Dienstbierův životní omyl

01. 05. 2015 | 23:49
Přečteno 6733 krát
Ministr nechal napsat do své Strategie romské integrace v dubnu loňského roku, že změní koncept Agentury pro sociální začleňování, přestože ten stávající právě začínal nést první ovoce. Martin Šimáček bránil propojení Agentury s lidskoprávní a menšinovou agendou (a rétorikou), kterou představuje Sekce lidských práv a Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, a to z dobrých důvodů a to byl pravděpodobně pravý důvod jeho odvolání. Dienstbier kromě toho, že lhal, tím zastavil plánované čerpání deseti miliard na projekty obcí, které měli zlepšit situaci na jejich územích. Nechat řídit plánování takových finančních transferů lidem, kteří v tomto nemají žádné zkušenosti, je naprosté bláznovství. Že se nejedná o víc než o náhlé vykopnutí jednoho úředníka je zřejmé z nebývalých událostí, které okolo Dienstbierova kroku nastaly. A tak úřednická pleticha vystřižená jak z Jistě, pane ministře bude mít dalekosáhlé dopady. Tento text čerpá ze Strategie romské integrace z dubna 2014 a řádně uplatněných připomínek k tomuto materiálu z května roku 2014.


Když zavřete oči, bubák a Šimáček zmizí

Šimáček aktivně informoval poslance o možných rizicích přijetí vládní novely školského zákona, jehož přijetí by vedlo ke konzervaci současného systému praktických škol a navíc by jim přivedlo další dětské „klienty“, zatímco Dienstbier sám i jeho lidskoprávní spolupracovníci drželi basu s ministrem Chládkem, který tvrdí, že diskriminace neexistuje.

Jako další důvod ministr uvádí spor okolo radního ústeckého kraje Martina Kliky, který nevhodně vzhledem ke svému angažmá v boardu vládní kampaně proti nenávisti podporuje na sociálních sítích kolegy z komunální politiky, kteří ovšem tančí v dresu Dělnické strany sociální spravedlnosti. Ministr tvrdí, že není patřičné, aby s tím on něco udělal, Šimáček se o to snažil, ministr mu to vytýká.

Pak jsou dvě pochybení v oblasti řízení projektu Agentury, jedno z roku 2011 (dodatky ke smlouvám, jejichž plnění převýšilo 25 procent původně soutěžené zakázky) a jedno ze září 2014, kdy došlo k porušení směrnice vedoucího Úřadu vlády a podpisu smlouvy ke kampani (té na kterou dohlíží Martin Klika). Toto „skoro aktuální“ pochybení je nejmarginálnějším důvodem, košilku k uzavření smlouvy podepsal vedoucí Úřadu vlády, relevantní odbory úřadu včetně odboru veřejných zakázek, včetně náměstkyně Štěpánkové i náměstkyně Valachové a došlo k opomenutí na jedno ze stovek nařízení, ovšem všemi zúčastněnými.

Dalším řečeným důvodem je odmítání rozdělení Agentury. K pochopení souvislostí je třeba si uvědomit, že Agentura pro sociální začleňování je ve skutečnosti projektem hrazeným Ministerstvem práce a sociálních věcí, který se shodou historických okolností realizuje na Úřadu vlády ČR. Rozdělení odboru na dva bylo prezentováno ministrem jako posílení Agentury, avšak nyní se ukazuje, že k posílení (s využitím dalšího projektu z prostředků řízených z MPSV - jiné peníze na to k dispozici nejsou) nebude moci dojít, pokud by Agentura byla rozdělena či rozpuštěna do širšího celku Sekce pro lidská práva. Důvod je technický – vzhledem k pravidlům bude téměř nemožné realizovat další projekt Ministerstva práce a sociálních věcí v prostředí dvou nebo více rozdělených, různě řízených odborů. Šimáček měl v tomto námitky podloženy praktickými projektovými důvody a kdo měl pravdu se ukáže záhy.

Příběh o školském zákoně a příběh o Martinu Klikovi stojí za samostatný text.

Co je v Dienstbierově Strategii romské integrace

Ministr tvrdil, že jednal při odvolání na základě aktuálních informací o Šimáčkově administrativním pochybení a jinak se nic nemění, Agentura bude fungovat dál, jen ji rozdělí. Jeho vlastní dokumenty ho však usvědčují ze lži. Tým Jiřího Dienstbiera z kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny je tvůrcem Strategie romské integrace (SRI), ve které již v dubnu 2014 její tvůrci popsali, jakým směrem se osud Agentury bude ubírat, a to podřazení pod Radu vlády pro záležitosti romské menšiny. Romská rada z živých Romů se schází obvykle na několik hodin párkrát ročně, v mezičase za ni „vládne“ „bílá“ kancelář Rady. Což je samozřejmě pro její úředníky docela pohodlné uspořádání.

Zřízení Agentury v roce 2008 jako nástroje pro implementaci politiky integrace Romů na lokální úrovni bylo nejvýraznějším institucionálním počinem v oblasti romské integrace v posledních letech…. Současně však zůstává krokem, který dosud nebyl dotažen do konce. Agentura se, v rozporu s původními plány, zatím neosamostatnila od mateřského útvaru Úřadu vlády, tj. Sekce pro lidská práva a funguje jako jeden z jejích odborů Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, resp. její kancelář je zařazena do Odboru lidských práv a ochrany menšin, Agentura je samostatným odborem, oba spadají pod Sekci lidských práv. Útvary tak nejsou v pozici nadřazenosti a podřízenosti, jejich koordinace zůstává na řediteli sekce, případně ministru pro lidská práva. Podle původních plánů však měla být Agentura nezávislá a plnit v terénu úkoly, které by byly na úrovni vládní zajišťovala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. (str.25)

Agentura (by) měla pouze působit v terénu, na vládní úrovni to má být Kancelář Rady, která bude koordinovat ministerské politiky.

Agentura pracuje přímo s obcemi (obecní a městské úřady, magistráty), institucemi působícími na území obce (ostatní úřady, školy, policie, nestátní neziskové organizace, zaměstnavatelé) a s veřejností a (pouze) nepřímo s obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Takovéto nastavení se nejenže setkává s nepochopením Romů, ale rovněž Romy symbolicky vylučuje z procesu rozhodování o záležitostech, které se jich týkají. (str 67)
Agentura je zlo, svojí existencí a způsobem práce symbolicky vylučuje Romy

Pro vytvoření funkční sítě pro implementaci romské strategie je potřebné jak posílit vlastní koordinační centrum v působnosti ministra pro lidská práva a rovné příležitosti, jejímž jádrem kancelář Rady, tak vytvořit či zpřesnit vazby mezi klíčovými aktéry, k nimž patří Agentura, krajští koordinátoři, kraje, obce. (Str 67)
Agentura bude nástrojem pro implementaci Dienstbierovy strategie a podřadíme jí Radě.

Při spolupráci mezi Radou vlády pro záležitosti romské menšiny a Agenturou pro sociální začleňování, kterou by měl zajišťovat především monitorovací výbor Agentury, jakož i členství ředitele Agentury v Radě, zatím nebylo dosaženo optimálního nastavení. Projevem těchto hlubších problémů je častá rezignace členů Monitorovacího výboru na svoji funkci. Primárním důvodem nedostatečného synergického působení, zejména v terénu, přitom jsou různé představy o roli Agentury. Zatímco většina členů Rady za občanskou veřejnost (Romů) vnímá poslání Agentury tak, jak bylo formulováno při jejím vzniku (nástroj Rady pro integraci na lokální úrovni), Agentura má mnohem širší ambice. Roli nástroje Rady vlády pro záležitosti romské menšiny nikdy neakceptovala, chce plnit roli partnera resortů, zejména Ministerstva práce a sociálních věcí a zabývat se problémem sociálního vyloučení na lokální úrovni obecně. (str.68)
Agentura bude nástroj Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, protože to někteří Romové z Rady chtějí a ta hrůza, Agentura se snaží řešit problém sociálního vyloučení společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí a dalšími resorty:

Pak je zde i část jak z pohádky Tajemství staré bambitky, kdy hereci Lábus a Vladyka v roli rádců jsou tvůrci politiky i mluvčími za dlouhodobě nepřítomného krále, kterého předtím poslal na dlouhou dovolenou. Zpracovatelé z kanceláře romské Rady tlumočí hlas Romů, protože ti jsou podle nich neschopni rozumět technickým postupům a legislativě. Zároveň si úředníci říkají o více tabulkových míst, protože potřebují zpracovávat dostatečně podněty a zpětně vysvětlovat podnětníkům, proč jsou podněty nesmysl.

Je potřeba zohlednit, že spolupráce s romskou občanskou veřejností má svá specifika a liší se například od spolupráce se zástupci profesních či stavovských sdružení. Především je zde silná pluralita postojů. Občanská romská společnost formuluje své postoje a představy především z hlediska cílů, nikoli z hlediska technických postupů pro jejich dosažení, s ohledem na platnou legislativu. Toto je úkolem kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Poddimenzovanost kanceláře pak někdy způsobuje, že podněty ze strany romské občanské veřejnosti nejsou dostatečně zpracovány a předloženy Radě a následně vládě, případně nejsou aktérům vysvětleny dostatečně důvody, proč návrhy nejsou podněty realizovatelné.

Tato pasáž dokládá to, co se říká, a to že žádný Rom nebo Romka Dienstbierovu Strategii romské integrace ve skutečnosti nepřipravoval, jakkoli velkohubě mluví o participaci a programech pro romskou „střední třídu“.

Dopis bez odpovědi

Ve veřejném připomínkovém řízení jsme s kolegy v květnu 2014 písemně varovali před důsledky uchvácení Agentury kanceláří Rady a jejímu formálnímu podřízení pod dobrovolný poradní orgán Vlády či spíše jeho sekretariát a rekapitulovali jsme důvody, proč byl kdysi projekt Agentury zahájen a vyvraceli jsme tvrzení Dienstbierova týmu o předurčenosti Agentury býti podřízen romské Radě a plnit Strategii romské integrace. Zápisy z jednání Rady dokumentují jejich četnost a čtenář si může udělat představu o vlivu členů Rady na chod čehokoli, jakkoli si mnohých členů Rady vážím:
V roce 2011 tři jednání, 2012 tři jednání, 2013 dvě jednání, 2014 jedno jednání.

Dopis nebyl romským členům Rady rozeslán, dlužno dodat, že nebyl rozeslán parcipativně nikomu. Považovali jsme za důležité připomenout, jakým výzvám a limitům čelilo romské téma v období plánování intervence do měst prostřednictvím Agentury a že vzhledem k povaze problémů ve společnosti se na důvodech, proč má Vláda mít poradenskou agenturu pro města, nic podstatného nezměnilo.

Pravěk Agentury

Vláda ČR dne 5. srpna 2002 projednala „Návrh akčního plánu k omezení žádostí příslušníků romské komunity z České republiky o azyl v zemích Evropské unie a Norsku“. V návrhu Akčního plánu byla mimo jiné konstatována nedostatečnost institucionálního zabezpečení integračních opatření týkajících se romské komunity v ČR. V dokumentu se poukazovalo na problematické zajišťování meziresortní spolupráce a zajišťování souladu při implementaci integračních opatření v oblastech vzdělávání, sociální práce a problematiky bydlení a dalších a byl vysloven názor, že „nejefektivnější formou institucionálního zajištění integračních opatření pro romskou komunitu je mimo jiné vytvoření agentury, která by ve vytipovaných lokalitách charakterizovaných sociálním vylučováním (Sokolovsko, Mostecko, Ústecko, Liberecko, Ostravsko) rozvinula aktivní sociální práci a ve spolupráci se s orgány samosprávy přímo zaváděla opatření k zamezení sociálního vylučování romských komunit.“
Po projednání Akčního plánu uložila vláda svým usnesením č. 761 ze dne 5.srpna 2002 zmocněnci vlády pro lidská práva zpracovat do 31. října 2002 ve spolupráci s ministrem pro místní rozvoj a předložit vládě analýzu možnosti zintenzivnění a zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury.
Na základě tohoto usnesení zpracovaný dokument „Analýza možností zintenzivnění a zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálnímu vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury“, projednala vláda na své schůzi dne 13. listopadu 2002 a usnesením č. 1113 ho vzala na vědomí bez přijetí prováděcího usnesení.

Vlastní systémový projekt Agentury vznikl ve vazbě na tyto dokumenty mnohem později, díky mnoha náhodám i nehodám.

Kancelářský koktejl a politika třesku plesku

V Dienstbierově strategii se jedná o snahu promíchat různé nekompatabilní přístupy do jednoho celku, aniž by byť jen naznačil, jak by bylo možné sladit logiku poradenské intervence do fungování měst v českém kontextu s primárně lidskoprávní rétorikou či politikou identity.
Práce lokálních konzultantů, kteří vyvažují a koordinují zájmy různých aktérů na místě, musí být z podstaty této role prosta vícečetných politických zadání. Nemohou být sami aktéry konkrétní menšinové politiky, která vzniká průběžně na půdorysu Kancelář Rady - Rada. Je politickou realitou, že obce a jejich vedení je velmi obtížné přesvědčit o činnostech, které jsou orientovány exkluzivně pro romskou populaci. S přesunem Agentury pod romskou Radu a Sekci lidských práv dochází k posunu od přístupu orientovaného na rozvoj obcí (které zahrnují i ohrožené populace) k aktivitám orientovaným exkluzivně na ohrožené populace. Protože poradci jsou hosté a hrají na cizím hřišti, kde fungují místní pravidla a místní politika, dojde díky změně rétoriky a přístupu k zadrhnutí politické vůle na straně obcí něco plánovat a řešit.

Rétorika romské strategie je totiž v poradenské praxi obtížně použitelná pro lokální intervence a to proto, že jejím filozofickým základem je víra v zjevení pravdy "základních práv", která zřejmě když bude zjevena neznalcům, ti upustí od svého ošklivého jednání a pojedou také na vlně lásky a rovnosti a řeknou ne ošklivému rasismu. Zkrátka je to velmi ambiciózní program změn jevů ve společnosti, jež mají velmi komplikovanou povahu, aniž by naznačila, jak tohoto zázraku lze dosáhnout.

Agentura naproti tomu je koncipovaná nepoliticky, jako poradenský a expertní útvar primárně orientovaný na koordinaci resortních politik a tvorbu strategií pro města. Dienstbier svým novým uspořádáním mění nesnadno vydobyté kapacity za pouhou chiméru ideálního propojení tří přístupů - sociálně vzdělávacích a podpůrných programů v obcích, oblast lidských práv a oblast menšinových práv a politiky identity. Papír to snese, v praxi ve městech z toho zbyde exkluzivně proromský lidskoprávně-menšinově-sociální koktejl, který obyvatelé a jejich zástupci odmítnou. Ve městech, které jsou v zónách recese (např. výběžky, Ústecký a Moravskoslezský kraj) potřebují pomoci skoro všichni, Exkluzivita pomoci jen prohloubí distanci mezi skupinami ve městě.. Reálně pak bude vládní politika na podporu ohrožených romských rodin tím, čím byla před Agenturou, a to politikou prázdného gesta posypaného politickými žvásty.

Implicitní nebo exkluzivní?

Již v minulých SRI byl zmiňován údajný institucionální rámec implementace Strategie (dříve Koncepce) který se má sestávat s Kanceláře Rady, Rady, krajských romských poradců a poradců na obcích (tam, kde takové mají). Tvrzení, že Agendu romské integrace řeší na centrální úrovni pouze Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny a zmocněnec, případně ministr pro lidská práva, nezohledňuje důležité politiky jednotlivých resortů s vazbou na integraci. Na jejich průběh v minulosti měla RVZRM minimální vliv vzhledem k četnosti setkávání a kapacitám Kanceláře. Nastavení velkých systémů (zejména vzdělávací, zaměstnanostní a sociální politika) má v integraci/vylučování důležité postavení. Možnost ovlivnit tyto centrální systémy je možné pragmatickým vyjednáváním, sdružováním zájmů různých skupin ve společnosti než exkluzivně romskými opatřeními. V tomto ohledu tlak na prosazování menšinové politiky prostřednictvím Agentury nijak nezesílí vyjednávací schopnosti či postavení RVPZRM a Kanceláře, ale zúžení jen na jeden rozměr ve výsledku zpomalí dosahování pokroku.

A je evidentní, že díky kapacitám a způsobu práce Agentury se dosáhlo pokroku v mnoha agendách, které ovlivňují život romských rodin v ČR, zejména existují konkrétní a realizovatelné návrhy politik ve věci desegregace a ochrany před diskriminací ve vzdělávání, přístupu romských rodin ke službám vysoké kvality a podpořila města a zejména předvyjednala pro ně finanční zdroje.

Dienstbierova promyšlená destrukce Agentury zmařila práci tisíců lidí, kteří se podíleli ve městech na plánování sociálních a vzdělávacích programů. V tomto kroku ministra podporovali někteří členové romské Rady a rivalizující úředníci z její takzvané Kanceláře. Jejich hlavními pracovními dilematy doposud bylo, jestli poletí na meeting do Štrasburku nebo Budapešti a řídili maximálně sami sebe. Rozbití Agentury si přáli, byla zrcadlem, ve kterém viděli možná marnost svého počínání. Oni ovšem alternativou nejsou ani žádnou nenabízí. Nepředpokládám to, ale možná si jednou Jiří D. přizná, jak velké chyby v úsudku se dopustil. Ti, kteří z důvodů nízkých a malicherných problém okolo plánování intervence proti chudobě za deset miliard způsobili, nejsou v žádném ohledu součástí jeho řešení.

Text byl psán v pondělí pro Deník referendum, v pátek ho odmítl šéfredaktor Jakub Patočka jako málo vyargumentovaný. Tímto ho zdravím

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Růžička Michal · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy