Na ministerstvu obrany od roku 2014 stihl ministr Martin Stropnický pětkrát vyměnit klíčového náměstka pro vyzbrojování. Zatím poslední výměna proběhla minulý týden, způsob, jakým k ní došlo, však vzbuzuje velké rozpaky. Řízení resortu obrany v rukou ANO tak zůstává hodně daleko od slibovaného manažerského vedení. Možná by se to celé dalo přejít jako tragikomické politické divadlo, ale průtahy v modernizaci armády bohužel ovlivňují bezpečnost naší země.

Ministr Stropnický zatím nedokončil ani jeden z velkých akvizičních projektů, které naše armáda často odkázaná na zastaralou techniku žalostně potřebuje. A co víc, nedaří se ani nákupy základního vybavení vojáka, jako jsou balistické vesty, přilby či uniformy.

Střídání v čele klíčové sekce vyzbrojování na ministerstvu obrany je hodně chaotické. Na tomto postu se postupně vyměnili Bohuslav Dvořák, Jiří Borovec, Daniel Koštoval, Pavel Beran a nyní opět Daniel Koštoval.

„Hlavní vyzbrojovač“ hraje klíčovou roli v přípravě a dohledu nad armádními nákupy. Tuto pozici by proto měl zastávat člověk s bohatými manažerskými zkušenostmi. Zrovna u Koštovala, dříve diplomata, to silná stránka není. Už jeho první jmenování v červnu 2015 bylo překvapivé a bylo spíše kritizováno. I já jsem tehdy otevřeně vyjádřil pochybnosti. Když od nich odhlédneme, pak hodně nestandardní je už samotný způsob, jakým se náměstci mění.

V únoru byl Koštoval z pozice náměstka pro vyzbrojování přesunut na pozici náměstka politického. Jeho odchod uvítali mimo jiné členové sněmovního výboru pro obranu. Místo něho sekci převzal na půl roku Pavel Beran a zároveň bylo vypsáno na tuto pozici výběrové řízení. O to větší překvapení bylo, že po pouhých šesti měsících a neúspěšných výběrových řízeních byl Koštoval opět dosazen na místo hlavního nákupčího.

Strohé vyjádření ministerstva, že se Koštoval vrací zpět, protože se mu po šesti měsících z pozice politického náměstka podařilo dosáhnout pokroku v klíčových modernizačních projektech, je nejen úsměvné, ale hlavně těžko uvěřitelné.

Stačí jen připomenout, že se stále nepodařilo dokončit opakovaně odkládané strategické nákupy mobilních radarů MADR, které měly být podle původního plánu dodány v roce 2016, a víceúčelových vrtulníků, jejichž výběr se rovněž neustále odsouvá. Podobných příkladů by se našlo víc. Jistě, není to jen chybou Daniela Koštovala, ale spíš celkového řízení ministerstva.

Počínání ministra Stropnického za ANO bohužel v lecčem může připomínat vládní angažmá tehdejších Věcí veřejných. Jejich ministr školství Josef Dobeš dodnes drží rekord ve střídání náměstků, neboť stihl za své působení vyměnit šestkrát náměstka pro evropské fondy. Věci veřejné se také vyznačovaly hlasitou kritikou všeho možného, ale když dostaly příležitost, jejich ministři, včetně Dobeše, se vyznačovali spíš bezradností a podprůměrnými výkony.

Ministru Stropnickému určitě nelze upřít některé úspěchy, například reformu branné legislativy. Bohužel se mu ale za jeho téměř čtyřleté úřadování nepodařilo splnit to nejpodstatnější, a to výrazněji postoupit v modernizaci naší armády. Zdá se, že smutnou tečkou za jeho působením bude právě toto chaotické střídání vyzbrojovacích náměstků. Tyto personální rošády vypovídají o stavu ministerstva a jeho řízení ze strany samotného ministra víc, než je možná na první pohled patrné.

Pokud mě chcete kontaktovat anebo chcete vědět více o mých názorech, využijte můj Twitter @jhamacek na adrese www.twitter.com/jhamacek a Facebook www.facebook.com/hamacekjan/, případně navštivte mé webové stránky www.hamacek.cz

Komentář vyšel v deníku Právo (10.8.2017)