Koronahysterie: Příčiny, souvislosti, důsledky

„Kolega Vít Mareček je praktik, specialista urgentní medicíny. Má bohaté zkušenosti s neodkladnou léčbou virových onemocnění. Já se věnuji psychosomatice, vlivu psychiky na lidské zdraví, léčbě paniky. Od začátku koronahysterie jsme si mailem vyměňovali názory. V následujícím textu se zamýšlíme nad příčinami, souvislostmi a důsledky.“ MUDr. Jan Hnízdil

SRDCE SESTRY

„Bojíme se neznámého. Nikdo dnes nedokáže zodpovědně posoudit, nakolik je nákaza virem Covid-19 nebezpečná. Preventivní opatření jsou nezbytná. Občané by o nich měli být informování s maximální citlivostí, uvážlivostí, profesionalitou. Tak, aby nedošlo k panice. Vystrašení lidé ztrácejí sebekontrolu, jsou snadno manipulovatelní. Hrozba epidemií by mohla být zneužita k odvedení pozornosti od stávajících problémů politické reprezentace, k omezení občanských práv a svobod. Stres, který média a rozporuplná vystoupení politiků vyvolávají, oslabuje imunitní systém. Lidé jsou o to náchylnější k infekci. Panice by pak mohlo ve výsledku podlehnout víc lidí než koronaviru,“ napsal jsem na začátku koronahysterie, 2. 3. 2020, v blogu Koronahysterie, na Aktuálně.cz.

Obava se naplnila. Žádný z předchozích virů neměl tak dramatický mediální doprovod. Hodinu po hodině nás média bombardovala zprávami, kolik lidí se nakazilo, kolik zemřelo. Následovala dramatická represivní opatření: povinnost roušek, zavření škol, firem, hranic, omezení sociálního kontaktu. Opatření chaotická, nepřehledná, často nerealizovatelná, nebo dokonce nezákonná. Když se lidé začali vzpamatovávat, následovala další dávka oleje pod kotel strachu: Přijde druhá vlna, třetí vlna, bude hůř, v Brazílii nestačí pohřbívat, bagrují hromadné hroby. Realita: Kvalita brazilského zdravotnictví je oproti našemu velmi nízká, hygienické podmínky v chudinských čtvrtích děsivé, polovina obyvatel trpí obezitou. V Brazílii zemře každoročně zhruba 1,3 milionu lidí, za 3,5 měsíce s Covidem jich zemřelo 22 tisíc. Kvůli tomu se musejí hloubit masové hroby? Realita u nás? Počet pacientů s akutním respiračním onemocněním se pohybuje mezi 26 tisíci až 30 tisíci za týden. Koronavirem onemocní řádově desítky, maximálně to byly stovky lidí týdně. Za čtyři měsíce máme 9 tisíc nemocných (resp. nakažených, s různým stupněm závažnosti onemocnění), přes 300 lidí s Covidem zemřelo (s Covidem, ne na Covid). Prvnímu zemřelému bylo 95 let a trpěl řadou vážných nemocí, další dva se léčili s rakovinou, další s nemocným srdcem.

Když zemřela sestra z Thomayerovy nemocnice, titulky v novinách hlásaly, že je první obětí koronaviru, která neměla žádnou jinou nemoc. Pitva potvrdila, že příčinou úmrtí byl infarkt myokardu. S největší pravděpodobností způsobený stresem, který vyvolalo veřejné prohlášení ministra zdravotnictví Vojtěcha a jeho náměstka Prymuly, že infekci zavlekl do nemocnice personál. Svědomitá sestra si to podle přednostky plicní kliniky MUDr. Vašákové brala k srdci. Až jí puklo...

Mediální tváří úspěchů boje proti koronaviru se stal 53letý taxikář Robert Markovič, experimentálně léčený Remdesivirem. Jeho boj s nemocí sledoval v přímém přenosu celý národ. Podle ošetřujícího lékaře MUDr. Balíka šlo o komplikovaného pacienta se spoustou komorbidit (současný výskyt více nemocí). „Když ukázali toho taxikáře, který podstoupil experimentální léčbu, a pak i jeho syna, bylo mi to jasné. Typický metabolický syndrom, nepochybně vysoký tlak, cukrovka, špatné návyky v rodině. Obezita je rizikový faktor na všechno i na rakovinu prsu,“ suše konstatoval světově uznávaný gastroenterolog z pražského IKEMu profesor Julius Špičák. Koronavirus byl jen třešničkou na dortu.

Koncem května zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) informaci, že Covid-19 nebyl primární příčinou úmrtí nejméně 60 procent lidí, kteří jsou uváděni ve statistikách Ministerstva zdravotnictví jako jeho oběti. Zemřelí trpěli jinými chronickými nemocemi!

V ČR se podle webu Ministerstva zdravotnictví nakazilo 484 dětí ve věku do 14 let, což je 6,1 procent celkového počtu nakažených. „Závěr ze světových studií je poměrně jednoznačný. Riziko, že by se dítě nakazilo ve škole, je téměř nulové,“ prohlásil v květnu 2020 náměstek Prymula. Tedy člověk, který se přímo podílel na uzavření škol, povinném nošení roušek, udržování rozestupů. Mnohá z těchto opatření jsou ve školách vyžadována dodnes!

V roce 2019 proběhla v ČR chřipková epidemie od 4. do 9. kalendářního týdne. Za šest týdnů trvání vyhledalo praktického lékaře 996 000 pacientů. Žádná restriktivní opatření se nekonala. K 3. 6. 2020, za čtyři měsíce koronahysterie, máme 9374 nakažených. A země je úplně paralyzovaná!
Zdravotní, ekonomické, kulturní a sociální škody způsobené šířením paniky mnohonásobně převyšují škody způsobené koronavirem. Jejich společným jmenovatelem jsou dezinformace, manipulace, strach.

"Koronavirus SARS-Cov-2 reálně existuje. Potvrdí to lékaři i pacienti v Číně, Itálii, Španělsku, Brazílii, u nás... Jsem jeden z mála českých lékařů, který léčil pacienty se třemi dosud známými patologickými koronaviry. Covid-19 je vážná nemoc. Její původ je nejasný. Antivirotika nefungují a dlouho fungovat nebudou. Účinná vakcína není a s největší pravděpodobností nebude. Jisté léčebné naděje snad můžeme vkládat jen do konvalescentní plazmy. Podmínkou je volba správné strategie léčby. Pokud nebudeme znát nepřítele, vědět, jak se chová, jak útočí... budeme jen tápat,“ říká Vít Mareček

ODVÁŽNÍ LÉKAŘI

Koronavirus není jen problém medicínský, ale především civilizační. Desítky let adorujeme společenský systém založený na nekonečném růstu a nekonečné spotřebě. To vše na omezeném prostoru naší planety. Takový společenský systém se chová jako nádorové bujení. Roste, roste... až celý organismus (civilizaci) zahubí. Český chirurg Dr. Karel Fortýn přišel před lety s inovativním způsobem léčby rakoviny, takzvanou devitalizací. Podstata spočívala v podvázání nádoru, zabránění přísunu výživy, kyslíku, omezení metabolismu... a postupném odumření nádoru.

Dr. Fortýn tehdy v odborných kruzích sklidil posměch. Dnes se jeho metoda osvědčila. Ovšem v opačném gardu. Rakovina společnosti dosáhla takové velikosti a síly, že se rozhodla devitalizovat (rouškami, omezením pohybu, strachem...) zdravou část populace. Samoúzdravné (demokratické) schopnosti a občanská společnost byly paralyzovány. Selhaly medicínské, politické, právní i žurnalistické elity. S výjimkou zkušených a odvážných lékařů (profesoři Žaloudík, Zima, Pirk a Kolář, docenti Balík a Svoboda, doktorky Skovajsová, Adámková, Peková, doktoři Stránský, Pollert, psychiatr Honzák...) se nikdo šíření paniky postavit nedokázal. V médii živené koronahysterii jejich hlasy zanikly.

Představitel jedné z nejviditelnějších občanských iniciativ, Milionu chvilek pro demokracii, Mikuláš Minář se během vrcholící koronahysterie odvážil k protestní vycházce na Letné, vybavený rouškou, v bezpečném odstupu, s transparentem. Na úterý 9. června svolává demonstraci s předpokládanou účastí 5 000 lidí, ministerstvo zdravotnictví nepovoluje víc než 500 lidí, ministerstvo vnitra se přiklonilo na stranu ministerstva zdravotnictví, právníci se přou, jestli má větší váhu zákon o svobodě shromažďování, nebo ochrana zdraví. Milion chvilek podává žalobu, demonstranti mají mít roušky, dodržovány budou dvoumetrové odstupy. Tak dnes vypadá pilíř občanské společnosti. Smutné...

Společnost je paralyzovaná. Selhaly rozum a cit, občanská zodpovědnost a statečnost. Zvítězil strach. Na lidech celého světa byl proveden experiment nazvaný "Panika jako nástroj manipulace". Stali se nedobrovolnými účastníky Pandemických koronavirových her.

ZA VŠÍM HLEDEJ MOC A ZISK

Na počátku tisíciletí, v době ptačí a prasečí chřipky, byl hitem trhu lék Tamiflu. Nakupovaly ho celé státy, ve velkém byl distribuován do rozvojových zemí, Česká republika nakoupila 2 miliony vakcín asi za miliardu korun. Ještě v roce 2014 leželo 1,7 milionu vakcín zbytečně ve skladech, aby se postupně likvidovaly. O zisky se podělily farmaceutické firmy Gilead Science a Roche. Výzkum university v Aucklandu pak potvrdil, že Tamiflu nemá žádné antivirové účinky, vyvolává zvracení. V Japonsku byl lék Tamiflu zakázán kvůli nežádoucím účinkům na psychiku, nárůstu počtu sebevražd. Zdravotní sekce Rady Evropy pod vedením Dr. Wolfganga Wodarga došla k závěru, že k vyhlášení pandemie došlo pod tlakem farmaceutických firem. Astronomické zisky jim umožnily potlačit názory odpůrců, nakoupit virology, epidemiology, politiky, žurnalisty.

I v malých českých poměrech se dají vydělat slušné peníze. Dcera profesora Prymuly Karolína založila v roce 2013 v Hradci Králové firmu Biovomed, poskytující poradenství ve zdravotnictví. Ta během pěti let inkasovala od farmaceutických firem 117 milionů korun. Jednatelem byl až do roku 2016 profesor Prymula, současně předseda vakcinologické společnosti, hlavní stratég koronavirové hysterie, někdejší náměstek ministra, nyní vládní zmocněnec pro zdravotnictví a kádrová rezerva Andreje Babiše na prezidenta republiky. V šíření paniky a tvrdé restrikci mu zdatně sekunduje provládní epidemiolog, koordinátor odborné skupiny Ministerstva zdravotnictví, koronahysterik Rastislav Maďar. Prestižní lékařské spolky k pokračující manipulaci a ignorování faktů mlčí...

Pandemické koronavirové hry slibují organizátorům mnohonásobně vyšší zisky než hry olympijské. Gilead Sciences nasadil Remdesivir. Do popředí se dere antimalarikum Plaquenil. Překvapit může podceňovaný Paralen nebo Brufen. Miliardy dolarů plynou do výzkumu vakcín, profitují výrobci testů, roušek, ochranných štítů, dezinfekcí. Profitovat mohou krátkodobě banky, IT firmy zapojené do „chytré“ karantény, pár psychopatů v politice... Dlouhodobě nikdo. Společenská rakovina, kterou vytvořili, nakonec zahubí i je.

ČÍNSKÉ ZÁZRAKY

Pandemické hry nejsou sofistikovaným plánem Donalda Trumpa, Borise Johnsona, Mattea Salviniho, Andreje Babiše, Aleny Schillerové, Adama Vojtěcha, Romana Prymuly, Jana Hamáčka a dalších. Ti jsou jen nejvíce viditelnými buňkami společenské rakoviny, tragikomickými marionetami Pandemických koronavirových her. Společnost založená na nekonečném růstu narazila na svoje limity. Lidé vystrašení docházejícími zdroji energie, migrační krizí, změnami klimatu, suchem… zvolili do vedoucích pozic bezohledné, bezcitné a dravé psychopaty. Ti slibují jednoduchá a bezbolestná řešení složitých problémů. Davy jásají. Jednoduchá a bezbolestná řešení ale neexistují. Psychopat slibuje, sliby neplní, chybu nepřizná, nikdy neodstoupí. Když je zahnaný do kouta, ukáže na Romy, migranty, pravdoláskaře, EU... nebo na koronavirus. Najde viníka, zástupný problém. Aby odvedl pozornost od vlastní neschopnosti, neznalosti, lží a podvodů. Vyvolá koronahysterii, ustanoví se hlavním spasitelem. Dav jásá. Co na tom, že za ním zůstává spálená země...

Předchozí generace vzhlížely obdivně k imperialistickému Sovětskému svazu. Budovaly vyspělou socialistickou společnost, kde všechno patří všem a všem je dobře. Dopadlo to špatně. Zklamání ze socialismu vystřídalo nadšení z kapitalismu. Zisky hrstky bohatých, přepočteno na celou populaci, měly vést k blahobytu všech. Dopadlo to špatně. Po zklamání z komunismu SSSR a kapitalismu USA vkládáme naděje v Čínu. Věříme, že zachrání naši ekonomiku, medicínu, fotbal, nás samotné.
Prezident Zeman se tam učí demokracii, profesor Prymula se angažoval v budování kliniky tradiční čínské medicíny, zařazení čínských léčitelů mezi zdravotnické profese, politická reprezentace se servilně omlouvá za vztahy s dalajlámou, kličkuje ohledně zvažované návštěvy zesnulého předsedy Senátu Kubery na Tchaj-Wanu. Čína nás „za odměnu“ zásobuje instantními polévkami z ropy, plastovým oblečením a obuví na jedno použití, „zázračnými“ léky z neznámých bylin, léčiteli, se kterými se pacient nedomluví, elektronikou z podezřele získaných patentů... K jedné zásilce byl jako bonus „přibalen“ Covid-19. V další následovaly nespolehlivé testy a nefunkční drahé roušky. To nemůže dopadnout dobře. Čína nás nespasí. Proč by měla? Spasit se můžeme jen sami. Pečovat o vlastní zdraví, o životní prostředí, vzdělanost, mezilidské vztahy, spolupracovat s našimi evropskými sousedy. Vnímat svět ve složitých souvislostech. Myslet globálně, jednat jednoduše, tedy lokálně. Tak jako nás tomu před devadesáti lety učili Tomáš a Jan Baťové.

PRIMUM NON NOCERE

Vláda tvrdí, že povinné nošení roušky zabránilo katastrofě, zachránilo nespočet životů (A. Babiš: „Zachránili jsme tisíce životů, lidé by nám měli děkovat.“). Stejně tak je možné tvrdit, že nošení roušky (a další restriktivní opatření) nezachránilo vůbec nikoho. Obě tvrzení mají stejnou (nulovou) výpovědní hodnotu. Jako důkaz účinnosti roušek je uváděna studie profesora Yuen Kwok Yunga z Hongkongské university. Když rouškou oddělil nakažené křečky od nenakažených, snížil se přenos viru až o 60 %.

Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se počet akutních respiračních onemocnění v 17. až 21. týdnu tohoto roku, v době povinného nošení roušek, pohyboval od 25 do 27 tisíci týdně. V pondělí 25. 5. byla povinnost nosit roušku na veřejnosti zrušena, došlo i k dalším uvolněním. Počet respiračních onemocnění za první „bezrouškový“ týden činil 26 536 a byl totožný se statistikou „rouškových“ týdnů. Nic se nestalo! Virus rouška nezajímá.

Ano, nošení roušky má smysl u lidí nakažených nebo těch, kteří vykazují příznaky nákazy, nebo u těch, kteří o nakažené pečují. Všeobecná roušková povinnost, omezení veškerého sociálního kontaktu, vypnutí ekonomiky, zavření škol a další drastické restrikce postrádají jakékoliv racionální zdůvodnění, podlamují imunitu, škodí zdraví. Jsou potvrzením mentality psychopatů. Za maskou přesvědčivých a rázných vůdců se skrývá vnitřní nejistota a zbabělost. Jednají impulzivně, nedomýšlejí důsledky svých činů, nejsou ochotni za ně nést odpovědnost. V medicíně platí zásada Primum non nocere (Především neškodit). Léčba nesmí způsobit větší útrapy než samotné onemocnění. Opatření zamezující šíření koronaviru nesmějí způsobit větší škody než samotný koronavirus.

NORMÁL JE NEŽÁDOUCÍ

Roušky, rozestupy, zavření hranic a škol, zákaz shromáždění… Nic z toho neřeší podstatu problému: iluzi nekonečného ekonomického růstu, dopad na životní prostředí. Návrat k „normálu“ je nežádoucí. Zásadními problémy jsou nedostatek vody, nedostatek základních potravin, přelidnění, migrace, ničení životního prostředí, mezilidské a mezigenerační vztahy. Od toho všeho koronavirus odvedl pozornost, nabídl iluzi řešení – roušku.

Jsme nedobrovolnými svědky umírajícího času, dobře zinscenovaných Pandemických koronavirových her. V dalších dějstvích nás čekají druhá a třetí vlna koronahysterie, plošné testování, chytrá karanténa, vakcinace. Každá hra má plíživou fázi předehry. Lidé upozorňující na hrozící nebezpečí jsou v ní označováni za pomatence a konspirátory. Na jednu stranu bylo šití a nošení roušek úžasným příkladem, jak se společnost dokáže semknout, a v první fázi pandemie byly roušky zřejmě potřeba. Ale pak byla tato vlna ohleduplnosti a solidarity bohužel zneužita. Nošení roušek se nesmyslně přikazovalo, i když už k němu nebyl důvod. A jak se jednou s omezováním svobod začne, je to cesta do pekla. Brzy může přijít další povel k povinnému nošení roušek nebo třeba k izolaci nakažených (nepohodlných). Ve jménu „zdraví a čistoty národa“ se ve 20. století děla zvěrstva. Myslíme si, že jsme dnes vzdělanější, kultivovanější, poučenější. Nejsme. Vládnou nám stejně nebezpeční, charakterově narušení lidé jako kdysi. My se jimi stejně jako kdysi necháváme manipulovat. S děsivou lehkomyslností zaměňujeme reálnou svobodu za iluzi falešného bezpečí.

„Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, drž se pravdy, braň pravdu až do smrti, protože pravda tě osvobodí od hříchu,“ hlásal mistr Jan Hus. Je potřeba se k jeho učení vrátit. Národ, který se nechá umlčet, nosí roušku, i když nemusí, nemá budouc(t)nost.


Spoluautor textu MUDr. Vít Mareček je praktický a pohotovostní lékař, provozuje web Ostravske-zdravotnictvi.cz, byl členem týmu, který pracoval na Národním programu neodkladné zdravotní péče v ČR 

Vyšlo na Flowee, 5. 6. 2020