Rozhovor pro Deník E 15


Jak jste dosud spokojen s tím, jaké vláda činí kroky proti šíření koronaviru? Co byste udělal jinak?

Andrej Babiš předvedl, jak se řídí stát jako firma (zvířat). Když se blíží nebezpečí, dobytek zavře do chlíva a nepustí ven, dokud hrozba nepomine. Nechal zavřít hranice, školy, obchody, živnosti, na ústa nám nasadil roušku. Pak na nás vyplázl jazyk a řekl: „Čau lidi! Chtěli jste mě zavřít, tak jsem zavřel já vás!“ Jeho rozhodnutí byla od počátku chaotická, impulzivní. Zdravotní, ekonomické a sociální následky mnohonásobně převýší škody způsobené koronavirem. Prevence musí být uvážlivá, přiměřená, realizovatelná. Určitě ochrana seniorů, zdravotně oslabených, dočasný zákaz veřejných shromáždění, rozložení šíření viru v čase tak, aby se nezahltil zdravotnický systém. Plukovník Prymula se v opojení velením nechal strhnout. Nařízení nosit roušky v lese, na kole, v autě …je nesmysl. Kritizovala to řada zkušených epidemiologů a pan plukovník by rád vycouval. Nemůže ale říct, že to byla pitomost, tak hovoří o zmírňování, regulovaném uvolňování, o tom, že nařízení splnilo účel... Babiš je proti. Rád by nás nechal zavřené co nejdéle, nejlépe navždy. Je v zajetí vlastního iracionálního strachu. Nevystrčí nos bez roušky, chyběl na setkání nejvyšších představitelův Lánech. „Nechoďte po městě nebo po vesnici na koledu, žádné hloučky kolem výdejních okének na návsích nebo na náměstích. Žádné kolující panáky, vyvarujte se i koledy u babičky. Seniory musíme přednostně společně ochránit,“ s děsem v očích sdělil národu na Zelený čtvrtek. Paní Moniku vyšupal v respirátoru, s dvoumetrovou pomlázkou. Náš stát řídí premiér Strach.

Kdo by podle vás měl zemi v tuto chvíli vést, když ne pan premiér a ani pan Prymula? Nějací experti, případně z jaké organizace?

Šestnáctého března jsem mailem požádal prezidenta lékařské komory MUDr. Kubka a prezidenta lékařské společnosti profesora Svačinu, aby se zasadili o vytvoření pracovní skupiny složené z odborníků na boj proti šíření viru a paniky. Ta by veřejnost informovala uvážlivě, citlivě a profesionálně, spolupracovala s WHO, EU, sousedními státy. Kromě lékařů by v ní byli i psycholog, ekonom, právník, sociolog, zástupce médií, parlamentu, senátu, vlády. Doktor Kubek neodpověděl vůbec, profesor Svačina napsal, abych si, jako držitel Bludného balvanu Sisyfa, nasadil roušku a držel ústa. S podobným, velmi propracovaným návrhem, přišel tento týden profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy (Dost bylo viru). Nedopadl o moc lépe. Asi musíme padnout na úplné dno, abychom se probrali.

Bojíte se, že pan premiér situace zneužívá ve svůj prospěch?

Andrej Babiš tvrdí, že situace nezneužívá, média ani vyšetřování dotačního podvodu neovlivňuje, ve střetu zájmu není. Lže, jako když noviny z jeho svěřenského fondu tisknou. I kdyby na úřadu vlády jen seděl s nasazenou rouškou, mlčel a koulel očima, tak ovlivňuje, zneužívá. Jednoduše tím, že sedí v křesle premiéra. Ten den, kdy bylo zahájeno trestní stíhání, měl z funkce odejít. Protože je v postavení podezřelého, všechno co udělá je podezřelé. O našem zdraví, životě, osobní svobodě... rozhoduje vystrašená, zmatená, psychicky labilní a trestně stíhaná osoba. A my to tolerujeme...

Ukazuje se, že řada zemí nakonec z liberálního přístupu ustoupila a začala být také přísnější? Stále se domníváte, že ten český přístup byl špatný?

Ze všech stran se valí informace o tom, kolik lidí se nakazilo, kolik zemřelo. Šíří se panika. Když lidi vystrašíte, přestanou se kontrolovat a můžete s nimi manipulovat. Právní teoretik Carl Schmitt uvádí, že metodou, jak zničit všechna pravidla, je zaměřit se na výjimku. Hitler vyřadil oponenty ze hry nastolením všeobecného přesvědčení, že nastala výjimečná situace a následnou proměnou výjimečného stavu v permanentní pohotovost. Lidé pak vymění reálnou svobodu za falešný pocit bezpečí. Statistické údaje přitom nejsou tak dramatické, aby tak výjimečná opatření ospravedlňovaly. Podle Státního zdravotního ústavu byl počet pacientů (vybráno náhodně z pěti týdnů roku) s akutními respiračními nemocemi v roce 2019 asi 486 300, za rok 2020 je to 389 700. Od poloviny dvanáctého týdne letošního roku byla povinnost nosit roušky a počet respiračních onemocnění mírně poklesl. Není jasné, jestli je to díky rouškám nebo díky hezkému počasí. Když porovnáme počet nemocných akutními respiračními chorobami za 5 týdnů (cca 400 000) a počet nakažených koronavirem za stejnou dobu (5221), něco tady nesedí. Proč veškerá opatření směřují proti koronaviru a nebojuje se proti proti akutním respiračním chorobám, když je jejich počet nesrovnatelně větší a jsou pro člověka neméně nebezpečné? Při úmrtích se nezkoumá příčina. Každý pozitivně testovaný zemřelý je automaticky zařazený mezi oběti koronaviru. To je učebnicová manipulace. Měsíčně u nás umře asi 9000 lidí. Z 5221 nakažených koronavirem jich za 5 týdnů zemřelo 99. Nikde nenajdete údaj, kolik skutečně na koronavirus. Statistiky ze zemí, kde zavedli tvrdá represivní opatření a ze zemí, kde nechali viru volný průběh, se v zásadě neliší. Qui bono?

Co byste doporučil lidem, kteří zjistí, že mají koronavirus

Letos v únoru mě zaskočily teploty, bolesti v krku, zánět v uchu, naprosté vyčerpání, těžká viróza. Dokonce jsem přestal ordinovat, zrušil dovolenou na horách, zavedl si soukromou karanténu. Po týdnu samoléčení čajem a paralenem jsem zašel na ORL. Paní doktorka mi nejdřív nasadila antibiotika, pak kortikoidy. Nic nepomohlo. Trápil jsem se asi čtyři týdny. Klidně to mohl být koronavirus. Jen tehdy ještě neměl jméno, děsivý mediální doprovod a drastická represivní opatření. Kdybych byl býval věděl, že mám smrtící koronavirus, tak bych byl býval dopadl mnohem hůř. Pokud člověk nemá velké zdravotní potíže, je lepší k doktorovi nechodit. Lék proti koronaviru neexistuje. V Itálii všechny nakažené koncentrovali v nemocnicích. Zahltili tím zdravotnictví, nákazu ještě víc rozšířili. Ke koronaviru je nejrozumnější přistupovat jako k běžné viroze. Zůstat pár týdnů doma, v klidu, v teple, hlídat si příjem tekutin, tlumit příznaky. Hlavně ale nesledovat zprávy o tom, kolik lidí se nakazilo a kolik zemřelo. Nejhorší je nemoc z vyplašení.

Vidíte v tuto chvíli v Česku jakéhokoliv politika (vládní, poslanecký, regionální), který podle vás situaci zvládá podle vašich představ?

Znám a mám v úctě místopředsedu Senátu Jiřího Růžičku. Už dřív jsem s ním jednal o usnadnění odtahů autovraků z ulic. Slíbil, že se pokusí prosadit legislativní úpravu. Co slíbil, splnil. Požádal jsem ho, aby v Senátu přednesl můj návrh na ustavení odborné pracovní skupiny pro řešení pandemie. Druhý den vystoupil na schůzi vedení. Senát je pro mě v této chvíli nejdůvěryhodnější instituce. Proti parlamentu, vládě a prezidentovi...toho ale moc nezmůže. Kvalitní lidé jsou v regionech. Starosta naší vesnice je zoufalý z chaotických nařízení kraje. Jednou jsou obchody pro seniory vyhrazené od 8 do 10, druhý den od 10 do 12, teď od 9 do 11. Jedna pitomost střídá druhou a starosta to musí zařídit. Požádal mě, abych vypracoval návod, kdy a jak mají lidi nosit roušku, že mu připadá nesmyslné v ní jezdit sám v autě nebo chodit po lese. Sepsal jsem pár jednoduchých pokynů, dal je na blog (Rouška ano, ale s rozumem). Několik starostů mi psalo, jestli to můžou použít. Odepsal jsem jim: „Klidně můžete, jen Vás upozorňuji, že nejsem hygienik a moje doporučení odporují nařízení vlády.“

Jak hodnotíte počínání prezidenta Miloše Zemana, který je v krizi jen velmi málo vidět?

Pozitivně. Čím méně je vidět a slyšet, tím lépe.

Dá se říci, že se v této krizi nějak projevila "česká nátura", případně jak?... Nebo toto národovecké paušalizování neuznáváte a považujete ho za umělý konstrukt..

Je to test naší mentality. Vypovídá o tom, jak snadno se necháme manipulovat, jak si (ne)vážíme svobody, jak jsme ochotní za ni bojovat. Timothy Snyder v knize Tyranie píše, že autoritářský režim si většinu moci nemusí vynucovat, získá ji samovolně. Lidé uvažují, co po nich bude represivní vláda chtít a podle toho se chovají. Občan, který se přizpůsobí, dává státní moci najevo, čeho může dosáhnout, kam až může zajít. Samozřejmá poslušnost je podhoubím katastrofy. Jedině díky ní mohli nacisté a komunisté dosáhnout změny režimu. V praxi to může vypadat jako malichernost. V pondělí vláda zrušila povinnost nosit roušku v lese, na kole, při kondičním běhu. V úterý odpoledne jsme se šel projít do lesoparku Šárka. Běžci, cyklisté, maminky s dětmi … skoro všichni měli roušky. Přiběhla ke mně asi pětiletá holčička (v roušce) a žvatlala: „Pannéé, vemte si loušku, všichni mušíme mít loušku!“ Pověděl jsem jí: „Holčičko, v lese se rouška nesmí nosit. Když někoho policie přistihne v roušce, tak mu dá pokutu.“ Holčička si s pláčem běžela postěžovat mamince (v roušce). Cestou z lesoparku (už v roušce) jsem dostal chuť na pivo. V hospodě V Kruhu ho točí z okna (hospoda musí být zavřená), na venkovní zahrádce se vypít nedá (musí být zavřená). Vzal jsem pivo, sedl si před hospodu na chodník, roušku stáhl na bradu. Během chvíle mě urostlý pán (v roušce) důrazně napomenul, abych si ji nasadil. Pod peticí za uzavření škol do konce školního roku je přes 80 tisíc podpisů. Lidé se hromadně hlásí do „chytré“ karantény. Formují se jednotky rouškobrany Idioti bez roušek - Hunters. Tak vypadá nevynucená poslušnost, tak se kráčí k tyranii.

Na co by si společnost měla dát v tomto směru pozor?

Podle enviromentálních organizací se virus nejrychleji šíří v oblastech s nejvíce znečištěným životním prostředím. V severní Itálii, v Číně, v Jižní Koreji, ve velkých aglomeracích. Prachové částice virus snadno přenášejí, smog oslabuje imunitní systém obyvatel. Ideální podmínky pro koronavirus. Stávající pandemie možná za pár týdnů odezní. Tím ale nebude zdaleka vyhráno. Už několik týdnů neprší. Naléhavě budeme muset řešit nedostatek pitné vody, základních potravin, migrační krizi, změnu klimatu. V zájmu přežití budeme muset omezit spotřebu, pečovat o životní prostředí. Od základů změnit způsob existence. Před tím nás žádná rouška neuchrání.

Vyšlo (krácené) 11. 4. 2020, v Deníku E 15, otázky Ondřej Souček