V zápalu posledního týdne před prvním kolem prezidentské volby mi dovolte se také podělit o několik postřehů z dosavadní volební kampaně. Asi nikoho nepřekvapí, když napíšu, že za prezidenta budu volit Jiřího Dienstbiera mladšího. Nicméně můj hlas Jiří Dienstbier dostane nejen proto, že je kandidátem ČSSD, ale proto, že se domnívám, že právě on má ty nejlepší předpoklady skutečně naplnit očekávání, která se do prezidenta naší republiky vkládají. Značná medializace, jež tyto volby provází, může budit dojem, jako bychom se chystali volit prezidenta div ne amerického stylu. Tedy politika, který společně se svým kabinetem ministrů rozhodujícím způsobem ovlivňuje správu země.

Tak tomu není. V našem politickém systému není prezident hlavou exekutivy, která činí zásadní politická a ekonomická rozhodnutí. Tato role náleží především předsedovi vlády a jeho kabinetu. Český prezident má poměrně omezené pravomoci, ale o to zásadnější je jeho neformální vliv. Prezident se ve své osobě může stát jakýmsi morálním kompasem. Připomínat nám, že základní hodnoty, jako jsou slušnost a čestné chování, nejsou jen prázdná slova. Navíc prezidentskému kandidátu Dienstbierovi by jen těžko někdo mohl zazlívat samolibost či dokonce aroganci. A proto jsem přesvědčen, že právě Jiří Dienstbier, díky své občanské statečnosti, kterou prokázal již v listopadu 1989 jako studentský vůdce, a díky vysoké morální integritě, kterou ztělesňuje, má ty nejlepší předpoklady důstojně vykonávat funkci prezidenta.

Prezident by zároveň měl být imunní vůči mocenským tlakům a manipulaci, které na něho budou vyvíjeny. Troufám si tvrdit, že Jiří Dienstbier, kterého mám tu čest znát osobně, je dostatečně silnou politickou osobností, aby těmto tlakům dokázal odolat. Podívám-li se na některé rádoby favorizované kandidáty, jakož i soupis jejich ať už skutečných nebo fiktivních sponzorů, nemohu si tím být u nich zdaleka tolik jist.

V neposlední řadě jsem rozhodnut volit Jiřího Dienstbier pro jeho energii a mladí, jimiž může obohatit prezidentský úřad. Situace kolem nedávné prezidentské amnestie mnohým z nás připomněla hořkou pachuť z dob divoké privatizace a tunelářských kauz let devadesátých. V případě vítezství Jiřího Dienstbiera jako politika mladší generace nebude hrozit návrat k problematické minulosti. Ano, prezidentskému kandidátovi Dienstbierovi je někdy vyčítán jeho relativně nízký věk, ale na druhou stranu se jedná o politika s více než desetiletou zkušeností v řadě volených funkcí. Ve světě můžeme najít řadu úspěšných příkladů vynikajícího státníka v jeho letech, ať už se jedná o amerického prezidenta JFK či současného předsedu britské Labour Party Eda Milibanda.

Můj hlas v prezidentské volbě má proto Jirka Dienstbier. Neboť věřím, že je to právě on, kdo bude schopen zaručit, že úřad prezidenta bude silnou morální autoritou a jistým povzbuzením pro nás, občany České republiky.