorologickými vlivy, střídáním dne a noci..../.
Z tohoto úhlu pohledu by se ale Temelín cvaj měl jevit spíše jako drahý propadák. Kdy se čím dál tím víc - jak vidno i z tohoto blogu, bude tlačit na garance výkupních cen. Což samo o sobě není špatné - pokud ve výsledku nebude toto zajištěno pouze jinak modifikovanou daňovou či cenovou zátěží firem a domácností, využívajících služeb tohoto podle mě beránka :)) otřes se partajkarcií celého našeho zaplivaného a zamlženého politického spektra.
/viz aktualně :)) např. článek na aktualně.cz o ODS a jejich šibalech napojených na další pijavici hlavně českých domácností - vodárny/

Hezký den všem, kdo nenechávají cloumat svým majestátem a dívají se na věc i z pohledu svých potenciálních či již skutečných vnuků, vnuků jejich vnuků , dětí vnuků jejich dětí a pravnuků dětí jejich vnuků.
To ať vám nechodí na hrob plivat nebo lát.
10. 03. 2013 | 21:18

Pepa napsal(a):

Pan Beránek opět lže,manipuluje a podvádí. Pravděpodobně má slušný žold od těch,kteří chtějí více okrádat občany.Obnovitelná energie může obstát jenom lokálně(samostatné objekty), ohřev teplé vody,vytápění a připojení malých spotřebičů.Je nemyslitelné, aby zajišťovaly provoz velkých závodů,nemocnic,výzkumných ústavu , velkých sportovních objektů,dopravních uzlů,železnic, železáren atd.Je to z pochopitelných důvodů.Tam musí být stabilní kmitočet a napětí.Obnovitelné zdroje to nedokážou.Bez jádra v současných podmínkách to nejde zabezpečit.Budoucnost je ve vodíku.Jenže o vodík není zájem,protože velké těžařské a zbrojařské firmy by zkrachovaly.V USA přijde litr benzínu asi na 14 Kč. V Evropě je to asi 38 Kč.Protože cenu ropy řídí americké banky.Tam jdou také zisky.Zisky také plynou ze zbrojařských firem.Výše zisku zbrojařských firem je přímo úměrná s válečným úsilím USA a jeho satelitů. Mír pro USA je katastrofou. Čim více válek, tím je větší prosperita a spokojenost magnátů,ale i amerických dělníků.
ROPA=VÁLKY=ZBROJNÍ VÝROBA=MILIONY MRTVÝCH=KATOLICKÝ KLÉRUS.
10. 03. 2013 | 21:24

český maloměšťák napsal(a):

Pepa
Výroba vodíku ale vyžaduje také energetický vstup.
Cena benzínu v Evropě je vysoká také díky daňové složce maloobchodní ceny.
Máte v tom trochu zmatek.
Války jsou ale jistě pro některé rodiny nikolivěk obrovským utrpením...ale naopak obrovskou příležitosti jak rozmnožit svá aktiva.
Role katolického kleru je ale v tomto spíše jen pasivní. Nejsou až tak přímými iniciátory válečných konfliktů.
---------------------------
Jako laika by mě zajímalo /kdyby zde byl nějaký odborník/ - nakolik by bylo možno např. pro " domácí " výrobu vodíku využít např. zařízení uvedené níže a zda právě že takové " domácí" jednotky /využívající např. solární energii/ by nemohly být dílčím řešením denní bilance výroby a spotřeby , respektive zálohování energie.

http://www.fumatech.com/EN/Products/fumatech/fumaGen-H2-hydrogen-production-unit/

http://www.quintech.de/englisch/products/research/fumaGenH2.php

Btw :

http://business.time.com/2013/01/28/ford-daimler-nissan-to-research-hydrogen-cars/
10. 03. 2013 | 22:00

Arnie napsal(a):

Dosti podezřelý článek na první pohled. Řada věcí v něm nehraje.
Ale souhrnně, přechod ze stabilních elektrárenských zdrojů (uhelných, jaderných, plynových) na nestabilní (slunce, vítr) nemůže fungovat, dokud nebude k dispozici způsob, jak elektřinu akumulovat - uchovávat rozumným průmyslovým způsobem, tj. ekonomicky únosným.
Co mně jsou platné "levné" zdroje, když jsou totálně nestabilní, závislé na počasí, na slunečním osvitu - a musím mít tudíž zálohovou kapacitu, de facto na úrovni instalovaných nestabilních zdrojů.
Když dodavatel solární elektřiny ze střešního panelu pouští elektřinu do státní sítě, je mu hej a slunce pracuje pro něj, jenomže když sluníčko nesvítí, tak si samozřejmě chce pustit elektriku ze státních zdrojů. A tudíž stát ho musí celou dobu zálohovat, tj. investovat do patřičných energetických kapacit a navíc do přenosových sítí, aby ustál nečekané mnohonásobné špičky.
Tudíž, eo ipso, dokud nebudu umět elektřinu uchovávat, tak to celé nemá smysl a je to bublina a hrátky ekologů.
Ždímaní peněz z lidí bez domyšleného konce.
U nás ten konec se solárními barony přijde asi celkem rychle a co se týká Němců, ty dosud disciplinovaně platí, nicméně je to brzy přestane bavit, a to velmi brzy.
A pak budou na řadě staré, dobré,klasické zdroje energie s zdokonaleným technologickým cyklem.
10. 03. 2013 | 22:19

Vladimír Wagner napsal(a):

Zásadní problém, o kterém pan Beránek mlčí je, že velká část elektřiny se bude muset vyrobit v zálohujících fosilních elektrárnách. Pokud bude chtít mít co největší část pokrytu fotovoltaikou a větrem, musí se postavit takové jejich výkony, aby v letním i ne ideálním bezvětrném dní vše zajistila fotovoltaika a v zimním zamračené a ne úplně ideálně větrné situaci veškerý výkon zajistily větrné. Na každý potřebný MW výkonu pak potřebuje mít současně tři elektrárny (větrnou pro větrné noci, solární pro letní polední bezvětří a zálohovací fosilní, neboť máme bezvětrné noci). Proč musí být u všech těchto tří elektráren plný potřebný výkon pro Německo? Noc je na celém jeho území, také počasí je často stabilní a stejné pro celý region. A ty náklady současné výstavby tří elektráren na každý MW jsou obrovské. A i kdyby se to Němcům povedlo , tak produkce CO2 bude v elektroenergetice vyšší, než má Francie nyní. Dopady Německé energetické koncepce jsou zde: http://technet.idnes.cz/ceska-a-nemecka-energetika-09q-/veda.aspx?c=A130205_144450_veda_mla . Jak by na německou energetickou koncepci mělo reagovat Česko zde: http://technet.idnes.cz/co-ma-delat-ceska-energetika-dp0-/veda.aspx?c=A130226_122647_veda_mla .
10. 03. 2013 | 22:58

Vladimír Wagner napsal(a):

Pokud mají mít vítr a fotovoltaika větší podíl, musí pokrývat potřebný výkon i v né pro sebe ideálních povětrnostních podmínkách. To znamená, že v ideálních podmínkách se jich musí velká část vypínat (to už začíná nastávat v Německu). Tím se jejich efektivita snižuje a cena elektřiny z nich roste. To, že se u větru v ideálním místě blíží cena ke klasickým zdrojům je podmíněno stoprocentním odběrem jejich elektřiny, což nelze splnit při jejich vyšším podílu na výrobě. U fotovoltaiky se ani při stoprocentním odběru elektřiny k cenám z klasických zdrojů ani nepřiblížíme. A co teprve, když se budou muset v ideálním případě odstavovat. Žádné papírové kouzlení nemůže vykouzlit levnou elektřinu ze situace, kdy musíme postavit současně dva zdroje s největšími investičními náklady na jednotku vyrobené elektřiny (proč oba viz výše) a zálohujeme je zdrojem s nejvyššími provozními náklady (v Evropě nemáme břidličný plyn jako v USA). Dokud nedokážeme ve velkém energii skladovat, tak se prostě fluktuace počasí a střídání dne a noci nijak oblafnout nedá.
Jinak i v ideálním případě, kterého chtějí Němci dosáhnout v roce 2050, budou mít podíl fosilních zdrojů vyšší než Francouzi nyní. Dnes mají Němci v elektroenergetice téměř o řád větší produkci CO2 než mají díky jádru už léta Francouzi, Švédové a Švýcaři. A ani v tom roce 2050 (pokud seženou horentní sumy na uskutečnění vize tak obrovské kapacity fotovoltaiky a větru) nedosáhnou bez velkých kapacit ukládání toho stavu, který už Francouzi mají desetiletí.
10. 03. 2013 | 23:36

Vladimír Wagner napsal(a):

V současnosti uplynuly dva roky od zemětřesení, cunami a havárie Fukušimy I v Japonsku. Přehled současné situace ve Fukušimě je zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=6771 .
11. 03. 2013 | 00:02

Adam Procházka napsal(a):

Obrovské výhody OZE pro stát (včetně krásných a předsvědčívých grafů) jsou Němcům dobře známy a pan Beránek je reprodukoval správně.
Bohužel naše Stadtwerky se projevují hluché jako pařez, když si naříkáme na ceny přes 25ct/kWh. Vysvětluje se to tím, že koncerny jsou nenažrané (což byly vždycky a vždycky budou), že průmysl dostává proud přiliš levně a že subvence na OZE jsou investice do budoucnosti - a konzument se ptá "proč?"

Skvělý německý knowhow, vypěstěný na přemacatých subvencích (našich) již přináší ovoce - v Číně. Stejným směrem odputuje z Německa i energeticky náročný průmysl, pokud vláda skutečně začne od industrie požadovat stejné ceny jako od řadového trouby s rodinou. Tak prohlásil minulý týden Präsident des Bundesverbandes der Deutschen Industrie (BDI), Ulrich Grillo a je to pohrůžka více než reálná.
Po té, co se v prach obrátily zářné německé solární firmy - včetně akcií, se kalkuluje, kolik dalších zaměstnanců bude potřebovat jízdenku buď do Číny nebo na pracák.

Vláda je momentálně trochu zaskočena, protože na podzim jsou volby a soukromým troubům mimo nesnesitelné ceny též vadí, když proud jakousi shodou okolností vypadává častěji než bývalo v kraji zvykem. Proto s snaží zákonem nařídit, aby eneretičtí magnáti rychleji modernizovali siť a NESMĚLI vypínat své soukromé plynové elektrány, čemuž oni milerádi vyhoví. Vyúčtování přijde po volbách.

Koalice zatím rozjela tajný program: "jak rozmluvit občanům, že ceny za proud jsou vysoké" a opozice se drží poučky: "kdyby se magnáti dobrovolně uskrovnili, tak, jak se dosud v historii zeměkoule nikdy nestalo, bylo by všem blaho."

Pan Beránek tedy nelže, nicméně uveřejňování takových článků v momentální situaci v Německu by mnohým spotřebitelem mohlo být považováno za jemnou provokaci. V Čechách je to O.K.
11. 03. 2013 | 00:04

petrvileta napsal(a):

"Výstup z jádra byl v Německu schválen širokým společenským konsensem ..."

Dovolím si parafrázovat: "Nástup Hitlera byl v Německu přijat širokým společenským konsensem ..."
11. 03. 2013 | 06:19

Občan napsal(a):

Ekvilibristo Beránku,
OZE dávají smysl jen tehdy, pokud jsou provozovány v klimaticky stabilním prostředí. "Větrníky" na větrné stepi nebo na mořském pobřeží, "slunečníky" v pouštích a v suchých stepích s minimem srážek.
I ta "biomasa" je nesmyslem tam, kde je nedostatek "kompostovatelné" hmoty. Jinak vede k zamoření ZEMĚDĚLSKÉ půdy plevelem (zpravidla cizího původu, s nímž si původní biosféra neumí poradit).

Ti, co dnes řeší dilema zda zatopit nebo se najíst (a že jich přibývá), Vám na ekologii kašlou kompletně. Když je nejhůř, vystrčí rouru od kamen klidně i oknem paneláku, protože zmrznout se nechce nikomu a umřít hladem také ne. A do těch kamen nacpou cokoli co hoří.
Ekologie je totiž drahý špás a může si ji dovolit jen ten, kdo má stabilizovaně a dostatečně saturovány základní životní potřeby.
11. 03. 2013 | 08:56

modrý edvard napsal(a):

Podstatu problému vidím v tom, že (1) fosilní a jaderné elektrárny nemohou konkurovat OZE, které mají zajištěn přednostní výkup. (2) elektřinu skladovat neumíme (3) OZE mají kolísavý a nepředvídatelný výkon. Proto (4) se bez fosilních a jaderných elektráren neobejdeme. Ale problém je v tom, že (5) protože nejsou /kvůli bodu (1)/ schopny ekonomicky konkurovat OZE, nikdo je ekonomicky nedokáže provozovat. Proto (6) musí zakročit stát, který (7) buď změní pravidla nebo (8) bude sám provozovat elektrárny, které budou prodělávat, ale zajistí dodávky proudu ve chvílích, kdy nefouká a nesvítí.
(9) K čertu s lobisty, a především s demagogy.
Hau.
11. 03. 2013 | 09:14

Syčák napsal(a):

petrvileta

Nebyl. Hitler vyhrál volby s nijak neobvyklým výsledkem. Jen se chopil moci způsobem, kterým zaskočil své soupeře. Takže vaše parafráze je trochu vedle.

K OZE: Nestálý výkon se bude muset kompenzovat v celé škále opatření: různé záložní zdroje, skladování energie, úspory na přenosech, úspory obecně....Nebude to tak, že se bude OZE kompenzovat buď uhlím, nebo plynem, jak se v diskusích často tvrdí. Energetika se diverzifikuje a lokalizuje. V této souvislosti bych v budoucnu očekával spíše snížení cen energie, ale i jiné nakládání s ní.

Výhružky průmyslníků, že odejdou do Číny, pokud se jim promítnou do cen energie transformační náklady, jsou jen výhružkami. Německé koncerny již dávno pracují na významném snížení energetické náročnosti výroby, takové investice se nedělají s výhledem nízkých cen energie, nebo stěhováním výroby. Je ale pochopitelné, že bojují o každý cent i pomocí výhrůžek.
11. 03. 2013 | 09:14

Glosator napsal(a):

A takováto je REALITA
http://www.penize.cz/spotrebitel/250619-ceny-elektriny-v-evrope-kde-je-nejlevneji-a-kde-nejdraz
Připomínám, že EU donutila na nátlak Rakouska!! v rámci přístupové smlouvy Bulhary odstavit čtyři starší, leč plně funkční jaderné bloky s reaktory VVER-440/230 v Kozloduji. Ty bloky dodávaly 38% !!! bulharské spotřeby elektřiny, která se teď musí vyrábět spalováním drahého zemního plynu.
Zemní plyn mají levný v USA, kde se ovšem získává z BŘIDLIC, z čehož se zelení mohou zbláznit...
11. 03. 2013 | 09:18

Glosator napsal(a):

to Syčák
Vynalezněte způsob "skladování elektřiny" a budete miliardář, nositel Nobelovy ceny a nevím co ještě.
Na skladování elektřiny se pracuje přes sto let a zatím tu jsou jen přečerpávací elektrárny.
Ono to skladování není tak jednoduché, jako si to představují "humanoidi" schopní napsat, že "firmy se brání snižování emisí CO2, protože by musely na komíny umístit filtry." Uvědomte si, že kromě přečerpávacích elektráren tu máte jen chemické akumulátory, a tam musíte převádět elektrochemicky jednu poměrně drahou skupinu sloučenin na druhou, navíc reversibilně a musíte je mít v množství, mimimálně odpovídajícím kapacitě. Proto jsou elektromobily drahé, těžké a mají malý dojezd. Namísto 50 l benzinu musíte mít 500 kg akumulátorů s lithiem (to je nejlehčí kov, co existuje a stejně ho potřebujete spousty) atd.
Elektrolýza vody a zpětné spalování vodíku má účinnost tak 35%, tedy dvě třetiny proudu činí ztráty. Přečerpávačky mají účinnost přes 70%.
Žádná "škála opatření" NEEXISTUJE. A podnikům se pořád vyplatí platid drahou elektřinu, než se přizpůsobovat výrobcům!
11. 03. 2013 | 09:33

maketh herstag napsal(a):

Tenhle člověk jménem Beránek na fotce moc pěkně vypadá, takový perspektivní navoněný zelenáč, a to jediné pozitivní, co lze o tomto blogu napsat. Jinak snůška polopravd, účelově sestavených do čitelné podoby. Je chytřejší než Baroch z Aktuálně .cz, ale ne o moc. Spousta sofistikovaných grafů, ale bez odpovědné analýzy. Německá i evropská ekonomika již řadu let klesá, a protože klesá poptávka po příkonu, proti čemuž jde narůstající příkon z fotovoltaik, stoupá cena mixu díky dotacím. Kdepak bez dotací, pane Beránek, to by nebylo co rozkrádat, že? Takže bych si přál, aby všichni zastánci FVE a větrníků zůstali v zimě odkázáni při nočním bezvětří přežít v nízkoenergetickém domě při 20 stupních pod nulou, alespoň týden. Pak by snad byl od takových manipulátorů, jako je Beránek, Baroch, Kačka jaujau a Bursík konečně pokoj. Do té doby by měli všichni zelení třít ebonitovou tyč liščím ohonem. A jen pro upřesnění, v Čechách je třicet tři FVE s výkonem nad 2 MW, a jen tři vlastní ČEZ. Ostatních třicet FVE je vlastnicky propojeno s pracovníky ERU, poslanci ČSSD a lidmi napojenými na Zelené. A všichni jen perou peníze a tahají dotace.
11. 03. 2013 | 09:34

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem několik příspěvků, které neměly nic společného se záměrem těchto stránek, tedy poskytovat prostor pro věcnou a korektní debatu.

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
11. 03. 2013 | 09:40

asdf napsal(a):

stejskale
co je v nesouladu se stránkami a proč musel zmizet můj příspěvek?

Pokud si v Praze mnozí lidé neuvědomí, že jen škodí a že jediné, čím by mohli být užiteční je to, že by se použili jako biomasa a někde se s nimi zatopilo, pak se nezmění nic a bude zde v tomto státě vše v naprostém rozvalu.

Jsem těžce nemocen, mám problémy s žaludkem a vývod bokem před sebou pár měsíců života a dnes na poliklinice, když jsem urgentně hledal záchod, na něm mincovník s tak složitým návodem, že než jsem to přečetl a našel drobné , jsem zkolaboval a rychlá záchranka a pak vrtulník mne odbezl na ARo.

Má cenu takováto honba za zisky a penězi a co z toho mají lidé?

Snad jen jim dopřát samopalem poslední dávku z milosti a pak s nimi topit.

I když první by se mělo začít topit s těmito neužitečnými a jalovými blázny, kteří způsobují rozval současné civilizace.
11. 03. 2013 | 10:21

Syčák napsal(a):

Glosator

Třeba takový solární kolektor, ohřeje vodu a vydrží vám do noci teplá. Je to jen příklad, nikoliv univerzální řešení hodné Nobelovy ceny. Chtěl jsem jen říct, že řešení není v jednom univerzálním zdroji energie, ale v komplexním zacházení s energií. Vždyť ten proces už probíhá. Jde jen o co nebezpečnější přechod.

Ještě ke skladování energie, můj humanoidní názor je, že se bude využívat gravitace a baterie elektromombilů.

Mimochodem, sériově vyráběný elektromobil Tesla ujede 500 km na jedno nabití.
11. 03. 2013 | 10:34

Miláno z Děčína napsal(a):

Autorovi článku!
Vždyť je to pro nás spotřebytele nad rámec jasné a jednoduché!
Nejdříve se podívat, kdo pro vládu a PČR a SČR zpracovával "PODKLADY".Byla-li k tomuto diskuse a obsahovala-li ve všech 3 čteních "UPOZORŇUJÍCÍ" skaliska na řadu či veškerá rizika a nebezpečí.Pak seznam těch,kteří to přes to "SCHVÁLILI" a nevynechat podpis k špatnému znění materiálu samotným presidentem.
Pak nechat vypracovat a to na náklady těchto ˇvšech jmen "Auditní materiál" s jasnými čísly výhod a nevýhod,zisku či ztrát a jak postupovat v případě korupčních praktik,lobystických záměrů až k okrádání státu,či-li nás občanů!!!Potrestání všech a to až do konců jejich živata!Nejen to,ale aby oni všichni,rovněž do konců všech životů ,neustále platili a museli se řídit jejich nastavenými pravidly v této oblasti životních potřeb.Nejenom oni,ale i ostatní členové jejich rodin.Vždyť měli i oni po celou dobu z toho zlodějského "Výhody" a tedy nechť i oni poznají na vlastní kůži to negativní,co jsme doposavat museli trpět my všichni.Vím,neni to nic populárního,dá se říci ani správně lidského.Jenže,když jim to všem nevadilo a dělali to záměrně k zisku co největšího bohatství a moci,musí si to tzv."SPAPAT".Co si uvařili,mají!!! Jednou se už konečně musí začít!!!
11. 03. 2013 | 10:38

Adam Procházka napsal(a):

Pane Syčáku,

tak plané ty výhrůžky industrie asi nebudou. Porůří je úspěšně deindustrializováno, (což se soustřeďéným spojeneckým náletům dříve nepodařilo). Železo i programování Photoshopu převzali Indové, vykořsťovati se dává do Číny, chemicky zamořit tamtéž i jinam.
Mnohé postupy energeticky nezešetrníte - bod tavby nelze ugavarit a ocel svářet za cenově výhodných teplot nelze. Veškeré snahy o optimizaci ustanou, jakmile se industrie usadí v zemi, kde si bude možno udělat pohodlí, protože energie tam levná a komíny smí čadit z plna hrdla.

Vaše replika petruviletovi byla jediná správna a potřebná.
11. 03. 2013 | 11:46

JF napsal(a):

je nutné si uvědomit že trh se podřizuje technologii a ne naopak - tak jako v Čezko(viz. investice ČEZu). Temelín rovněž z hlediska reálné poruchovosti\závad patří mezi nejrizikovější JE Evropy. Tedy nekvalitní politika\stát reálně souvisí s nekvalitní infrastrukturou technickou. Zde totiž začátek řešení problému ČR. Toto přeskočit nemá v podstatě řešení, krom dalšího smetičtění ČR - tedy od slova smeťák nikoliv smeták.

Pak se dá teprve teoretizovat a poté i praktikovat. Reálná situace ČR je že ve výsledku vezmeme technologii s nejlepším poměrem korupce\cena (ano, o technický výkon a parametry tedy vůbec nejde ;-))

Ale toto se zdá s ohledem na principiální problém přechodu paliva pro ekonomiku z NEobnovitelných zdrojů na obnovitelné zcela neřešitelné ;-) To jsme mimo jiné viděli u tzv. podpory solárních elektráren, kdy nešlo o podporu elektráren ale solárních baronů. (toliko ke kritice solární energetiky jako takové)

Cena rozhodně není rozhodující parametr ničeho ani energií. To nutné si uvědomit (viz. soukromá spotřeba např. viz. automobilismus - tedy auta jako taková (spalování drahé ropy i z hlediska vození si sebou této malé elektrárny resp. motoru) či luxusu obecně - např. i letecká turistika)

Pokud tedy vyřešíme problémy kulturní, psychodispoziční a společenský (tedy ty neřešitelné z hlediska komplexity i vůčí komplexitě opuštění NEobnovitelných zdrojů) můžeme se bavit o uspořádání společnosti a schopnosti jedinců, rodiny, obce, regionu, kraje a státu na řešení a krytí svých energetických potřeb. Tedy na každé úrovni zvlášt a v kooperaci a synergii(!)společně.

Pak to nedopadne tak že budete mít jednu z nejnebezpečnějších JE v zemi, případně solární energetiku na úrodné půdě a v estetické krajině ve vlastnictví solárních baronů. Ale jsou to stále ti titíž - ti nadobčané ČEZka.

Přeji příjemného jadrné diskutování po ČEZku a Temelínsku zvlášť.

ps - autor: nebylo by možné vybrat typické domácnosti ve Frankreichu a Deutschlandu a zveřejnit jejich zanonymizované reálné(!) faktury za elektřinu či energie obecně. (myslím že Frankreich a Deutschland je pro srovnání ideální - dvě odlišné energetické koncepce - podobně hospodářsky vyspělé země - jádro verzus lískové ořechy ;-)

ps: či využít nějaké seriozní statistické zpracování tohoto. Ale v Česko bude napadnuto zřejmě to že nikdo seriozní neexistuje. Tak proč být jimi i MY. ;-) (ale o cenu primárně samozřejmě nejde - protože ropa řekl bych, bude tak dlouho levná, dokud vůbec bude ;-)
11. 03. 2013 | 13:18

Syčák napsal(a):

Adam Procházka

Indové dělají železo v Ostravě a čoudí jak jen to Chalupa dovolí. To jen na okraj.

Čína se vydává cestou zelené a sociálně únosnější ekonomiky. Tam už se stěhovat nevyplatí. Faktem je, že fosilní zdroje jsou omezené (včetně jádra) a kdo se včas adaptuje na udržitelnou ekonomiku, ten se - udrží. A ví to i němečtí průmyslníci. Transformace jsou vždy složité (viz tento článek), ale nesou s sebou i nečekané novinky. Odpoutání malých spotřebitelů od ČEZu se zdá být blízkou budoucností, navzdory zdejší lásce k jádru (pokud se zrovna neskladuje za humny vyhořelé palivo)

K bodu tavby bych dokázal jistě napsat něco fundovaného, ale vzhledem k tomu, že o tom nic nevím, tak to dnes odbudu kouzelnou formulí českých ekonomických transformátorů: no comment!
11. 03. 2013 | 15:11

modrý edvard napsal(a):

JF: "Temelín rovněž z hlediska reálné poruchovosti\závad patří mezi nejrizikovější JE Evropy." Můžete dát odkaz?
11. 03. 2013 | 18:35

oh napsal(a):

JF: "Temelín rovněž z hlediska reálné poruchovosti\závad patří mezi nejrizikovější JE Evropy."
To je tedy vážně perla. Jenže se obávám, že kromě Beránka &comp., rakouských a německých "zelených" politiků, a vás tomu naštěstí nikdo nevěří.
modrý edvard: Nějaký odkaz nejspíš bude. Něco podobného ráda tvrdí rakouská a česká sekce zelené protijaderné církve. A kupodivu to nikdy ničím relevantním nedoloží. Nanejvýš, jako autor tohoto blogu, začnou mumlat cosi o vadných svarech - těch vadných svarech, které za dvanáct let provozu elektrárny nejen že nenašla žádná defektoskopie, ale kupodivu ani tlakové médium. Ty vadné svary budou asi kouzelné...
O vysoké poruchovosti JETE se to hezky básní, ale už na wikipedii je v článku o JETE tohle:
"Tyto názory jsou navíc podpořeny i relativně (především ve srovnání s Jadernou elektrárnou Dukovany) častými poruchami na různých částech elektrárny, ačkoliv se velká většina poruch stala v nejaderné části elektrárny a žádná z nich nepřekročila stupeň 1 stupnice INES."
No a ŽÁDNÁ evropská jaderná elektrárna NEZVEŘEJNÍ nic, co není klasifikováno nejméně stupněm 2.
Tohle Rakousku sděluje jedině Temelín, na základě dohody z Melku. A protijaderná církev, včetně autora blogu pak ty informace porovná se standardně zveřejňovanými zprávami ostatních JE a tahle "cinknutá" porovnání používá proti JETE jako "nezpochybnitelný důkaz" toho, že JETE je vlastně reaktorový šrot. (A už dávno vybuchl, jen hloupí Češi si toho ještě nevšimli.)
http://www.jaderna-bezpecnost.cz/bezpecnost-je-temelin.htm
12. 03. 2013 | 01:58

JF napsal(a):

no ano, jak zmínilo již ohu a uhu sváry na potrubí od reaktoru.

http://www.denikreferendum.cz/clanek/12189-prestrelka-o-bezpecnosti-temelina-v-dokumentu-ct

Bezpečnost - poruchovost - ano uvádí to zcela běžně ve svých hlavních zpravodajstvích štvavé vysílačky západoněmeckých revanšistů a rakouských rozvracečů apriori nedůvěryhodné např. vzhledem ke stavu jejich hospodářství a navíc ve vztahu že nemají či ukončí provoz svých JE(tedy ano podjatost). Natož jdou proti svým zájmům aniž si to uvědomují, protože jsou závislí na superlevné dumpingové ceně z čezkých elektráren, jinak by je uzavření a nerozšíření české JE položilo aniž si to uvědomují na lopatky. ;-)

rakouské zpravodajství o bezpečnosti (v uvozovkách)

http://derstandard.at/1345164813662/Temelin-Betrieb-war-2011-sicher-und-zuverlaessig

to samé v čezkém zpravodajství o bezpečnosti (bez uvozovek)

http://www.halonoviny.cz/articles/view/503918

obecně k nebezpečnosti Temelínu - resp. nedodržení postupu kolaudace elektrárny ve vztahu k mezinárodní smlouvě z Melku

http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=280109

ad investice ČEZu o pozadí tunelování ČEZu - zde především Candole - nyní Albánie, Bulharsko, solární energetika ve stylu stát na Solár, investice do starých technologii uhelných elektráren, spřízněné firmy lichtenštejnských právníků s ruskými kontakty, či sklad vyhořelého paliva skrze papírového draka v oboru. Vše zcela podporující důvěryhodnost organizace ČEZ.

je skutečně zvláštní způsob německého a rakouského sebepoškozování takto se zajímat o důvěryhodnost JE Temelín (ona kombinace ruských technologií s americkou technologií bezpečnosti), když sami vlastníci jsou značně nedůvěryhodní (samozřejmě kromě ČR obecně ;-) - například i zájmy Klaus family kolem ČEZu. (syn Klause dělá vrchního vnitřního auditora(!) a syn druhý věnuje prostředky z ČEZu na filantropickou činnost vzdělávací elitní ve škole PORK)

Ale podstata problému je onen jistý stupeň nedůvěryhodnosti jedné ze strany hranice a stále i jisté strany ostnatého plotu - nyní již jen areálu - sic "jen" s jaderným reaktorem.

Německo omezilo provoz svých JE plošně na základě výbuchu elektrárny v technologicky vyspělé zemi - viz. nadpis článku zde.

z německé wiki k odstávnkám\poruchhovosti JETE - časté odstávky nového Temelínu odpovídají odstávkám jednoho z nejstarších reaktorů v Německu Biblis - nyní již zastaven.

Beide Reaktoren stehen deutlich häufiger als andere moderne Druckwasserreaktoren nicht zur Stromerzeugung bereit. Block 1 erreicht über seine Gesamtbetriebszeit einen mittleren Operating Factor von 63,14 % [9], Block 2 einen Operating Factor von 76 % [10]. Das Kernkraftwerk ist damit von seinem Einsatzgrad her etwa dem deutschen Kernkraftwerk Biblis vergleichbar (Block A: 68 %, Block B: 73 %). Andere moderne Druckwasserreaktoren wie der koreanische OPR-1000, der kanadische Candu 6 oder der deutsche Konvoi erreichen Einsatzgrade von um die 90 % [11].
12. 03. 2013 | 05:34

Adam Procházka napsal(a):

JE
nebude snadné vyhovět Vám co do srovnání domácího účtu za elektriku ve Francii a v Německu.
Konkrétní příklad: Stadtwerke Baden Baden, základní tarify za kWh:
přes den 25,23 ct, v noci 21,18 ct, k tomu ještě paušál 60 € ročně.
(když se předem zavážete k vyšší spotřebě tarif klesne až na 22,96 ct)

téměř vis-à-vis na druhé straně Rýna:
11,18 přes den a 6,91 ct v noci (tedy včetně 19,6% daně)
ale majzla: k tomu abonnement 156,72 €
Též se třeba předem upsat k určité spotřebě a odchylky se nevyplácí. V tomto případě subscribováno na 12 kVA.
K tomu ještě drobná a záhadná položka za "autres taxes et contributions".

Luštit účty za proud je umění, jež ovládá jen málo vyvolených a proto za korrektnost neručím. Summasummárum ale uvažujeme, zda se nevylatí, hodit si prodlužovák naproti do Hauguenau. Jenže lodě by nám ho asi přetrhávaly.

Sehnat dvě přesně srovnatelné domácnosti bude přetěžké a rozhodně není v zájmu autora.
12. 03. 2013 | 08:49

modrý edvard napsal(a):

JF: "Temelín rovněž z hlediska reálné poruchovosti\závad patří mezi nejrizikovější JE Evropy." Můžete dát odkaz?
Váš minulý příspěvek o tom není.
Jinde, třeba tady
http://ceskobudejovicky.denik.cz/z-regionu/mezinarodni-organizace-chvali-dobry-provoz-temelina-20130307.html
Temelín chválí.
12. 03. 2013 | 09:20

JF napsal(a):

modrý edvard: no, nevím že by nebylo ??? - velice blízké a minimálně jako nepřímé důkazy. Samozřejmě elektrárna je ve stupni utajení takže velkou váhu má i věrohodnost provozovatele (např. propojení s politikou - viz. Klausové - natož syn je vrchní auditor ČEZu (!!!) - to už je napováženou natož o jakou jde "důvěryhodnost" vůči komu)

Ovšem to co dokládáte jako protiargument je velmi úsměvné
"Během týdenní prověrky porovnávali odborníci ze Slovenska, Ruska, Maďarska 
a Arménie současný stav elektrárny se stavem v roce 2011. Přitom elektrárnu srovnávali s nejlepší světovou praxí." Článek vypadá jako velice důvěryhodný až na otázku kdo tedy prověrku prováděl(!). Nevím zda takováto "prověrka" spíše nedokládá tedy mé tvrzení. Berte tuto "prověrku" tedy spíše jako součást dodávky dalších bloků Temelína a vnitropolitické vylepšení image.

Rovněž jsem vám zkopíroval z německé wiki srovnání Temelína tak akorát s o 32 let starší elektrárnou Biblis v Německu (odstavena velmi rychle po Fukušime)

Je nutné si uvědomit že elektrárny jsou v režimu utajení a mlčenlivosti takže velkou váhu má důvěryhodnost provozovatele samotného. (proto i katastrofa ve Fukušimě měla velkou váhu na Německé rozhodnutí odstoupit od JE, protože Japonsko patří mezi technologicky vyspělé země - a spolehlivost informací nemáte nikdy - např. havárie v Černobylu byla několik dní vůbec tutlána i v rámci CCCP)

Dále jsem Vám uvedl rozdíl mezi čezkým zpravodajství a německým, kdy rozdíl je nepatrný právě v těch uvozovká "bezpečný" ačkoliv v obou zprávách je informace o havárii stupně 1(!!!), kdy se pracovalo s kýblem a hadrem kolem reaktoru. Je to tedy velmi o důvěryhodnosti provozovatele - i proto o váze pro Fukušimskou katastrofu pro německé rozhodnutí. Když se tohle stane v Temelínu, myslím že to ani nikoho tolik nepřekvapí. ;-)

německá wiki uvádí srovnání provozuschopnosti Temelína (63-74%) s o 32 let starší elektrárnou Biblis. Moderní potom (90%). Natož známá kombinace technologií Ruských a Amerických, což jistě nese svá rizika. Proto jsou tato rizika kompenzovány odstávkami a kontrolami. (tedy nějaká nejistota tam je)

Váš citovaný doklad opaku ve věci bezpečnosti je řekl bych minimálně velmi vlahý ale spíše i kontradikční s příznaky přípravy pole pro budoucího možného vítěze uplacírování dalšího starého šrotu.

Při sledování Rakouského a Německého zpravodajství je běžně uváděna velká rizikovost Temelína. Rakušáci a Němci mají přirozeně zájem na rizicích pár desítek kilometrů od svých hranic. Trochu jiný než Ruska se svými energetickými satelity.(!)

Asi ták ňák.
12. 03. 2013 | 12:40

JF napsal(a):

Adam Procházka: "Sehnat dvě přesně srovnatelné domácnosti bude přetěžké a rozhodně není v zájmu autora. " a pak srovnávejme elektrárny natož s mischungem různých technologií. Velkou nevýhodou Temelína je totiž samotné ČR viz. i odkaz modrého edvarda výše.

Ale asi bych chtěl opravdu srovnat cca sto srovnatelných domácností Francouzských a Německých. Samozřejmě nevýhoda neobnovitelných zdrojů je právě ta jejich neobnovitelnost krom dalších nevýhod především politicjkých. (koncetrované zdroje a selhání kontrolních mechanismu - např. politický stav ČR jako bezpečnostní riziko dost vysokého stupně - viz Klaus family a její angažovanost zrovna kolem ČEZu) Vládne kdo je u tlačítka on-off tak i vliv dodavatelů energii na politiku odběratelů. Však i Schreoder dojednával plynovod z Ruska. Proto Klaus "nevidí" oteplování Země, protože jej přirozeně nemůže vidět ani Rusko (ropa, plyn a vedlejší pozitivní ekonomický efekt na rozmrzání Sibiře atd.) Trochu vypjatá "pragmatičnost" a zaslepenost. Pro provoz JE moc nehodící se vlastnosti.

Ale ty reálné účty by mnohé napovědeli - divil bych se že by nebylo nějaké seriozní statistické srtovnání. Ale podotýkám . cena není rozhodující - jsou i jiné parametry jako např. potenciální nebezpečnost. Jakej politickej význam vlastnictví zdrojů je názorně vidět na vlastnictví solárních elektráren v ČEZko. Problém není technický, ale více politický, kdo bude u toho tlačítka ON-OFF. Ale ta závislost samozřejmě bude vždy - např. ve vlastnictví přenosových soustav - kde vzroste politická váha a tedy i cena "za přenos" ;-))) S náklady to nemusí a samozřejmě nemá co společného ;-) (např. v Čr i účty za telefon)
12. 03. 2013 | 12:56

oh napsal(a):

JF: O jakém stupni utajení to tu vykládáte, Jakýsí Fiškusi? Tohle jste někdy četl?
http://www.umweltbundesamt.at/fileadmin/site/umweltthemen/kernenergie/temelin/Melk/melk_prot_de.pdf

Čistě pro vás, asi jste nikdy neviděl uvádění složitého technologického celku do provozu ani z rychlíku - úplně nová elektrárna bude mít při zahájení provozu zhruba stejné potíže bez ohledu na to, zda v ní topíte atomem, uhlím, plynem, nebo biomasou a spisky rádobyekologů. Je to tím, že je nová, ne tím, že je to všechno špatně / šrot/. Jen kolem té uhelné, plynové nebo na biomasu nebudou skotačit demonstranti a "novináři" nebudou do obrovských rozměrů nafukovat skutečnost, že někde vypadne jistič (neboli udělá přesně to, kvůli čemu tam je).
Takže, když už nechcete dát přímý odkaz na zdroj, mohl byste se pokusit uvést alespoň rok, kterého se vámi zmiňované porovnávání týká.

modrý edvard: Jestli si chcete počíst ve starších textech Radka Pavlovce (poslední "aktualita" je z 2.6.2011) - ten pán o nebezpečnosti Temelína povídal rád a působil jako pověřenec země Horní Rakousko (německy byl uváděný jako Anti-Atom-Beauftragter des Landes Oberösterreich), tak třeba tady: http://temelin.biz/wordpress/
12. 03. 2013 | 17:25

JF napsal(a):

ohu či uhu: neskákejme z větve na větev a věnujme se závadám se stupněm 1 JETE v nikoliv již zkušebním provozu(2011) a její provozuschopnosti obecně včetně právních, politických či skutkových souvislostí včetně samotného provozovatele a zařízení. To co tedy uvádíte je otázka zda Temelín bude vstupovat do rozhodování o rozšíření EU či ne. To že Vám tedy jaksi apriori vadí že vznáší zrovna Rakousko a Německo (či jejich spolkové a svobodné země nikoliv bundesamty) pochybnosti kolem Temelína, tak si představte že tyto země mají poněkud jiné standardy a představy o podmínkách provozu JE než Čezko(a ty také naplňují v rámci svých zemí a dále svým zájmem o JETE) a představte si kupodivu i že dokonce sousedí s ČR. Jak jsem uvedl vyjádření o rizikovosti elektrárny vycházi z veřejnoprávního zpravodajství těchto zemí a uvedl jsem Vám rozdíl mezi zveřejněním té samé zprávy v rakouských a českých novinách. Ano, můžete to nazvat hysterií či si i postavit třeba nějakou další JE - třeba JEBE ;-) (Benešov u Prahy)

ps: berte to tak že dost lidí nechce jaderné elektrárny pro případ i kdyby velmi malé pravděpodobnosti ale stále pravděpodobnosti krát obrovské riziko s teoretickým výsledkem třeba i pšouku, ale furt radioaktivního natož když její provozovatel je nějakej divnej, úskočnej a nekomunikativní.
12. 03. 2013 | 22:42

oh napsal(a):

Jakýsi Fiškusi, až Rakousko zvládne postavit a provozovat obyčejnou lanovku tak, aby z ní nevzniklo krematorium (kde navíc nikdo za nic, ale vůbec za nic nemůže), budu možná ochotný i víc důvěřovat jejich názorům na elektrárny. Rakouské standardy zahrnují stavbu modelů JE v měřítku 1:1, takže bez těch bych se raději obešel. :-)
Jistě, Německo má jiné standardy než ČR. Znamená to automaticky, že ty české jsou horší? "Atomhujeři" z IAEA si to zjevně nemyslí. Dostane se vám něco čezácké propagandy:
http://www.temelinky.cz/cs/clanky/zaver-proverky-osart-temelin-je-bezpecny-136.html
http://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/3364.html
Chcete-li se zabývat závadami klasifikovanými stupněm 1 na JETE, račte začít, a pokud možno konkrétně.
P.S. Berte to tak, že užívání pojmu Čezko a neurčité odkazy na veřejnoprávní zpravodajství z Rakouska a Německa nehodlám komentovat. O momentálně vychvalované JE Biblis ten samý německý tisk vypustil i toto: http://www.taz.de/1/zukunft/umwelt/artikel/1/zwei-tickende-zeitbomben. Jestli vychvalovaný spolehlivý Biblis je časovaná bomba, pak šrotový nespolehlivý Temelín nejspíš už dávno vybuchl, jen já hlupák si toho ještě nevšiml. To je tutovka...
13. 03. 2013 | 04:00

JF napsal(a):

uhu: no tak teď jste se akorát tak zaklasifikoval vy ;-)
13. 03. 2013 | 07:31

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Růžička Michal · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy