Blogeři často opakují sprostá slovíčka. Zejména pak slovo PR…!!!


Každý den nás média bombardují hrubými, zlostnými a nenávistnými projevy politiků. Má to na naše myšlení a chování nějaký vliv? Americký psycholog John Bargh je přesvědčený, že ano. Říká se tomu priming. Dokazuje, kolik se toho odehrává za zavřenými dveřmi našeho nevědomí. „Jednou například Bargh s kolegy z New York University Markem Chenem a Larou Burrowsovou uskutečnili experiment, který proběhl přímo na chodbě u Barghovy kanceláře. Vzali skupinu studentů a každému dali jeden ze dvou testů na tvoření vět. V prvním byla slova jako agresivně, smělý, hrubý, otravovat, rušit, vpadnout a narušit. V druhém slova úcta, ohleduplný, ocenit, trpělivě, dát přednost, zdvořilý a uctivý. Ani v jednom případě takových slov nebylo tolik, aby studentům došlo, o co jde (jakmile si uvědomíte, že na vás provádí priming, tak samozřejmě nefunguje). Poté, co ukončili test, což trvalo jen asi pět minut, měli studenti dojít na druhý konec chodby a zeptal se člověka, který experiment řídil, jaký je jejich další úkol. Barth chtěl zjistit, zda lidem, kteří prodělali priming na zdvořilá slova, bude, než vstoupí do rozhovoru vedoucího s kolegyní, trvat déle než těm, kteří prodělali priming na hrubé výrazy,“ popisuje experiment Malcolm Gladwell v knize Mžik. Výsledek všechny šokoval. Studenti s primingem na nezdvořilost v průměru do pěti minut bezohledně vpadli do rozhovoru vedoucího s kolegyní. Naprostá většina s primingem na zdvořilost rozmlouvajícího vědce vůbec nepřerušila. Kdyby pokus po deseti minutách neskončil, dál by trpělivě stáli a čekali. Priming vypovídá o tom, jak nevědomě přejímáme modely chování: agresivitu, bezohlednost, hulvátství a hrubost nebo naopak ohleduplnost, zdvořilost uctivost a moudrost. Ukazuje, že to, co považujeme za svobodnou vůli, je do jisté míry iluzí. Rychlost a správnost našeho myšlení a chování totiž podléhá vnějším vlivům mnohem víc, než si uvědomujeme a než jsme ochotni připustit.

Nenávistné, arogantní a zlostné projevy prezidenta, premiéra nebo některých anonymních diskutujících blogů nepřekvapí. Problém je, pokud se k takovým výrazům uchýlí veřejně známá respektovaná autorita, prestižní bloger. Přestože paní učitelka jeho příspěvky do diskuzí pod vlastními blogy usilovně maže, tabule je opakovaně znečišťována. Namátkou vybírám:

...blbečci totality blbečky zůstanou (pro Jarpor)
...vy malý hajzlíku podělaný (pro arxi)
...jste skrytý ničema (pro Arnie)
...můžete si mě strčit, kam chcete (pro me first)
...oligofreniky neurážím, když je diagnostikuji z jejich reakcí (pro Karel Nový)
...jiný asi nedokáže být větší morální prase (pro Jan Konecny)
...kecáš a nic nevíš (pro omen)
...smrdutý anonyme (pro Arnie)
…jste prostě podělanej srab (pro Arnie)

Váženého kolegu blogera jsem mailem poprosil, aby lépe vážil výrazivo, nepřispíval k vulgarizaci veřejného prostoru. Bez odezvy. Jestliže nasloucháme hrubým, zlostným a nenávistným projevům, sami se stáváme hrubými, zlostnými a nenávistnými. To je cesta do pekel. Co s tím, paní učitelko, aktuálně uděláte?