Jan Kubáček

30. 03.

Kdo rozhoduje o budoucnosti Petra Nečase...

Jan Kubáček Přečteno 7709 krát

ODS v minulém týdnu zažila nečekaně rychlé personální zemětřesení. Ač napětí ve straně občas probublávalo už od krajského „volebního waterloo“ na podzim 2008 a naznačovalo dlouhé vnitrostranické spory, občanští demokraté se nezvykle rychle zkonsolidovali a zapověděli si vnitřní vášně. Po dva roky měl Mirek Topolánek v zádech několik frakcí vzývajících politiku vendety, po minulém čtvrtku však po nich není památky. Upozadily se a nyní se až demonstrativně předhánějí v podpoře nového volebního lídra, Petra Nečase.

Nečas je sice známým představitelem strany již od jejího zrodu, má i vlivného stoupence v prezidentu Klausovi a nesnaží se o mocenskou konfrontaci, čímž nevyvolává obavu u konkurentů obavu. Důvody náhle disciplinovanosti spolustraníků je však nutné hledat jinde. Nad sebevědomými vnitrostranickými frakcemi lačnícími po vlivu totiž visí mnohem zásadnější korektiv – nervozita členské základny a zejména pak stranických funkcionářů a komunálních politiků. Ti vzhlíží ke vzdálenějším horizontům – podzimním volbám, nejen senátním, ale zejména k těm komunálním. Právě v nich mají občanští demokraté nejvíce vsazeno. Sněmovní volby jsou bezesporu důležité jako šance ovlivňovat směřování státu a míru štědrosti státní kasy a ty senátní jsou významné svým výběrem volitelů budoucího prezidenta a možností částečně vyvažovat sněmovní legislativní smršť. Avšak komunální volby jsou pro stranu typu ODS dlouhodobě kruciální.

Z obecních voleb totiž vzejdou nové tváře ODS. Právě skrze komunální politiku a vládu nad radnicemi se vytváří nové předivo stranických vztahů a partaj se obecně stabilizuje v české politice a přežívá díky nim i v dobách méně příznivých. Navíc tím, že se ODS tradičně formuje jako strana početného komunálu, by její náhlý volební neúspěch měl za následek velmi početnou skupinu nezaměstnaných politiků. Jejich množství a nespokojenost s „nezaviněnou prohrou“ by posléze velmi dlouho cloumala stranou.

ODS by vypadla jedna početná generace politiků a potenciálních nástupců současných stranických parlamentářů, což stranám vždy spíše uškodilo. Právě tato armáda komunálních politiků a straníků je současným nejvlivnějším spojencem nového „volebního lodivoda“, Petra Nečase. Jejich výhodou je, že jsou nejvlivnější hlasovací skupinou strany na budoucím kongresu. Kongresu, který bude rozhodovat o novém předsedovi strany a o jeho týmu zástupců. Proto se v okolí nového lídra rozhostil klid a ODS usiluje o exemplární souhru navenek.

Dokud bude šance na růst preferencí a tím i na solidní sněmovní výsledek (z něhož vyplývá i příležitost nového dynamického rozjezdu pro podzimní klání), bude i podpora těchto straníků silná. Už i proto, že každému kritikovi zevnitř modrého týmu, který by oslabil jednotu strany hrozí pomsta na nejbližším stranickém fóru.

Psáno pro deník E15

15. 03.

Paroubkovo lákadlo pro Prahu - Martin Pecina...zabere?

Jan Kubáček Přečteno 5542 krát

Sociální demokracie vytáhla do voleb s dlouho zvažovanou ministerskou rošádou. Symbolem těchto přesunů na kandidátní listině strany růže se stal stávající ministr vnitra Martin Pecina. Byla zvažována i další jména, například ministra české diplomacie Kohouta, avšak ve finále je do volební vřavy vyslán pouze stávají reprezentant vnitra, a to hned do čela vlivné pražské kandidátky.

Od strany, která již měsíc sebevědomě formuje budoucí vládu, včetně jmen budoucích členů a náležitě své úvahy prezentuje médiím, toto rozhodnutí mírně překvapí. ČSSD nechybí kritické ostří vůči stávajícímu Fischerovu kabinetu i přesto, že ho sama spoluvytvořila. Často nedbá předjednaných priorit „překlenovacího“ premiéra a jeho ministrů, či jim přinejmenším osladí sněmovní anabázi. O to víc zaujme rozhodná nominace jednoho z předních členů stávajícího týmu ze Strakovy akademie, navíc učiněná v samotném závěru lhůty podávání kandidátek.

Tah je to zejména marketingový a strategický. Pozice ministra silného resortu nabízí jistotu medializace až do posledního dne voleb. Druhým příslibem tohoto tahu je pacifikace a kontrola vlivné pražské frakce ČSSD. Lídr sociální demokracie, ač sám člen pražské ČSSD, byl soustavně v napětí s pražskou stranickou frakcí, navíc její personální osazenstvo mu připomínalo doby jeho magistrátního působení a „velké koalice v málem“ s Pavlem Bémem v čele Prahy. Jiří Paroubek si je velmi dobře vědom, že předvolební debaty budou i o pražské politice a některých kontroverzních rozhodnutích, proto potřeboval někoho, kdo bude v očích veřejnosti symbolizovat odstřižení.

Bude zajímavé sledovat, co toto rozhodnutí shora udělá v sebevědomé pražské frakci i jak ministr Pecina užije svůj um k získání duše pražského voliče. Řada Pražanů sice stále uvažuje v mnohém celostátně, přesto sílí volání po ryze metropolitních tématech. Je jisté, že tým ministra Peciny do kampaně vytáhne s agendou postihu korupce a bezpečnostní problematikou, avšak jakou nabídne znalost městského klimatu, je otázkou. Ostatně to už rozsoudí sami voliči.

I v cizině se využívá viditelné tváře ministrů, avšak jejich jmenování probíhá ve značném předstihu a se znalostí místa kandidatury. Většinou i za cenu odstoupení z ministerské funkce. V případě našem, ve světle slibu stran, že žádný z ministrů nebude kandidovat a že jde o ministra policie a tajných služeb, se tato varianta nabízí o to víc. Nehledě na způsob kandidatury z ministra Martina Peciny roste výrazná a vlivná postava sociální demokracie. Pokud to přetaví i v zájmy Pražanů, může bodovat. Pokud ne, pražská frakce bude ještě roztříštěnější a vůči vedení strany neviditelnější. Obojí však současnému lídrovi ČSSD vyhovuje.

Komentář psán pro deník E15.

09. 03.

Co na nás chystá volební kampaň....

Jan Kubáček Přečteno 7542 krát

Doslova před očima nám startuje intenzivní a zlomová „supervolební“ kampaň. Nevyniká ale přelomovými prvky volební komunikace, novými metodami či odlišným přístupem k nám, voličům. Naopak, v mnoha ohledech je pokračováním dosavadní permanentní rétoriky stran od krajských voleb 2008.

Její výjimečnost spočívá ve faktu, že předáci několika českých partají spojují s volebním výsledkem svoji další budoucnost a politickou kariéru. Druhá atypičnost této agitace spočívá v načasování, sněmovní volby totiž startují sled celého předvolebního cyklu – komunálního klání, volební soutěže o pražský magistrát a zejména voleb senátních, v nichž se bude rozhodovat i o budoucích volitelích dalšího českého prezidenta.

Řada argumentů pro intenzivní vedení kampaní a jejich dynamické finále, řeklo by se. V sofistikovanosti metod se to však příliš neprojevuje, jak dokazují dosavadní trendy. Stále vede masáž billboardy a inzeráty, negativní kampaň a boj skrze aféry, pseudoaféry metodou spin doctoringu. Přesto je tu několik novinek, které do budoucna zásadně ovlivní další vedení politických kampaní.

Jednou z nich jsou sociální sítě a nový způsob komunikace s voliči, podporovateli, dobrovolníky a straníky. Jde o metodu efektivní a poměrně levnou vzhledem k počtu oslovených. Navíc principielně vyhledává netradiční formáty, průběžný kontakt, jistý nadhled nad politikou a zejména profesionální zacílení na jednotlivé stěžejní voličské skupiny. To vše dohromady nabízí velmi dobrou příležitost podprahově zlepšovat obrázek jednotlivých politických stran a jejich programové nabídky. Doposud však strany dostatečně těchto možností nevyužívají. Nereagují na poptávku veřejnosti, komunikují nárazově, frázovitě, příliš ideologicky a úřednicky. Přesto již několik pokusných balónků bylo vypuštěno, překvapivě spíše u menších politických stran. Velkým táborům roste zásadní konkurenční výzva. Nemluvě o propojení komunikace a systematické spolupráce s podporovateli, sympatizanty a straníky. Všechny významné kampaně v zahraničí to opakovaně potvrzují.

Další zajímavým nóvem jsou stranické e-shopy. Zatím jsou spíše libůstka, v budoucnu ale zajímavá šance, jak částečně osvobodit sevřené stranické kasy od lobbyistů, tajemných sponzorů či fixace na státním příspěvku a následně i volebním výsledku za každou cenu. Dosud zde vedou strany pravého středu.

A nelze nevzpomenout ani již vzpomínanou negativní kampaň. Letos se sází spíše na její srovnávací metodu, která je dle dlouhodobých výzkumů mnohem účinnější. V českém prostředí se oproti minulosti vyvinula, v současnosti mnohem více využívá dat, tabulek, grafů a sugestivních představitelných částek. V této metodě vedou dva největší stranické tábory.

Komentář je rozšířeným textem pro časopis Marketing a Média

Archiv článků: březen 2010

Kdo rozhoduje o budoucnosti Petra Nečase...

Paroubkovo lákadlo pro Prahu - Martin Pecina...zabere?

Co na nás chystá volební kampaň....

Blogeři abecedně