V zajetí školy

28. 02. 2011 | 23:45
Přečteno 5272 krát
Před nedávnem mě zaujal případ patnáctiletého chlapce, který nikdy nechodil do školy. Jeho rodiče byli obžalováni z ohrožování výchovy dítěte, avšak krajský soud je v odvolacím řízení zprostil obžaloby, neboť podle něj nebyla naplněna skutková podstata tohoto trestného činu. Rodiče totiž vzdělávali syna doma. Tím sice porušili svou povinnost stanovenou školským zákonem, avšak nikoli závažným způsobem, jak usoudil senát.

Z dostupných informací vyplývá, že se ze strany rodičů ani nejednalo o zanedbávání péče o školní docházku syna, nýbrž o záměrné ochránění svého dítěte před školou. Prvních pět let povinné školní docházky svého syna řešili formou domácího (tzv. individuálního) vzdělávání, které školský zákon umožňuje. Pro období druhého stupně našli rodiče také způsob, jak domácí výuku pro svého syna právně ošetřit, a to údajným pobytem v zahraničí, neboť v takovém případě je podle školského zákona přípustná. Při přezkušování syna na konci osmého ročníku v jeho domovské škole, jejímž žákem nadále zůstával po celou dobu „pobytu v zahraničí“, vyšlo podvodné jednání rodičů najevo, čemuž vzápětí následovalo trestní řízení. Jeho výsledek – očištění rodičů – však pobouřil řadu pedagogických odborníků, neboť v něm vidí nebezpečný precedens pro další rodiče, kteří nechtějí posílat děti do školy.

Na rozdíl od pobouřených pedagogických odborníků považuji verdikt odvolacího soudu za precedentní potvrzení toho, že prvotní odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte mají rodiče a nikoli stát prezentovaný školou. Jestliže tedy rodiče, obecně vzato, zabezpečí dítěti vlastními silami vzdělání lepší či alespoň srovnatelné s tím, které by byli s to zajistit prostřednictvím školy, pak jejich stíhání z hlediska trestněprávního anebo i přestupkového jde proti zájmům dítěte, jak koneckonců potvrdil výše zmíněný rozsudek odvolacího soudu.

Kromě pobouření vyvolal uvedený případ také volání po změně zákona a zpřísnění podmínek individuální výuky. Jsem přesvědčen o tom, že tento postoj spíše prozrazuje povýšenost pedagogů nad rodiči a z ní plynoucí neochotu připustit, že vzdělávání uskutečňované prostřednictvím rodičů může být srovnatelné se školním vzděláváním či nedejbože lepší. Dokonce se domnívám, že by se zde dala vystopovat obava z odhalení nedostatků v práci učitelů.

Čím déle sleduji školní výuku očima rodiče či pouhého vnějšího pozorovatele, tím více nabývám přesvědčení o její zbytečnosti, a to v případě, že se nejedná o školu výjimečnou, anebo za podmínky, že jsou rodiče schopni zajistit vzdělávání jiným způsobem. Dennodenní stížnosti středoškoláků, těch přemýšlivějších, že jim výuka ve škole téměř nic nedává, a tvrzení, že jediný její smysl vidí pouze ve výsledné maturitní zkoušce, která je nezbytnou podmínkou „konečně smysluplného“ vzdělávání na vysoké škole, vnímám jako vážný signál.

Jestliže výuka probíhá formou diktování zápisků nebo modernějším promítáním slidů a jejich opisováním, což žáci mnohdy ani nestíhají, jestliže výuka postrádá cíl spočívající ve zasvěcování do tajů a úkolů jednotlivých disciplín a ulpívá na formálním odučení a vyzkoušení učiva, které je záhy zapomenuto, nelze na výtky žáků či studentů reagovat jinak než s plným porozuměním. K čemu je užitečná výuka fyziky, kdy mnohdy ani „jedničkáři“ pořádně nevědí o čem je řeč, pouze silou svého intelektu dokáží aplikovat vzorce ze sešitu při řešení příkladů? K tomu, aby zůstalo povědomí o tom, že existují jakési Newtonovy, Kirchhoffovy či Faradayovy zákony bez jakékoliv stopy po jejich pochopení? Kolik absolventů středních škol není s to vysvětlit podstatu čtyřválcového motoru, natožpak elektromotoru na trojfázový proud!

Nakonec tedy dospívám k názoru, že je účast na školní výuce často ztrátou času, neboť to, co se v ní odehrává, nevede ani k rozvoji osobnosti, někdy dokonce spíše k její deformaci a ke znehodnocování samotného vzdělávání. V tomto tvrzení se můžu opřít o vlastní zkušenosti při práci se studenty pomaturitního studia. Všichni z nich byli více či méně poznamenání předchozím školním vzděláváním, což se projevovalo v prvé řadě odporem k některým vzdělávacím oborům (často ke většině) anebo ke vzdělávání vůbec. Dále, a to považuji za velmi závažné, pociťovali nedůvěru k jakýmkoli formám učení, které nebyly spojeny s donucováním a se strachem.

Práce učitelů, kterou lze na školách sledovat, se nijak výrazně neliší od té, kterou jsem vídal před třiceti lety coby žák. Očekávat tedy podstatné změny v této oblasti asi v brzké době nelze. Pokud učitelé nepracují na svém osobním růstu a upadají do rutiny spojené s nezájmem o potřeby žáků, nemůže se pak škola vymanit ze stylu, který kritizoval již Komenský před více než tři sta lety. Samozřejmě existují výjimky, ale ty nejsou všem dostupné. Proto by bylo na místě, aby byly vytvořeny podmínky pro individuální formy vzdělávání na všech stupních našeho školství, čímž by bylo umožněno získat kvalitnější vzdělání alespoň těm, jejichž rodiče o to usilují a mohou jej zabezpečit. (V současné době probíhá pokusné ověřování individuálního vzdělávání na 2. stupni základní školy, a to na pěti školách.)

Vyšlo v časopise Rodina a škola

P.S.
Při psaní tohoto článku jsem si vzpomněl na pasáž z knihy Rok na kanadské vsi od Josefa Novotného, který před čtyřiceti lety strávil v roli učitele rok na škole v západní Kanadě:

„Dnešní škola je naprostý nesmysl,“ rozčiloval se jeden řečník na závěrečném zasedání. Je to brontosaurus, který přežil z doby ledové, zapomněl umřít a svět zatím udělal skok dopředu měřitelný světelnými roky. Je to plýtvání pracovními silami, které by se mohly uplatnit jinde.
Učitelské povolání přitahuje nenormální charaktery, které si na mladé generaci vybíjejí vlastní potlačené choutky a životní neúspěchy. Učitelé svým postavením ve třídě se stávají samolibými diktátory, kteří si o sobě myslí, že jsou strašně důležitým středem všeho dění na světě. A zatím postupně klesají pod úroveň svých žáků.
A protože jsou takoví, potlačují přirozené talenty mládeže a brzdí jejich rozvoj. Nejvyšší čas, aby se tato stará škola octla na hromadě starého haraburdí a začal se na ní usazovat prach. Nikdo ji nebude postrádat, nikdo ji nebude litovat.


(Josef Novotný: Rok na kanadské vsi, Orbis, 1973, str. 111)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

skeptický napsal(a):

Jestli ten Josef Novotný neumřel,máme tu příštího kandidáta na presidenta.To by byl už druhý toho jména.
01. 03. 2011 | 00:17

prirodovedec napsal(a):

Pred par mesici mne kolega upozornil na podle mne genialni odpoved pro opravdove reformatory:

http://martisek.blog.idnes.cz/c/143383/Neslavny-konec-extravagantniho-iluzionisty.html

http://martisek.blog.denik.cz/c/143717/Neslavny-konec-extravagantniho-iluzionisty.html

(koneckoncu i vlk to pochvalil :) )
01. 03. 2011 | 01:04

Dalibor Štys napsal(a):

Po dvouapůlroční snaze přimět učitelku aby učila - tj. minimálně probrala to, co je v osnovách či školním vzdělávacím plánu, jsme si také vzali syna na půl roku domů. Aby na osmilsté gymnaázium nepřišel jako pitomec.

Přitom o učitelce se to ví už léta, všechny třídy, které učila. měli po přechidu na druhý stupeň problémy, problémy hlásila i školní inspekce. Jenže paní učitelka má dobře třídní knihu - zpochybnit ji by bylo obvinění z podvodu, a to po letech, kdy jí to procházelo - a dává jedničky a dvojky - to vyhovuje rodičům. Takže paní učitelka drží ředitelství školy i zřizovatele pěkně pod krkem, ostatně jistě mají i jiná másla na hlavě.

V čem je problém? V tom, že byrokratickou kontrolou se nic reálného nevyřeší, jen celá věc po určitou dobu vypadá organizovaně. Posléze je již vesměs pozdě přiznat chybu, konekonců čistě byrokratická kontrola většině lidá fakticky vyhovuje.
01. 03. 2011 | 04:05

mirekP napsal(a):

Nevím, co chce autor článkem říci.
Jak by si tedy výuku dětí představoval?
Navíc škola představuje cenný vzorek, kde se dítě může (zdůrazňuji - může) naučit sociálnímu chování, což v rodině asi těžko. Navíc si do dospívání odnáší to dobré i to špatné co chování kolektivu představuje - a to je pro další život neocenitelné, protože v zaměstnání se většinou v kolektivu pohybujeme.
01. 03. 2011 | 05:51

Dalibor Štys napsal(a):

To MirekP

Současná česká škola se přeměnila na odkládárnu dětí a učení v sebepřesvědčování - lhaní si - o vlastní kvalitě. A to na všech stupních. Jelikož to trvá více-méně posledních dvacet let, bude trvat dalších 40 let než se to napraví. Navíc to nikdo (tím myslím vedení VŠ, AV a různých jiných v.v.i., školní inspekce, krajských a obecních úřadů atd.) nechce změnit, protože by to znamenalo přesměrování finančních toků a radikální změnu charakteru práce, čehož se každý bojí. Neboli ještě nejsme na dně.
01. 03. 2011 | 06:15

Realista napsal(a):

Slovenská lidová slovesnost - "Tela do školy, vol ze školy"... Škola by měla podstoupit radikální změnu, aby z ní vylézali lidé připravení obstát vůči výzvám, kterým musí čelit v dnešní (a budoucí společnosti), daleko větší dynamika, konkurence, mobilita, nejistota, daleko častější změna... Můj postoj ke vzdělání je asi takový - slouží/odpovídá znalost (nebo dovednost), kterou mi někdo vrazil do hlavy požadavkům reality ? Ne ? Tak ji bez lítosti zahodím...
01. 03. 2011 | 07:04

Bohumíra napsal(a):

Pane Mlezivo, koukala jsem, že jste také učil, a dokonce se dosud věnujete pedagogické činnosti ... Copa, copa, snad nechcete svým působením v poslání pedagogickém naplňovat Vámi citované řádky, že totiž: ...učitelské povolání přitahuje nenormální charaktery, které si na mladé generaci vybíjejí vlastní potlačené choutky a životní neúspěchy. Učitelé svým postavením ve třídě se stávají samolibými diktátory, kteří si o sobě myslí, že jsou strašně důležitým středem všeho dění na světě. A zatím postupně klesají pod úroveň svých žáků.
A protože jsou takoví, potlačují přirozené talenty mládeže a brzdí jejich rozvoj. Nejvyšší čas, aby se tato stará škola octla na hromadě starého haraburdí a začal se na ní usazovat prach. Nikdo ji nebude postrádat, nikdo ji nebude litovat...

Pokud byste dnes působil na škole - jakéhokoli typu - asi by Vás samou byrokracií z MŠMT přešla chuť na jakékoli "obrodné procesy", které nám tu J.A.Komenský nalajnoval. Ono vůbec - těleso řízené bachařem - který si zřejmě (viz Rok na kanadské vsi)léčí své "neúspěchy" z předchozí štace - nemůže být řízeno kvalitně. Vaše ideály a elán by zlikvidovala dennodenní halda zcela zbytečných papírů a také "nedotknutelná" mládež, která dokonale zná svoje práva, ale nic neví o povinnostech. To se potom učitel(ka) dostává k přímé vyučovací povinnosti jako ke zcela poslední činnosti. Chtěl byste to na nějaké škole změnit? Po pár dnech by Vás zcela určitě vyhodili.
01. 03. 2011 | 07:16

juli napsal(a):

Souhlasím s individuální výchovou. Vycházím ze zkušeností na naší škole- tato výuka je velmi vhodná pro děti nadanější než ostatní. Nedochází pak k tomu, že dobrému žákovi se nedostává od učitele tolik pozornosti aby se rozvíjel svým tempem, neboť ve třídách je většina dětí průměrný až podprůměrná. Bohužel musím říci, že mnozí učitelé potichu říkají, že by se nejraději věnovali právě těm, z nichž něco roste a ty ostatní ať si dělají co chtějí. Jsou to žáci, z nichž nevykřešete jiskru sebemenšího zájmu o cokoliv. Musím však ještě na obranu učitelů,alespoň některých, říci, že to, že děti nic neumí není vždy jejich chyba. Dítě přichází do škole s určitým intelektem, má vrozené schopnosti a vlastnosti a ty, se bohužel žádná škola přetvářet nebude a ani nechce. Z některých dětí se vyvinou schopní žáci, jiní prostě budou pořád hloupí,s tím nic nenaděláte. Tuto skutečnost však téměř všichni rodiče těchto jedinců odmítají přiznat. Máme zde uřitele, kteří učili rodiče dětí, které máme teď ve např.na 1.stupni a vědí svoje. Jinak je opravdu třeba školství zrenovovat, někde se učí postaru, jinde se zavádějí nové metody výuky, ale jinak je v tom nehorázný chaos, který nám všem ztěžuje práci.
01. 03. 2011 | 07:19

Občan napsal(a):

Ohánět se severní Kanadou, kde je cca 1 člověk na 10 km2 a děti chodí do školy prostřednictvím vysílačky a internetu, protože žijí v pustině stovky km od nejbližší školy, to je prostě směšné.
Jako pedagog byste se měl za takový "argument" stydět.

"Domácí škola" je v Evropě nasprosté unikum, které je propagováno jenom v ČR a nikde jinde v civilizovaných zemích. V Auatrálii a Kanadě to je totiž VÝCHODISKO Z NOUZZE tam, kde to mají děti do školy příliš daleko a rodiče je nechtějí nebo nemohou poslat do internátu. takže tam funguje domácí škola, ovšem úplně jinak než u nás.
Děti tam chodí do školy pomocí vysílačky a internetu a mají daleko přísnější výuku než děti ve skutečné škole. V radioškole má totiž učitel maximálně 9 žáků, zatímco v běžné kolem třiceti.
Takže žádná cochcárna jako v ČR.
01. 03. 2011 | 08:00

queribus napsal(a):

Vzdělávací "experte" Mlezivo: Tak mně laskavě vysvětlete, jak se děti z cikánského etnika (případně z oněch rodin, kde sektářství zapustilo tak silné kořeny, že de facto znemožnilo zapojení dětí do běžného sociálního života) naučí slušně aspoň vlastní český jazyk, když děti nebudou nuceny chodit do školy ??? Ten (a další elementární poznatky aspoň průměrně vzdělaného člověka) je snad naučí negramotní či pologramotní rodiče ??? Vaše averze ke standardní vzdělávací soustavě je očividná, ale alternativa, kterou předkládáte, by přinesla výsledky ještě daleko horší.
01. 03. 2011 | 08:16

student napsal(a):

"Učitelské povolání přitahuje nenormální charaktery" Pěkná knížka, ale nic nového. Něco podobného napsal a rozvedl v jednom svém fejetonu už Bertold Brecht. Vysvětluje tam, že učitelé jsou ve školách proto, aby žákům názorně předváděli špatné lidské vlastnosti. Kdysi jsem to uměl nazpaměť a přeříkával jsem to každé učitelce, na kterou jsem narazil.
01. 03. 2011 | 08:40

Dalibor Štys napsal(a):

Obviňovat ze současného stavu školu je blbost. Každé prostředí, v němž se požaduje především forma a teprve pak obsah, upřednostňuje a vychovává podivné charaktery. Výhoda předrevolučního stavu společnosti byla v tom, že norma byla něco opovrženíhodného, mnozí pak aktivně hledali obsah. Dnes je norma to, co většina vyhledává. Až se zas začneme proti normě vymezovat, věci se mohou poměrně rychle změnit. Otázka je, co se stane a zda to nebude životu nebezpečné.
01. 03. 2011 | 08:55

Viola napsal(a):

Bohumíro,

Přesně to chtěl autor říci "Copa, copa, snad nechcete svým působením v poslání pedagogickém naplňovat Vámi citované řádky, že totiž: ...učitelské povolání přitahuje nenormální charaktery, které si na mladé generaci vybíjejí vlastní potlačené choutky a životní neúspěchy."

Vzpomínám si na jeho článek "odtajněný penis"

Povinná základní výchova by se rozhodně měnit neměla, ale mohlo by se více učit doma, kdo by chtěl a přezkušovat po určité době, nějaký systém jak na vysoké škole. Rodič si se žáčkem přijdou pro učivo, ve vyšším ročníku příjdou žáci na přednášky a pak budou mít zkouškové. Já kdybych doma své děti neučila, tak by z nich byli dnes nezaměstnaní.
01. 03. 2011 | 09:12

Jedla napsal(a):

Domnívám se, že zákonnost je pro obecné případy, speciálný výjimky by se měly řešit výjimečnými prostředky (jako je právě zmíněný zprošťující rozsudek).

Nevím, kolik času věnovala zmíněná rodina svému chráněnci, ale vím jistě, že většina rodin nemá dost času na domácí vzdělávání dětí na uspokojivé úrovni. A pak jsou tu sociální dovednosti dítěte v kolektivu. Jestliže rodiče "chrání" dítě před jeho začleněním do třídy ve škole, poskytnou mu současně možnost začlenit se do jiných sociálních skupin (zájmy, sporty), a nebo ho izolují po "sektářském" způsobu?

Zlepšit výuku ve státních školách, ne ji zrušit, by mělo být našim cílem. Čest výjimkám, ty nechť si své ratolesti vzdělávají ve vlastním kompostu (za výjimečných, nikoliv obecným zákonným předpisem stanovených podmínek), ale já jsem vděčný za úhor obecní školy pro své děti. Protože pak se v dospělosti setkají s lidmi se srovnatelnou zkušeností a budou jim rozumět. Nepřál bych svým dětem pozici člověka, který sice umí od maminky všechnu učební látku, ale nemá vůbec žádnou zkušenost se školou, známkami, písemkami, zkouškami a s existencí živočišného druhu "spolužák" a "spolužačka".
01. 03. 2011 | 09:33

Viola napsal(a):

Jedlo, kčemu je dnes zkušenost se spolužáky? Něco jako zkušenost se soudruhy? Dnes se platí penězi, no a to kamarádičkování to zavání korupcí.
01. 03. 2011 | 09:37

Milan napsal(a):

Proti domácímu vzdělávání jsou zaměřeni hlavně různí totalitaristé, odpůrci lidské svobody.
Chtějí jednotné vzdělávání, aby všechny děti slyšely stejná tvrzení a byly vystaveny stejné indoktrinaci, proto také mnozí z nich požadují jednotný obsah vzdělávání (osnovy, stejná skladba předmětů apod.) Děti musí být vychovány spolu a stejným způsobem, aby si zvykly na to, že mají v "očích státu" stejnou hodnotu a stejně se mu musí podřídit a pracovat pro něj. Údajné (a falešné) blaho celku je stavěno nad blaho jedince.
O zájem dětí těmto lidem samozřejmě vůbec nejde, i když se jím ohánějí. A svoboda rodičů je jim jako muleta před býkem.
01. 03. 2011 | 09:49

Pavel napsal(a):

Upřímně lituji všechny učitele, kteří musí toto číst. Učitel jako diktátor v dnešní běžné škole? To je dobrý vtip. Žáci dnes žádného "diktátora" nemusí poslouchat. Proto naprosto kulhá i srovnání "se stylem, jaký kritizoval Komenský". Situace je úplně jiná, žáci nejsou žádní chudáčci, kteří sedí jak pěny a nazpaměť se memorují neadekvatní učivo.
Taky je hodně odvážné tvrdit, že rodič může naučit dítě lépe než specializovaní učitele ve škole (pokud se nebavíme jen o prvním stupni). Na kvalitní výuku musí mít člověk znalosti o oboru z vysoké školy.
01. 03. 2011 | 10:07

Čochtan napsal(a):

Individuálni domácí výuka je nesrovnatelně účinější a lepší než školní docházka. Ne každý má na to čas. Škola má jen jednu výhodu. Fyzikální kabinet je lépe vybaven než normální domácnost.
01. 03. 2011 | 10:16

queribus napsal(a):

ad Milan: Na Vaše exemplárně oslovské názory není dost dobře možné nereagovat: Takže jednotná matematika (v celém civizovaném světě unifikovaná a bezrozporná) je totalitarismus, lingvistická pravidla jsou rovněž totalitární, obecně přijímané poznatky fyziky, chemie, biologie jsou totalitární.... Jen jaksi neberete na vědomí, že okolnosti popisované v článku jsou právě důsledkem oné "svobody rodičů", "svobodného" oddání se sektářství, iracionalitám, pověrám.... A to vše ve jménu "blaha a svobody dětí".......
01. 03. 2011 | 10:17

Luba napsal(a):

Pane Mlezivo,
uvedl jste také tuto větu:

"Učitelské povolání přitahuje nenormální charaktery, které si na mladé generaci vybíjejí vlastní potlačené choutky a životní neúspěchy."

Napsal byste snad, že medicína přitahuje nenormální charaktery, které si na lidech závislých - pacientech vybíjejí vlastní potlačené choutky a životní neúspěchy?

Všechny obory, které nějakou formou zacházejí s mocí, mohou přitahovat i "nenormální charaktery". To však neznamená, že každý učitel/ka je pedofil, každý lékař sadista, každý policista masochista a každý hasič pyroman.
01. 03. 2011 | 10:20

Občan napsal(a):

To Milan (01. 03. 2011 | 09:49):
Ne, Milane, to jen Vy máte zjevně problém s dodržováním jakýchkoli jiných pravidel než těch, jež jste si stanovil sám. Víte, takovým lidem se odborně říká sociopaté - jedinci neschopní žít s ostatními pohromadě nebo alespoň vedle nich.
Jen se divím, že píšete docela obstojně česky, protože pravidla českého pravopisu jsou přece také projevem totalitarismu.
01. 03. 2011 | 10:48

gaia napsal(a):

ano zruště školy a přehrajte velký byznys poze soukromým firmám na přeskoušení dovedností a srovnávací testy.4 500 za test k přijímačkám na nečisto od každého rodiče a obsah testu pouze pitvání jakéhosi textu. vštipme jim, že co se děti učí ve škole stejně nikdy nebudou potřebovat a důležité je jen udělat test u soukromé firmy a pak si diplom koupit. I škola musí být byznys a možnost pro zbohatnutí firem. Na co ta denní mravenčí práce , která stejně není nikde vidět a vypadá, že učitelé nic nedělají, jen pijí o přestávce kafe.
Zrušte školy, ulevíte daňovým poplatníkům a veřejným financím. Investice do vzdělání je přeci to hlavní a uvědomělý rodič rád soukromám firmám zaplatí, i když si bude lámat hlavu za co vlastně.
01. 03. 2011 | 11:27

Občan napsal(a):

Zajímavý článek u konkurence:
http://www.novinky.cz/domaci/226460-patnactilety-chlapec-z-ceske-lipy-zrejme-nikdy-nechodil-do-skoly.html

Ono je to s tím chlapečkem, co jej rodiče "chránili" před školou, nejspíš úplně jinak. Vřele doporučuji si to přečít a pokud to odsud někdo vymaže, pak jej najdete na serveru Novinky.cz.
Ona to nejspíš vůbec není pečlivá rodinka, ale nějaká sekta.
A kluk v 15ti sotva prolezl učivem sedmé třídy.
Bravo!, pane Mleziva. To tady fakt propagujete bezva věci...
01. 03. 2011 | 11:37

gaia napsal(a):

na co školy, když diplomy lze koupit?

uleví se veřejným financím a ušetří peníze daňových poplatníků. Děti budou rádi.
Akorát důchodci dopoledne nebudou mít na sídlišti klid.
01. 03. 2011 | 11:43

kovar napsal(a):

Jan-Michal Mleziva: „Učitel (nar. 1965). Působil na různých typech škol (ZŠ, gymnázium, střední odborná škola, konzervatoř), a to státních i soukromých, tradičních i alternativních...“
Pan Mleziva je tedy buďto zkrachovalý učitel anebo učitel, kterému se nechce učit. A od takových žádné rady neberu. Ať nastoupí do nějaké školy - nejlépe SOU - a tam ať realizuje své představy.
01. 03. 2011 | 11:51

zk napsal(a):

"Z dostupných informací vyplývá, že se ze strany rodičů ani nejednalo o zanedbávání péče o školní docházku syna, nýbrž o záměrné ochránění svého dítěte před školou."

Z dostupných informací vyplývá toto:

"Žák při přezkoušení na českolipské Základní škole Špičák stěží dokončil sedmou třídu. V osmé třídě se situaci s menší obměnou opakovala, napsalo Právo."

"Rodiče při přezkoušení ve škole tvrdili, že syna učí doma. To je však možné pouze u žáků prvního stupně. Ani historka o pobytu v Německu nepřipadala učitelům příliš věrohodná, protože chlapec nerozuměl německy téměř ani slovo."

http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/liberecky/clanek.phtml?id=692563

Tohle je strašně hloupý blog. Povinná školní docházka je ohromným výdobytkem moderní doby, který děti chrání před zvůlí pomatených rodičů. O rozvoji osobnosti ani nemluvě - co, proboha, může vyrůst z člověka, který je až do patnácti let izolován od svých vrstevníků?

"Dennodenní stížnosti středoškoláků, těch přemýšlivějších, že jim výuka ve škole téměř nic nedává, a tvrzení, že jediný její smysl vidí pouze ve výsledné maturitní zkoušce, která je nezbytnou podmínkou „konečně smysluplného“ vzdělávání na vysoké škole, vnímám jako vážný signál."

Takže středoškoláky nebaví chodit do školy, a proto školu zrušíme? Chápu to správně? Obávám se, že autor buď tak trochu nemá všech pět pohromadě, nebo velice okatě kope za nějaké komerční zájmy (tlak na oslabování pozice veřejného školství).
01. 03. 2011 | 11:52

Tenco napsal(a):

Tahle společnost ještě není vyspělá natolik, aby se plošně zrušila povinná školní docházka.
Ale jistě by se mělo /při splnění a dodržování jistých kontrolovatelných a měřitelných podmínek/ umožnit rodičům, aby své dítě do školy posílat nemuseli.
Věcné břemeno by ale měli nést v tomto případě rodiče - ne stát.
01. 03. 2011 | 12:01

Jonáš napsal(a):

Ano, souhlasím s takovýmto domácím vzděláváním, pokud rodiče složí dostatečně velkou kauci, která jejich vzdělanému potomkovi (jestli bude umět gramatiku tak jako pan Štys) uhradí náklady na splácení zdravotního a sociálního pojištění a posléze důchod do sta let.
01. 03. 2011 | 12:03

Igor Hnízdo napsal(a):

povinnou školní docházku zavedla Marie terezie už v 18. století v rámci osvícenských reforem. Byla to prý osvícená panovnice. Osvítit by potřeboval i pan Mleziva a spol.
01. 03. 2011 | 12:09

Zdena napsal(a):

V něčem souhlasím,ale...dnes už učitel není diktátorem.Ve škole určitě ne.
Osobně neznám rodinu,která by byla schopna a ochotna vzdělávat své děti doma.Pokud takoví jsou,mělo by jim to být umožněno.Ale s možností kontroly.
Po střední škole jsem patřila k těm,kteří nechápali princip jakéhokoliv motoru na té úrovni,že by ho byli schopni vysvětlit.Vysvětlování,to už je vyšší úroveň!Pokud bych nechodila do školy,byla bych ještě větší idiot.
A pokud má student takový odpor k učení jak popisujete - tomu asi opravdu není pomoci.Kdo chce kam...
V rozhovoru pro LN zmiňujete přetíženost dětí na základní škole.Jako příklad uvádíte,že se děti memorují složení vzduchu.Myslím,že toto učení je vhodné pro devítileté děti.Toto by znát měly.
01. 03. 2011 | 12:12

Pocahontas napsal(a):

je zajímavé, že i pan Štefl, který zde také často píše o školství, je z hlediska pedagogické praxe stejný fluktuant, jako autor tohoto textu. Není to podobnost čistě náhodná?
01. 03. 2011 | 12:17

kovar napsal(a):

Není! Ale tragédie je, když takoví lidé dostanou pravomoc rozhodovat o školství anebo když příslušné instituce popřávají sluchu různým neumětelům - pedagogům, psychologům, didaktikům, pracovníkům různých výzkumáků -, kterým je všechno jasné, všude byli, každému jsou schopni poradit a všechno vědí nejlépe, i když nikdy nebyli schopni smysluplně učit. A pak dochází k takovým zrůdnostem jako je např. ŠVP, z něhož se zřejmě naše školství už nevzpamatuje.
01. 03. 2011 | 12:48

Viola napsal(a):

gaio

a ty bys nevydělávala ráda trojnásobek průměrné mzdy jako soukromý přezkušovací učitel. Když demokracie, tak od každého trochu, ať je na výběr ne? Lékaři už do toho šli dávno, jen učitelé tápou a tápou.
01. 03. 2011 | 13:01

Jedla napsal(a):

Na novnkách.cz je ten článek z Práva:

http://www.novinky.cz/domaci/226460-patnactilety-chlapec-z-ceske-lipy-zrejme-nikdy-nechodil-do-skoly.html

Asi nic moc dětství, neotvírají, nekomunikují, vycházejí z bytu jen společně ... nerad bych soudil, ale vývody blogera to, tuším, neospravedlňuje.
01. 03. 2011 | 13:02

Al Jouda napsal(a):

Článek opět potvrzuje Leninovu tezi : Kdo chce zničit národ, ten mu feminizuje školství.
01. 03. 2011 | 13:10

nostalgie nekonečna napsal(a):

No z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že autor má bohužel částečně pravdu...
01. 03. 2011 | 13:53

Sladký napsal(a):

Al Jouda- vy znáte tak dobře Lenina? Kde napsal vámi zmiňovanou tezi a v jaké souvislosti?
Jak byste školství defeminizoval? To by mne opravdu zajímalo.Mne napadá jen jediný způsob- podstatné zvýšení platů.
01. 03. 2011 | 14:31

gaia napsal(a):

Viola

no učitelé totiž nemohou stávkovat, neboť tím by udělali dětem velkou radost.

A vím, že někoho něco naučit je velmi těžké, ale např. já velmi nerada zkouším, prostě mne to nebaví a je těžké být objektivní. No ale někteří zas nechtějí mít práci s tím učením a jen by hodnotili, ale za velké prachy .

Al Jouda
pan Mleziva nebo Štefl, kteří by pořád radili a kecali do školství, jsou ženské?
01. 03. 2011 | 14:58

gaia napsal(a):

Sladký
peníze nejsou všechno, podstatné je mít koncepci, vědět o co jde, mít vize a vidět smysluplnost. U nás je to zatím jen ode zdi ke zdi, posledních 30 let jen samé reformy a věčná nespokojenost s prací těch nebohých učitelů, kteří při tom vybavení a financích vlastně dělají zázraky.

Nyní si však myslím, že vpuštění soukromých subjektů do veřejného školství je poslední smrtelná rána, kterou školství dostává. Je to totiž spojeno i s korupcí(komu přihrát ty testovací zakázky v hodnotě milionů a za kolik)?
A demotivace dětí. Proč by se učili vyjmenovaná slova nebo nějaké zákony, když to v testech stejně nebude a co tam bude nikdo neví, neb to je soukromá záležitost těchto firem , co uznají za vhodné nebo dle nálady jak se ráno vyspí.
01. 03. 2011 | 15:04

Dalibor Štys napsal(a):

To Jonáš

Za překlepy se omlouvám, už jsem si moc zvykl na automatický opravovač a trochu jsem spěchal.

Aby bylo jasno, já v podstatě obecnou školu hájím. Ale v její věcné podobě. A komentuji že a proč neplní co má. Podívejte se na obsah těch slavných PISA testů a uvidíte, že v nich jde o docela starosvětské pojetí poznání.
01. 03. 2011 | 15:16

gaia napsal(a):

v Pardubickém kraji se letos konají přijímací zkoušky na střední školy. V jediném kraji v republice. Zakázku vyhrála firma SCIO, ovšem žáci i rodiče se to dozvěděli na poslední chvíli(asi před 14 dny na beton a děti se nestihly připravit. Tak si rodiče mohou koupit za 4 500Kč testy na nečisto, jakousi brožurku s pitváním textů na křídovém papíře napdsanou archaickým písmeme, které děti nemohou přečíst.
S PISA testy jděte někam. již Marie Terezie věděla, že děti musí umět číst psát a počítat říká se tomu trivium. To je základ pro život. Dnes upgradeované o elementární znalost zacházení s počítačem a základy angličtiny a přírodních věd. Testy jsou jen byznys.
01. 03. 2011 | 15:24

Dalibor Štys napsal(a):

To gaia

No comment.

Naše vidění světa je samozřejmě zcela odlišné, jak jsme se už dávno vzájemně ujistili. Pevně doufám, že vidění světa z PISA testů (neboli z 19. století) nakonec zvítězí. Pokud jde o SCIO - myslíte, že všichni ti vysokoškolští děkani a rektoři, kteří je přivítali a využívali jako podklad k přijímacímu řízení, jsou úplně mimo?
01. 03. 2011 | 15:31

gaia napsal(a):

Dalibor Štys

pokud viděli, že se na tom namastí kapsu a budou za ně moci vytahovat peníze z kapes rodičů, proč by toto nechválili?
01. 03. 2011 | 15:33

Dalibor Štys napsal(a):

To gaia

Nechtěl bych žít s Vaším vidění světa. Přeji mnoho zdaru.
01. 03. 2011 | 15:36

gaia napsal(a):

Dalibor Štys

rozdíl mezi námi je v tom, že já pracuji s malými dětmi a vy s dospělými a ještě jen s vybraným vzorkem, kdežto já se všemi.
A nejsem zaměřená výkonově, ale spíš výchovně, žák, který neprojde testy může být v budoucnu lepší člověk, než ten, který je zvládne levačkou
01. 03. 2011 | 15:43

gaia napsal(a):

jo a ještě, srovnávání, testování a škatulkování je přesně mužské vidění světa, chlap, když nemá přihrádky, tak se cítí v rozmanitém světě nejistý.
01. 03. 2011 | 15:48

Dalibor Štys napsal(a):

To gaia

Mne spíš vždycky škatulkovaly ženy :-) Takže to vidím přesně opačně.

Na každou profesi se hodí jiný člověk, bývají mezi muži i ženami. Jen chlapi nerodí děti, takže nemají tak snadnou možnost jednou za čas všechno hodit za hlavu a věnovat se něčemu všeobecně a uznávaně prospěšnému. Proto muži bývají více determinováni svou historií. Někdo to chápe jako výhodu nebo dominanci. Přitom je to při pohledu zvenčí většinou spíš zoufalost.
01. 03. 2011 | 16:17

Alfa napsal(a):

Tak kam se ještě vrátíme? Před Marii Terezii? Před Bílou horu?
Kde je ta hranice úplného zblbnutí a rozkladu společnosti, jejíž kamínek do mozaiky předvádí Mlezivův článek?
01. 03. 2011 | 16:54

Občan napsal(a):

NERVáci už to mají vyřešeno :o))

Do škol totiž za "sníženou cenu práce" naženou bakaláře čehokoli, kteří projdou krátkodobými kurzy "pedagogického minima" a to bude záchrana českého školství. Protože NERVističtí géniové právě dnes zjistili, že učitelé jsou zbytečně moc vzdělaní a potom mají na ty naše školy se štítící mazlíčky příliš vysoké nároky. Takže bakoši stačí.

Tááák, a máte po hádání :o))
01. 03. 2011 | 17:39

Vojta V. napsal(a):

Pri procitani komentaru mam pocit, ze by meli autori nekterych prispevku zapracovat na sve ctenarske gramotnosti. Mozna by pak nezdrzovali ostatni ctenare poznamkami, ktere se znenim a smyslem clanku prilis nesouviseji.
01. 03. 2011 | 19:30

hankacl napsal(a):

Marie Terezie nezavedla povinnou skolni dochazku, ale povinne vzdelavani. Nezamenovat, Obcane a spol. Povinnou skolni dochazku z toho udelali az komunisti. Proc asi?
01. 03. 2011 | 23:36

gaia napsal(a):

hankac

Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku. Byla šestiletá a povinná.
02. 03. 2011 | 07:04

Občan napsal(a):

To Gaia:

Marie Terezie nejenže zavedlo povinnou školní docházku, alte také koelm r. 1775 založila Státní pedagogické nakladatelství, které vydávalo státem garantované a DOTOVANÉ učebnice a školní pomůcky skoro 250 let, než je v r. 1997 defintivně zničil "ministr" školství Pilip.
Takže nejenže zavedla povinnou školní docházku, ale ona ji také materiálně zajistila, aby byla realizovatelná. Což byl počin na tehdejší dobu naprosto novátorský a celosvětově nevídaný.
02. 03. 2011 | 07:40

Občan napsal(a):

To Gaia:

Oprava :o)

...zavedla... ale...kolem

To nakladatelství se původně jmenovalo "C.&k. školní knihosklad".
02. 03. 2011 | 07:43

Jana napsal(a):

Pane Mlezivo, svým článkem jste mě hodně zklamal. Myslela jsem, že jste přemýšlivější člověk a Vy šmahem podle nějaké špatné zkušenosti zobecňujete na všechny. Vůbec si nemyslím, že by školy byly tak špatné a zastaralé, jak píšete a učili v nich sami diktátoři. Nevím, v jaké zemi žijete Vy, ale já potkávám kolegy, kterým na jejich žácích a jejich osudu hodně záleží. Mnohdy dokonce více, než samotným dětem a jejich rodičům. A myslím, že to žáci často i vidí a oceňují, do školy se vracejí o po jejím absolvování, aby povyprávěli, jak se jim dále daří. Mnohdy teprve později ocení náročnější učitele, kteří je hodně naučili. Sama s láskou vzpomínám na mnohé své učitele, i na ty mírné, kteří měli pochopení, i na ty přísnější a mnohdy i na ty obávané, kteří se ve vyhrocené situaci ukázali jako charaktery. Stejně tak vždy kupuji třídní učitelce svého dítěte velkou kytku, protože vím, jak skvělý je to člověk a můj potomek nezapomíná ani na ostatní své vyučující, protože oceňuje, co mu v hodinách dávají. Pane Mlezivo, pokud jste pedagog nebo jste jím býval, tak určitě víte, že pochvalou zmůžete často více než vyhrocenou kritikou. A tato kritika se teď sype na hlavy učitelů, kteří si své povolání mnohdy vybírali jako svou misi - pomáhat lidem... Kdo si myslíte, že si po takových vědrech špíny toto povolání vybere? Myslím si, že to, co teď potřebují učitelé slyšet nejvíc, je povzbuzení, ocenění učitelského povolání jako takového, zvýšení jeho prestiže - aby se stalo atraktivním pro nadané mladé lidi. To, co jste udělal, je kontraproduktivní.
02. 03. 2011 | 10:26

VojtaV. napsal(a):

To Jana:

Uz jsem na to poukazoval vyse, drive nez se nekdo pusti do kritiky clanku, mel by si ho nejprve poradne precist. Jsem taky ucitel, navic mam docela bohatou zkusenost z pedagogickeho pusobeni v zahranici (USA, Nemecko, Dansko), coz mi umoznuje divat se na ceske skolstvi s urcitym nadhledem. Na rozdil od Vas me clanek nepodrazdil, ba naopak. Jestli se citite dotcena citaci v post scriptu, tak to mi prijde docela smutne. Ja jsem se pri cteni o skole coby brontosauru dost pobavil. Vubec clanek nepovazuji za urazku ucitelu, ale za dulezite upozorneni na to, ze je trebe toho jeste hodne zmenit, abychom s nasimi skolami mohli byt spokojeni. Mozna Vy mate to stesti, ze narazite prevazne na ucitele, kteri patri do kategirie tech lepsich. Ja bohuzel spadam do mnoziny tech mene stastnych jedincu, takze musim dat autorovi za pravdu. Znam radu nespokojenych rodicu, kteri by radeji ridili vzdelavani svych deti sami, ale nemuzou. Rovnez potkavam spoustu skolou zdeformovanych studentu, kteri meli tu smulu, ze ve skolach nenarazili na takove ucitele, ktere zminujete. Da mi u nich hodne prace docilit toho, aby si tento "handicap" uvedomili a zacali se jim zabyvat. Aby bylo jasne, co mam na mysli, jedna se o omezenost, lhostejnost, nesamostatnost, absence zdraveho sebevedomi, strach z moci, ktera by mohla byt proti nim zneuzita, a z ni pamenici neduvera, ...
02. 03. 2011 | 13:04

Ludmila napsal(a):

Já naopak souhlasím, především s těmito pasážemi:

1)
Jsem přesvědčen o tom, že tento postoj spíše prozrazuje povýšenost pedagogů nad rodiči...

Jako rodič, který se těšil, až jeho děti nastoupí do školy, jsem toto nadšení velmi brzy ztratila. Přístup učitelů k žákům a rodičům příšerný. V podstatě jsem došla k přesvědčení - Nemám rád dět? Jdu učit.

2)
...prvotní odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte mají rodiče a nikoli stát prezentovaný školou.

Jestliže jsem zákonným zástupcem, nesu tedy svou odpovědnost za dítě, která je mi na druhé straně odpírána pro nekompetentnost (tím myslím přesvědčení státu, že nemohu učit dítě sama)
02. 03. 2011 | 13:21

Jana napsal(a):

To VojtaV.
Víte, nevím zda problémy, které popisujete jsou zaviněny pouze školou a ne také např. celým systémem a naladěním společnosti. Pokud se pohybujete v demokratickém státě, kde věci fungují, kde je zneužití moci trestáno třeba ztrátou místa, dobrovolným odstoupením politika, kde každý zná svá práva i povinnosti a zákony platí pro každého stejně, je to něco jiného. Ale u nás, kdy víte, že ať volíte vpravo čo vlevo, vyjde to naprosto stejně...? Nevyvolává to v člověku beznaděj a lhostejnost? Když víte, že ten, který má více peněz, je vždy v právu, nevyvolává to ve Vás strach z moci, která by mohla být zneužita? Není nedůvěra již základním povahovým rysem českého člověka? Vy něčemu u nás věříte? A někomu? Je lehké říci, že takto vychovává děti škola. Ale ty kořeny popisovaných jevů budou pravděpodobně hlubší a komplexnější.
02. 03. 2011 | 13:33

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Pro Janu:

Paní Jano, děkuji za Váš komentář, díky němuž jsem si uvědomil, že jsem věci asi neformuloval tak přesně, jak jsem zamýšlel. Každopádně jsem vycházel z toho, čeho jsem svědek, takže k jiným závěrům, než které jsou obsahem článku, jsem nemohl zatím dojít. Zatím. Samozřejmě jsem měl možnost poznat práci i vynikajících učitelů. Zrovna minulý týden jsem se byl podívat na výuku matematiky ve druhé třídě waldorfské školy a to, co jsem dvě hodiny sledoval, bylo úžasné pedagogické představení, které bych doporučoval všem, kdo o výuce chce hlouběji přemýšlet. Bohužel jsem zatím přesvědčen o tom, že učitelé takových kvalit, jaké naše školství potřebuje, patří k výjimkám. Zatím. Rád se nechám přesvědčit, že tomu tak není.
02. 03. 2011 | 15:00

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Pro Janu:

Paní Jano, děkuji za Váš komentář, díky němuž jsem si uvědomil, že jsem věci asi neformuloval tak přesně, jak jsem zamýšlel. Každopádně jsem vycházel z toho, čeho jsem svědek, takže k jiným závěrům, než které jsou obsahem článku, jsem nemohl zatím dojít. Zatím. Samozřejmě jsem měl možnost poznat práci i vynikajících učitelů. Zrovna minulý týden jsem se byl podívat na výuku matematiky ve druhé třídě waldorfské školy a to, co jsem dvě hodiny sledoval, bylo úžasné pedagogické představení, které bych doporučoval všem, kdo o výuce chce hlouběji přemýšlet. Bohužel jsem zatím přesvědčen o tom, že učitelé takových kvalit, jaké naše školství potřebuje, patří k výjimkám. Zatím. Rád se nechám přesvědčit, že tomu tak není.
02. 03. 2011 | 15:01

gaia napsal(a):

waldorfské školství bylo založeno v Anglii pro děti handicapované a sociálné znevýhodněné, pro sirotky v sirotčincích, a že aglické sirotčince v minulosti byli něco, o tom se můžeme dočíst v románech Charlese Dickense.

Proč u nás ve 21. století pořád někdo se snaží tento typ škol prosazovat jako vhodný pro všechny a vychvalovat?
02. 03. 2011 | 15:39

Vojta V. napsal(a):

To gaia:

Nejsem sice odbornik pres dejiny pedagogiky, ale jsem si jisty, ze prvni waldorfska skola byla zalozena v Nemecku jako skola pro normalni deti, deti delniku tovarny na cigarety. Ve waldorfske skole jsem nikdy nebyl, ale nekolik mych pratel pro sve deti, normalni a inteligentni, tuto skolu vybralo a maji s ni dobre zkusenosti.
02. 03. 2011 | 19:41

gaia napsal(a):

Vojta V.

bylo to pro děti chudiny, na které udření rodiče neměli, čas(počítejte, že dřív byla 12 hodinová pracovní doba). Těmto dětem se nabízela zas jen kariéra chudých továrních dělníků a tomu bylo přizpůsobeno i vyučování. Dnes je toto jen alternativa, tudíž jen něco jako alternativní sýr(nepoživatelný) nebo alternativní zdroj energie(biomasa není vhodná pro každého).
Povinné školství by mělo být vhodné pro každého. Já bych děti do alternativní školy nedala a autor píšící o školství by měl vždy napsat, za čí zájmy kope a kdo ho platí.
02. 03. 2011 | 20:04

Vojta V. napsal(a):

To gaia:

Pripada mi, ze jste trochu mimo. Nejdrive suverenne tvrdite, ze waldorfske skoly vznikly pro sirotky v Anglii, pak klidne prejdete do Nemecka k detem chudiny. Doufam, ze nejste ucitelka :-) Vas argument o nepozivatelnem syru alias waldorfska skola vnimam ve vztahu ke svym pratelum jako urazku. Dalsi pratele jsou priznivci montessori skol, ktere jsou podle vas coby alternativa taktez "nepozivatelne". Na rozdil od Vas povazuji alternativni smery v pedagogice za uctihodny pocin v touze napravit bezne tuctove skolstvi.
02. 03. 2011 | 20:29

gaia napsal(a):

Vojta V.

pokud se bavíme o povinné školní docházce, tak o něčem, co je vhodné pro každého.
A to alternativy nejsou. Nelze udělat z waldorf. a montessori škol běžný standard, toto je určeno pro skupiny s určitými specifiky a není to ani nikde na světě.
A do běžných škol též nepřevoditelné pro nároky na nízký počet dětí ve třídě. Běžně jich bývá ve třídách kolem 30,z ekonomických i prostorových důvodů. Školství je totiž záležitost pro masy.

A nevím, co poažujete za urážku. Někdo si v alternativním sýru libuje, že prý snad je dietní, ale většinou ho lidé moc nejedí, např. u nás v krámě ho přestali brát, neb šel málo na odbyt. Uvedla jsem to jen jako příklad , co je alternativa a pro domyšlení, co by se stalo, kdyby se z alternativy stal běžný vzdělávací proud.
03. 03. 2011 | 07:34

1234 napsal(a):

Vážený pane autore,
Vaše příspěvky čtu průběžně a nemůžu se zbavit dojmu, že ať se na poli vzdělávání uděje cokoli, jenom to potvrdí Vaši hypotézu, že všichni učitelé jsou mizerní, jenom Vy jste letadlo.
O případu zmiňovaného chlapce si myslím toto: mě nepohoršuje rozhodnutí soudu a vlastně mě tento konkrétní případ až tolik nezajímá, v takové rozrůzněné společnosti jako je ta naše, je možné cokoli. Pokud je na tom něco hrozivého, potom to, že hlavní úlohou školy, dle mého, je kromě poskytování vzdělání využitelného v budoucí profesi i jinak, určité vytvoření prostředí, v němž se sejdou lidé z různých společenských vrstev a různého zaměření a naučí se spolu komunikovat.
Pokud by se stalo standardem, že děti, když si rodiče usmyslí, vůbec do školy nastoupit nemusí, potom je otázka, co jsme to za společnost - všichni se tu navzájem trpíme, snášíme, dohodnout se nechceme, komunikaci se vyhýbáme. To bychom ten náš stát mohli rovnou prodat, protože vlastně není.
Učitelé mohou v hodinách předvádět lecjaké kousky, ale ať je doba jakákoli, jedna věc se nikdy nemění, vzhledem k svému věku si většina studentů nejčastěji přeje podávat učivo v přiměřených dávkách, srozumitelně a strukturovaně. Nic míň, nic víc. Kdo chce umět víc než základ, musí se trochu angažovat sám, pořádné učení vždycky trochu bolí - ať už ve škole, nebo v životě - prostřednictvím životní zkušenosti.
Kvalitě výuky by nejvíce prospělo, kdyby se tato společnost uměla dohodnout na tom, co je pro ni nejdůležitější, na co by měli učitelé klást důraz, zda tu ještě jsou nějaké hodnoty, kterých si vážíme všichni stejně... atd.
Jenže tyto úvahy jsou nejspíše zcela mimo Vaše kolečka, takže předpokládám, že mi ani neodpovíte, že? ...
03. 03. 2011 | 10:58

Jana napsal(a):

To p.Mleziva:
Chápu Vaše nadšení z povedené hodiny... Ale dovedete si představit 7 hodin takového pedagogického koncertu za sebou s pětiminutovými přestávkami mezi nimi? A další den a další den, a roky a roky...? Nebylo by lepší si přiznat, že člověk běžně odučí své hodiny slušně, některé se podobají koncertu a některé se zkrátka z různých příčin nepovedou? Je určitě také velký rozdíl učit v nějaké výběrové třídě, kam dávají své děti rodiče, kterým na svých dětech záleží, hodně se starají, zajímají, sami dětem čtou a motivují je a na druhé straně učit děti ze sociálně málo podnětného prostředí, kde vzdělání pro rodiče nepředstavuje hodnotu. A učit v takové třídě je pro učitele neskutečná dřina a ocenění se nikde nedočká, nehledě na syndrom vyhoření, kterým je už po krátké době ohrožen. Viděla jsem spoustu vynervovaných kolegyň, plačících, i muže utíkající ze tříd a mnohé končící na alkoholu nebo v ordinaci psychiatra... Teď jsme si vzpomněla - viděl jste seriál "My všichni školou povinní"? - zde bylo asi naposledy možné vidět v televizi pozitivní obraz učitele. Pak už je vidět pouze podivíny odtržené od reality, dominantní či hysterické sobnosti. I to formuje pohled společnosti...
03. 03. 2011 | 12:16

prirodovedec napsal(a):

Jana, 1234: Dekuji, znite rozumne a vecne. :)
03. 03. 2011 | 14:01

Vojta V. napsal(a):

To gaia:

Puvodne jste se o alternative vyhadrila jako o necem nepozivatelnem, tj. tedy pro cloveka nevhodnem. Z toho plyne, ze rodice, kteri zvoli pro sve deti alternativni skolu, voli neco nevhodneho. Doposud jsem se nesetkal s tim, ze by nektery alternativni proud v pedagogice pripoustel, ze jeho pojeti vzdelavani by nebyo mozne aplikovat na cely vzdelavaci system, tedy pro masy. Jak jsem Vam uz napsal, jejich cilem je vylepsit to, co se prave masam nabizi. Alternativy beru proto - pouziji-li Vasi terminologii - za delikatesy, ktere nejsou dostupne masam. Ale urcite se shodneme v tom, ze by bylo idealem, poskytovat i masam neco delikatniho. Vzdyt cela nase spolecnost vice mene smeruje k tomu, mit se stale lepe a lepe. Tak proc nemit delikatni skolstvi?
03. 03. 2011 | 14:50

prirodovedec napsal(a):

Vojta V.: Tvrzeni o vasi spolecnosti: "Vzdyt cela nase spolecnost vice mene smeruje k tomu, mit se stale lepe a lepe." povazuji za "vice mene" :) nadsazene. Vy mu opravdu verite? :)
03. 03. 2011 | 15:10

gaia napsal(a):

Vojta V.

proč by měly masy mít něco extra? Kdo to zaplatí a jak to provozovat v budovách mnohdy z Rakouska Uherska? Škola je jen základ a měla by hlavně vzdělávat, výchovu a zábavu bych nechala na rodičích. Nebo už jsme v době, že rodiče nemají na děti čas ani peníze ty chudinky potřebují vše od státu.
a z trendu povinných zkoušek a státních maturit se zdá, že stejně stát vyžaduje z dětí unifikované stejně otestované stroje. Nač rozvíjet kreativitu a kolektivismus ve waldorfské škole, když toto není žádáno a v životě se mnohdy ani neuplatní.
A dále je potřeba mít efektivní systém, který lze provozovat s 30 žáky ve třídě a s minimem pomůcek a s nárokem pouze na 1 učitele bez asistentů a pomocníků, neb na nic nejsou peníze.A to je waldorfské školství nepoužitelné.
03. 03. 2011 | 19:28

Vojta V. napsal(a):

To gaia:

Kdyz jsem byl maly, dalnice Praha - Brno - Bratislava se teprve budovala. Jizda Trabantem pres celou republiku pro me tehdy predstavovala silene utrpeni, v kazde zatacce, na kocicich hlavach. Dnes i masy jezdi po silnicich podstatne jine kvality, ani ty Trabanty uz jen tak neuvidite. Proc by se tedy masy nemohly dockat toho, aby i vzdelavani v beznych skolach nebylo na vyssi urovni? Silnice se financuji z teze pokladny, ne?

To prirodovedec:

Trochu jsem Vam odpovedel jiz v predchozim odstavci. Trend je takovy. Kam to vsechno kolem nas ve skutecnosti smeruje, to neni predmetem teto diskuze.
03. 03. 2011 | 20:38

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Pro 1234:
Myslím, že je docela běžné, že si čtenář na základě části textu vytvoří hypotézu o celém obsahu, která se však může od skutečného obsahu dost lišit. Asi máte pravdu v tom, je z mých článků cítit jistá zaujatost vůči učitelům, kteří svou prací žáky demotivují a devalvují samo vzdělání. Jako rodič pozoruji již řadu let výsledky takové práce přímo doma. Věta „Tati, nic mi nevysvětluj, paní učitelka to chce jen odříkat tak, jak je to v sešitě,“ mě kdysi s následnou jedničkou v žákovské knížce odrovnala.
03. 03. 2011 | 22:24

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Pro Janu:
Byl jsem se podívat i na speciální škole, kde se vzdělává podle waldorfského programu. Problémové děti, někteří z nich i s problémovými rodiči. Hodiny byly také úžasné jako ve výše zmíněném případě.

Že dají někteří žáci pořádně zabrat, znám z vlastní praxe. Ale vždy se nakonec s nimi dalo domluvit. Kromě jednoho případu, kde jsem byl bezradný. Bylo to na soukromé střední škole a jednalo se o dívku, která pociťovala velkou sílu, neboť se mohla opřít o vazby na majitele školy. Nejenže držela v područí své spolužáky, dokonce si troufala na učitelský sbor. Bohužel jsem se s ní dostal do sporu a nebyl ochoten jí ustoupit jen pro to, „kým“ je. Dívka dokonce vyhrožovala, že docílí toho, abych dostal výpověď. Když mi ředitel školy nařídil vylepšit této studentce známku, uvědomil si svou bezmoc. Řediteli ale jsem nevyhověl. Po letních prázdninách na mě ve škole čekala dohoda o rozvázání pracovního poměru a oznámení, že na mé místo byl přijat nový učitel. Nepodepsal jsem. A tak jsem dostal zákaz vstupu do školy, aby mě nepotkávali studenti mé třídy, a bylo mi nařízeno trávit pracovní dobu doma na telefonu. (Ale to se už dostávám někam, kam jsem původně nechtěl.)
03. 03. 2011 | 22:27

1234 napsal(a):

Milý pane autore,
to se bohužel poněkud míjí s okruhem mnou nastolených otázek: já tvrdím, že kvalita výuky by se výrazně zvýšila tehdy, pokud by se tato společnost (která se neumí dohodnout vůbec na ničem) dokázala dohodnout na tom, co od výuky chce, co od ní očekává, k čemu má učitel v hodinách vést především, na co má klást důraz. (což se neděje, a proto každý učí tak, jak to cítí nejlépe)
Rozhodně by taková shoda přinesla větší výsledky než tlak jednotlivců (např. Vás) skrze média na učitele jako na jednotlivce. Vaše články jako celek jsou takovým tlakem a nahrávají povětšině školně neúspěšným nebo jinak frustrovaným individuím, pro které je to jen voda na jejich mlýn - já se začnu snažit až tehdy, až se začne psát, jak máme skvělé učitele, nakonec je to jejich vina, že nic neumím-nechápu.
Nakonec je tu přece i možnost, že co se neprobere ve škole, mohou doma vysvětlit jinak-lépe-do větší hloubky rodiče. To by také pomohlo, takže bych je z toho neodsouvala.
A Vy jste se o to pokusil, jenže Vaše dcera Vás poslala někam... Proč? Jste si jistý, že jste měl k problému správný pedagogický přístup? Je tu taková malinká možnost, že Vaše dcera nemá ráda Vaše mentorování obecně, takže se vymluvila na první věc po ruce, aby Vás měla z krku... No, jen taková úvaha. Ono je totiž taky rozdíl, když dítko přijde s něčím, že to nechápe a když přijdete vy - zachránit a vysvětlit. Jenže tento druh zájmu se musí rozvíjet od útlého dětství - a to je Vaše práce jako rodiče, to žádná sebevíce humanistická pedagogika nespasí.
Vaše dcera si přinejmenším zaslouží uznání za samostatnost, za to, že si uvědomuje, že její výsledky záleží na její práci, na tom, jak splní podmínky, které jim učitelka zadala. Upřímně: kolik lidí musí v práci plnit úkoly, o nichž ví, že jsou zbytečné, hloupé, nesmyslné, špatně zadané-vysvětlené... Ale musí, jinak by o tu práci přišli. Vaše dcera mezi nimi nebude, a to je dobrá zpráva. Samozřejmě, že pak je tu druhá možnost, jít do rizika a všechno to zplna hrdla šéfovi říct a ještě týž den se přihlásit na pracáku... Ve školní praxi by tomu pak odpovídal přestup na jinou školu, ev. po dohodě do jiné třídy.
Jenže co ona učitelka? Zrovna nedávno jsem se bavila s kolegyní matikářkou o tom, jak mi vždycky coby žačce v lavici vadilo, že u vyšší matematiky se učím jen vzorce a počítám a počítám a nevím vlastně co. Že nejsem matematický talent a dost by mi pomohlo, kdybych věděla, na co se to dá použít. A ona mi vysvětlila, že se o to pokouší už řadu let, ale že studenti prý neradi aplikace a slovní úlohy, mají hloupé poznámky, oni to chtějí jenom tak, aby to spočítali, měli dobré známky a hlavně pokoj. A krátce na to vešla do své hodiny a viděla studentky, jak si moří hlavu nad matikou. Tak jsem se jich na to ptala, jestli je to pravda. A ony potvrdily: naučit se to spočítat, aby nebyla čtyřka, jenom proto je to zajímá a konec. Takže, kde je vlastně chyba? Není ta chyba třeba už v mateřské školce, že se děti nevedou k větší zvědavosti, k většímu zájmu o podstatu věcí, nemohou za to vytížení rodiče, kteří ty děti vyzvednou ze školky a doma padnou na gauč? Není už v tom, v té lhostejnosti ke všemu - klíč ke všem problémům v naší společnosti?
04. 03. 2011 | 11:36

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Pro 1234:

Vidím, že se Vaše závěry výrazně neliší od toho, co se objevuje v mých článcích. Jako společnost jsme se dostali do podivného stádia. Z hlediska výchovy mě v prvé řadě napadá tento paradoxní obraz: děti nenásledují dospělé, nýbrž obráceně. Od nejútlejšího věku dětem neustále připravujeme program, jsme-li s nimi, ničemu jinému se nevěnujeme. To je pak to hlavní, co vlastně mají děti pořád na očích. Ale to si zaslouží vlastní článek. Abych se však dostal k Vaší otázce týkající se očekávání společnosti, tj. státu, od škol; to je obsaženo v rámcových vzdělávacích programech. Pravda, jejich obsah se docela neslučuje s obsahem zákona a vyhlášek, což možná ani tak velký problém není jako to, že je jejich obsah, alespoň podle mě, při plné poctivosti nesplnitelný.
04. 03. 2011 | 22:58

1234 napsal(a):

Nevím, asi jste to potom špatně napsal. To k prvnímu bodu.
Za druhé. Rodiče následují děti nejspíše proto, že podléhají mediální masáži, že takhle má vypadat správné rodičovství, jsou zmatení nevěří si... a zase jsme u celé společnosti.
Za třetí - RVP. Ano já vím, tam jsou jakési cíle. Dělala jsem tomu korektury, má to asi 360 stran. Takový dokument je naprosto nepotřebný, protože neučtitelný. Nejde o to, zformulovat vzdělávací cíle každého jednotlivého předmětu do mrtě a dát tomu formu - to myslím daleko lépe splňovaly staré dobré několikastránkové osnovy. To není o administrativě, nebo formě dokumentu, dokonce by to ani neměl být dokument: jen jakási představa toho, co chceme. Čeho chceme dosáhnout. Je to o hodnotách. Jaké ctíme, jaké uznáváme, na čem se shodneme. Prostě přesně to, co v téhle společnosti kompletně nefunguje.
05. 03. 2011 | 01:27

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy