Státní maturity – zrušit, či nezrušit?

06. 08. 2010 | 13:07
Přečteno 4138 krát
Před volbami jsme mohli zaslechnout z úst některých politiků ostrou kritiku státních maturit, které podle školského zákona mají doplnit a z části upravit tradiční formu maturitních zkoušek. Dokonce se mezi politiky objevil názor, že by bylo vhodné státní maturity zrušit. Do veřejného povědomí, jež bylo dříve právě ze strany politiků formováno spíše k vstřícnosti vůči státním maturitám, tak vstoupila nejasnost, kterou navíc posílily protesty odvážnějších středoškolských učitelů.

Na první pohled se projekt státních maturit jeví jako zcela oprávněný. Vždyť by se díky němu, jak tvrdí jeho propagátoři, zajistila celostátní objektivita maturitních zkoušek a konečně by bylo možné srovnávat jednotlivé druhy středních škol a zabránit těm z nich, které zostuzují naše střední školství, aby nadále propouštěly ze svých bran držitele maturitních vysvědčení toho nehodných. Při hlubším vhledu do koncepce státních maturit však zjistíme (mnozí politici tak možná již učinili), že efekt tohoto projektu není uspokojivý.

Zaručit srovnatelnost všech středních škol (to samozřejmě jen za ideálních podmínek) by mohly státní maturity pouze v předmětu český jazyk a literatura, který se týká všech maturantů. Po celostátním vyhodnocení výsledků by vyšlo najevo, že absolventi oboru gymnázium – klasické jazyky dosáhli v českém jazyce a literatuře lepších výsledků než absolventi oboru mechanik strojů a zařízení. Ale také například že mechanici strojů a zařízení z Horní Dolní dopadli hůř než jejich kolegové v Kotěhůlkách, vzdálených 350 km, a dokonce hůř než absolventky oboru krejčová – podnikatelka ze sousední školy. Nezbytnost takovéto srovnatelnosti škol je jistě na pováženou.

Bohužel ani tolik zdůrazňovanou celostátní objektivitu nových maturitních zkoušek nelze asi obhájit. Zůstaneme-li u státní maturity z českého jazyka a literatury, pak pouze jedna její část – tzv. didaktický test – se má odesílat k centrálnímu vyhodnocení, zbývající dvě části – písemná práce a ústní zkouška – mají být hodnoceny ve škole tamními pedagogy. Jenže také u didaktického testu je možné celostátní objektivitu napadnout, protože jej maturanti mají vypracovávat pod dohledem pedagogického pracovníka určeného ředitelem školy. (Tato pravidla se týkají i dalších předmětů státní maturity.)

Jak je vidět, představují hlavní trumfy státních maturit, tj. srovnatelnost škol a celostátní objektivita maturitních zkoušek, především politické fráze, které nabyly takové síly, že se staly téměř posvátnými. Jsou totiž podporovány vírou, že státní maturity učiní přítrž devalvaci maturitních zkoušek, která započala boomem nových středních škol začátkem devadesátých let. Situace ve středním školství se sice v průběhu posledních patnácti let změnila (např. řada škol zanikla, změnily se osnovy, školy se potýkají s nedostatkem žáků), ale původní aktuální potřeba zabránit snižování úrovně středních škol přetrvává, neboť její podstatu mylně nahradil pocit obecného úpadku vzdělání.

Se státními maturitami se pojí naděje v uzdravení našeho školství, jak mimo jiné potvrzuje oficiální stanovisko ministerstva školství: Zavedení nové maturitní zkoušky je velmi účinným nástrojem zvyšování kvality edukačního procesu. Namísto očekávání placebo efektu, které spolyká každoročně milionové částky a především zatíží střední školy a maturanty byrokratickými a organizačními povinnostmi, by pravděpodobně bylo na místě zamyslet se nad východiskem přijatelným pro většinu jak příznivců, tak odpůrců státních maturit.

K tomu, aby státní maturity byly i nebyly, stačí vyjít z již připravené koncepce. Jestliže je „přípustné“, aby hodnotiteli písemných prací a ústních částí státních maturit byli pedagogové dané školy, potom se mohou stát i hodnotiteli didaktických testů. Jak vyplynulo z textu výše, potřeba srovnatelnosti škol na základě výsledků maturitních zkoušek se jeví zbytečnou, čímž by mohla padnout i nutnost konání státních maturit ve stejných termínech i vypracovávání stejných testů. Státními maturitami by se nakonec mohly rozumět tradiční maturity – spočívající však na přísnějším jednotném obsahovém rámci. Ten vlastně již existuje. Změna školského zákona by nepředstavovala náročný úkol, v podstatě by se dala vyřešit pouhým vypuštěním nadbytečných pasáží. A společnost CERMAT, která má organizaci státních maturit na starost, by mohla, když už byla jednou zřízena, sloužit školám coby servis.

Před nově zvolenými politiky teď leží úkol – rozhodnout, zda státní maturity zrušit, nezrušit, či najít nějaký kompromis.

(Vyšlo v časopise Rodina a škola)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

hawk napsal(a):

Doprčic, co to je za téma? Proč se o tom vůbec píše? Tohle zajímá jen absolventy středních škol, jinak je to naprosto nezajímavé téma. Jak říkali naši předci..."z prdu kulička".
06. 08. 2010 | 13:20

franťýk napsal(a):

hawk
nikdo nemůže za to, že máte ukončenou docházku v páté pomocné
06. 08. 2010 | 13:50

Janeb napsal(a):

V této zemi je zcela irelevantní, jaký typ maturit, či zda vůbec maturitu.
Když už se tím vůbec někdo zabývá, tak by měl být veden pouhou snahou o zbytečné nenavyšování nákladů na řešení tohoto pseudoproblému.
06. 08. 2010 | 14:38

masina napsal(a):

Souhlasím s autorem. Toto téma je potřeba rozebírat ze všech stran. Se státními maturitami nesouhlasím, protože je to porovnávání jablek s hruškami. A zatím mě nikdo dostatečně nepřesvědčil o výhodách takovéto maturity.
06. 08. 2010 | 14:43

Ivan napsal(a):

Řešení státních maturit začíná být směšné. Shaespirovsky - MNOHO POVYKU PRO NIC. Proč tolik řečí, proč tolik peněz. státní maturity zde byly a proč by opět nemohly být. Maturita není podstatná pro reformu, zejména tu naši, jež je zdá se mi, pro formu. ˇkolství již před druhou světrovou válkou, nám mohly závidět. Tedy nereformujme, modernizujme! Bude to lacinější.
06. 08. 2010 | 14:45

Janeb napsal(a):

Na pozadí migrace opravdových hlav, na pozadí toho, kdo řídí náš stát, na pozadí toho, jaým způsobem se absolvují VŠ, na pozadí toho, že průmysl byl zlikvidován je starost o způsob maturit skutečně pouhou fetiší.
Když už nic jiného, tak chaos a "měkota" maturit zabraňují další korupci.
06. 08. 2010 | 14:51

Xury napsal(a):

Pro autora:
můžete mi potom sdělit, jaký mají maturity vlastně smysl. Jestliže jsou neporovnatelné a neporovnávatelné, tak je rovnou zrušme, protože nevidím jediný důvod jejich existence.
06. 08. 2010 | 14:55

hovorka11 napsal(a):

Jan-Michal Mleziva:
Jen vlastně "prokazujete" že maturity jsou na nic. Bohužel trend soukromých škol na to ukazuje, protože v boji o žáky jsou soukromé obchodky schopny jit až na úroveň čtyřkařů ze ZŠ.
Když si vzpomenu na socialistickou maturitu, tak byla průhledná, témata se vyhlašovali z rozhlasu dle okruhu škol a nebyl problém, protože to bylo jasně definované ! Dnes v "tržním mechanismu" je úroveň školství rozvaleno právě soukromými školami s "neměřitelnou" úrovní. Přitom to je jen nesmysl na základě "urvi pro sebe co můžeš" !
06. 08. 2010 | 15:29

honza napsal(a):

to autor:
jsem rád, že jste nebyl mím učitelem, ... co se týká maturit - patřím k těm šťastným jedincům, kteří celé vzdělání (MŠ - ZDŠ - Gymansium - VŠ) stávající absolventy - kinder management v pracovním procesu z hlediska odbornosti a pracovního nasazení v pohodě převyšuji ( mimo jiné maturita byla celostátní, témata se vyhlašovala rozhlasem, kvalitu maturanta posuzovali jeho učitelé + zástupce jiného gymnasia).
06. 08. 2010 | 16:51

vlk napsal(a):

Víte pane Mlezivo, já si zas e myslím, že státní maturity být měly. Jestliže totiž někdo dostane nějaké osvědčení , kde je státní znak, že cosi umí, mělo by být garantováno, že to skutečně umí.

Přiznám, že o tom, jak jsou s tátní maturity nevím nic. A že jsme ve své naivitě předpokládal, že když někdo léta udržoval, za hodně velké peníze tento projekt v chodu, dokázal myslet napříkla d i na to , jak otestovat odborné či volitelné přeměty podle typů škol.
Tak aby krejčové nebyly porovnávány s konzervatoristy ve s peciálních předmětech gymnaziální matura s fyziky nebyla zaměnitelná se zkouškou z elektrotechniky na elektroprůmyslovce.
Říkáte, že testovat lze jedině češtinu a to ještě jen něco. Neviděl bych to tak d ramaticky. Doufám, že povinnou součástí dnešní matury je také zkouška z cizího jazyka. Pokud ano, pak jistě lze nastavit srovnávací test i tady..
Ještě k té rozdílnosti ško - pokud vím, plánovaly s ematuryty ve dvojím stupni obtížnosti.. Od toho s e ustoupilo? pokud ne , není důvod,proč by krejčové nebo kadeřnic e maturovaly ve stejném stupni jako gymnasisté. Pokud to nebud e jejich osobní přání.
Vy tvrdíte, že to prostě nejde a je to vlastně špatně. kupodivu ale vysoké školy řadu let využívají scio testů a tam to funguje. A na VŠ nechodí ani omylem jen a jen gymnasisté.
Takže ten scio test je vlastně a prakticky jednotná maturita. tak říkajíc, ne?
Vzpomínám si ale na mnoho debat, která tady vedl zejména
přírodovědec.
A jestli si pamatuji dobře, je velkým zastáncem povinné matury z matematiky. A já také.

Kdyby matika byla ponou povinnou součástí, nebyl by se s rovnáním prakticky žádný problém. Matika s enedá ani okecat ani subjektivně vyložit. Ted y pokud člověk takhle náhodou není právě současný český / pravicový/ politik. Protože podle toho je jednou vítězem voleb s právem sestavovat vládu ten kdo sic e má nejvác hlasů , ale není schopen dát dohromady ani 101 a podruhé prostě tím vítězem není.Ale to se dostávám někam, kam nechci.
Matika je jasnáa testovatelná. A kdo ji neudělá - s cvyjímkou několika málo oborů typu umělecké stření školy a tak podobně, prostě by neměl mít, zejména na maturitu onoho vyššího stupně nárok. Pokud by bylo toto pravidlo přijato, byl by projekt státních maturit velmi jednoduchý , levný a účinný. Byla by totiž právě a jen z matiky.
Samozřejmě, že by ta státní matura byla ještě pod daleko větší palbou než dnes!

Otázkou s amozřejmě je , kdo a proč nejvíc e proti maturitám protestuje.
Pokdu jde o školy a učitele, pak to nejspíš nebudou státní školy a jejcih profesorský sbor. Ani elitní soukromé školy typu Klausov a gymplu.
ale všelijaké podivuhodné fabriky na genie za prachy , které nám tady vyrostly jako houby po deši. učící jednak velmi podovuhodné předměty a jednak velmi podivuhodné obory...
A pokdu jd e o študáky, myslím že gymnasisté ze státních a soukromých škol , ale i z tradičních průmyslovek , pokud budou na věc pohlížet reálně s e nemají čeho bát Jde o opět o dětičky , č asto prominentních rodičů, za které študuje fottrova šrajtofle a vůbe c navštěvníci oněch podivuhodných fabrik na genie, o kterých jsem psal výše.
A chápu, že řada z nich má velkou hrůzu uz každého srovnání, kterému by byla podrobena.
takže - státní maturity -ano.
06. 08. 2010 | 17:07

Al Jouda napsal(a):

Nad všemi školami musí být vykonáván státní dozor, takže jeho součástí by měla být i státní maturita s povinnou matematikou. Na její zavedení by ale měli stačit ministerští úředníci v rámci svých platů. Metodiku přece mají v pracovní náplni a platy také nemají malé! Takže žádný outsourcing za peníze daňových poplatníků, ale hezky makat a něco stvořit!
06. 08. 2010 | 17:41

Homunkulus napsal(a):

hovorka11: U socialistické maturity šlo snad jen o témata slohovek a pár příkladů z matematiky. Zde jde o mnohastránková písemná zadání, poslechové jazykové testy apod. To se opravdu rozhlasem vysílat nedá.

vlk: To vypadá, jako by protestovali ti, co se bojí srovnání. Ale je to jinak: protestují studenti, kteří ani necelý rok před maturitou nevědí, jaký systém na ně bude použit. A protestují učitelé, kteří jsou opakovaně buzerováni nesmyslnými školeními, kterým se způsob testování nelíbí, jejichž připomínky nejsou brány v úvahu a jejichž zkušenost v oboru je degradována na vyplňování tabulek. Mnoho detailů na esborovna.webnode.cz.

Nejvíc mi vadí, že státní maturita není elegantním závěrečným rituálem. To bylo snad jejím hlavním smyslem (jinak by přece stačilo normální závěrečné vysvědčení a přijímačky na VŠ): poslední zvonění, svaťák, vlastní maturita, předání vysvědčení, večírek - to vše ve dvou týdnech. Teď se to protáhne, někdy mezi přijímačkama na VŠ se napíšou jakési testy a bude se čekat až do konce června na jejich vyhlášení - týdny stresu a žádná společenská sláva.
06. 08. 2010 | 18:54

gaia napsal(a):

ale maturita má být v prvním případě zkouškou studentů a ne zkoušením učitelů a ještě vyvozování jejich zodpovědnosti. Bič na učitele kteří se budou klepat zda-li oni projdou a studenti z toho budou mít srandu.
Postavené na hlavu.
U maturity mají mít bobky studenti a ne učitelé.
06. 08. 2010 | 19:27

prirodovedec napsal(a):

vlk: Ano povinna maturita z matematiky pro vsechny. :)

Proc ne cestina, cizi jazyk (za humanitu), matematika (za nehumanitu :) ) a volitelne predmety a dvojstupnova obtiznost.

Nikoliv testy, ani SCIO testy zdraveho rozumu, ale pisemne prace a ustni. Centralni temata a delsi priklady (komancov? :) ), ktere se budou hodnotit poradne ucelene a narocne, ale ne mechanicky a umozni i zohlednit znalosti kantora o studentovi.

Zaroven to umozni, jak spravne pises a i Homunkulus, aby maturita byla cenena spolecenska zalezitost a tradicni ritual (komancovsky system umoznil - mozna ne vse delali komancove, ale i normalni kantori).

Takova maturita, samozrejme vzbudi jisty strach, ale dostatecne predem zname naroky mohou umoznit soustredeni na to podstatne - k maturite a mnohe vypichnout a ne nutne ucit encyklopedii.

Protoze to stejne vse skonci nejakym paskvilem, ztracime zde cas. :) Zkratka az na blogy do diskusi dorazi budouci maturanti, jeste se slzou v oku budeme vzpominat na argumentacni kvality jarpora a emisary. :)
06. 08. 2010 | 22:36

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

To Xury:
Myslím, že kámen úrazu je právě v posedlosti dosáhnout statisticky nejlépe proveditelného srovnávání škol. Zjištěné ukazatele však o kvalitě jednotlivých škol moc vypovídat nemohou. Asi jako by se kvalita školních jídelen hodnotila podle počtu snězených knedlíků. Samotné maturity svůj smysl jistě mají – ostatně jako jakékoliv závěrečné zkoušky. Ale organizačně velmi náročná celostátní zkouška se mi jeví zcela zbytečnou.

Hovorka11:
Vyhlašování témat k písemné maturitní práci skutečně navozovalo dojem jednotné státní maturity, ale jinak se dosavadní maturity svou formou od socialistických nelišily. Ale určitě se tehdy – před rokem 1989 – lišily svou znalostní úrovní maturity na gymnasiu a středním odborném učilišti, alespoň v českém jazyce a literatuře i ruštině. A maturitní vysvědčení absolventů obou typů škol dodnes platí.

Nouzi o studenty mají i nesoukromé školy, takže někdy přijímají takové žáky, kteří by dříve neměli šanci. Že soukromé střední školy opouštějí absolventi s nevalnými znalostmi, je v některých případech pravda, ale zobecňovat to by bylo chybou.

To vlk:
Státní znak je obsažen na všech vysvědčeních, která jsou vydávána školou státem uznanou, tj. od 1. třídy ZŠ až po vysvědčení o maturitní zkoušce. Donedávna vydávaly i vysoké školy vysvědčení o státních zkouškách a taktéž nově zavedené dodatky k diplomu nesou státní znak. Závěrečné zkoušky na vysokých školách mají dokonce ve svém názvu přívlastek státní, ale přitom se o žádné jednotné „státní“ zkoušky v duchu státních maturit nejedná.

Asi bych nesrovnával maturitní zkoušku s testy scio, které se využívají v přijímacím řízení na VŠ. Maturita je zkouška na závěr vzdělávání na střední škole a její složení dokládá pouze dosažený středoškolský stupeň a nikoli předpoklady ke studiu na VŠ. Testy scio se především zaměřují na obecné studijní předpoklady. Pokud jsou předmětově zaměřené, nejde u nich o zjišťování zvládnutého středoškolského standardu, ale o určení pořadí účastníků podle úspěšnosti v testu. Výběr uchazečů o vysokoškolské studium zajisté spadá mezi úkoly vysoké školy, takže pořádat maturitní zkoušky podobné scio testům v celostátním měřítku mi připadá zcela nadbytečné.

Nejsem přesvědčen o tom, že by se učitelé báli srovnávání. To, jakých výsledků by dosáhli v celostátních testech jejich žáci, ještě nevypovídá o kvalitě pedagogické práce. Budete-li vyučovat matematiku na střední zdravotnické škole, pak Vaši studenti budou s velkou pravděpodobností zaostávat za gymnazisty. Pokud SZŠ, na níž matematiku učíte, bude mít studijní obor zdravotnické lyceum, pak se dá očekávat, že tito studenti budou dosahovat lepších výsledků než studenti oboru zdravotnický asistent, byť by Vaše snažení bylo v obou třídách obdobné.
07. 08. 2010 | 00:47

Karel Mueller napsal(a):

Mlí debatéři,

navrhuji navštívit poslední blog pana Šteffla.
07. 08. 2010 | 01:52

gaia napsal(a):

A proč srovnávat kvalitu škol dle češtiny a angličtiny?
Možná se pak dozvíme že na prvních 100 místech jsou školy kam chodí převážná část děvčat která jsou na jazyky talentovanější a lépe zvládají pamětné učivo.To bude jediný poznatek.

Na středních školách odborných si myslím že by se měla učit a být prvořadá hlavně ta odbornost. Až mně přijde technik spravit plyn bude mně šumafuk jestli rozumí poslechu v AJ a četl Balzaka ale budu se chtět spolehnout že nevybuchnu.
Stejně tak když si nechám něco postavit nebo opravit.

Ale státní maturity jsou už upečené ve čtvrteční MF psali že budou ať si kdo myslí co myslí a názor má jakýkoli takže my tu plkáme úplně zbytečně.
07. 08. 2010 | 08:46

Sims. napsal(a):

To honza
Když se již holedbáte tím kvalitním vzěláním, tak snad mým? Doufám, že se jenalo o překlep.

Samozřejmě jinak souhlasím s názorem, že dřívější pojetí skladání maturit nebylo tak kontroverzní. Když porvnám své znalosti, které jsme získali "tehdy" a co viím, že stačí nyní - diametrální rozdíl.A co se týká vyskoškolského vzdělávání - četla jsem názor (Respekt, český student studující v cizině architekturu), že to musí nastudovat student na přestižnějších VŠ (jinde) a u nás - jde o srovnání za týden a za rok. Naši studenti raději píší blbiny na facebooku a dalších sociálních sítích, ale knihu do ruky nevezmou. Tak něco zdarma opsat, na to ještě mají grif.
07. 08. 2010 | 08:48

gaia napsal(a):

to Jan Michl Mleziva

z vašeho textu

"Testy scio se především zaměřují na obecné studijní předpoklady. Pokud jsou předmětově zaměřené, nejde u nich o zjišťování zvládnutého středoškolského standardu, ale o určení pořadí účastníků podle úspěšnosti v testu. "
proč by se žáci měli učit na přijímačky a o něco se snažit?
Není to ruleta?

Již to na jiném blogu kritizovala učitelka Jana že po zavedení testů se někteří žáci odmítají učit určité i důležité věci s tím že to na přijímačkách nebude.A tím tak vlastně úroveň vzdělání jde zase dolů.
07. 08. 2010 | 08:52

ondrejsteffl napsal(a):

Nebudu již přidávat další a další argumenty, že státní maturita (SM – tatáž zkratka jako pro sado-maso) má velmi sporné přínosy zato velmi vysoká rizika, nehledě na gigantické náklady, je to sepsáno jinde. Navíc na tom již vcelku panuje shoda mezi diskutujícími. Bohužel většinové přesvědčení je jiné, včetně Ministerstva. Proč? Kdo má vlastně na zavedení státních maturit zájem (cui bono, cui prodest)?

1. „Maturitní lobby“ – CERMAT, úředníci MŠMT, nyní už další řada firem, živí je to, některé víc než dobře;

2. Značná část veřejnosti, protože věří (zcela mylně), že to vrátí maturitě bývalou prestiž – že židle už nebudou mít maturitu. Bude to ale naopak: židle budou mít STÁTNÍ maturitu;

3. Technické VŠ, protože věří (mylně), že jim zvýší poptávku a že časem bude povinná SM z matematiky;

4. Gymnázia a „lepší“ SOŠ, protože SM zvýší zájem o ně (tam bude SM jistá), zvýší to jejich prestiž, a proto že (mylně) věří, že SM vrátí obecně maturitě prestiž (viz 2);

5. Odpůrci kurikulární reformy, protože (podvědomě) tuší (správně), že státní maturita znamená částečný návrat k starému způsobu pamětného učení izolovaných znalostí;

6. Část učitelů SŠ, protože nezvládají motivovat žáky k práci a spoléhají na vnější motivaci, ktrou jim zajistí někdo jiný (což je v podstatě nežádoucí);

7. Scio, nakladatelé, soukromí učitelé, protože po spuštění SM se otevře ohromný trh s přípravou na SM (strach je nejlepší marketing), kupovat budou školy, rodiče i maturanti, při srovnání s Polskem lze velikost trhu odhadnout na 200 miliónů ročně (Scio získá cca 30 %).

To že jde o většinu, ale neznamená, že to je správné. Nikoho z uvedených nemusí zajímat celospolečenský prospěch (kvalita vzdělávání), i když za něj může své zájmy skrývat. Naopak nezávislí odborníci, které v roce 2007 třikrát svolala ministryně Kuchtová, byli všichni proti SM.
07. 08. 2010 | 12:47

ondrejsteffl napsal(a):

Na důležitou věc upozornil Ondřej Hausenblas v mém minulém blogu http://blog.aktualne.centru... 04.08.2010 13:41:06 :

Přestaňme se zabývat tituly, razítky, (školským) ověřováním, stejně nenávratně ztrácejí hodnotu.

Měli bychom věnovat mnohem více času, více přemýšlení, více úsilí skutečnému vzdělání: co lidé (i maturanti) opravdu umí, jací jsou a budou, co v životě mohou dělat, co budou chtít dělat a co skutečně budou dělat, jak si povedou, co přinesou ostatním i sobě, budou spíše pomáhat nebo spíše škodit, jsou připraveni na (dramatické) změny, překvapení, překážky, které je v životě nepochybně čekají…

Jeden z tragických výsledků příprav SM je to, že zatím věnujeme mnohem víc času podružným věcem.
07. 08. 2010 | 13:06

Karel Mueller napsal(a):

Příspěvek pana Hausenblase doporučuji si přečíst, právě tak, jako blog i debatu. Odpověděl jsem mu toto:

O. Hausenblas:

Mýlíte se a to kardinálně.

Samozřejmě, žádné razítko Vám nezaručí kvalitu, o tom nelze pochybovat. Ale snad jste mohl z blogu a z debaty pochopit, že jde o něco jiného: To razítko dle návrhu pana Šteffla by Vám mělo zaručit, že 19-letý absolvent SŠ rozumově odpovídá alespoň nadprůměrnému šesťákovi ZDŠ v mých letech.

Zdá se Vám to přehnané? Bohužel vůbec ne, byť to zní neuvěřitelně. Pokud tomu nevěříte, tak se na ty testy podívejte. Tam vůbec nejde o to, jestli určité s tím spojené znalosti budou potřebovat v praxi. Můžete to považovat (většinu otázek) za test inteligence určený dvanáctiletým dětem a ověřující, jestli dosahují alespoň průměru.

Podívejte se jen na ty dvě otázky, které nezodpovědělo 90% studentů. Zbývá 7 tisíc studentů, kteří se zmohli na správnou odpověď v otázkách určených dětem. Nevím, kolik z nich by v našich letech mělo na naši VŠ. Ale na VŠ půjde dalších 50 tisíc a protože musíme splnit určté limity, tak je skoro všichni udělají... Co s nimi? Co s otitulovanými lidmi, kteří dělají kopance v úlohách ověřující logické myšlení dvanáctiletých dětí?
04.08.2010 15:14:20
07. 08. 2010 | 13:19

ondrejsteffl napsal(a):

To Karel Mueller,
Já myslím, že pan Hausenblas vůbec nepolemizuje s úrovní maturity v tom či onom návrhu. Jen říká to, co jsem výše zopakoval: Razítka či tituly - jakékoliv! nejsou ve vzdělávání to podstatné.
07. 08. 2010 | 13:47

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

na jedné straně pan Hausenblas konstatuje, že razítka a tituly nenávratně ztrácejí hodnotu (bohužel, poznamenávám) a na druhé straně nás nabádá, co máme dělat.

To první je s prominutím naprostá demagogie. Na západě záleží strašně moc na tom, ze které školy máte titul a jestli máte to či ono razítko. Když budete chtít dělat i jen technickou střední manažerskou funkci, tak těch razítek potřebujete celou řadu, když budete Master Black Belt, tak máte otevřené dveře na manažerské technické funkce na celém světě. Ať chcete či nikoliv, tak diplom či razítko má cosi zaručovat a pokud to u nás neplatí, tak je to spíš tragedie.

A právě té části jeho příspěvku, kterou jste zveřejnil, se musím smát. Vždyť považte výsledky testů, které sám uvádíte, pak dostanete bezpředmětnost výše uvedených úvah. Protože především musí zvládnout základy a naučit se myslet. Alespoň na úrovni průměrného deváťáka naší generace.
07. 08. 2010 | 14:20

Josef K. napsal(a):

Přiznám se, podobným textům nerozumím jinak, než že si skupiny neschopných vytvářejí debatní pole. Mé děti mají International Baccalurate, pravidla platí pro tisíce škol a desetitisíce studentů po celém světě. Požadavky přesahují nároky na znalosti a dovednosti prvních a leckde v českém případě nejen prvních ročníků vysokých škol. Všechno funguje a více méně to ani není tak drahé. Jenže se to týká zemí, které vzdělání (at jako sociální status či jako skutečné znalosti) považují za hodnotu. Po excelentních intelektuálních výkonech tuzemských vlád od roku 1969 nepochybuji o tom, že tato země není jednou z nich, nýbrž je to země žvanivých
lidí, kteří na vše, co se běžně děje odpovědí: "To nejde." Problém pseudoelit. Od té doby, co toto teritorium opustil poslední český Němec se nic nezměnilo, bohužel. Pouze se ty původně středoevropské modely rozmělnily či byly nahrazeny těmi ruskými, či snad už českými. U sousedů na západ to funguje, v tomto absurdistánu jsou podobná témata zdrojem nikdy nekončících debat. Právě nekonečnost těch děbat dělá z tématu, autorů i této země spíše kolonii zahradních pestrobarevných trpaslíků. Zoufalé stejně jako současná vládní garnitura. Tolik idiocie jen tak pohledat. Za nějakou dobu se partnerem Česka stane nanejvýš Libérie či Chavéz.
07. 08. 2010 | 18:16

vlk napsal(a):

Humunkulus
že protestují s tudenti? Ale jsitě. Řadu z nich děsí jakékoli centrální s rovnání. Zejména ty ze všelijakých soukromých líhní na genie. Ty to fakt musí mít za horrový sen. Mám v rodině čtyři příbuzné kteří jsou přímo činní v různém školství. A to na všech stupních . ted y základkou počínaje, pře s gympl, Vošku až Karlovkou konče.
takže mám informace z první ruky. vrchol byl loni, kdy žák z devitky byl na dvou reparátech na odchodnou. A dvě školy, s amozřejmě s teřdní, soutěžily o to, kdo tohohle talenta získá , když ten reparát udělá... Žádný kec. , holá skutečnost. Pointa? Udělal. Ta škola , která jej získala se těšila jeho přítomnosti 7 týdnů... Tak takový je stav středního školství v našem městysu, kd e fungují dvě university.

Přírodovědec
jasná zpráva !
Mleziva
řekl bych, že z mého příspěvku jste si zvolil buˇd nepodstatní, či méně podstatné.
Ale k věci - snad se shodnem, že maturita by měla cosi osvědčovat. Což momentálně není pravda. Ani omylem. Takže je jen dobře, když s e s tím a spoň trochu něco začne dělat. Protože tihle podivní maturanti budou během 15 let hlavní ekonomickou silolu tohoto státu. Mně to dost děsí. Vás ne?
O předpokladech na vš studium jsme nepsal.
OOhledně scio testů jsme psal v té souvislosti, že pokdu výrobc e scio testů je schopen jendotně monitorovat většinu předmětů na středních školách a vyvinout srovnávací testy, které řad a vš akceptuje jako kritérium pro přijímačky, jistě je technock y možné a zvládnutelné postavit podobné etsty i pro s tátní maturtity. Tím by padla řad a vašich námitek.

Ohledn ě prostetů studentů - což byl Humunkulus- je zajímavé, že titíž studenti, kteří tak protestují proti státním maturitám, že jako ještě neví co a jak , neprotestují proti tomu, že při přijímačkách na vš také do poslední chvíle neví, co je tam čeká...

ondřej Šteffl
nedalo by mi žádnou zvláštní práci poěmrn ě snadno vyargumentovat minimálně většinu z vašich sedmi bodů.Nicméně , když čtu poslední vstup Josefa K. necítím k tomu potřebu. J e dokonalý.
07. 08. 2010 | 20:40

gaia napsal(a):

to vlk
degradovat maturitu dle vás na "postavit podobné etsty i pro s tátní maturtity."
je dle mého jako redukovat sex na tření dvou epitelů.
08. 08. 2010 | 09:21

Karel Mueller napsal(a):

Josef K.:

Jste srandista. Chávez má naftu a má ji hodně. Pro něho jsou partnery země s rovinutými technologiemi nebo politickým vlivem. Bantustany nikoliv.
08. 08. 2010 | 12:20

Homunkulus napsal(a):

vlk:
1) Komolíte mi nick.
2) S problematikou soukromých SŠ jsem se ve svém okolí nesetkal. Uznávám, že je-li to opravdu taková hrůza, bylo by nějaké srovnání škol potřeba.
3)"titíž studenti, kteří tak protestují proti státním maturitám, že jako ještě neví co a jak , neprotestují proti tomu, že při přijímačkách na vš také do poslední chvíle neví, co je tam čeká..." Ne tak úplně, ráz přijímaček je většinou stejný, těžko čekat, že by ho škola rok od roku zcela měnila. A hlavně: přijímačky lze zkoušet na mnoho škol a uspět aspoň někde. Neudělat maturitu je naproti tomu fatální.
4) Aspoň jeden konkrétní příklad: v českém jazyce studenti dosud nevědí, mají-li se učit faktografii dějin literatury jako dosud nebo mají-li raději číst a pracovat s vybranými knihami ze seznamu četby.
09. 08. 2010 | 09:03

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy