Energetika po Fukušimě: Výhled do budoucna (část VII.)

08. 04. 2013 | 15:30
Přečteno 4871 krát
V návaznosti na listopadový seminář MDA (Masarykova dělnická akademie) a FES (Fridrich Ebert Stiftung) o české energetické politice, na němž jsem prezentoval současné světové trendy v energetice, jsem na toto téma pro Deník Referendum připravil sérii několika článků. Provedu v nich čtenáře fakty a grafy ilustrujícími stav jaderného průmyslu, dynamiku investic do různých technologií, podrobnosti o změnách v energetice v sousedním Německu, jakož i problematiku stávající české energetické koncepce a jak dál s podporou obnovitelných zdrojů energie.

Část 7: Kudy dál v České republice



V předchozích šesti dílech jsme se zabývali tím, jakými změnami v posledních letech prochází sektor energetiky. Ukázali jsme si, jak Fukušima zasadila velkou ránu už beztak skomírající jaderné energetice, jak se obnovitelné zdroje staly dominantní technologií po stránce instalovaných výkonů i objemu investic a jakého úspěchu dosáhly tyto zdroje ve Španělsku, Dánsku a Německu. Podrobně jsme se také věnovali dopadům rychle rostoucí výroby obnovitelné elektřiny v Německu na tamní ceny energie, jak se odstavení osmi reaktorů v této zemi odrazilo na spalování fosilních paliv a její dovozní bilanci a nakonec i na to, jak zvládnout integraci obnovitelných zdrojů do rozvodných sítí, aniž by to ohrozilo jejich stabilitu nebo spolehlivost dodávek elektřiny.

V této závěrečné části se zaměříme na otázku, co to všechno znamená pro nás.

Česká republika je integrována do jednotného evropského trhu s elektřinou a naše přenosová soustava je součástí celoevropské sítě ENTSOE (European Network of Transmission System Operators for Electricity, do roku 2009 UCTE). Už jen proto nelze uvažovat o naší energetice izolovaně. Jak jsme viděli, dění v regionu nás zasahuje přímo i nepřímo: přes naše území protéká tranzitem elektřina z okolních zemí, sami proud vyvážíme a dovážíme, velkoobchodní ceny elektrické energie u nás jsou významně ovlivňovány cenami na burze v Německu a Rakousku.

A ačkoliv rozhodování o konkrétní podobě státní energetické koncepce zůstává ve svrchované pravomoci národních vlád, z titulu našeho členství v Evropské unii jsou pro nás závazné rámcové direktivy EU a z nich plynoucí závazky – třeba nařízení ohledně škodlivých emisí tepelných elektráren, minimálního podílu obnovitelných zdrojů v domácím energetickém mixu, nebo zvyšování energetické účinnosti.

Chceme do budoucna spoléhat na uhelné elektrárny, nebo stavět nové jaderné reaktory? Máme zmrazit nebo naopak podpořit investice do obnovitelných zdrojů energie? A když budeme modernizovat přenosovou soustavu, jaké vlastnosti by měla mít?

Nemáme-li stovky miliard korun investovat neúčelně nebo dokonce kontraproduktivně, je potřeba brát v potaz trendy a směřování okolních zemí i celé EU. Následující graf na změnách instalovaných výkonů jednotlivých technologií v roce 2012 ukazuje výstižně, kam se Evropa ubírá:



Modré sloupce představují nově instalovaný výkon, červené naopak jeho úbytek z důvodu vyřazování starých elektráren. Vidíme, že z hlediska přidávaných výkonů je na prvním místě fotovoltaika („PV“, přírůstek 16 750 MW za jediný rok!) a na druhém vítr („Wind“, 11 895 MW). Třetí místo má plyn („Gas“) s novým výkonem 10 535 MW; u něj je ale potřeba zohlednit, že zároveň bylo vyřazeno 5 495 MW plynových elektráren. Celkově jsou pak na ústupu elektrárny spalující ropné produkty („Fuel oil“), uhelné bloky („Coal“) a jaderné reaktory („Nuclear“).

Že vloni nešlo o výjimečný rok, ale že jsou tyto trendy dlouhodobé, si můžeme ukázat na následujícím grafu. Zobrazuje nově instalované výkony různých typů elektráren v EU po jednotlivých letech od roku 2000 (tmavě modrá část sloupce představuje větrné elektrárny, zelená fotovoltaiku, světle modrá vodní elektrárny, žlutá elektrárny plynové, šedá uhelné a červená jaderné).



Obnovitelné zdroje („RES“), znázorněné šedým vystínováním pozadí, jsou mezi novými investicemi dominantní technologií prakticky celou dekádu a ani ekonomická krize to nezměnila.

To je ovšem minulost a jakkoliv jsou zobrazené trendy výmluvné, nemusí správně vypovídat o dalším směřování. Máme nicméně dobré důvody předpokládat, že tyto trendy budou pokračovat i do budoucna.

Za prvé, EU vytyčila závazné cíle zvýšit do roku 2020 podíl OZE v energetice celkově na 20 %, což v sektoru výroby elektřiny znamená nárůst na cca 35 %. Ačkoliv několik členských států – mezi něž bohužel patří Česká republika – se tento cíl snaží zpochybnit nebo oslabit, není příliš pravděpodobné, že se to podaří. Už jen proto, že Německo coby ekonomický tahoun EU v posledních dvou letech výrazně navýšilo své vlastní ambice tak, že na konci této dekády mohou OZE vyrábět přes 50 % tamní elektřiny.

Za druhé, Evropská komise připravuje od roku 2010 dlouhodobou energetickou strategii pro celou EU. Jejím cílem je dosažení tří klíčových změn: odbourání uhlíkových emisí (ze spalování fosilních paliv), zajištění energetické bezpečnosti a zvýšení konkurenceschopnosti.



Na konci roku 2011 komise přijala rámcový dokument „Roadmap 2050“ obsahující několik možných scénářů, které k dosažení výše zmíněných cílů mohou vést. Zajímavé a zásadní pak je, jak se v těchto scénářích vyvíjí podíl jednotlivých zdrojů na celkovém mixu. Podotýkám, že se stejně jako v případě cíle 20 % do roku 2020 jedná o primární spotřebu energie – tedy nejen o výrobu elektřiny, ale i o teplo a spotřebu energie v dopravě.

Následující graf z uvedeného dokumentu EU zobrazuje změny podílu energetických technologií v roce 2030 a v roce 2050 oproti dnešku. Šedý sloupec představuje rozptyl zastoupení dané technologie v rámci jednotlivých scénářů, žlutý kosočtverec představuje stav k roku 2005:



Jak vidíme, podíl obnovitelných zdrojů energie („RES“) se má do roku 2030 zvýšit zhruba na 25 %. V roce 2050 mají OZE mít zdaleka největší podíl ze všech možných technologií, a to v rozmezí od 35 do 65 %. Plyn („Gas“) se více méně udrží na současné úrovni. Výrazně poklesne spotřeba ropy („Oil“) a uhlí („Solid fuels“). Jaderná energetika se v nejlepším případě udrží zhruba na dnešní úrovni, ale spíše klesne, a to až na méně než 10 %.

Je tedy zhruba jasné, co můžeme očekávat: výrazný útlum uhlí, snížení spotřeby ropy, zmrazení nebo pozvolný útlum jaderné energetiky – a masivní nárůst obnovitelných zdrojů, a to i ve scénáři, který počítá s pokračováním jaderné energetiky. I když, jak jsem již zmiňoval, Evropská komise nemá pravomoc rozhodovat o konkrétní podobě energetických koncepcí jednotlivých členských zemí, vytyčuje strategický směr a k jeho dosažení pak uplatňuje různé nástroje, od direktiv přes nastavení tržních mechanismů až po uvolnění přímých investičních prostředků. To po praktické stránce znamená, že státy, které svoje plány uvedou do souladu s celkovou strategií, budou zvýhodněny, zatímco země, které budou tvrdohlavě mířit jinam, budou narážet na mnoho překážek a potíží.

A konečně třetí důvod, proč můžeme předpokládat, že rozvoj OZE bude v příštích letech i desetiletích pokračovat, je čistě ekonomický (a je tedy i nejrobustnější, protože není tolik závislý na případných změnách politických rozhodnutí). Jednotkové výrobní náklady na elektřinu z OZE díky velkoškálové výrobě a modernizaci jejich technologií rychle klesají, zatímco energie z klasických zdrojů bude nevyhnutelně pokračovat v dlouhodobém zdražování, a to v důsledku zmenšujících se zásob paliv, rostoucí konkurence na světových trzích i přísnější regulace vyžadující dražší technologie pro tepelné i jaderné elektrárny. Křivky výrobních nákladů větrných elektráren a konvenčních zdrojů se už protnuly, solární elektrárny budou na mnoha místech schopny dodávat proud levnější než ten ze zásuvky už v nadcházejících letech.

Tyto trendy jsou zničující v prvé řadě pro ty klasické zdroje, které mají vysoké investiční náklady a dlouhodobou návratnost. A to jsou jaderné elektrárny. Investor, který zvažuje výstavbu nového jaderného reaktoru, jehož cena je dnes běžně mezi 200 a 300 miliardami korun, musí mít jistotu, že až za deset let jadernou elektrárnu dostaví a spustí, bude schopen vyrábět a prodávat elektřinu se ziskem. A protože životnost reaktorů nové generace se projektuje na 60 až 80 let a počáteční obrovská investice se vrací několik desetiletí, musí mít tento odbyt garantovaný nejen za oněch deset let, ale i za dvacet, za třicet, ba i za čtyřicet roků. To se dostáváme už na horizont roku 2050, kdy bude energetika nevyhnutelně vypadat zcela jinak. Nevíme sice přesně jak, ale rozhodně bude po mnoha stránkách odlišná.

Výrobní náklady v nových jaderných reaktorech se pohybují v rozmezí 80 až 120 EUR za MWh (megawatthodinu, tedy tisíc kilowatthodin), přičemž dnešní velkoobchodní ceny v Evropě se pohybují kolem 45 EUR za MWh. Cena elektřiny z moderních větrných elektráren je v závislosti na lokalitě mezi 40 a 75 EUR za MWh a rok od roku klesá, takže v roce 2020 bude ještě cca o 20 % lacinější než dnes. Elektřina z fotovoltaiky dnes přijde na 150 EUR za MWh, ale v roce 2020 klesne pod 100 EUR a díky očekávaným průlomům v technologiích bude kolem roku 2050 nepochybně ještě výrazně lacinější.

Už jen z toho je vidět, jak zásadně se situace obrací, a to již dnes: zatímco OZE se brzy obejdou bez podpůrných programů, jaderná energie, aby vůbec přežila, bude čím dál vyšší dotace vyžadovat.

Jako by to nestačilo, výhled jaderné energetiky je ještě komplikovanější. Vzhledem k rychle rostoucímu podílu OZE na výrobě elektřiny bude v elektrárenské soustavě ubývat prostor pro zdroje, které běží v pásmu základního výkonu (z důvodů, které jsme ukazovali v předchozích částech seriálu). Ekonomická rozvaha jaderných reaktorů počítá s vytížením jejich výkonu kolem 80 % – a i při něm vycházejí velmi vysoké jednotkové výrobní náklady uváděné výše. V roce 2030 nebo dokonce v roce 2050, kdy OZE budou mít s vysokou pravděpodobností na výrobě elektřiny většinový podíl, budou zbylé jaderné elektrárny schopny vyrábět jen s podstatně menším vytížením, což jejich jednotkové výrobní náklady ještě výrazně zvedne.

Že se nejedná o plané spekulace, můžeme sledovat ve Velké Británii, jejíž vláda se snaží stůj co stůj postavit nové jaderné elektrárny. Vzhledem k nevýhodnosti takové investice již většina zájemců odpadla a zůstává prakticky jediný, francouzská elektrárenská společnost EdF. Ta si již na vládě vymohla řadu dílčích ústupků a výhod, avšak rozhodující věc se právě nyní složitě vyjednává: je jí takzvaný „Contract for Difference“, tedy smlouva s vládou o tom, že stát bude dorovnávat rozdíl mezi tržními cenami elektřiny a cenou požadovanou ze strany výrobce („strike price“). V podstatě jde o garantované výkupní ceny jaderné elektřiny.

EdF požaduje, aby vláda garantovala odběr elektřiny z nových reaktorů v plném rozsahu, za cenu kolem 110 EUR za MWh, a to po dobu čtyřiceti let po jejich spuštění (!). To prakticky znamená, že pokud vláda na takovou podmínku kývne – a nechce-li se plánu na nové reaktory vzdát, nic jiného jí prakticky nezbývá – zaváže příští dvě generace platit za jadernou elektřinu více než dvojnásobek současných velkoobchodních cen. Přitom už v roce 2025, kdy by tyto reaktory teprve zahajovaly výrobu, budou prakticky všechny OZE schopny dodávat elektřinu za stejnou cenu nebo i výrazně levněji (podle dané technologie). Ale nejen to, spotřebitelé budou zavázáni EdF platit tuto cenu až do roku 2055, a to i v případě, že tuto elektřinu už nebudou potřebovat (což je vzhledem k rozvoji OZE a případným novým převratným technologiím vysoce pravděpodobné).

Lidé si občas stěžují na zdražování elektřiny kvůli pevným výkupním cenám pro OZE. Ty jsou většinou garantovány na patnáct let od dokončení dané elektrárny. Představte si, co by se teprve dělo, kdyby stát garantoval vysoké výkupní ceny elektřiny z jaderných elektráren dokonce na čtyřicet roků! Máme-li upřímný zájem o to, aby naše ekonomika byla konkurenceschopná, pak je zafixování cen energie na takto vysoké úrovni až do roku 2050 naprosto nezodpovědným hazardem (a při vědomí klesající cen OZE snad i čirým šílenstvím).

Fixace na jadernou energetiku a odmítání OZE jsou ovšem problematické i z jiných důvodů.

Ano, můžeme se vůči Německu vymezovat, bránit se tokům německé elektřiny přes naše území, házet klacky pod nohy evropské energetické strategii, zaříznout rozvoj OZE a dál sázet na uhelné a jaderné elektrárny. Otázka je, jestli to naší ekonomice a domácímu průmyslu pomůže, nebo spíše uškodí. Uvědomme si třeba, že česká ekonomika je silně vázána na německou a řada našich podniků funguje coby subdodavatelé pro německý průmysl. Kdo se stane vítězem a a kdo skončí poražený, není zas tak těžké odhadnout.

Pokud ovšem uchopíme transformaci energetiky v EU nikoliv jako hrozbu, ale jako příležitost, můžeme na tom mnohostranně vydělat. Z plánů Evropské komise vyplývá, že ať se nakonec uskuteční kterýkoliv z jejích scénářů, dvě oblasti mají jistou perspektivu a nedá se na nich prodělat: jsou to rozvoj obnovitelných zdrojů a modernizace přenosové soustavy. Sousední Německo plánuje v rámci proměny své energetiky právě do těchto dvou oborů investovat v příštích letech stovky miliard euro. Pokud se nám podaří naskočit do už rozjetého vlaku, můžeme v této zemi – právě ako její tradiční a osvědčení subdodavatelé – část těchto kontraktů získat.

Kromě zisku perspektivních zakázek bychom takto mohli i modernizovat naši vlastní ekonomiku. Technologie OZE a energetických sítí mají podle všeho skvělou budoucnost, a to i mimo Evropu – vezměme si jen jejich rozmach v Číně a v dalších rychle se rozvíjejících ekonomikách. Částečným a včasným přeorientováním naší výroby tímto směrem můžeme získat podíl na perspektivním a dynamicky rostoucím trhu. Připomeňme si, že do OZE se v roce 2011 celosvětově investovalo asi 260 miliard dolarů, zatímco do jaderné energetiky pouze 16 miliard (podrobnosti najdete v druhém díle tohoto seriálu). I z čiště pragmatických důvodů by měla být volba jasná.

Orientace na rozvoj obnovitelných zdrojů má z makroekonomického hlediska i dvě další velké výhody. Jednak se rozsáhlými investicemi do moderní infrastruktury oživí ekonomika, jednak se tím vytvoří mnoho nových a perspektivních pracovních míst. Řada studií, včetně například loňské analýzy Mezinárodní odborové konfererace ITUC „Growing Green and Decent Jobs“, podrobně dokládá, že energetika založená na OZE vytváří více pracovních příležitostí než energetika klasická. Jsou to většinou kvalitnější pracovní místa, a navíc ukotvená v regionech – přesně to, co Česká republika potřebuje.

Fakt, že přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům má pozitivní dopad na zaměstnanost, ukazuje i následující statistika z Německa (černé sloupce jsou pracovní místa navázaná na uhlí a klasické zdroje, zelené sloupce představují zaměstnanost v OZE):



Zatímco ještě v roce 2005 byl počet zaměstnanců v obou sektorech přibližně stejný, do roku 2011 zaměstnanost v klasické energetice mírně klesla, zatímco počet nových pracovních míst v oboru OZE se více než zdvojnásobil.

Ať chceme nebo nechceme, celé odvětví energetiky prochází revolučními změnami. Nejsou nepodobné proměnám, jaké nedávno proběhly v oboru telekomunikací nebo médií. I tady za posledních patnácti až dvaceti letech vznikly technologie, které byly dříve nemyslitelné. Přinesly s sebou nejen zásadní proměnu kvality, ale vynutily si i změny do té doby ustálených pravidel a odrazily se na fungování celé společnosti.

Také obnovitelné zdroje jsou moderní technologií, která do energetiky vnáší nové a jiné principy. Díky možnostem distribuované výroby energie (na úrovni domácností a firem) a chytrých sítí převracejí tradiční a donedávna jednostranný vztah mezi spotřebitelem a tradičními dodavateli. Zavedené velké elektrárenské koncerny se tomu pochopitelně brání a snaží se nástup obnovitelných zdrojů zastavit nebo alespoň oddálit. Nakonec to ale bude marné a pokud se nepřizpůsobí a samy neprojdou reformami, jsou odsouzeny k zániku. Ty, které dokáží chytit nový vítr a transformovat se včas, budou mít navíc výhodu a náskok před ostatními. Přesně to samé platí i pro jednotlivé státy.

Telegraf a pevné telefonní linky podlehly internetu a bezdrátovým sítím. Státní televizi a tisk nahrazují interaktivní média a sociální sítě. Podobný osud čeká i klasickou energetiku založenou na fosilních palivech a jaderných elektrárnách.

Paralelu mezi revolucí v telekomunikacích a v energetice vystihuje poslední graf, který jsem převzal z prezentace agentury Bloomberg. Ukazuje, jak zpočátku nedostupně vysoké ceny mobilního telefonování během několika let klesly natolik, že se staly levnější než tradiční telefony s pevnou linkou. Podobně i ceny solární elektřiny klesly za několik málo let tak, že v Německu – přestože nemá nijak zvlášť slunečné podnebí – už vyjde fotovoltaika levněji než proud odebíraný ze zásuvky a kupovaný od klasických dodavatelů.



Obnovitelné zdroje energie procházejí rychlými inovacemi, dynamickým rozvojem a růstem trhu (s tím související konsolidace vede ke krachu části firem v branži, to je ale úplně přirozené a nemusí nás to nijak znepokojovat). Z hlediska nových investic jsou OZE již dnes jednou z hlavních technologií. Je to proces, který už je v pohybu, a ignorovat jej by bylo stejně pošetilé jako upínat se na (ve své době jistě osvědčené) parní lokomotivy v situaci, kdy už jsou zaváděny elektrifikované tratě.

Česká republika má příležitost být součástí této změny a mnoho tím získat. Pokud ale budeme tvrdohlavě stát opodál nebo dokonce půjdeme proti proudu, pravděpodobně za pár let zjistíme, že obrazně řečeno vyrábíme staré dobré telegrafní dráty a pevné telefonní linky, ale svět už mezitím přešel na chytré bezdrátové telefony. Myslím, že si náš stát ani příští generace něco takového nezaslouží.


Psáno pro Deník Referendum.



Mé předchozí texty na téma fukušimské jaderné havárie:

Lekce z Fukušimy (12. 3. 2012)
Fukušimská katastrofa - může k ní dojít i u nás? (21. 9. 2011)
Šest měsíců fukušimské katastrofy (11. 9. 2011)
Energetika po Fukušimě, část I: Jak Fukušima otřásla jadernou energetikou (10. 2. 2013)
Energetika po Fukušimě, část II: Jaderné elektrárny vs obnovitelné zdroje - výkony, investice, dynamika (18. 2. 2013)
Energetika po Fukušimě, část III: Expanze OZE v Německu, Španělsku a Dánsku (27. 2. 2013)
Energetika po Fukušimě, část IV: Německá energetická revoluce - dražší elektřina? (10. 3. 2013)
Energetika po Fukušimě, část V: Německá energetická revoluce - více uhlí a dovozy? (18. 3. 2013)
Energetika po Fukušimě, část VI: OZE a stabilita sítě (25. 3. 2013)




Upozornění: Postoje a názory vyjádřené v tomto textu jsou osobním hodnocením autora, nikoliv organizace Greenpeace.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

jura napsal(a):

Fukušima neudělala takový průšvih na jaký zadělavají zelení ekoteroristé
08. 04. 2013 | 15:48

Martin napsal(a):

Beránek opět neodpověděl na otázku, odkud bez jádra, uhlí a plynu vezmeme v ČR 12 000 MW v Lednu při suchu, bezvětří a dlouhodobě zatažené obloze. Dokud to nebude umět, je zhola zbytečné číst ty jeho fantasmagorie o lepších zítřkách. Průměrný jaderný, uhlo a plynový baron to umí levou zadní, to jen tak pro pořádek.

A jako vždy je třeba připomenout že na ty jeho hračky letos platíme v přepočtu 600 000 000 000 Kč v Německu a 40 000 000 0000 Kč v ČR, tedy v ČR na hlavu 4 000 Kč, pro ty pomalejší 2 piva lahváče z akce denně.
08. 04. 2013 | 16:06

Parabellum napsal(a):

Martin

To prosím předpoikládáte snížení spotřeby energie a tím i životní úrovně o 75 procent? Ptám se, protože celkový energetický tok je v zimě samozřejmě násbně vyšší, a jenom výfuky aut protéká nepřetržite ekvivalent okolo 16 GW. Další ohromné toky energií se realizují skrze vytápění, a technologické energetické tooy zejména v metalurgii.

12 000 MW by odpovídalo tomu, pokud bychom nahradili topení svícením, a místo koupání se v teplé vodě bychom se otírali ledem. A Beránek by navíc musel žrát sysrové maso, aby se ušetřila další energie. Plus samozřejmě, vysokopříjmoví by mohli na černém trhu sehnat plasty, se kterými si zatopí, páč auta stejně nebudou mít na co jezdit.

Ty dva lahváče by nebyl problém za předpokladu, že by se OZE skutečně nějaké nezanedbatelné množství energie vyrobilo.
08. 04. 2013 | 16:53

zemedelec napsal(a):

Většina tvrdí,že za ty výkupní ceny z OZE můžou politici,tak to také musí napravit.Co na to použít emisní povolenky,kam se stratily.
08. 04. 2013 | 16:56

Veterán napsal(a):

Autor poněkud zapomíná, že jeho milované ekozdroje jistí dle něj zastaralé tepelné elektrárny. Pokud tyto zdroje vyřadíme, bude nutno vybudovat mnohem více větrníků i slunečních elektráren. Ty totiž budou muset nejen zásobovat běžnou síť, ale zároveň i vytvářet akumulaci pro dobu, kdy tyto zdroje budou mimo provoz.
Odhad je asi trojnásobek toho, co je dnes instalováno v tepelných zdrojích.
Co by toto udělalo s cenou energie, zvlášť při započítání ceny za akumulaci, si ani nedovedu představit.
Ale pro Asii to bude požehnání. Její bohatí turisté se budou moci jezdit dívat na rázovité evropany, žijící při svíčkách a radostně oslavující jedinou elektrickou lampu ve vesnici. Přírodní krásy budou vylepšeny zničenými větrníky a panely, protože na jejich obnovu již Evropě bez jakéhokoliv průmyslu Čína své výrobky za bezcenné papírky neposkytne.
08. 04. 2013 | 17:01

modrý edvard napsal(a):

poznámka k plánování: Evropská unie, to je ten spolek, co v roce 2010 předstihnul podle Lisabonské strategie Spojené státy?
poznámka k OZE: chci vidět, jak budou ty OZE zálohovány. Jinak to jsou slova do větru.
08. 04. 2013 | 17:05

buldatra napsal(a):

Renesance těžby hnědého uhlí v Německu, určeného ke spálení v tamních elektrárnách, i v třěch, které vzniknou a jsou v plánu, likvidace vesnic, na jejichž místě vzniknou nové těžební jámy a další hafo popílku a kysličníků vypouštěných do atmosféry signalizuje vítězství zelenáčů nad atomovými elektrárnami?

To je vskutku pokrok.
08. 04. 2013 | 17:09

Martin napsal(a):

Parabellum: 12 GW v lednových dnech je jenom v elektřině. Jakmile zelení aktivisté odpoví otázky ohledně Lednové elektřiny, hned se můžeme pustit do spotřeby energie celkově.
08. 04. 2013 | 17:27

Vladimír Wagner napsal(a):

Velice dobře vidět, kam spěje Beránkem propagovaná německá cesta, tedy k růstu spotřeby uhlí a likvidaci vesnic nad uhelnými zásobami. Měli by to vidět lidi z vesnic ohrožených těžbou u nás. Pokud se u nás odstoupení od jádra, které hlásá Greenpeace ve své Energetické revoluci podle vzoru Německa, tak limity padnou zcela určitě:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/213411000100407/obsah/252266-vesnice-ohroen-kvli-uhl/

Ono totiž bezvětrných nocí není tak málo a o tom, jak dlouho může být slunce za mraky nám ukázala letošní zima. Inverze bez větru není také nijak výjimečná. Podrobně rozebráno, kam německá cesta vede ve srovnání s českou je zde:

http://technet.idnes.cz/ceska-a-nemecka-energetika-09q-/veda.aspx?c=A130205_144450_veda_mla

aby se OZE co nejvíce využily, musí mít Německo na každý MW výkonu tři elektrárny, fotovoltaickou (pro slunečné bezvětrné dny), větrnou (pro větrné noci a při zataženém počasí) a zálohovací fosilní (pro bezvětrné noci nebo inverzní počasí. Počásí je totiž dost často stabilní nad velkou částí našeho evropského regionu a jak fotovoltaika tak větrné elektrárny se tak chovají jako jedna obrovská elektrárna. Němci tak budou mít extrémní přebytky fotovoltaické a větrné elektřiny. A reakce Česka na tuto německou energetickou opravdu nemůže spočívat ve stavbě fotovoltaiky a větrných zdrojů:

http://technet.idnes.cz/co-ma-delat-ceska-energetika-dp0-/veda.aspx?c=A130226_122647_veda_mla

Kam cesta podle Německého vzoru spěje, je vidět nejen na příkladu Německa, ale i Bulharska na našeho úletu s fotovoltaikou:

http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa-speje-elektroenergetika-ke-krizi-fd7-/p_ekonomika.asp?c=A130225_204617_p_ekonomika_wag
08. 04. 2013 | 17:27

Martin napsal(a):

modrý edvard: Dle dutých hlav zelenáčů nebudou zálohovány nijak, prý se Slunce a vítr zálohují navzájem, takže zálohovat není třeba. V praxi se bude pálit plyn a to v množství větší než malém, k velké radosti Putina.
08. 04. 2013 | 17:29

KvL napsal(a):

A jak jsou na tom obnovitelné zdrje s objemem výroby? Jak byla rozložená v čase?
V síti musíme udržovat stabilní frekcvenci, to jde s proměnou výrobou a nestabilními zdroji poměrně těžko. V každý moment musí být dosažena rovnováha mezi poptávkou a výrobou, jak toho chcete docílit? Jo kdyby tu byla stejnosměrná síť, tak se regulace provádí snáz, polovidičovou techniku na to máme, aby ji bylo možné relizovat, v takové síti by změna zátěže byla uložená do rotujících generátorů v mneohem větší míře, než je to možné dneska, ale ani tak by to nešlo do nekonečna, paradoxně by třeba odlehčená vodní turbína brala víc vody, než zatížená.
Bylo by jednoduší i připojování dalších zdrojů, odpadlo by fázování.
paradoxně je dneska většina technologie stejnosměrná a ani si to neuvědomujeme. Zdroj si střídavé napětí ze sítě usměrní, rozkmitá na vysoké frekvenci (kHz), transformuje a zase usměrní, teoreticky tak můžou některé přístoje pracovat i se stejnosměrným zdrojem.
Doufejme, že ITER a podobné experimenty budou úspěšné a ža se podaří vybudovat první fúzní elektrárny do roku 2050, doufejme tedy že současná doba je jen přechodné období, to ale neznamená, že by se měly zbytečně utápět peníze ve stavbě těchto podezřelých zdrojů a k nim potřebným regulačním. Kdyby se místo toho polovina peněz přesunula do výzkumu právě fúze a úspor, mohlo by se docílit mnohem lepších výsledků.
08. 04. 2013 | 17:34

Bavor V. napsal(a):

Beránku
už jste vy aktivisti vysvětlili Němcům, proč se musí bourat jejich vesnice, které leží na uhlí?
08. 04. 2013 | 18:18

cinick napsal(a):

Zrovna fčera bylo v televizi, jak Němci znovu akcelerujou těžbu energetickýho uhlí v Sasku. Sny jsou jedna věc a skutečnost jiná i u těch Němců.(v jednom samým výtisku odborného čaasopisu na dvou jiných stránkách uváděj dva úplně rozdílné odhady až o 100%, o výrobě energie fotovoltaikou - pedantičtí Nemci!!!, když budete chtít, tak to najdu).Navíc dokud fotovoltaika a wind, jak vy píšete, nebudou mít odpovídající akumulaci (mechanickou, chemickou, elektrickou) tak je to vo potížích. To jako když foukne mám pusti soustruh.
Navíc jen meldujete bláboly druhých bez znalostí skutečnosti. České země byly královstvím drobných vodních pohonů. Vodních děl tu bylo 11 000 o středním mediánu výkonu 15 až 25 ks (výkon není takový bombastický jako u fotovoltaiky , ale využití maximálního výkonu je 4x lepší). A pro tyto jste neudělali vůbec nic a přitom mají jak píšu vyšší spolehlivost dodávek, kór ty u rybníků
08. 04. 2013 | 19:09

KvL napsal(a):

to: cinick
Zhruba polovinou seznamu vodních děl jest možno dohledat na internetu, navíc tato díla často nevyužívala ekonomicky využitelný průtok, třaba na Moravě, kde byl dostupný využitelný průtok v desítkách kubických metrů něbyl plně využit ani minimální průtok.
Pak tu máme ještě lokality vzniklé regulacemi, které nejsou využity. Celý regulovaný tok Moravy by mohl dodat přes 4MW teoretického výkonu (pod Hodonínem je trochu problém se státní hranicí.
Taky mám seznam dnes energeticky nevyužitých přehrad a rybníků, tady se dají najít taky jednotky MW. Pak je tu taky nevyužitý potenciál v řádu i stovek kW na vodní dílo, který by mohl být využit rekonstrukcemi.
Existuje taky zajímavý asi 80 let starý projekt na výstavbu elektrárny nad Znojmem, která by spád 80m získla podzemním tunelem a malou vyrovnávací nádrží, výkon asi 15MW
08. 04. 2013 | 19:20

Milan V napsal(a):

Upozornění:
věta pod blogem:
"Upozornění: Postoje a názory vyjádřené v tomto textu jsou osobním hodnocením autora, nikoliv organizace Greenpeace."

NENÍ pravdivá, to co pan Beránek popisuje jsou fakty podpořené vědeckou a výzkumnou kapacitou v Německu, USA, Japonsku a Číně převyšující o několik řádů mentální kapacitu české vědy a všech diskutujících.

Nikdo nechce odstranit konvenční zdroje ihned, i těm Němcům bude trvat vypnutí všech JE ještě dlouhých 7 let, Švýcaři je budou odstavovat ještě pomaleji (cca 20 let). Atomové velmoci je neodstaví nikdy.

Ale trendy jsou jednoznačné, trendy fyzikální i ekonomické a v EU i Japonsku i politické. I přes rozsáhlou desinformační kampaň v ČR se tento trend nezmění. Když chcete mít skutečné informace, využijte Google (nebo scholar.google) a budete ovšem potřebovat i angličtinu nebo němčinu.
08. 04. 2013 | 20:58

KvL napsal(a):

to: Milan V
Bezesporu jakési trendy existují, je ale otázka, nakoli je možné je aplikovat v našich podmínkách. Japonsko má moře a potenciál pro GTE, vody by pár set MW taky našli, na druhou stranu má obrovskou populaci a velkoměsta.
Německo disponuje přinejmenším Baltem a možností napojení na severské hydroelektrárny, což je nezanedbatelná kapacita, která možná ještě poroste, samo má velké rezervy v hydroenergetice, například na Labi.
USA disponují všemi výhodami, Pouštěmi, pobřežím, i při velkém osekání hydropotenciálem o hodnotě 40 000MW. Číná má jak plochu, tak potenciální zdroje, tak vládu schopnou provést a vynutit případné úsporné kroky.
Co z toho máme mu nás? (pár set MW (200-300) vodního potenciálu, pár desítek MW (5-150) dostupného potenciálu pro geotermální energii.
Ještě je tu možnost nějakou energii uspořit, ale to by chtělo taky nemalé investice a úspora by byla v řádu procent. Navíc musíme zajitit energii pro dopravu. Můžeme nějak přesvědčit lidi aby opravdu topili na 19-20°C. Fosilní paliva by měla být dislokována primárně pro dopravu.
08. 04. 2013 | 21:26

Milan V napsal(a):

ad KvL

co se týče fotovoltaiky, náš potenciál při umístění panelů na střechy a fasády v ČR je cca takový (v terrawatthodinách za rok) jako Temelína a Dukovan. Doporučuji ale počkat ještě 2-4 roky a pak bez dotací si nechat nainstalovat FV panely na svoji střechu. V roce 2013 se počet vyrobených panelů opět zdvojnásobí (tomu obvykle odpovídá pokles ceny o 20%) a v roce 2015 opět. Zatímco Čína je hlavním výrobcem, předpokládá se (Čínané si naplánovali) že již letos budou číslo 1 celosvětově v nových instalacích FV (podobně jako je tomu již ve větrných elektrárnách). Čína je druhá největší ekonomika světa (a třetí a čtvrtá =Německo a Japonsko) je budou těsně následovat, Německo už letos ztratí prvenství v kapacitě nových instalací.)

Bohužel u nás solární baroni (největší je ČEZ) za pomoci státu(z nařízení státu) vysávají odběratele elektřiny, podobně je to se spalováním dřevní hmoty v uhelných elektrárnách - opět miliardové dotace ČEZu a jiným,....

Proto zakažte dotace a dejte na mou radu - viz výše...
08. 04. 2013 | 21:45

Vladimír Wagner napsal(a):

ad Milan V.:

Čína je jedničkou i ve stavbě jaderných bloků :-) a ostatně i uhelných :-) Docela by mě zajímalo, jak by pan Milan Vaněček vyřešil při výrobě z fotovoltaiky 33 % elektřiny u nás (to je produkce Temelína a Dukovan) ty šílené fluktuace a to, že by musel v letní poledne většinu té fotovoltaiky vypínat a pořád by mu v noci musely běžet zálohy :-) A navíc, když v to stejné slunečné poledne by k nám ještě přicházely obrovské přetoky elektřiny z fotovoltaiky z Německa :-) Koukám, že pan Vaněček na googlo nachází opravdu skutečné informace :-) Víte anglicky a německy neumíte jen Vy :-)
Jakmile fotovoltaika bude muset být v tu pro ní nejvýhodnější dobu vypínána a navíc vlastně na celý výkon bude potřeba mít dvě elektrárny, tak ty ceny poletí opravdu rychle nahoru :-) Ale myslím, že nemá cenu se moc přít. Prostě uvidíme, jak se to bude v Německu dále vyvíjet. Je to tam opravdu velice zajímavý experiment, který si díky dostatečným zásobám uhlí a svému bohatství mohou Němci dovolit. My ovšem ne, nemáme ani jedno ani druhé. Prostě uvidíme a za těch zhruba sedm let se můžeme podívat, kdo byl blíže realitě, zda třeba já, pan Martin, KvL na jedné straně nebo pan Vaněček s panem Beránkem na té druhé.
08. 04. 2013 | 22:42

kp napsal(a):

Jenom malá poznámka k odstaveným jaderným elektrárnám v Německu. Ty představují stejné riziko ( možná dokonce větší)než JE provozované. Jejich doba využití byla uměle politicky(!( zkrácena a tak by bylo možná záslužné vědět, kolik mrtvých miliard eur to vlastně stojí.Ale hlupáci se radují. Co takhle zasypat všechny tunely pod Alpami nebo zrušit všechny lanovky - havarií bylo už také dost.
08. 04. 2013 | 23:03

Jan Volf napsal(a):

Je to zbytečná diskuze. Teprve za několik málo let se ukáže, že na vybudování nových bloků JE prostě nemáme, a žádná vláda si netroufne garantovat dotaci cen na 40 až 50 let do budoucna. Jaká bude cena elektřiny, v souvislosti s novými zdroji břidlicového plynu a dalšími- dnes těžko předpokládanými možnostmi,nemůže dnes nikdo odhadnout. Garance dotací cen elektřiny z nových bloků JE by byl stejný hazard-nebo ještě mnohem větší-než ten současný tunel s obnovitelnými zdroji.
08. 04. 2013 | 23:38

člověk by jim dal korunu, českou, 1 napsal(a):

Lži, ekofašismus a video.
Nejdojemnější jsou ty těžko předpokládané možnosti od pana Volfa.

Pěkné je také čarovat se změnami a neříct nad jakým základem.
A PV pěkně v peak power.
09. 04. 2013 | 00:39

JF napsal(a):

je otázka kde začít, aniž nebýt přepjatě programově účelový. Zřejmé, že aniž na obojí nemá ČR jistou kapacitu a ani nejen tu energeticky koncentrovanou (když už nemá ani uhlí ani uran ,co tak výhodně prodal a prodává či jiné obdaroval(aneb jak Éda strýka Stalina přátelsky obdaroval) - obojí také v nějakém časovém horizontu vyjde i nastejno)

Co takhle tedy sedět a sázet těch sedm let a sečkat jak ten spektákl dopadne. Jsme v ČR na sázení ostatně přeborníci, i přesto, že si státní Sazka dokonce dovolila či spíš měla dovoleno, ale spíše musela "zkrachovat" či spíše býti zkravanou. (resp. byla vytunelována, rozkradena, "zprivatizována" pod zástěrkou přepjatého bohulibého projektu Sazka Arény do rukou našeho českého oligarchy garanta trvalého SČSP v nových podmínkách)

Kdopak nás asi tentokrát pobaví v prázdné ČEZ Aréně za plného osvětlení naší tedy "vaší" elektřinou? Tak jako tak, zdá se, že ještě jeden Temelín nás neporazí. ;-)

No řekněte, kdož by si v ČR nevsadil? ;-)

... natož když se "hraje" na jistotu!!! ;=)))

A co Vy tedy, Vladimíre Vladimíroviči?
09. 04. 2013 | 01:59

Martin napsal(a):

Milan V: Skutečný vědec zná Maxwella jako když bičem mrská a při čtení Beránkových slátanin upadá střídavě do hysterického smíchu a do stavu nepříčetnosti. Trendy jsou jednoznačné a to výstavba jaderných elektráren celosvětově (němečtí hlupáci mají trend pálit ruský plyn), ono totiž celosvětově začíná docházet uhlí a to přestává být legrace.
Potenciál FVE panelů je ti v Lednu platný jako mrtvému zimník. Ostatně nic ti nebrání se odpojit od ČEZu a vyrábět si elektřinu z FVE sám, když se dostaneš pod 20 Kč za 1 kWh, poplácám tě po rameni.

Jan Volf: Břidlicový plyn bude všechno jenom ne levný. EU totiž není USA a i ten benzín tu stojí 2x tolik, nebojím se že EU břidlicový plyn řádně nezdaní.

JF: Jen tak sedět nemůžeme, protože došlo uhlí a co nevidět se odstaví 1800 MW uhelných.
09. 04. 2013 | 08:57

gabriela napsal(a):

Jde to i jinak. Není potřeba mučit planetu Zemi a celé lidstvo špinavými energiemi. Ale nechce se. Ega (j)elit to nedovolí. Zatím ...

Dokud se lidstvo neprobere z tvrdého spánku.

Je za pět minut dvanáct ...

Budíček !!!

O utajovaných volných energíích zde ...

http://www.youtube.com/watch?
v=0_uJZ6OV08g&feature=player_embedded#!

Duchovní probuzení lidstva je stále ještě reálné ...

http://www.youtube.com/watch?v=MC8nbeJUKP4

http://www.youtube.com/watch?v=Q9fpHuB_WlE
09. 04. 2013 | 09:25

TomášL napsal(a):

Často se píše, že nemáme povětrnostní podmínky...

Osobně se mi líbí tento projekt...

http://www.youtube.com/watch?v=rsHUALU--Wc

A osobně zkuším na He-balónkách (z nudy) své vrtulky (samosebou v Géčkové hladině) :-)
09. 04. 2013 | 09:59

Parabellum napsal(a):

cinck

Já mám za to, že jste expert přes hydroenergetiku, a v této branži jste i autorem nějakých patentových řešení - mýlím se?
09. 04. 2013 | 10:13

Parabellum napsal(a):

Milan V

Jenomže časová využitelnost JE je 0,9 a FV 0,1. Takže rovnice zní, 100 MW v jádře vyrobí stejně energie, jako 900 MW ve fotovoltaice.

Takže tak Vy hloupý lháři.

Kromě toho, my nepotřebujeme nahradit Temelín a Dukovany, my potřebujeme vybudovat dalších 29 obdobně velkých zdrojů, jako je Temelín, pro náhradu energetických toků, které nám poskytují Fosilní paliva. Jinými slovy, pro náhradu Fosilních zdrojů by bylo potřeba instalovat ve fotovoltaice 261 slovy DVĚSTĚŠEDESÁTJEDNA krát vyšší instalovaný výkon, než je výkon Temelína!!!!!

A jinak Tupoun Beránek samozřejmě lže, jako když Rudé právo tiskne. Pokud vezmeme, že v ČR se loni prodalo cca 200 000 aut po 100 kW, pak je zřejmé, že se zde prodalo jen v autech a JEN LONI fosilních spotřebičů o celkovém příkonu přes 20 GW. A dále se tu prodávaj kotle na pevný paliva a plyn, a další a další fosilní a jaderné spotřebiče.
09. 04. 2013 | 10:23

JF napsal(a):

Parabellum: ale ten výkon 20 GW je výkon předpokládám instalovaný, nikoliv produkční. V reálu je spotřeba energie v pohonu dopravy kolik? (resp. spotřeba pohoných hmot)

U OZe bude rozhodující a drtící úder s vyřešením vhodného způsobu uložení energie, což bude skýtat i ony kapacity pro pohon osobní dopravy. (bez ohledu jaké jsou tam možnosti úspor - resp. velikost automobilu a dostupnost MHD - především vlaky, autobusy) Některé možnosti byly uvedeny v předchozím díle.
09. 04. 2013 | 11:50

KvL napsal(a):

to: Parabellum
Mohl byste prosím uvést rozpis jednotlivých energetických toků? Koklik PJ jde na dopravu, kolik na vytápění, kolik na výrobu elektřiny?
Myslím, že topit elektřinou nebude - ve velkých městech - nutné, pokud máme zbudovat takové množství jaderných elektráren,jaké uvádíte, pak bude k dispozici i dostatek odpadního tepla, které půjde využít přímo. (Za minulého režimu se uvažovalo o jaderné teplárna pro Prahu a Brno)
09. 04. 2013 | 12:29

fafnir napsal(a):

Že Beránek lže,no to je přece axiom.
BTW:Díky OZE a uzavírání JE začínají Němci mohutně těžit a spalovat hnědé uhlí a otevírat nové uhelné elektrárny .Inu cesty zelených jsou nevyzpytatelné.
09. 04. 2013 | 12:52

gabriela napsal(a):

Zvídavým, inteligentním a především vědátorským hlavinkám doporučuji zadat do vyhledavače na seznamu.cz termín "volná energie", aby se dozvěděly, že to jde, když se chce ...

Otevřou se vám nové obzory s mnoha podnětnými a inspirujícími informacemi pro samostatné vlastní bádání ...

Přes jádro cesta nevede, leda tak do pekel. Fukušima byla až dost drastickým varováním. Další apokalypsy jsou to poslední, co by svět v dnešní době potřeboval ...
09. 04. 2013 | 14:50

Milan V napsal(a):

ad Parabellum

já píši o terrawatthodinách vyprodukovaných za rok (spotřebované MWhod za rok to je to co platíte např. CEZu), v tom je faktor využití a naše klimatické podmínky již zahrnuto)
09. 04. 2013 | 15:10

Martin napsal(a):

Milan V: Faktor využití je v tom zahrnut jenom jako jedna velká lež ve smyslu 1000 hodin svítilo Slunce, tak to máme 1000 hodin * instalovaný výkon v MW = GWh.
ČEZu platíme za MWh dodanou do zásuvky v kteroukoliv denní či noční hodinu, to je pro vítr a slunce sci-fi. Na to aby solární a větrní carové dokázali vyprodukovat elektřinu ve stejné kvalitě jako ČEZ, museli by řádově zvýšit instalovanou kapacitu, pochopitelně by jim stouply náklady někam nad 30 Kč za 1 kWh, přitom cena na burze je nějakých 1,25 Kč za 1 kWh.
09. 04. 2013 | 15:22

Milan V napsal(a):

ad Martin

bohužel už máme velmi robusní statistické údaje, kolik TWhod el. energie v ČR vyprodukují FVE s 2GW špičkového výkonu za rok. Jsou to data z 2011 a 2012.

A s tím ČEZ nic nenadělá že když svítí slunce či fouká tak cena za MWhod na burze klesne skoro na nulu
09. 04. 2013 | 15:34

Martin napsal(a):

Milan V: Já za to nemůžu že nerozumíš psanému textu. FVE produkují jinou elektřinu než ČEZ. Zatímco elektřina z ČEZu je hotová a může se pustit a také se pouští rovnou do zásuvek, elektřina z FVE je pro tyto účely naprosto nekvalitní a dá to ještě hodně práce a stojí to ještě hodně peněz, ji upravit tak aby se mohla pustit do zásuvek. Statistikové míchají jabka s hruškama, to je normál.
Tržní burza s elektřinou v EU není, burza byla torpédována státními regulacemi a dotacemi, taktéž nemáme tržní ceny elektřiny. Na skutečně tržní burze s elektřinou by o elektřinu z FVE nikdo neměl zájem. Zavedením skutečně tržního trhu a tržní burzy s elektřinou by cena elektřiny na faktuře pro domácnosti okamžitě zlevnila asi o 0,50 Kč na 1 kWh, v Německu asi o kačku pade.
09. 04. 2013 | 16:39

cinick napsal(a):

Parabellumovi
Jejda,ointoow majeflyo to sem se někde prásknul? No trochu znalostí mám v této branži a jsem i autorem jednoho patentovýho řešení.
Mám po předcích mlýnisko, kde je jen terénní stav, už žádné stavby. Takovejch 15 kW, ale chybí mi čas! Přitom by to bylo asi to nejrozumější, co bych mohl udělat, kdybych se do toho dal. Přesto jsem nezezelenal a dívám se na OZE reálně.
09. 04. 2013 | 19:23

Milan V napsal(a):

ad Martin

FV produkují jinou elektřinu...to je pro mě novinka, znám jen jednu elektřinu
FV dává elekřinu jen když svítí slunce=naprostý souhlas snad všech lidí s IQ nad 80
Trh je trh, burza je v Lipsku, okolo roku 2008 s ní byl ČEZ moc spokojen,
ted je z ní neštastný. Nedivím se, v polední špičce klesá většinou cena skoro k nule, když svítí...
To že si Němci demokratickou většinou odhlasovali (NA ROZDÍL OD NÁS) feed in tarif (NÁM TO VNUTILI, bez jakýchkoliv omezení, ve skutečnosti jsou solární baroni největší "socky" v ČR) bylo jejich rozhodnutí
a díky tomu je cena elektřiny na burse nižší než bývala. Není jiná cena na burse než "skutečná cena", žijeme a Němci též v kapitalismu a demokracii,
nelze Němcům bránit aby podporovali FV...

Jinak cena elektřiny na mém účtu (mám rodinný dům) je z více než 65% tvořena poplatky za distribuci a daní. Máte jinou zkušenost???
09. 04. 2013 | 20:06

Martin napsal(a):

Milan V: To je důsledek tvojí fatální neznalosti a proto místo vypisování na internetu vezmi dvě televize, dej si je pěkně vedle sebe, jednu připoj do normální zásuvky a druhou k FVE panelu a zkus sledovat rozdíly, třeba ti to dojde, možná pochopíš že není elektřina jako elektřina.
Trh s elektřinou v EU neexistuje, protože jsou uplatňovány naprosto netržní principy jako přednostní a povinný výkup elektřiny z OZE a navíc jenom v ČR+D je trh deformován částkou 640 000 000 000 Kč ročně, to je všechno jenom ne trh nebo burza. Proto nic takového jako trh nebo tržní cena elektřiny v současné době neexistuje, nýbrž se jedná o socialistické plánovité hospodářství.

Značná část poplatků jde na vrub OZE, jednak je to přímo výpalné OZE a pak se v poplatcích skrytě platí zálohování OZE a vyrovnávání sítě kvůli OZE a v neposlední řadě vyrovnávání sítě díky neplánovaným přetokům elektřiny z Německa z OZE, to všechno jde do dalších desetimiliard ročně. Je to jeden z důvodů přoč poplatky v poslední době tak narostly.
09. 04. 2013 | 20:46

Milan V napsal(a):

ad Martin

ano, můžete si stěžovat na trh v Lipsku, třeba na hlavním nádraží nebo na tomto blogu,
ale to je tak vše co můžete...
Trh je trh, to nezměnil ani bolševik, ani jaderná či jiná loby, ani Vy. Ale máte právo na to nadávat.
Jak jsem už psal, když se pro něco v energetice rozhodnou druhá, třetí a čtvrtá největší ekonomika světa (v té prvé stále ještě dominuje ropa a plyn), tak s tím Vy ani ČR nic nenaděláte. ROZUMÍTE???
09. 04. 2013 | 21:06

Vladimír Wagner napsal(a):

to Milan V

Pane Vaněček, pokud se rozhodnou i všechny velmoci ignorovat přírodní zákonitosti (a tou to, že v noci slunce nesvítí, určitě je), tak to dopadne stejně katastrofou. Dokud se nevyřeší skladování energie ve velkém, tak prostě přes to vlak nejede. Přírodu nelze ignorovat. Můžete vytvořit trh a prohlašovat, že zdroje, které vyrábí náhodně a občas a dotujete je násobkem ceny, za kterou produkují elektřinu jiné stabilní a spolehlivé zdroje, vyrábí elektřinu zadarmo a jsou kdykoliv k dispozici, ale stejně to nebude pravda. Takový trh a energetika funguje dokud je těch dotovaných fluktuujících zdrojů málo. Pokud jich začne být více, tak nastanou průšvihy, jako u nás s fotovoltaikou, v Německu obecně s OZE (roste cena pro spotřebitele a využití uhlí) a Bulharsku (růst cen elektřiny, který vede k sociálním nepokojům, a nyní také vypínání OZE).
Pokud těchto dotovaných nespolehlivých zdrojů začne být opravdu významný podíl, a přestane být dostatek spolehlivých zdrojů, které fungují i když nesvítí slunce, tak se energetika zhroutí. A od určitého podílu drahých zdrojů, které spotřebitel platí v OZE poplatcích už to ani bohatý německý občan neunese.
Víte, možná Vy máte dojem, že stačí říci, že slunce svítí v daném místě i v noci a bude tomu tak, ale realita je opravdu jiná. I kdyby si to kromě Vás a Beránka říkali všechny velmoci světa. ROZUMÍTE???
Asi ne, ale jak už jsem zmínil, počkáme a nejpozději za sedm let, až Německo odstaví i poslední jaderku, uvidíme jak to u nich s podílem OZE a fosilu reálně bude a co odstavené jádro v Německu nahradí a kolik u nich elektřina bude spotřebitele stát.
09. 04. 2013 | 23:35

Martin napsal(a):

Milan V: V Lipsku již žádný trh není. To co máme v Lipsku není ani tržní trh ani tržní burza, nýbrž centrálně řízené plánovité hospodářství.
Nutné nikoliv postačující podmínky tržního trhu a tržní burzy:
Žádný přednostní výkup z nějakého typu zdroje
Žádný povinný výkup celé produkce z nějaké typu zdroje
Žádné sakcionování některého typu zdroje
Žádné dotování výstavby některého typu zdroje
Žádné dotování výroby v některém typu zdroje
Žádné mimořádné zásahy politiků ve smyslu násilného zavírání zdrojů v provozu
Žádné mimořádné zásahy politiků ve smyslu zákazu provozu některých zdrojů
To všechno se nyní děje dnes a denně a kdyby byl v EU a v Lipsku opravdický trh s elektřinou, tak není ani jedna FVE a VTE elektrárna zapojena do elektrické sítě a celková cena elektřiny na faktuře za elektřinu by byla významně nižší. Taktéž emise SOx, NOx by byly o něco nižší.
10. 04. 2013 | 08:09

modrý edvard napsal(a):

gabriela: doufám, že to s tou volnou energií neberete vážně.
10. 04. 2013 | 10:51

Parabellum napsal(a):

cinick

Nené, neprásknul jste to na sebe pane inženýre. Tu informaci nemám od Vás, ani od nikoho jiného z Aktuálně.
10. 04. 2013 | 11:37

Parabellum napsal(a):

Vladimír Wagner

Já si dovedu představit skladování elektřiny ve velkém v zimě. Normální akumulační kamna či boiler. Přes den se nabíjí, večer je teplá voda, v noci hřejou akumulačky.
10. 04. 2013 | 11:41

JF napsal(a):

stačí do ceny OZE započítat resp. odečíst negativní externality NeOZE (např. globální oteplování, dlouhodobé (dle poločasu rozpadu - stovky let?) radiační zamoření biosféry - zde je i problém jeho samotné možnosti kvantitativního ocenění - vyčíslení - neprochází trhem resp. náklady nenese konkrétní člověk ale jsou obecně neadresně socializované a to i na biosféru) a je OZE nejlacinější elektřinou na světě - dalo by se říci v principu ZDARMA(!). To je ten hlavní problém ... ale myslím, že vzrostou poplatky za distribuci ;-)
11. 04. 2013 | 01:12

JF napsal(a):

Další rozhodující výhodu (něco jako na druhou) dostanou OZE při schopnosti skladování energie. (síť bude ještě mnohem více lokalizovaná - možná až atomizovaná - a odpadne či bude omezena moc distribuční) To dorazí případné další politické bariéry. (tam kde ty bariéry politické nejsou tak zatvrzelé (jako na Východ od Aše) jsou OZE na postupu již dnes - např. nahradí tu nejkřiklavější centralizaci přístupu k energii - tedy k té jaderné energii)

Samozřejmě politická moc si svou moc potvrdí i na hospodářském poli jinak - pokud nedokáže zaujmout jinak (a nezůstane u služby občanům a daní ;-) a samozřejmě také jak kde např. se náhle zdraží bankovní poplatky či služby operátora či se spoplatní silnice či školství či zdravotnictví či obecně to co je svou povahou infrastrukturní záležitost. (energetika jí přestane být - bude lokalizovaná)

ps1: záruky za jadernou katastrofu nese stát - tedy náklady nejsou přiděleny dle příspěvků provozovatele rizika jako u běžného pojištění - nejsou v ceně a jak výše uvedeno ani nejsou vyčíslitelné.Proto konvenční zdroje jsou mnohonásobně dražší než OZE již zhruba 100 let ;-) Možná to zjistíme ale až zítra ;-)))

ps2: největší problém (tedy je i strana pro koho je výhodou) konvenčních centralizovaných zdrojů je problém politický, kdy v podstatě životní potřeba člověka (zde energie) a především přístup k ní je silně centralizován.

ps3: energie - odhaduji že člověk bez el. energie by přežil tak v průměru 60 dní (např. dle ročního období takže rozmezí 30 - 90 dní)

ROZHODUJÍCÍM PROBLÉMEM (opět pro někoho výhoda) KONVENČNI ENERGIE je tedy CENTRALIZACE POLITICKÉ MOCI, kdo je u toho tlačítka ON-OFF přístupu k život zachovávající potřebě. Obzvlášt v tomto měřítku se týká jaderné energie (resp. je diametrální rozdíl kdo je schopen postavit uhelnou a kdo jadernou elektrárnu)
11. 04. 2013 | 01:18

JF napsal(a):

... je ale fakt, že na ty lepší zítřky se dá tak akorát ČEKAT ;-))

... někteří vyvolení hlasatelé a garanti oněch lepších zítřků si případně mohou ten zatraceně dlouhý čas naordinovaného obecného čekání na lepší zítří zkrátit nějakým tím tunýlkem na obecní zdroje ;-) ... a klidně natřeného nazeleno - no a stejně je to v tunelu ;-) Takže na barvě zas až tak nesejde. ;-)))
11. 04. 2013 | 01:34

Martin napsal(a):

JF: Globální oteplování a klimatické změny způsobené člověkem neexistují, prostě se nestaly a je to úplně stejné jako se dodnes nenašly zbraně hromadného ničení v Iráku.

Skladování elektrické energie ve velkém je ještě větší sci-fi než jaderná fůze. Nějaký skladovací zázrak rozhodně nebude v komerčním provozu do roku 2050.

PS1: Záruky za jadernou katastrofu nese stát, ale daňové poplatníky to nestojí ani korunu. Zato OZE je stojí jenom v ČR každoročně 40 000 000 000 Kč cash a ještě další v poplatku za distribuci.

PS2: Centralizace probíhá v téměř každém odvětví, myšlenka vysoké pece v každé obci se těžce neosvědčila.
11. 04. 2013 | 09:07

JF napsal(a):

Martin: poměrně vyhraněné výroky, ale ty zbraně jsou rozhodně lépe vymyslitelné než to GW.

Sladování energie je řádově jednodušší než fůze. Již nyní jsou cca na 40% což v objemech produkovaných OZE může být významné. Ta poptávka po těchto technologiích je nyní zřejmá a polštář jejich vývoji dává uložená energie ve fosilních palivech. Což je vlastně skladování energie přírodní cestou. Otázka by byla jakou mají učinnost tyto zásoby (rozdíl energie na vstupu a výstupu jistě to bude něco např. kolem 5% -resp. fotosyntéza - fosilizace - uvolnění energie) Rok bych uvedl 2020 resp. technologické možnosti už budou dobře zmapovány pokud se jde reálně směrem OZE.

Záruky ano nese stát tedy my a nejsou ani vyčísleny - jsou jen realizovány - např. neobyvatelná zona kolem Černobylu a Fukušimy a poletující radioaktivní mraky

Fůze má politickou nevýhodu v oné centralizaci - ale to víte zas jak pro koho. Ale dobře se politická moc mění na prachy a obráceně - taková slušná vířivka (ani ne pračka)

ČR má nyní jedinečnou příležitost slev ve sběrných surovinách a slev které nebudou rozhodně zadarmo ... vidíte a já myslel že bicí hodiny do každé rodiny ... ;-)
11. 04. 2013 | 22:46

Kik napsal(a):

Je krasne jak Beranek a jemu podobni vychvaluji prinos OZE ale soucasne s tim zapominaji na jednu dulezitou vec. Nevim, jak komu ale me se pri pohledu na vetrne elektrarny v Krusnych horach apod. otevira kudla v kapse. To same citim pri pohledu na slunecni elektrarny postavene na zemedelske pude. Na te pude ktere zrovna nemame na rozdavani a jejiz plocha se u nas neustale zmensuje.
Navic p. Beranek a jemu podobni neberou v uvahu vliv vetrnych elektraren na zivotni prostredi - umrti ptaku, hluk od turbin apod.
Fotovoltavika ano, ale jen jako doplnek treba na strechach budov, ale rozhodne ne v te podobne jakou se p. Beranek a jemu podobni snazi prosadit.
12. 04. 2013 | 15:39

Otaznik napsal(a):

"Ministerstvo zdravotnictví varuje: spalování uhlí škodí vašemu zdraví. Takový nápis by se klidně mohl objevit na všech uhelných elektrárnách v Česku. Ty jsou totiž v průměru odpovědné za 1034 předčasných úmrtí ročně.

Zjistila to nejnovější studie Aliance pro zdraví a životní prostředí (HEAL), která vznikla jako odnož unijní Evropské aliance pro zdraví. Analýza mezinárodního sdružení HEAL je oproti jiným studiím unikátní tím, že propočítává také finanční dopady poškozeného zdraví.

Tyto skryté náklady spojené se spalováním uhlí dosahují podle studie v celé sedmadvacítce 42,8 miliardy eur ročně. Z toho na Česko připadá 2,84 miliardy eur, tedy v přepočtu 73 miliard korun ročně. Pro srovnání: jde o téměř dvojnásobek částky, kterou Češi letos zaplatí na financování obnovitelných zdrojů energie. Nebo jiné přirovnání: jde o tři čtvrtiny plánovaného schodku státního rozpočtu."

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-59724880-uhli-nas-obira-o-miliardy-i-zdravi
23. 04. 2013 | 02:03

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin P Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy