Současný prezident je sice tělesnou troskou sotva se držící na nohou, ale až chorobně lpí na moci. Moc ho zaslepuje a nehodlá se jí pustit. T.G. Masaryk v podobném stavu v roce 1935 ze zdravotních důvodů abdikoval, ale Zeman nemá tu morální sílu a společenskou odpovědnost. Navíc většina národa onoho chorého invalidu v prvním kole znovu zvolila prezidentem. Svět žasne a nestačí se nám divit!

Západní tisk označil Zemana „prohnaným monarchou“. Jeho kšeftaření se strachem z islamizace a emigrací, které nemají v Česku vůbec žádné opodstatnění, je motivací západních novinářů. Přesto, podle voleb, každý druhý Čech se nechá opít rohlíkem a odvézt na vařené nudli. Vyvolává to ve mně pocity zoufalství!

Je opravdu konečně na čase vymanit se ze sevření agonie komunismu, reprezentované Zemanem a jeho proletářskými manýry, tak jako jeho nekritickými postoji vůči Rusku a Číně.

Ano, my patříme neoddělitelně k západní civilizaci. Naším morálním základem je křesťansko-židovské náboženství. T. G. Masaryk a Václav Havel nás nesměrovali na tuto cestu úspěchu a blahobytu.

Naším spojencem a garantem jsou USA a ostatní státy NATO. Naše členství v EU je zárukou, že jsme součástí evropské velmoci a tím disponujeme s garancí suverenity a neohroženosti. To nám též zaručuje jednou z největších životních úrovní na světě.

Politici této země, probuďte se, podpořte kandidáta na post prezidenta Jiřího Drahoše a přestaňte konečně spílat Andrejovi Babišovi. Veďte náš lid ke zdaru, sebevědomí a optimismu a přestaňte premiérovi závidět „Čapí hnízdo“, které mu konec konců ani nepatří.

Národ vás nezvolil, abyste házeli špínu jeden na druhého, nýbrž abyste ukazovali cestu k lepší budoucnosti tohoto světa (viz k tomu, Jan Berwid-Buquoy: Zformovaná společnost, Tajemství blahobytu pro každého – Blahobyt pro celý svět, Praha 2017).

Miloš Zeman napsal knihu Dokážeme si vládnout sami (Olympia 2017). Jde o populistický nesmysl. Prosím čtenáře, aby nevěřil takovému bájesloví, že někdo na tomto světě může vládnout sám. To je zavádějící naivita, nemající vůbec žádné opodstatnění. Vládnout sami nemohou ani velmoci jako USA a Rusko. V dnešním globálním světě vládne závislost jednoho na druhém a ta se bude v budoucnu i nadále prohlubovat. Tuto tendenci nelze ničím zastavit (tedy s výjimkou 3. světové války).

Dokonce i taková archeologická vykopávka stalinismu, jako je Severní Korea, si začíná uvědomovat (i když samozřejmě hlemýždím tempem), že totální izolaci je nutné krok za krokem překonávat. Nepropadejme proto žádné, nám nabulíkované iluzi. Dnešní a budoucí svět je globalizace a nikoli izolace, vedoucí rovnými nohami do bídy a pekla.

Blahobyt znamená globalizace a EU, včetně těsného partnerství s USA. Izolacionismus a přihlouplé koketování s Ruskem a Čínou je základem úpadku.

Vzpomeňte si na slova prezidenta Beneše po roce 1945, „budeme si konečně vládnout sami“ a rovněž prohlášení Gottwalda, „půjdeme vlastní cestou k socialismu“. Jak to všechno dopadlo? Nevládli jsme si ani sami a ani jsme nešli vlastní cestou k socialismu. Stali jsme se součástí sovětského protektorátu se vším, co k tomu patří: Vyhlazení opozice, politické procesy a popravy, hromadné krádeže soukromého majetku, železná neprodyšná opona, atmosféra neustálého strachu, bída a nekonečné fronty na potraviny...

Prezidentští kandidáti v opozici proti Zemanovi jsou všichni vynikající osobnosti. Nejvíce mě zaujali Jiří Drahoš a Michal Horáček. Ovšem, ani ty ostatní bych v žádném případě nepodceňoval.
Například eventuální volební duel Drahoš – Horáček bych náležitě vychutnal...

Proč jim národ nedal šanci k vítězství? Co znamená opět toto celonárodní selhání? Proč má volič zájem na tělesném vraku, který neovládá umění odejít a křečovitě se drží klandru moci?

Tomu opravdu, ani za mák, nerozumím! Opravdu, ne.