Německý obrat v energetice je pro ČR příležitostí

08. 10. 2013 | 16:29
Přečteno 4965 krát
Rozhovor na téma energetiky u nás a ve světě publikovaný původně na portálu Euractiv. Domnívám se, že je stále aktuální, a připomínám jej i v souvislosti s probíhající volební kampaní. Energetika a hospodářská strategie České republiky zůstávají jednou z rozhodujících otázek příštího volebního období.

„Nemusíme s revolucí nutně začít v České republice. Pro začátek bude stačit, když budou čeští dodavatelé schopní najít si nějaký prostor v energetické revoluci, kterou chystá a financuje Německo,“ říká v rozhovoru vedoucí energetické kampaně Greenpeace International Jan Beránek. Česko by podle něj mělo investovat peníze do zelených technologií a nenechat si v energetice ujet vlak.




V České republice ke svému schválení míří Státní energetická koncepce. Jedna z kritik na její adresu zněla, že strategii připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) bez zapojení odborné veřejnosti nebo opozice. Jak projednávání podobných strategických materiálů probíhá v jiných zemích? Je ten proces odlišný nebo je přirozené, že energetická koncepce je záležitostí odpovědného ministerstva?

Český problém spočívá v tom, že jsme v zajetí krátkodobých cyklů, které se řídí podle toho, kdo zrovna vládne. Politická kultura je v České republice bohužel taková, že vláda obvykle „válcuje“ opozici a rozhoduje o všem sama, a to bohužel i v případě dlouhodobých strategických rozhodnutí. Energetika je jeden příklad, ale podobné je to v případě sociální nebo důchodové reformy. Pokud chceme mít dlouhodobě stabilní systém bez ohledu na to, kdo zrovna vládne, je potřeba, aby existoval konsenzus napříč politickými stranami. Energetika v tom trpí podobně jako jiná témata.

V západní Evropě najdeme příklady, kdy debata nad energetickým směřováním země probíhala skutečně dlouho. Ve Velké Británii například vláda nejprve přichystala bílou knihu, na základě které pak probíhala řada veřejných konzultací. Lidé se tak mohli seznámit s principy, ze kterých vláda vycházela, a bylo možné hledat různé koncepce řešení. Zásadní je to, aby se dalo diskutovat a vybírat z více variant. Pokud je mi známo, podobně to funguje v Německu, kde je současná energetická politika hluboce zakořeněná ve společenské diskuzi. Proces je skutečně otevřený například také ve skandinávských zemích, jako je Dánsko nebo Švédsko, pokud mám hovořit o státech, kde tu situaci skutečně znám.

Mohli bychom se na chvíli zastavit u toho Německa. V české veřejné debatě je současný vývoj v Německu někdy vnímán tak, že se vláda narychlo rozhodla provést obrat v energetice. Je sice reflektováno, že tomuto rozhodnutí předcházel nějaký složitější vývoj, je ale pravda, že Českou republiku, stejně jako velkou část Evropy, německé rozhodnutí spíše překvapilo. Domníváte se, že Německo mělo svůj „energetický obrat“ konzultovat s dalšími evropskými státy? Jde přeci jen o největší evropskou ekonomiku a její směřování další země ovlivňuje…

Nešlo vlastně o rychlou změnu, ale spíše o návrat k cestě, kterou Německo nastoupilo už předtím. Jak patrně víte, názor na jadernou energetiku se v Německu vyvíjel dlouhodobě a stálo za ním občanské hnutí, které se rozvíjelo od 70. let. V roce 2000 se během vlády sociální demokracie a zelených podařilo dosáhnout konsenzu, který probíhal napříč politickými stranami a podařilo se do něj zapojit i průmysl. Německo se rozhodlo, a energetickými společnostmi to bylo smluvně stvrzeno, že do roku 2023 odstoupí od jádra. Průmysl se s tím ale zcela nespokojil a vyčkával, až nastane vhodná politická příležitost, tedy až se k moci dostane pravice, aby dohodu opět zrušila. To se skutečně stalo za vlády Angely Merkelové. V roce 2010 tak došlo k nabourání tohoto konsenzu, což vyvolalo velkou nelibost veřejnosti. Společnost pak čekala na nějaký impuls, a když přišla Fukušima, následovala okamžitá reakce. Politikovi samozřejmě taková situace neumožní dělat nic jiného, než se k původní dohodě vrátit a udělat to, co si veřejnost přeje. Merkelová tedy neměla jinou možnost.

Pokud se ptáte, jestli mělo Německo své rozhodnutí konzultovat s jinými evropskými státy, myslím, že z principu nic takového dělat nemuselo. Je to koneckonců argument, který používají čeští politici – o tom, kam bude směřovat naše energetika, rozhodujeme výhradně my sami. Pokud se dovoláváme takového principu pro sebe, nemůžeme pak chtít zasahovat do toho, jak se bude vyvíjet energetika v Německu. Na druhou stranu bych argumentaci takto nehrotil. Důležité je, že energetická politika Německa zapadá do obecného směřování Evropské unie. Evropské země jsou v oblasti energetiky propojeny a z tohoto pohledů je zásadní, aby národní stát nepřijímal rozhodnutí, která by nebyla kompatibilní s evropskou vizí. A v případě Německa to tak rozhodně není. Evropská energetika jde směrem k výrazně vyššímu podílu obnovitelných zdrojů a vyšším úsporám energie. Německý manévr s tím rozhodně není v rozporu.

Zmínil jste, že významnou roli hrál ve zrušení oné „dohody“ v Německu průmysl. V zemích, které mají vysoký podíl průmyslu jako například Česká republika, je při podobném rozhodování jistě třeba brát na průmysl určitý ohled…

Nepochybně ano. Myslím si ale, že ani to německé rozhodnutí nejde proti zájmu průmyslu. Otázkou je, jak se zájmy průmyslu definují. V českém prostředí spíše platí to, že zájmem průmyslu je především krátkodobý zisk. Když se na to ale podíváte z makroekonomického hlediska, zájmem státu je, aby byl průmysl konkurenceschopný a následoval světové trendy. Můžete mít průmysl, který vyrábí parní lokomotivy a je v tom dobrý. A tak prosazujete názor, že v té výrobě musíte pokračovat. Anebo se podíváte kolem a zjistíte, že dnes už se vyrábí rychlovlaky – a v tom případě dáte přednost tomu, že průmysl se promění a bude modernější.

Stejně je to i v energetice. Česká energetika je tradičně zaměřená na uhlí a jádro, ale je otázkou, kam se ubírá svět a jestli tyto technologie nebudou zastaralé, ať už jde o domácí výrobu nebo o dodávky technologií do dalších zemí. V tomto ohledu je zpráva jednoznačná. Do jaderné energie se v roce 2011 celosvětově investovalo 5 miliard dolarů, do OZE (obnovitelných zdrojů energie) to bylo 260 miliard. Pokud se podíváte na instalované kapacity, je to podobné – jádru v roce 2011 přibylo 4.000 MW, zatímco jenom ve slunci a větru se postavilo 80.000 MW. ČR tento vývoj nemůže zastavit a je otázkou, co z toho průmysl a politici vyvodí. Zatím z toho vyvozují, že je dobré zachovat to, co máme. Já se ale domnívám, že to není správné a ukazuje to právě i vývoj v Německu. ČR je závislá z velké části na tom, že funguje jako subdodavatel pro německý průmysl. Pokud se Německo rozhodlo, že bude transformovat energetiku směrem k OZE, je pošetilé říkat, že jsme proti a vidíme to jinak.

V Německu bylo jasné, že společnost je dlouhodobě proti rozvoji jaderné energetiky. Byla ale jasná shoda i v tom, že má být jádro nahrazeno OZE? Často se poukazuje na to, že se Německo nyní potýká s řadou problémů. Není přirozené, že Česko jako malý stát se slabší ekonomikou, než má Německo, se snaží zachovávat spíše konzervativní směr a sleduje, jak „to všechno“ v Německu dopadne?

To je do určité míry pravda. Pokud se ale podíváte po Evropě, zjistíte, že v sektoru energetiky jsme jedna z nejkonzervativnějších zemí. A domnívám se, že považovat to za klad je velký omyl. OZE je totiž nové odvětví byznysu, které vzkvétá. Lze to podle mě porovnat s revolucí v telekomunikacích, kde za posledních 15 až 20 vznikly technologie, které byly dříve nemyslitelné. Podobně je to nastaveno v energetice. Pokud se podíváme na dynamiku investic a objemu výroby, je to proces, který už je v pohybu. Pokud budeme stát opodál, v roce 2020 zjistíme, že obrazně řečeno vyrábíme telegrafní dráty a pevné telefonní linky, ale svět už přešel na chytré bezdrátové telefony. Není nezbytné, aby česká energetika do roka a do dne zrušila jádro. Jde ale o to, jestli se na příštích 50 let „zabetonujeme“ v jádru nebo jestli peníze v příštích letech investujeme do něčeho, co nás posune do budoucnosti a ve výhledu na léta 2030 nebo 2050 bude stále relevantní.

Kde konkrétně se taková příležitost pro Českou republiku nachází? Pokud bychom to přirovnali opět k telekomunikacím, pak je pravda, že trh se rychle vyvíjí – není to ale příliš rychle? Nemůže se stát, že se zaměříme na nějakou technologii, která se nakonec neuchytí, protože bude vynalezeno něco ještě lepšího? A není v současné době trh již zaplněn? Jsou tu nějaké díry, které by mohla ČR zaplnit?

Určitě ano. Pokud vím, tak už dnes se ČR podílí na výrobě větrných elektráren. Vyrábí hřídele pro německé firmy, které ty elektrárny kompletují, takže tam už jsme se trochu uchytili. Těch věcí je ale určitě spousta. Lze to právě vidět i v německé Energiewende. Ten obrat přináší samozřejmě řadu výzev, mezi které patří i často zmiňovaná nedostatečná kapacita přenosových sítí. Bude například také potřeba pokročit v otázce uskladnění elektrické energie. To je oblast, ve které vznikají desítky patentů a jen některé z nich uspějí. Přesto v tom musíme být alespoň trošku zainteresovaní. Pokud totiž budeme jenom stát opodál a sledovat, jak to dopadne, na trhu se neuchytíme. Pokud se opět vrátíme k té paralele, myslím si, že i Nokia a další firmy, které vyráběly mobily první generace, mají lépe nakročeno k tomu, aby vyvinuly a zavedly další novou generaci, než ty, které ustrnuly na vývoji faxů a telefonů s analogovým vytáčením.

Na druhou stranu je pravda, že jsou k tomu potřeba počáteční investice. Pokud se zmiňují příklady úspěšných zemí, které se vydaly „zelenější“ cestou, jsou to především země, které jsou na tom ekonomicky lépe než ČR. Platí stejné šance pro západní i střední Evropu? A jak je na tom ČR ve srovnání se zeměmi regionu?

Myslím si, že západní Evropa v tom má samozřejmě výhodu, protože východní Evropa nemá tolik prostředků nebo si nemůže dovolit rozvoj nových technologií čistě proto, že průmysl na to nemá kapacitu. Česká republika je třeba země, která strukturálně uvízla v oblasti těžkého průmyslu, zatímco inovace probíhají spíše v jiných sektorech. S tím se asi nedá nic dělat, ale ta otázka má dva aspekty. Nemusíme s revolucí nutně začít v ČR. Pro začátek bude stačit, když najdeme způsob, jak se uchytit třeba právě v Německu, které peníze do těchto inovací „sypat“ bude. Záleží na tom, jestli budou čeští dodavatelé schopní si najít nějaký prostor v energetické revoluci, kterou Německo chystá a financuje. Česko v tom má výhodu, protože část průmyslu už je nyní na Německo navázána, proto by bylo hloupé této příležitosti nevyžít. Druhý aspektem pak je, že pokud nemáme velké peníze na vyhazování, nechápu, proč vláda tlačí na to, abychom utratili 300 nebo 500 miliard na technologie v Temelíně.

Když se zastavíme u jádra – zmiňoval jste, že je jaderná energetika ve světě spíše na ústupu. Domníváte se, že hlavním důvodem je ta finanční stránka, nebo že stejně velkou roli hrají i obavy z bezpečnosti elektráren?

Jsou to trochu spojené nádoby. Pokud se podíváte na analýzy bank nebo ratingových agentur, přečtete si, že ta technologie je příliš drahá a investice jsou příliš rizikové. Na druhé straně otázka bezpečnosti definuje politické klima. To pak ovlivňuje, jak jsou vlády ve světě ochotné poskytovat jádru dotace, garance nebo jiné finanční podpory, aby se investice do technologie vyplatily. Bezpečnostní opatření se pak navíc také promítají do samotné ceny výstavby elektráren.

Zajímavým příkladem je Čína, která byla motorem takzvané jaderné renesance. Od roku 2000 se drtivá většina nových reaktorů stavěla v Číně. Ale Čína vzala lekci z Fukušimy opravdu vážně. Vláda si podle mne uvědomila, že kdyby tam došlo k jaderné havárii a bylo by zamořeno vnitrozemí, mohlo by to vést k velkým nepokojům a dokonce k pádu režimu a dalekosáhlým změnám. Proto v Číně vyhlásili moratorium na výstavbu nových reaktorů a pozastavili většinu staveb ihned po Fukušimě. Vloni na podzim embargo uvolnili, ale přijali mnohem přísnější podmínky na to, kde mohou vznikat nové reaktory a jaké mohou využívat technologie. Původně měla Čína mít do roku 2020 v jaderných elektrárnách 80.000 až 120.000 MW, nyní to vypadá na 40 až 60 tisíc. Plány se redukují a zároveň se zdražuje technologie. Podmínkou totiž je, že pro nové projekty se musí používat výhradně technologie třetí generace. Reaktory CPR-1000, které čínský průmysl začal produkovat a ve velkém dodává na domácí trh, už nebudou dále povolovány.

V Číně je přitom hlad po energii jeden z největších na světě. Staví desítky nových elektráren každý rok, zejména uhelných. Pokud se podíváme na jejich plány do budoucnosti, do roku 2015 chce mít Čína v OZE 400.000 MW instalovaného výkonu. I v Číně, která je obrovským trhem, tak mají OZE mnohonásobně větší potenciál než jádro.

Jak je to třeba v Rusku, které mělo také v plánu stavět řadu nových reaktorů? Jak tam ten trend vypadá nyní?

V tuto chvíli se to dá těžko odhadnout. Pokud jde o oficiální plány, vláda a Rosatom chtějí stavět relativně velký počet reaktorů, každý rok asi tři – což je docela velkorysé. Otázka je, zda se ty plány uskuteční. Průmysl totiž zjišťuje, že staví jaderné reaktory a nemá dostatek kapacit, odborníků, stavebníků, dodavatelů a podobně. Rusko má velký počet rozestavěných jaderných projektů, které se vlečou už velmi dlouho. Zaznamenal jsem, že se proto rozhodli soustředit síly a přesunout své nejlepší mozky na dva nebo tři projekty. Můžeme čekat, že ty ostatní tak budou ještě více zpožděny, než by normálně byly.

Na závěr bych se ještě od otázky energetických zdrojů posunula k otázce energetické účinnosti. O té se v poslední době stále častěji hovoří jako o významné součásti energetických strategií. Jak se díváte na potenciál energetické efektivity Vy?

Obecně řečeno je to klíčová součást řešení. Na jedné straně globálně rostou poptávky po energii, na straně druhé jsou dostupné zdroje energie limitovány. Proto už pouze z hlediska selského rozumu není logické pokračovat v trendu, kdy spotřeba bez omezení roste a poptávka je naplňována neustále rostoucím počtem elektráren. Je proto nutné růst ukončit a zdroje využívat šetrněji. Limity přicházejí i zvenčí, v podobě omezené schopnosti naší planety absorbovat zplodiny. Pokud většina odborníků říká, že do roku 2050 musí globální emise CO2 klesnout alespoň na polovinu, není toho možné dosáhnout bez masivního zavedení úsporných opatření.

Na první pohled může být energetická účinnost jasně pozitivní téma, protože nemůže v podstatě nikoho urážet, když se budeme snažit šetřit energií. Na druhou stranu pokud se například podíváme na vyjednávání, která minulý rok běžela nad směrnicí o energetické účinnosti, velká řada evropských států proti ní měla celou řadu připomínek a směrnice byla celkově dost oslabena. Je to tím, že investice do účinnosti jsou vysoké? Proč se na to řada států dívá skepticky?

První problém spočívá v tom, že energetická účinnost je obecně věc, která si vyžaduje určité vstupní náklady a má dlouhodobou návratnost. Takže z hlediska investorů je méně zajímavá, protože jde v podstatě proti jejich logice rychlého zisku. Druhá věc je, že v ekonomice, jak je dnes nastavená, nemá nikdo příliš velký zájem na tom, abychom něčeho spotřebovávali méně a klesala poptávka. Každý podnikatel chce, aby měl co největší podíl na trhu, ale také aby tento trh expandoval. To platí i pro dodavatele energie. To jsou ale právě důvody, proč je potřeba najít nějaké politické řešení, aby se úsporná opatření na trh prosadila a ten potenciál úspor se mohl uskutečnit.

ČR je na tom s energetickou náročností v evropském srovnání docela špatně, i proto, že má vysoký podíl energeticky náročného průmyslu. Lze v tom spatřovat příležitost, nebo je to spíše nevýhoda?

Je to rozhodně příležitost ke změně, protože když jsme na něčem hodně špatně, lze udělat velký krok dopředu. V českém politickém diskursu ale není takový přístup příliš vidět, ten zaostalý stav naopak leckdo obhajuje a vysvětluje, proč to jinak nejde. Ve srovnání se zeměmi regionu během posledním let Česká republika zůstává pozadu, protože okolní státy jsou pravděpodobně lépe schopné tu náročnost snižovat. Přitom jsme sami proti sobě, protože energetická účinnost není jen otázkou ekologie, ale jde také o snižování závislosti na palivech, z velké části dovážených za drahé peníze.

Ptám se i proto, že od zástupců „velkého“ průmyslu v ČR, a věřím, že tomu tak bude i v jiných zemích, lze slyšet, že z hlediska spotřeby energie a úspor už v energeticky náročných odvětvích není moc co zlepšovat, protože nejlepší standardy už jsou dosaženy. Jak se díváte na tyto argumenty?

Na obecné rovině si myslím, že nejsou pravdivé, ale je také nutné se vždy podívat na konkrétní tvrzení a konkrétní technologii. Z materiálů MPO je například zřejmé, že v některých odvětvích těžkého průmyslu se energetická náročnost dokonce zvyšuje oproti stavu před několika lety. Není tedy pochyb o tom, že ten potenciál tam je.




Rozhovor publikoval v únoru 2013 portál Euractiv

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Ládik!!! napsal(a):

Jdu naštípat třísky.
08. 10. 2013 | 16:38

Martin napsal(a):

Rozhovor již aktuální není, na veřejnost již pronikly informace čím bude Německo nahrazovat výpadek po odstavení JE. Budou to klasické uhelné elektrárny a uhlí se bude dovážet loďmi i z Afriky a dalších zemí.

A opět položím tradiční otázku na kterou mi tradičně nikdo nedá uspokojivou odpověď: Odkud vezmeme v ČR v Lednu při zataženo, bezvětří, suchu a -20 °C až 12 000 MW a to bez neobnovitelných zdrojů jako třeba jádro, uhlí a plyn.
08. 10. 2013 | 16:45

JiB napsal(a):

Martin

Mohl by jste pro změnu zase Vy nám sdělit, proč třebas v letním parnu, kdy soncna rumluje jak sedlák cepem, k tomu aby běžela v supermarketech klimatizace, mražáky a ledničky bychom měli spalovat uhlí a jiné fosilní a jaderné – neobnovitelné - zdroje energie a to více než trojnásobném objemu, protože v létě v kondenzačním režimu ze zastaralých uhelných elektráren elektřinu nevyrobíte s víc jak 30% účinností???

Nepřijde Vám to tak trochu jako plýtvání? Nebylo by lepší ty Vámi oblíbené neobnovitelné zdroje pošetřit právě na těch několik málo dnů v roce kdy jsou skutečně extrémní klimatické podmínky?
08. 10. 2013 | 17:35

Ládik!!! napsal(a):

JiB -
neslyšel jste o adiabatickém chlazení?
08. 10. 2013 | 17:39

Petr. napsal(a):

Státní energetickou koncepci projednala komise pod vedením pana profesora Pačese.
Pane Beránek, "profesora Pačese" významného člena Akademie věd. Ne nějaký Beránek, Patočka, Liška, Bursík, Jack a spoustu dalších netáhel, kteří neví jak by vydělali na obyčejných lidech, místo chození do fabriky za pár šupů. On totiž takovýto Beránkovský lobing se dobře platí a promítne se do cen energií.
08. 10. 2013 | 17:46

Sutech napsal(a):

Zkuste si najít tu mapu plánovaných čínských hydroelektráren, říká se, že by měly pokrýt asi 30% spotřeby v roce 2030

Je otázka, kam až můžeme s růstem účinnosti jít, třeba dodnes ještě železnice pekelně plýtvá energii ve starých lokomotivách, kde je někdy ještě odporová regulace, tak i v jiných aplikacích, kde by bylo lepší používat PWM regulaci.

V místech, kde to ještě možné je, a že jich na světě ještě, i přirozených, najdeme, by mělo dojít k výstavbě vodních elektráren, i v Evropě ještě je dost použitelných vodopádů, které se ale pro výrobu proudu nevyužívají (ovšem to jsou stovky MW)

to: Martin
Ale vemte si, že cena uhlí klesá, navíc tak, že se u nás některé doly uzavírají, ano chtělo by to asi se podívat, kde ještě zvýšit účinnost, ale zdá se, že jej ještě bude nějakou dobu dost.
08. 10. 2013 | 18:00

Martin napsal(a):

JiB: Protože současné obnovitelné zdroje se musejí zálohovat a zálohují se ponejvíce právě uhlím, takže uhlí se v létě musí pálit tak jako tak.

Až bude existovat nějaký obnovitelný zdroj vhodný pro provozování v primárním režimu, tak si můžeme popovídat, jenže kromě vodních elektráren je to bída s nouzí.
08. 10. 2013 | 18:01

zemedelec napsal(a):

Pro Petr.
Jasně.
Pokud ta energie z OZE nebude levnější než JE,tak ať raději s ticha.
08. 10. 2013 | 18:03

Čochtan napsal(a):

1) Uhelné elektrárny odstavit. Jasná věc.
2) Základní konstatní spotřebu krýt proudem z JE.
3) Vše ostatní proudem z větrníků a FV.
4) Šetřit, šetřit, šetřit.
08. 10. 2013 | 18:05

Čochtan napsal(a):

K bodu 3) patří samozřejmě ještě vodní elektrárny !
08. 10. 2013 | 18:08

gaia napsal(a):

Sutech

k těm vodopádům, copak vy nechcete už nechat v přírodě nic hezkého?
navíc vodopády mají význam v přírodě, žije tam hodně organismů, které potřebují k životu hodně kyslíku a ty vodopády a peřeje také vodu čistí, co bude jednou lidstvu chybět víc než energie, to je pitná čistá voda.
Lidi přežijí i zimu bez topení, ale bez pitné vody jen 3 dny.
08. 10. 2013 | 18:41

SuP napsal(a):

gaia -
Zimu přeřít bez topení?
Nojo, ale musí být nejmíň dva a ještě mít svetr.
08. 10. 2013 | 19:33

gaia napsal(a):

SuPe

nic to nemění na tom, že bez topení se dá žít déle, než bez vody. takže já lobuji pro vodopády, nikoli pro elektrárny, jak Sutech
08. 10. 2013 | 19:44

Milan V napsal(a):

Ve dnech 1.-3. října 2013 vyrobily v Německu sluneční a větrné elektrárny přibližně 34% elektrické energie. Přes poledne dosáhla výroba i 60% veškeré vyrobené el. energie. To se v Německu, ještě než uzavřeli část jaderných elektráren, JE nikdy nepodařilo.
Myslím že v Německu již nastal den obratu v energetice. Energiewende je tady,
i když se nám to ČEZ a další snaží zatajit.
08. 10. 2013 | 20:46

Čochtan napsal(a):

Milan V
jenže potřebujeme spolehlivou elektřinu 365 dní v roce a 24 hodin denně. To žádná FV a větrníky nedokáží. Celá Energiewende je hospodářský zločin.
08. 10. 2013 | 20:50

Milan V napsal(a):

ad Čochtan
Ano, Němci jsou blbí, pášou hospodářské zločiny,
jejich hospodářství je nejhorší z celé EU,
zato My jsme premianti a všeználkové
ANO, je to tak

PS ještě další informace: 1. v ty dny byla (dříve špičková) cena el. energie na burse v pravé poledne nejnižší za .... let.
2. Bude li to pokračovat, akcie ČEZu a i RWE klesnou více než na 1/3, jako tomu bylo za poslední 1-2 roky

To jsou informace, o kterých se v českých novinách moc nedovíte....
08. 10. 2013 | 21:03

gaia napsal(a):

, Němci jsou blbí, pášou hospodářské zločiny,

s tím by se dalo souhlasit, ty hospodářské zločiny páší na nás.
08. 10. 2013 | 21:07

nejen energiewende, i euro je zločin napsal(a):

Beránek hovoří zcela s cesty.

Na Asia Pacific Economic Cooperation Summit čínský náměstek ministra financí drze vyzval USA aby ani nepomýšlely na default dluhopisů. (Nebo...?)

Zatímco delegáti za kytarového doprovodu indonéského prezidenta prozpěvovali Putinovi Happy birthday, americký prezident seděl doma protože má zavřený rozpočet.

Ještě nedavno považovaly Spojené státy APEC za svůj zadní dvorek, dneska se snaží jeho členy spoutat smlouvou TPP aby si aspoň zachránily kůži.
Nikomu se ale do TPP moc nechce.

A pro jistotu, aby se summit nedostal do amerických médií, unesly v příslušném termínu USA al-Libího na nějakou plovoucí mučírnu, kde ho už nikdo neuvidí, leda plastikového jako bin Ladina v Abottabadu.
Kvůlivá zesílení efektu taky vyhnaly chudáky mariňáky, aby si v Somálsku od nějakých žvýkačů kátu nechali vyprášit kožich.

Světový ekonomický pořádek se v řádu dní může složit jako domeček z karet a Beránek žvaní o výhledu do roku 2050.
Měl by se starat, jestli budem napřesrok ještě dýchat.
Každopádně, pokud tu budem, budem i v roce 2050 potřebovat elektřinu, to jedna z mála jistot.
Ne v létě v pravé poledne nebo když fouká vítr.
Ideje, o které se západ opírá svědčí o duševní poruše.
08. 10. 2013 | 21:17

Kik napsal(a):

Proboha, dejte uz nekdo Berankovi lisci ohon a ebonitovou tyc a poslete ho vyrabet ekologicky elektricky proud. Konecne by delal neco smyslupolneho a ne jen blbe kecal.
Pokud vim, tak si nasi vyrobci stezuji na to, ze vysoke ceny elektriny snizuji nasi konkurenceschopnost (a nejenom nasi, ale cele EU). Bohuzel ale energetika v ramci EU je rizena podobnymi 'Beranky' a vysledkem jsou diky dotacim na obnovitelne zdroje naprosto nesmyslne vysoke ceny, ktere akorat slouzi k obohaceni nekterych vyvolenych.
08. 10. 2013 | 21:17

JiB napsal(a):

Martin
Jasně, při dnešních možnostech předpovědí počasí a předpovědních modelech výroby EE z OZE se samozřejmě při plánování výroby na další den bez jalového výkonu na parních turbínách "neobejdete", zejména zapojíte-li z OZE-technologií do elektrizační soustavy kromě vodních elektráren také bioplynky a po přechodnou dobu z fosilních zdrojů paroplynky, že … (;-).

Jinak ten rozvoj uhelných elektráren v Německu byl jistě od začátku "plánován" jako součást Energewinde a samozřejmně "nemá" nic co dočinění s propadem cen emisních povolenek v důsledku jejich darování evropským velkoznečišťovatelů ovzduší, jako to u nás postihlo třebas ČEZ apod. A případný dovoz černého uhlí ze zahraničí jistě "nemá" nic společného s ukončením těžebních dotací při současném poklesu cen této komodity na světových trzích… viz.:

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/sarske-uhelne-doly-se-dnes-po-ctvrttisicileti-uzavrou-777418
Co se týče SRN a výroby EE z uhlí, tak si můžete rozšířit obzory zde:

http://denikreferendum.cz/clanek/15183-energetika-po-fukusime-v-nemecky-obrat-vice-uhli-a-dovozni-zavislost

PS: doporučuji se mrknout i na grafy v druhém odkaze. Mnohé z nich usazují Vaše tvrzení do patřičných mezí... (;-).
08. 10. 2013 | 21:24

Milan V napsal(a):

ad Kik

kvůli takovým lidem jako Vy, co zblbnuli Ty hlupáky co pak odhlasovali nesmyslné zákony a jejich "vylepšení" v ČR, ted tak 15 miliard ročně plyne ven z ČR "fotovoltaickým baronům" (další miliardy ročně dostává např. ČEZ, že spaluje spolu s uhlím biomasu, a to bude pokračovat i v roce 2014).
FV se postaví velmi rychle, na rozdíl od JE, palivo zdarma, provozní náklady se blíží nule, tomu nemůžete konkurovat. FV není o tření ebonitové tyče liščím ocasem.
Ve světě se vloni postavily větrné a FV elektrárny o výkonu cca 9O GW, žádné další elekrárny se prakticky nestaví, jen se modernizují uhelné na mnohem vyšší účinnost
jako dočasné řešení.
Výroba v TWhod ve FV elektrárnách, při současném tempu růstu,
dosáhne ve světě již v roce 2025 úrovně výroby v JE.
Energiewende funguje ve většině vyspělého světa (letos budou jedničky ve výstavbě FV elektráren Čína a Japonsko).
To jsou fakta, bohužel v ČR ne příliš známá. Snažte se poučit, čtěte anglicky.
08. 10. 2013 | 21:39

ALT napsal(a):

Autor,

se čtvrtým odstavcem souhlasím.
Zdravím Ládik!!!,

jsou ty špalky co z nich sekáte třísky certifikované?
Zdravím Čochtan,

vy mě štvete, technik s německou důkladností, a k bodu tři
vám chybí bioplynové stanice atd.
a to se vůbec nezmiňujete o řadě dalších skvělých technologií kterými tu autor straší už několik let

Dál jsem zcela konsternován bodem 4)- vy vůbec nechápete
globální společnost - ne šetřit - spotřebovávat se musí -
vždyť jinak klesne HDP a nastane recese
a navíc zvýšení spotřeby plynu a elektřiny v cz je i ve
vašem nejvlastněším zájmu (tedy pokud pobíráte říšský důchod)
neboť odvod E on RWE (cz)jistě není z nejmenších. :-)
08. 10. 2013 | 21:43

gaia napsal(a):

Milan V

a nevšiml jste si, že Čína a Japonsko leží jižněji, než celá Evropa?
když 2 dělají totéž, není to totéž už pro tu jižnější polohu a kolmější dopad slunečních paprsků na kolektory.
A určitě si ti číňané ani Japonci nepostaví ty FVE na úrpdné půdě, jako tady v ČR, neb tam už je lidí tak husto, že by se tam s těmi panely ani nevešli.
08. 10. 2013 | 21:48

Milan V napsal(a):

ad Gaia

ano, leží jižněji,
srovnal bych je se Španělskem, to vyrobí z jednoho FV panelu 1,7 krát více el. energie než my či Němci (není to tak velký rozdíl).
Na úrodné půdě dovolí stavět elektrárny jen parlament plný hlupáků a všehoschopných,
hádejte kde mají takový parlament
V Německu či u nás má pokrytí všech vhodně orientovaných střech a fasád domů potenciál výroby cca 30% veškeré el. energie (oficiální výpočty EPIA, ve Španělsku cca 50%).
08. 10. 2013 | 21:56

Augustin Bocek napsal(a):

Pokud postavíme svou energetiku na zdrojích s ročním koeficientem využití instalovaného výkonu do 15% ( FVE , VE)zdražíme energii a vyženeme průmysl.V české kotlině nesvítí a nefouká , nesvítí a nefouká a pro pány Beránky ještě jednou nesvítí a nefouká!
09. 10. 2013 | 07:46

Milan V napsal(a):

ad Augustin

Vy žijete někde v zemljance. To schvaluji, šetří to energii.
Ale venku svítí slunce (jinak nám nevyroste obilí), fouká, tečou řeky a rostou stromy.
Probuďte se.
09. 10. 2013 | 08:00

Martin napsal(a):

JiB: Opak je pravdou. Modely nejsou všemocné a spotřebitel chce elektřinu ihned po stisknutí knoflíku. Prokazatelně se FVE a VTE zálohují pálením uhlí zbůhdarma a prokazatelně by bylo výhodnější provozovat jenom tyto zálohy a FVE a VTE vůbec nezapojovat do elektrické sítě a prokazatelně by v takovém stavu byla elektřina levnější. Bioplynové elektrárny fungují, ale je protože biomasy je velmi málo, proto bioplynové elektrárny nemohou nic zachránit.

Rozvoj uhelných elektráren v Německu se začal masivně plánovat především po odstoupení Německa od jádra, do té doby si Němci vystačili s importem z Polských uhelných elektráren.

Článek od Beránka nemá smysl číst už po prvním odstavci.
09. 10. 2013 | 08:07

Ládik!!! napsal(a):

z německého velvyslanectví:

"Cílem je do konce roku 2022 plynulý vstup do éry obnovitelných energií a výstup z jaderné energie. Podíl obnovitelných energií na výrobě elektřiny má stoupnout z dnešních 17 procent spotřeby proudu na minimálně 35 procent v roce 2020. Do roku 2030 bude usilovat Spolková vláda o 50ti procentní podíl, v roce 2040 to má být 60 procent a 2050 80 procent."

Ještě by to chtělo upřesnit po pětiletkách.
09. 10. 2013 | 08:52

Milan V napsal(a):

Ládík

Vy jste nepochopil, že v kapitalismu musí mít každá firma svůj business plan,
bez toho Vám ani banka nedá úvěry, ...
Firmy plánují na léta, energetické firmy na desetiletí

Japonská vláda má pětileté plánování (ale Rusko nemá žádné).
Vidíte vše starou optikou bolševika a jeho "pětiletek".....
09. 10. 2013 | 09:15

Fučida napsal(a):

V letošní zimě za zatažených dnů (které byly skoro celý leden a půl února) vyráběly slavné OZE celých 1,5% energie (podle grafů ČEPS, sledováno obykle dopoledne). Na tom se opravdu energetika postavit nedá.

Nejlepší by bylo zrušit povinný výkup energie z OZE. Distributoři ať si pak nasmouvají dodávky z elektráren podle svého uvážení a podle toho prodává zákazníkům. Myslím, že by zájem o OZE spadl k nule.
09. 10. 2013 | 09:17

Xury napsal(a):

Na celém článku mě zaujala jediná věc. Řadu let nás Beránek a spol masírují, že JE má extrémní investiční náklady. Teď sám napsal, že 80 GW instalovaného výkonu OZE stálo 260 mld dolarů. Čili investice na 1000 MW (jeden blok ETE) vyšla na 3.25 mld USD. V přepočtu cca 65 mld korun. To je při využitelnosti OZE (10-15% instalovaného výkonu) hodně drahá investice.
09. 10. 2013 | 09:49

Jihočech napsal(a):

Stačí mi pohled na Šumavu, zapanelovaná pole a louky, na účty za elektřinu a plyn, nedostavěné dálnice, abych začal tušit, že ti ekologové něco dělají špatně nebo ještě hůř, že tomu nerozumí. Bohužel si berou jako rukojmí svých pokusů celou společnost a ještě dost drze chtějí, aby jim jejich avanturismus společnost financovala.
09. 10. 2013 | 10:17

gaia napsal(a):

Milan V napsal

srovnal bych je se Španělskem, to vyrobí z jednoho FV panelu 1,7 krát více el. energie než my či Němci (není to tak velký rozdíl )
a já říkám, že to JE velký rozdíl.

navíc leden až březen u nás ten rozdíl je ještě mnohokrát větší

rajčata se u nás nevyplatí pěstovat vůbec a Španělé na tom profitují a zásobují celou Evropu.
Proč to tak je, mudrlante, když Španělům svítí sluníčko jen o tak málo víc?(dle příspěvku z 21:56)
09. 10. 2013 | 11:02

Milan V napsal(a):

Gaia

sluneční článek je fotodioda, je lineární s osvětlením, 1,7 krát méně světla znamená 1,7 krát méně vyrobeného proudu.
Rajče, to je složitý bioorganismus. Ale jestli jste byla ve Španělsku a viděla z jejich hor obrovské lesklé plochy (myslel jsem si nejdřív že to musí být mořský záliv - byly to igelitové skleníky). Tam jim to afričani pěstují, ale podobně se rajčata a hlavně papriky pěstují i v Holandsku, v obrovských sklenících, tam na to svítí lampami a ani to sluníčko nepotřebují a taky paprikou zásobují celou Evropu.
Já zase jezdím do práce z předměstí Prahy, obrovskou plocha opuštěných devastovaných skleníků vidím každý den.
Jiný kraj, jiný mrav.
Nebo: když dva dělají totéž (FV elektrárny) není to totéž (viz my a Němci). Němci chtějí čistou elektřinu a zastavit JE, tak jim to politici musí splnit. Že za to zaplatí místo 5x méně než my (vzhledem k jejich platům) jen 3-4 krát méně, to jim nevadí, to si odhlasovali.
Co chceme my????
09. 10. 2013 | 11:50

Ládik!!! napsal(a):

Milan V -
každá doba má své Stachanovce.
09. 10. 2013 | 12:33

gaia napsal(a):

Milane

já zírám, jaký jste demagog, tedy to s těmi rajčaty pod lampami a pod sluníčkem, to jste tedy vyhmátl. Asi mají ti Holanďané to sluníčko z lamp taky zadarmo jako ti Španělé ty lampy ze sluníčka. A když nám Čechům, kterým není jedno, jestli mají v peněžence stovku nebo stosedumdesát, těch sedumdesát denně je pro ně skoro hodnota minimálního důchodu, tak když nám ti Němci a Holanďané vnutí euro za 35, tak si skutečně můžou svíti skoro zadarmo a pěstovat rajčata třeba za polárním kruhem, když na to dostanou dotace, stejně pro Čechy jsou už levnejší v krámě banány z Kostariky, než brambory vyrobené za humny a pak ještě dopovězte tu pohádku, jak když budem vše dělat jak v Číně, tak se budem taky mít jak Číňani a že po ničem jiné tady nikdo netouží.

A pak si nechte spočítat od pana Klána, že když Němec má v přepočtu 170 korun a Čech jen těch 100, tak i když zaplatí místo 5x méně než my (vzhledem k jejich platům) jen 3-4 krát méně, tak je na tom pořád ještě lépe. Navíc dotace do zemědělství jsou přesně ušity na německé zemědělství, tudíž už se Němcům vůbec nevyplatí jezdit pro jídlo k nám, ale naopak to výhodné je.
navíc my jsme si tu nic neodhlasovali, že chceme drahou elektřinu a doplácet na solární barony, kteří své zisky se obávám přelévají právě tem Holanďanům a Němcům, ale to my nesmíme vědět, komu to patří a kam ty biliony vytahyných z našich kapes jdou.
09. 10. 2013 | 12:45

fafnir napsal(a):

nevím jestli bychom si zrovna v energetice měli brát z Německa příklad.Jednak obyvatelstvo dotuje energii pro průmysl,ale hlavně Němci otvírají spoustu nových hnědouhelných elektráren.O tom bojovník proti jádru, a za čisté ovzduší jaxi cudně mlčí.
09. 10. 2013 | 12:54

Milan V napsal(a):

ad Gaia

Konečně začínáte uvažovat, doufám že po volbách už tam ti všehoschopní a hloupí nebudou. Anebo se mýlím???
A doufám že jste pochopila: když dva dělají totéž, není to totéž.
Pan Beránek mluví o Německu a že tam naše firmy mohou mít příležitost nejen ve výrobě komponent pro auta,
ale i v "zelených energiích". To už je velký celosvětový business, jen by ho neměli platit chudáci v Africe, ČR, na Ukrajině, ....
Japonci, Němci, Číńané, ti na to mají peněz dost.
A také vědí, že v dlouhodobém horizontu budou vítězi (a nám zůstane akorát hromada
jaderného odpadu).

ad fafnir:
Německé nové uhelné elektrárny to je jako Rols Royce vůči našemu starému MBéčku (našim elektrárnám).
09. 10. 2013 | 13:16

sasa napsal(a):

Je treba prijmout zakon, aby kazda solarni elektrarna mela smlouvu s klasickou elektrarnou kvuli zalohovani.
09. 10. 2013 | 13:17

gaia napsal(a):

věřím, že zelené energie je světový business a každý byznys vždy platí chudáci. Levné hamburgery v USa zaplatí chudáci Indiáni v deštných pralesích, levný textil v ČR zaplatí chudáci textilní dělnice v Číně a Bangladéši a levné energie v japonsku Číně a Německu zaplatí zdevastovaní příroda v méně šťastných zemích, že by zrovna Číňané byli vítězi pochybuji, stačí mi libovolné číslo Natioanl geographic, tam s pěknými obrázky názorně předvedeno, jak platí příroda a tím i lidstvo za dychtivost po levné a neomezené energii.

když anglické business tak k tomu přidat anglické slovo eager, se kterým to v NG velmi často spojují
09. 10. 2013 | 13:27

Milan V napsal(a):

Gaia

vy jste nepochopila, že mít FV panely na střeše svého domu je totéž jako mít svoji studnu.
Když ji máte, už Vás nerozhází že je voda více než 100x dražší než bývala (vy ale asi nepamatujete tolik co já). FV znamená nezávislost na energetických monopolech. Ty sice museli elektřinu zlevnit (na burse ted stojí třetinu, když hodně fouká a svítí slunce tak je i zadarmo) ale napočítají si různé fixní poplatky takže stále platíte víc.
Ale možná že svůj dům nemáte, pak máte pravdu, vždy to odnesou ti nejchudší...
09. 10. 2013 | 13:42

gaia napsal(a):

kdo chce být nezávislý, tak rozhodně nebydlí ve vlastním baráku.
a vlastní studna taky není zadarmo, jen těch povolení, co je dnes třeba
a s těmi FV na střeše, to taky nelžete, tuhle byl v TV púříad paní, co si to dala na střechu a myslela, jak v důchodu se bude mít a oni z ní udělali OSVČ a důchodci mají ZP placené státem, ale ona to kvůli těm panelům na střeše musí platit z důchodu a stojí to prý 3 500, litovala, že si to na střechuá dala , stálo ji to 250 litrů a do smrti odsouzená k placení ZP, ač by jako důchodkyně nemusela. takové jsou u nás zákiny, milý pane, já jsem se též divila, co je možné, ale tu vaši teorii o výhodnosti panelů na střeše to nějak rozkolísává.
09. 10. 2013 | 13:50

Ives napsal(a):

Proč tu konečně někdo neřekne naplno to, že cena el. energie je významně deformována dotací na zelené zdroje a platbou distributorům? Prostě systém je špatně nastavený od samého počátku a navíc nečinnost Sněmovny (vše nasvědčuje že záměrná) v případě solárů tuto deformaci ještě prohloubila. Když se špína provalila, jaký byl výsledek? Restrikce postihla hlavně malé investory s instalecemi na rodinných domech, o kterých tu blouzní Milan V. Jen na okraj, pane Milane, máte na své střeše fotovoltaiku a spotřebováváte ji sám nebo dáváte do sítě? Praktické zkušenosti by tuto debatu osvěžily...
09. 10. 2013 | 13:59

Ládik!!! napsal(a):

Ives -
ze střechy domku se to nevyplatí prodávat. Efektivní využití je topit tím do akumulačky (třeba systém bečka v bečce), sériově zapojené za paralelní zdroje, a řízeně ji vybíjet.
09. 10. 2013 | 16:52

fafnir napsal(a):

Milan
Německé uhelné elektrárny jsou furt na hnědé uhlí,a tím že cpou CO2 do země jsou jenom dražší.
Mít vlastní FV panely na střeše není jako mít studnu.Na běžnou spotřebu ,jestli chcete být opravdu nezávislý,a žít jako ve 20 stol,ještě musíte mít akumulátorové oddělení velikosti slušné místnosti,asi jako na ponorce.Jinak koukám,že jste technik jako hrom.
09. 10. 2013 | 17:52

SuP napsal(a):

Jak vás tu tak sleduju, napadlo mě, co takhle nechat běhat elektrárny, které spalují fosily, v době špiček výkonu FV a VE na elektriku z OZE a šetřit tak palivo?
10. 10. 2013 | 13:19

SuP napsal(a):

P.S. ...."běhat na elektriku" myslím, topit "pod kotlem" elektrikou.....
Rád bych se totiž dozvěděl, proč "to nejde" dneska, kdy už umíme skoro všechno regulovat?
10. 10. 2013 | 13:21

kik napsal(a):

Milan V:
Nevim ja vam ale me se pri pohledu na pole pokryta panely FVE nebo na vetrniky postavene napr. na hrebeni Orl. hor u Noveho Hradku hodne zveda tlak. Opet si v ramci tzv. lepsich zitrku lzeme do kapsy a posilame penize nekolika vyvolenym kteri si z toho udelali velice vynosny byznys a dokazali - s prominutim - zblbnout spoustu dalsich lidi.
A jak pravi stara dobra poucka tak o penize jde az na prvnim miste. A to v tomto pripade plati doslova a dopismene.
17. 10. 2013 | 19:21

zachránce národa a státu napsal(a):

Způsoby jakým guvernér ČNB začal uměle likvidovat naši národní měnu je nehorázný a hraničí s trestním činem ohrožení národního hospodářství a vlastizrady. Dokonce se guvernér a jeho nohsledi chlubí jak úžasné výsledky dosáhli, že „jejich“ vývozci zvýšili obraty o cca 18%. Jsou to hezké údaje možná i pravdivé , ovšem jenom pro vylepšení obrazu naší ekonomiky k pozdějšímu přijetí EURA či pro splnění nějakých podmínek růstu HDP Česka pro zvědavce z EU. Ne však o tom jaký přínos čistý zisk – ve formě daně přistane do státního rozpočtu.
Jednotlivci od vývozců si určitě polepšili jak výší tržeb, tak i jednoduše získánými zisky /umělou likvidací kurzu měny/. Ano bohatnou. Jenom 13 000 firem dokonce i se státní účastí „propírá“ zisky přes daňové ráje. Poctivých je málo, finančák je nekontroluje. Nezaměstnanost, ale roste ještě více, firmy nemají na platy či je snižujíPřijetí EURA s předpokladem cca v roce 2017 je asi potřebné, ovšem ne v kurzu české koruny vůči EURU, a ten může být i třeba 34 : 1 , jak se o tom v médiích i TV vyzpovídal pan guvernér, že českou korunu bude devalvovat dle potřeby i několikrát /zřejmě podle toho jaké papírové výsledky mu budou vyhovovat při předkládání EU nebo našim vůdcům/.
Co je ovšem podstatné. Nesmíme dovolit, aby poškozoval stát a už vůbec ne více než 9 milionů českých poctivých občanů, kteří těžce musí makat na své živobytí. Abychom se mohli přiblížit výší mezd v Eurech ve vztahu k trochu vyspělejším zemím.
Kam nás likvidace kurzu české koruny dovede s předpokladem zavedení Eura v roce 2017? V té době už Euro může být na kurzu 34 Kč za 1 Euro. Když tedy jste měli cca v roce 2008 – 2012 plat 24000Kč čistého, tak byste měli po přepočtu plat cca 1000 Eur. Při stejném platu, /neboť určitě vyšší nedostanete spíše měnší,krom tedy těch vyvolených co si určují platy,odměny a odchodné sami/ 24000Kč kdy dojde k výměně koruny za Eura při kurzu 34:1 budete mít plat ne 1000 Eur ale jenom cca 700 Eur!!! Takže se vrátíte do doby, tak pár let po revoluci 1989. Vám to nevadí? A co důchodce jak zaplatí své výdaje. Průměrný důchod je ani ne 10500Kč tzn. ještě v první půli roku 2013 bylo Euro 25Kč takže vyjádřeno v Eurech cca 420 Eur , po výměně měn dostane důchodce za stejný důchod nebo teda o valorizaci možná pár korun vyšší/ 10 800Kč/ 320 Eur!!! A úspory v bankách, pod polštářem nebo penzijní spjoření co jste si našetřili, např. 100.000Kč za to byste měli před pár měsíci 4166 Eur, po výměně měn jenom 2941 Eur. Takto se necháme okrádat? Naopak kdyby nebylo zásahu guvernéra ničením hodnoty české koruny Euro by bylo dnes již na úrovni méně než 24 Kč neboť ekonomika zatím není na dně. I po jeho zásahu koruna dokázala na trhu posilovat . On to ale nedovolí a opět ji chce zlikvidovat. Nám jde o to , abyste měli Euro ne za 34Kč v době výměny , ale nejlépe za 20 Kč!!! Abychom se platy a tím co jsme si našetřili přibližovali alespoň trochu vyspělejším zemím, a ne Kubě nebo KLDR. Takže i obyčejný důchodce by měl v době předpokládané výměny měn ne v průměru 320 Eur, ale 10.800Kč:20= 540 Eur!!! A to se týká každého poctivě pracujícího člověka v této zemi!! Policistu, bagristu,úředníka, soudce, uklízečky...jejich platy a úspory by jeli nahoru podobným propočtem. Panu guvernérovi jde o to, aby zlikvidoval poctivé občany o jejich platy a úspory?! Toto si necháme líbit? A stát by na splátku dluhu v Eurech vydal na 1 Euro jenom 20Kč a ne 34Kč?
Guvernér dostal od nějakých podobně vychytralých Angličanů cenu guvernér roku. Jasně vždyť jim to vyhovuje . Oni by od něj klidně brali kdyby byla koruna devalvována na 100 Kč za Euro. Jak by se pak Angličanům a jiným zde hýřilo v barech a salónech, a levně nakupovalo. Spíše by měl dostat Leninovu cenu za plánování jak zničit hodnotu české koruny, plánovaně a uměle. Ne tržním pohybem na trhu měn. Toto je kapitalistický způsob plánování nebo záměrná likvidace měny, státu a občanů?!
K této tragedii samozřejmě musíme přičíst škody pro občany abnormálním zvýšením cen veškerých výrobků a služeb. Vyzývám odpovědné politiky,úředníky a všechny co můžete zabránit tomuto zločinu proti státu a jeho občanům čiňte okamžitě!
13. 02. 2014 | 22:47

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Růžička Michal · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy