Cizinec je našinec. Běžec není běženec.


Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se v prvních dvou měsících dostalo do Evropy přes Středozemní moře 132 000 běženců. Je to víc, než za celou první polovinu roku 2015. Cesta přes moře už letos stála život 410 lidí. O azyl v Evropské unii bude žádat přes čtyři miliony běženců, kteří se registrovali v Turecku. UNHCR varuje, že Evropa je na pokraji humanitární krize. Úřad uvedl, že Řecko nemůže situaci samo zvládnout a je proto zásadní, aby státy EU uskutečnily program přesídlování běženců podle kvót. Proti tomu se staví země visegrádské čtyřky, včetně ČR. „Vláda nebude souhlasit s žádným systémem povinných trvalých kvót“, prohlásil premiér Bohuslav Sobotka. Opoziční ODS a ministr financí Andrej Babiš hrozí žalobou k Soudu EU.

Do Prahy přiletěl soukromým letadlem, v doprovodu tří bodyguardů, nejrychlejší běžec planety Usain Bolt. Konvoj sedmičkových bavorákům se zastřenými skly ho dopravil do hotelu International. Od ministra obrany Martina Stropnického dostal darem kanady, podobné těm, v nichž trénoval legendární Emil Zátopek. Každý Boltův start stojí organizátory mítinku 350 000 dolarů (přes 8 miliónů korun). „V porovnání s tím, že máme Usaina nejsou náklady na soukromé letadlo nijak horentní“, tvrdí Karel Tejkal, mluvčí mítinku Zlatá tretra v Ostravě.

Běžec Bolt je somatotypem nápadně podobný běžencům. Pokud by do Evropy připlul na gumovém člunu, byl by pravděpodobně označen za islámského čmouda Usaina Abdi Mohammada Bolta. Vítal by ho žiletkový plot, po zuby ozbrojení policisté by ho eskortovali do detenčního tábora. Tam by ho čekalo odebrání otisků prstů, dokladů a peněz, nechutná strava, ostnatý drát. S kanadami by se seznámil jedině prostřednictvím jejich otisku na svém pozadí.

Běženců se bojíme, běžce Bolta vítáme. Barva pleti, somatotyp, ani země původu nevadí. Je totiž ikonou vrcholového sportu, symbolem západní civilizace. Ztělesňuje její touhu po stále větší rychlosti, stále větších výdělcích. Přitahuje média, sponzory, sázkové a reklamní agentury. Přitahuje i nás. Vřele ho uvítáme, pohostíme, královsky zaplatíme. Alespoň na chvíli odvede naši pozornost od běženců. Cizinec je našinec. Na pomoc při řešení náporu běženců nabídla vláda ČR Srbsku částku 10 miliónů korun. Jen o dva milióny víc, než dostane Bolt za necelých deset vteřin běhu. Běžec není běženec.

Ani kdybychom měli sprinterské schopnosti Bolta, tsunami běženců neutečeme. Strhává dobré i zlé. Jsou v ní těhotné ženy, děti, starci, nemocní, invalidé, ale i nápadně dobře oblečení mladíci. Žene ji válka, hlad, nedostatek vody, klimatické změny, touha po lepším životě. Nezastaví ji ani žiletkový plot, ani kalašnikovy. Pokud zablokujeme cestu balkánskou, najde si cestu italskou. Nezajímá ji, že jsme ji nezvali. Kdyby se v prosinci 2004 vlády Indonésie, Srí Lanky a Thajska zeptali v referendu obyvatel, zde chtějí vlnu tsunami, nikdo by nejásal. Přesto přišla. Stála životy 230 000 lidí, z toho třetiny dětí.

Bylo otázkou času, kdy se vzedme tsunami běženců.Tektonický zlom mezi bohatým severem a chudým jihem byl již příliš hluboký. Lidská masa se dala do pohybu. Musíme ji přijmout jako realitu. S ostatními státy Evropy a světa hledat společná řešení. Pomáhat těm, kteří pomoc nejvíc potřebují. Členství v EU přináší nejen výhody, ale také závazky a povinnosti. Kde schází slušnost a solidarita, tam je nutné ničivou sílu tsunami rovnoměrně rozložit pomocí kvót. Je lepší se o náš blahobyt podělit, než v boji o něj život položit.