Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dnes přijala usnesení k připomenutí významu bitvy u Zborova a hrdinství českých a slovenských legionářů v boji za vznik samostatného československého státu. Památka bitvy u Zborova byla po celou dobu první republiky právem připomínána jako druhý nejdůležitější svátek republiky. Zborovská tradice vytvořila jeden ze základních kamenů ideje samostatného Československa a stála u zrodu bojové tradice jeho armády jako státního atributu. Zborovské hrdinství bylo vzorem odvahy a síly a svými oběťmi závazkem k obraně svobody.

V prvních červencových dnech tohoto roku uplyne právě sto let od úspěšného bojového vystoupení českých a slovenských legionářů v bitvě u Zborova. Vítězný boj několika tisíc Čechů a Slováků proti jednotkám centrálních mocností přinesl zásadní zlom v mezinárodním vnímání touhy obou národů na sebeurčení. U Zborova jsme dosáhli uznání pro věc budoucí samostatnosti. Vítězství legionářů povzbudilo formování dalších vojenských jednotek v zahraničí, které svým nasazením dokazovaly, že svou svobodu jsou Češi a Slováci připraveni prosazovat se zbraní v ruce, s nasazením životů a oběťmi.

Význam připomínání zborovské bitvy se projevil i zřízením hrobu Neznámého vojína, jehož ostatky byly vyzdvihnuty z válečného pole. K 10. výročí bitvy v roce 1927 byla uspořádána velkolepá Národní pouť ke Zborovu. A v roce 1937 se oslavy 20. výročí bitvy staly mohutnou demonstrací odhodlání k obraně před rozpínajícím se nacistickým Německem. Při této příležitosti se na Strahovském stadionu objevil 4. července naposledy na veřejnosti i zakladatel státu Tomáš Garrigue Masaryk.

Ve středu proudu zborovských oslav pochopitelně stanul i tehdejší parlament. Právě před devadesáti lety - v roce 1927 – se poslanci jednoznačně přihlásili ke zborovské ideji provoláním díků, na němž se usnesla předsednictva obou komor Národního shromáždění. Vznosná zdravice padlým byla vložena do mohyly na bojišti a její opis patří dodnes ke klenotům archivu Poslanecké sněmovny. Československý parlament v ní vyslovil uznání legionářům, kteří „svou krví vydali prvý nepsaný zákon o sjednocení a samostatnosti Československa“.

V roce 2018 si naše společnost připomene sto let od obnovení samostatnosti. Pamatujme, že by nebylo 28. října 1918 bez odhodlání a oběti bojovníků v řadách legií! Naše samostatnost není spojena pouze se jmény Masaryka, Beneše a Štefánika, nýbrž také s tisíci vojáky, kteří ji vykoupili bojem. Zasluhují proto, aby byli při neopakovatelném stoletém výročí připomenuti a uznáni. A rovněž náš stát si zaslouží, aby v jejich odkazu měl vzor, na němž může stavět a k němuž se může hlásit.