Magicky a majestátně působí svým špičatým tvarem i krásou hora Matterhorn, která je symbolem Alp a patří mezi nejznámější a nejvyhledávanější horské štíty světa. Se svou výškou 4478 metrů nad mořem je Matterhorn sedmým nejvyšším vrcholem Alp a až do druhé poloviny 19. století zůstával poslední alpskou nezdolanou čtyřtisícovkou. Jako první dobyl tento štít britský horolezec a spisovatel Edward Whymper právě před 150 lety, 14. července 1865.

První dobytí Matterhornu je příběhem o přátelství, které se rozpadlo, o souboji dvou výprav, o zklamání i o velké tragédii. O Matterhorn se jako první pokusil v roce 1857 italský horolezec, lovec a průvodce Jean-Antoine Carrel. O jeho snahách se dozvěděl Whymper, který do Alp původně odjel jako ilustrátor horských panoramat. Oba muži se spřátelili a na počátku 60. let 19. století spolu nebo každý zvlášť podnikli několik neúspěšných pokusů o dobytí Matterhornu, o což se na přelomu 50. a 60. let pokusila i řada dalších horolezců.



Alpinista Edward Whymper, vůdce první úspěšné výpravy na Matterhorn, na portrétní fotografii.

V roce 1865 se ale oba muži pohádali. Italovi Carrelovi se údajně nelíbilo, že by se prvním pokořitelem Matterhornu měl stát nějaký Angličan. Whymper se ale nedal odradit, spojil se s jinou expedicí a pak společně vyrazili 14. července 1865 na vrchol. Skupinu tvořilo rozmanité společenství. Kromě Whympera to byli anglický reverend a horolezec Charles Hudson, začínající mladičký horolezec rovněž z Anglie Robert Hadow, lord Francis Douglas, francouzský horský vůdce Michel Croz a jeho švýcarský kolega Peter Taugwalder se synem Peterem. Přes hřeben Hörnli se nakonec úspěšně dostali na vrchol, kde asi ve třičtvrtě na dvě odpoledne vztyčili Whymper a Croz místo vlajky Crozovu modrou košili. Ostatní dorazili s menším zpožděním.

Ve stejný den se na vrchol snažil dostat přes Lví hřeben (Liongrat) i Carrel se svou družinou. Když ale zahlédli na vrcholu Matterhornu Whymperovu expedici, zklamaně výstup vzdal a vydal se zpět. O tři dny později se však na Matterhorn vydal znovu a na vrcholu vztyčil italskou vlajku. Cesty obou expedic jsou dodnes s menšímu úpravami používané. Hörnligrat vede po severovýchodním hřebeni Hörnli a je označována jako švýcarská normálka, Liongrat je označovaná jako italská normálka.


Pamětní deska na zermattském hotelu, odkud sedm statečných vyrazilo zdolat Matterhorn.


Touto cestou muži kráčeli vstříc osudu.

Ze svého úspěchu se však Whymperova expedice radovala jen chvilku. Při sestupu nezkušený Douglas Hadow uklouzl a strhl celou výpravu navázanou na jedno lano dolů. Lano se po náporu několika těl přetrhlo. Whymper se spolu s otcem a synem Taugwalderovými zachránili. Ostatní se zřítili a zahynuli.


Smrtelný pád, jak ho zachytil francouzský ilustrátor Gustav Doré.


Osobní věci prvních dobyvatelů Matterhornu, dochované v muzeu v Zermattu. Růženec Michela Croze, kniha modliteb Charlese Hudsona, boty lorda Francise Douglase (vlevo) a Roberta Hadowa (vpravo). Všichni při sestupu zahynuli.

Matterhorn se nachází na hranici mezi Švýcarskem a Itálií v pohoří Walliských Alp. Ční se nad švýcarským Zermattem a italským městem Breuil-Cervinia. Jméno Matterhorn pochází z německého matte (horská louka) a horn (roh). Kromě německého jména Matterhorn má hora i svůj italský název Monte Cervino a kvůli blízkosti Francie i název francouzský - Mont Cervin či Le Cervin. Do dnešních dní si hora vyžádala kolem 500 obětí.

Londýnský rodák Edward Whymper zemřel 16. září 1911 ve věku 71 let. Je pohřben ve francouzském Chamonix.



Matterhorn si dobře prohlédnete… z vlaku. Ano, jsme ve Švýcarsku. Zubačka vás vyveze z Zermattu na vrchol Gornergrat, nádraží je výšce 3089 metrů nad mořem.






V Zermattu má pamětní desku také „nejstarší horský vůdce světa“ Ulrich Inderbinen. Na Matterhorn podle ní vystoupal asi 370krát, naposledy v necelých devadesáti. Zemřel ve věku nedožitých 104 let.

Text: ČTK
Foto: Jan Lipold (10x), ČTK (3x)