U příležitosti zahájení Dne pozemních vojsk - Bahna 2014 se premiér Sobotka veřejně přihlásil k nutnosti zastavit strmý propad ve financování našich ozbrojených sil. Podle premiéra by rozpočet resortu obrany měl na příští rok počítat nejméně s 43,5 miliardami Kč. Náčelník Generálního štábu AČR generál Petr Pavel v reakci na premiérova slova poznamenal, že "obranu této země po letech začínáme brát znovu vážně, že nechceme být přívěškem našim aliančním partnerům, ale že chceme být rovnocenným přispěvatelem".

To jsou hned dvě pozitivní zprávy: Zaprvé je vláda připravena zastavit devastující snižování peněz pro armádu zaviněné minulými pravicovými vládami. Zadruhé, pokud se podaří prosadit 43,5 miliardy, tedy o 1,5 miliardy více než letos, bude to po dlouhé době poprvé, co se výdaje na obranu nejenže nepoklesnou, ale budou dokonce navýšeny.

Koneckonců dosavadní stav byl neudržitelný. Nejde donekonečna zavírat oči před neuspokojivým stavem ozbrojených sil. Po letech snižování obraných rozpočtů v režii předchozích pravicových vlád je situace v armádě alarmující. Armádu trápí tak základní problémy, jako je nedostatek vojáků a náhradních dílů. Bojové jednotky jsou schopny nasazení jen na několik dnů, protože pak jim dojde munice. Předchozí vlády navíc dlouho upřednostňovaly nasazení pouze relativně malé části armády v zahraničních operacích, a to na úkor všech ostatních složek. Z toho se armáda stále vzpamatovává.

Fakt, že nyní žijeme v bezprecedentní době míru s minimem vnějších hrozeb, je výjimečný a může se velmi rychle změnit. Dnes nás samozřejmě zaštiťují spojenecké vazby. Ale je to armáda, která je tou rozhodující pojistkou. Stačí připomenout podobné debaty o smyslu výdajů na obranu vedené ve dvacátých letech minulého století. Když pak přišla krize ve třicátých letech, bylo už pozdě. Zodpovědnost za financování je tak zodpovědností k vlastní bezpečnosti, ale i elementárním důkazem naší schopnosti poučit se z vlastních dějin.

Případné další navyšování musí pochopitelně odpovídat možnostem ekonomiky a hlavně schopnostem armády hospodárně navýšené finanční prostředky využít. Resort obrany má bohužel z minula nálepku černé díry na peníze. Zároveň s tím jsme často svědky neschopnosti resortu řadu zakázek řádně připravit a vysoutěžit. Vzpomeňme například na vleklou anabázi ohledně několikrát zrušeného tendru na nákup uniforem. Skokové navýšení rozpočtu na 50 miliard a více příští rok, po kterém volají někteří politici či představitelé armády je nerealistické. Navyšování výdajů na obranu musí být do budoucna postupné a musí být přímo vázáno na schopnosti resortu tyto prostředky efektivně využít.

Obrat ve financování našich ozbrojených sil musí především směřovat do zlepšení podmínek pro naše vojáky. Tíha plnění úkolů spojených s obranou země a jejich občanů totiž spočívá na jejich bedrech.

Případné další navyšování výdajů na obranu, ale nemůže být skokové a musí odpovídat realistickým potřebám armády a možnostem ekonomiky. Nadcházející debata o rozpočtu nebude jednoduchá. Je na vládě jako celku, ale především na ministrovi obrany, aby vybojoval a prosadil dlouhodobou stabilizaci výdajů na obranu. O jejich důležitosti snad dnes již nikdo nepochybuje.

Jsem rád, že se i v rámci resortu obrany daří plnit předvolební sliby ČSSD. Ještě jako stínový ministr jsem prosazoval stabilizaci financování armády a dnes je vláda společným úsilím a za podpory premiéra na dobré cestě těmto závazkům dostát.