Má učitelům stačit bakalářské vzdělání?

09. 03. 2011 | 23:06
Přečteno 9029 krát
Podle návrhu Národní ekonomické rady vlády (NERV) by bakalářské vzdělání spolu s pedagogickým kurzem stačit mělo, alespoň učitelům druhého a třetího stupně. Tím by se měl usnadnit vstup do učitelské profese lidem s praxí v jiných oborech anebo talentovaným absolventům nepedagogického studia. Návrh se opírá o studie, které dokazují, že formální vzdělání nedokonale zaručuje kvalitu učitele, neboť je závislá na jiných faktorech. Navržená změna podmínek v získávání kvalifikace učitelů se však nesetkává jen s kladným přijetím, nýbrž také budí obavu, že by došlo k degradaci učitelského povolání a úpadku školství.

Za současné situace, kdy se okolo 60 % čerstvých maturantů zapisuje na vysoké školy, by realizace výše uvedeného návrhu představovala krok zpět. Učitelé jsou přece reprezentanti vzdělanosti, což by stát měl svými zákonnými podmínkami nadále zajišťovat. Veřejnost vnímá bakalářské vzdělání často jako neúplné vysokoškolské vzdělání, někdy dokonce coby „lepší maturitu“. Na druhou stranu je nutno si uvědomit, že zavedení strukturovaného studia, tj. rozdělení původně celistvého magisterského studia do dvou úseků - bakalářského a navazujícího magisterského, obohatilo vysokoškolské vzdělání o nebývalé možnosti. Díky tomu teď stojí vedle sebe různé typy vzdělání v jednom oboru.

Coby příklad může posloužit vysokoškolské studium anglického jazyka. V rámci bakalářského studia lze v České republice studovat angličtinu jednooborově i dvouoborové. Stejná možnost platí i pro navazující magisterské studium, přičemž výsledná kvalifikace se liší obor od oboru (učitelství pro základní školy, učitelství pro základní i střední škol, učitelství pro střední školy, anglická filologie, anglistika – amerikanistika, překladatelství aj.) Když porovnáme absolventa bakalářského studia anglické filologie, který se tři roky soustředil výhradně na tento obor, s absolventem magisterského dvouoborového studia učitelství, který se v průběhu pěti let zabýval vedle angličtiny navíc ještě druhým oborem, potom se určitě dá považovat jejich studium anglického jazyka za rovnocenné. Přidá-li se k jednooborovému bakalářskému studiu pedagogický doplněk, vzniká model, který by mohl být z hlediska odbornosti přijatelný.

Při rozboru studijních plánů učitelského studia na různých fakultách vysokých škol se odkrývá nesoulad mezi obsahem současných studijních programů a zákonem o pedagogických pracovnících, který přesně vymezuje způsoby získávání učitelské kvalifikace. Návrh, s kterým přišla Národní ekonomická rada vlády, však poukazuje na jiný, podstatně důležitější nesoulad, který spočívá v tom, že formální vzdělání učitelů zcela negarantuje potřebnou kvalitu jejich práce. Koncepce pedagogických studií totiž opomíjí rozvoj pedagogického nadání studentů. Troufám si tvrdit, že absolventi učitelských studijních oborů nejsou pro praxi ve školách vůbec připraveni. Jedná se o podobnou situaci, jako by obor divadelní věda připravoval herce pro své povolání. Hrát by jistě byli schopni, ale …

Národní ekonomická rada vlády by ráda usnadnila cestu do učitelské profese lidem, kteří jsou odborníky s praxí mimo školství anebo jsou pedagogicky talentovaní, avšak dosáhli „pouze“ bakalářského stupně v neučitelském studijním oboru. Záměr je to jistě chvályhodný, ale určitě by se dal řešit jiným způsobem, než je navrhováno. Jsem přesvědčen o tom, že nikomu, kdo má zájem dlouhodobě se realizovat ve školství, není zatěžko doplnit si nezbytné vzdělání. Jenže problém spočívá v nemožnosti či nedostupnosti takového vzdělání. Teprve v posledních dvou letech se začíná situace mírně zlepšovat tím, že se objevuje nabídka studijních oborů v kombinované formě, která je schůdná při zaměstnání.

Další kámen úrazu spatřuji v zákoně o pedagogických pracovnících, který vylučuje výkon pedagogické práce bez splnění kvalifikačních předpokladů. Zatím platí do roku 2014 výjimka, takže školy mohou ještě stále zaměstnávat tzv. nekvalifikované učitele. Jak jsem již uvedl, nekvalifikovaný neznamená výhradně bez jakékoliv pedagogické či odborné kvalifikace. Na řadě základních škol učí dlouhodobě v 1. – 5. ročníku učitelé s aprobací pro druhý stupeň, a to ke spokojenosti všech. Také střední odborné školy musejí často vykazovat coby nekvalifikovaného externího odborníka, kterého sehnaly mnohdy s velkými obtížemi, který ale nemá pedagogické vzdělání. Avšak i lidé, kteří pracují jako učitelé a nemohou se vykázat ani odborným, ani pedagogickým vzděláním, v řadě případů dokazují, že výsledky jejich práce můžou být zcela srovnatelné s výsledky kvalifikovaných učitelů, někdy dokonce i lepší.

Bylo by proto zapotřebí, aby striktnost zákona o pedagogických pracovnících byla zmírněna a aby byla dána určitá pravomoc řediteli školy rozhodnout, zda ta či ona osoba je dočasně způsobilá vykonávat činnost učitele, i když nesplňuje oficiální kvalifikační předpoklady. Obhajovat nemožnost takového řešení odvoláváním se na výkon lékařské profese, jež absenci předepsaného vzdělání nepřipouští, není jistě namístě, pokud by se jednalo o výjimečnou situaci anebo odůvodněný případ. Hrdost učitelského stavu by zajisté neměla spočívat v dosaženém stupni vzdělání, ale především v profesionalitě pedagogické práce a ve vědomí nesmírné zodpovědnosti, která se s ní pojí. Také by se nemělo zapomínat na to, že cesta ke vzdělanosti nevede pouze formálním vzděláváním a že učitel se stává vzorem svým žákům i tím, že na rozvoji vlastní vzdělanosti neustále pracuje.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Radkin Honzák napsal(a):

Co já vím, pedagogové na vysokých školách vesměs nižádného pedagogického vzdělání nemají (někdy by jim neškodilo, ale na druhé straně je otázkou, zda by jim zabránilo v prostém, zato monotónním, předčítání skript) a vypuzují do světa absolventy, kteří většinou v praktickém životě uspějí.
Vím také, že jedna kolegyně, která na jedné lékařské fakultě toto téma vylicitovala, si proti sobě většinu tamního sboru VŠ učitelů dost popudila.
09. 03. 2011 | 23:25

Al Jouda napsal(a):

Jednoznačně ANO, pokud to budou muži !
09. 03. 2011 | 23:54

Pavla napsal(a):

Já bych osobně radši viděla jako učitele jazyků na škole někoho, kdo pobýval delší dobu v zahraničí a má třeba jen pedagogické minimum, než vysokoškoláka, který se věnuje jazyku pár hodin týdně. Alespon dle zkušeností se znalostmi mých dětí to byla na základní škole katastrofa. Za 5 let výuky nebylo ani jedno schopné se jazykem domluvit. Jenže po třídních schůzkách jsem se ničemu ani nedivila, když nám paní učitelka řekla, že se musela "přeučit" na jiný jazyk kvůli nedostatku odborníků a je před dětmi o dvě lekce dopředu. A i jinak si myslím, že důležitější je konverzace, která se většinou hodně liší ve výuce z učebnic a běžného hovorového jazyka.
Myslím, že každý, kdo se učil učebnicovým systémem, mi dá zapravdu, že se vždy lépe domluvil opět s cizincem, který se učil jazyk stejně, než s rodilým např. Angličanem.
Proto bych preferovala spíše třeba au-pair, které žily léta v zahraničí než takové učitele, jak jsem výše popsala, ikdyž mají pedagogické vzdělání. Alespon co se jazyka týká.
Jinak jsem byla také hodně zklamaná z výuky syna na průmyslovce, když mi vykládal, jak děcka musí učitele opravovat a učit vlastně jeho z oblasti počítačů. Nemělo by se zapomínat, že dnešní děti jsou mnohem rychleji chápající, co se právě hlavně těch počítačů týká, než starší generace, která toto vyučuje.
10. 03. 2011 | 00:43

1234 napsal(a):

Vzhledem k tomu, že příští rok nebudou mít žáci chuť kupovat učebnice s ohledem na jejich cenu, umím si představit i tohle. A až bude většina profesorského sboru nekvalifikovaná či polokvalifikovaná, bude to ideální klacek do ruky MF, které navrhne platy vzhledem k náročnosti profese a potřebnému vzdělání snížit, nebo se v budoucnu navzdory inflaci a ostatním pohybům už nikdy zvyšovat nebudou...
Ideální stav. A protože nám dennodenně hlavní zprávy ve všech ohledech dokazují, že vzdělání, um a dobrá výchova jsou v této společnosti naprosto k nepotřebě, dá se pochopit, proč touto cestou kráčíme.

Vás ale, vážený pane, coby minimálně bývalého učitele, rozhodně nešlechtí, že jste o tak pitomém nápadu ochoten vůbec vážně uvažovat. Hledejte prosím svou užitečnost jinde. Děkuji a omlouvám se, jsem dnes mimořádně podrážděná :-/
10. 03. 2011 | 00:45

Kanalnik napsal(a):

Pavla - souhlas
10. 03. 2011 | 00:56

Tužka napsal(a):

Tužka napíše, být učitelem znamená také mimo dosaženého množství získaných informací je umět srozumitelně předávat. Chce to určitý talent, vstřícnost, trpělivost, laskavost, být učitelem je poslání. Bohužel i z učitelování se stalo jen zaměstnání a otázka peněz bude na jakém místě?. Určitě jste se setkal s případem, kdy špičkový odborník v jistém oboru nedokáže promluvit souvislých deset minut, aby laik pochopil podstatu jeho práce. Ale i toto lze naučit, takže učit pedagogické a výukové dovednosti je stejně důležité k předávání potřebných poznatků. Jsou lidé, kteří být učitelem nemohou, protože na to nemají "buňky". Je to stejné, jako někdo nemůže být dobrým hudebníkem, protože nemá hudební sluch, nemůže být malířem, protože je barvoslepý, nemůže dělat to či ono, protože ho příroda nevybavila potřebnými dispozicemi. Učitel by měl v dětech a studentech vzbudit touhu po dalším vzdělávání, ne je svým stylem vyučování a povahovými vlastnostmi odradit. Pak bude naplněna věta učitele národů,...dětská mysl není nádoba, která se má naplnit, ale pochodeň, již je nutné roznítit. Tužka.
10. 03. 2011 | 00:57

Carlos V. napsal(a):

Dovolte mi poznámku k tématu - i když trošku zeširoka.

V současné době se velmi přeceňuje školní, zejména vysokoškolské vzdělání. Vzniká mnoho umělých bariér, odpírající mnoha lidem přístup k vysokoškolskému vzdělání.

Dovolím si tvridt, že v mnoha oborech je pětadvacetiletý člověk s maturitou a pěti lety praxe v oboru mnohem lépe připraven pro výkon povolání než čerstvý absolovent - a týká se to i odborných znalostí.

Pravda, chybí mu něco filosofie, psychologie, politologie či psychohygieny ... a základů všeho dalšího možného ... tedy vesměs zkoušky úspěšně absolované a zapomenuté. Chybí snad ?

Jistě, neplatí to pro všechny obory, každý mi omlátí o hlavu lékaře. Ale je i spousta jiných oborů - podnikoví ekonomové, učitelé atd..

Každé vzdělání je k ničemu, je -li zapomentu a nerozvíjí se dál. A je jedno jakou formou - samostudiem, školou či kurzy.

Takže zpět k učitelů - pro vzdělávání dětí je v první řadě potřeba ten správný člověk. Záleží na vztahu k dětem, autoritě, schopnosti naučit. A tomu nenaučí škola.

Jen malá poznámka ze života: nejvíce si vysokoškolského vzdělání "váží" ti, kteří VŠ prolezli s odřenýma ušima. Ti, co VŠ projeli levou zadní, ví že šlo jen o "nutný" papír, jehož získávání jim kradlo čas od práce.
10. 03. 2011 | 01:04

Pavla napsal(a):

1234: Vy jste někdy viděla, že si žáci kupovali učebnice jen proto, že měli chuť? Naše děti si je vždy koupit MUSELY, ať stály co stály. A zrovna ty, které si jejich učitelé vymysleli, přestože úroveň byla velmi nízká. A v některých předmětech se přitom dalo vybrat z více možností.
Taky si myslím, že se situace, když už by tedy ceny byly neúnosné, dá řešit tak, že si děti udělají ve škole z výkladu poznámky a doma si vše najdou na internetu. Nemusí na počítači jen blbě hrát hry či psát hlouposti na facebooku. Asi matematika sice takto nepůjde - nevím, ale spousta ostatních předmětů ano.
Dnes se mi zdá, že jsou pracovní sešity stejně příšerně předražené, nemůžou mít výrobní hodnotu tlusté vázané knihy. A přesto tak stojí.
10. 03. 2011 | 01:05

ondrejsteffl napsal(a):

Ve zprávě NERVu je možnost bakalářského vzdělání učitelů jen jeden bod z několika set, vzbudil zcela nezaslouženou pozornost. Konečně se ale k tématu někdo vyjadřuje kvalifikovaně a ne jen emocionálně nebo v ochraně své zájmové skupiny. Pěkně píšete: "Hrdost učitelského stavu by zajisté neměla spočívat v dosaženém stupni vzdělání, ale především v profesionalitě pedagogické práce a ve vědomí nesmírné zodpovědnosti, která se s ní pojí." a když se druhého nedostává, což je dost časté, je třeba bojovat alespoň o prvé.

Byl bych všemi deseti pro povinné mgr. vzdělání, kdyby bylo zárukou profesionality, kvality, pedagogického umu. Ale ono není. K čemu tedy je?
10. 03. 2011 | 01:55

F.Švarc napsal(a):

to Carlos V.
Nepochopil jsem, jak si představujete, že kantory, které ředitel školy "oceňuje" z veřejných peněz (lhostejno zda jde o školu "soukromou" či státní), by měl při výběru konkrétních osob postupovat. Jakou kvalifikaci by pak měl (musel) mít samotný ředitel, a dále ten, kdo vybíral ředitele.

Vůbec pak již nerozumím vaší větě, cituji:
"Vzniká mnoho umělých bariér, odpírající mnoha lidem přístup k vysokoškolskému vzdělání."

Ve vašem textu smysl, či hodnotu VŠ vzdělání dost zpochybňujete (a já vám ve smyslu, který jste neuvedl, rozumím), a na druhou stranu nerozumím, proč by měl mít každý VŠ. Tato politika totiž končí např.tím, že pacient radít (neúspěšně) doktorovi (odeberte mi prosím krev a pošlete ji kvapem do laboratoře !, jiní experti hodí most na vlak (to se ve škole neučili), atd, atd)).
10. 03. 2011 | 06:28

kulturňák napsal(a):

Já vyučuji tak (originální metodu), že se spojíme přes obyčejný program Skype (mikrofon, webkamera a reproduktory), otevřeme si potřebné materiály (texty, obrázky, videa, animace...). Postižený nemusí nikam chodit, je to prakticky osobní konzultace. A tak tomu bude i v budoucnosti se školstvím. Devadesát procent výuky bude stačit několik desítek učitelů. Každý v patnácti dostane dva miliony na další vzdělání. Jestli je použije, nebo použije na něco jiného? Není možné, aby někdo "utřel" nos a jiný byl do 26 let vykrmován. Zbytek učitelů by se rekvalifikoval.
10. 03. 2011 | 07:23

Sladký napsal(a):

Carlos, napsaljste dost zmatený příspěvek.Stává se vám to docela často, proto je směšné, když někdo jako vy posměšně mluví o odborníkovi, jako je Pehe.
10. 03. 2011 | 07:36

TomášL napsal(a):

Dobrý den pane Mlezivo!

Posledním odstavce ode mě získáváte bouřlivá ovace!

S pozdravem

TomášL
10. 03. 2011 | 07:38

Sladký napsal(a):

Kulturňák.Jistě. Probouráme příčky mezi třídami, na každém patře bude jedna s pár stovkami žáků a celé to bude řídit jeden učitel.To bude efektivita! Celý svět nám bude záviddět.
10. 03. 2011 | 07:40

rejpal napsal(a):

kulturňák
Kdoví jak to bude v budoucnosti. S každou novou technologií se objevili věrozvěsti, kteří prorokovali brzký zánik předchozí: televize měla pohřbít kina, kina mělo pohřbít video, knihy likviduje internet a e-books. Vinylové desky měla pohřbít CD, ta zase mp3 a DVD a DVD zase BlueRay, a kdoví, co přijde zítra, aby pohřbilo vše předchozí. Realita je naštěstí trochu jiná a skoro vše tak nějak koexistuje vedle sebe.
Problém školství je ale myslím někde jinde.
Například v návratu rákosek do škol. Jedno, zda ratanových nebo z moderních materiálů.
10. 03. 2011 | 07:57

juli napsal(a):

To, že je někdo učitel, neznamená, že umí učit, alespoň dobře. I k tomuto povolání musí být, takříkajíc alespoň trochu talent. Někteří se dobrými učiteli již rodí, jiní to musí vydřít. Samotná sumarizace vědomostí nestačí k tomu dobře učit. vztah k žákům a osobnost učitele je někdy dokonce věcí prvořadou, pokud nechceme, aby byli žáci nuceni jen k biflování pouček. Jsou případy, že lidé z neučitelských oborů mají v povolání učitelském úspěchy.
10. 03. 2011 | 08:04

Jakeš napsal(a):

A není to jedno kdo bude učit, když zadání zní všichni musí mít "vysokoškolské" vzdělání. Hlavně, že ten co "učí" umí to málo sděleného podat správně ideologicky. Je nutné, aby národ byl hloupý, lépe se s nim manipuluje.
10. 03. 2011 | 08:18

KM napsal(a):

1234: žeby paní učitelka?

Slova autora blogu tesat do kamene.
Ze zkušenosti z rodiny vím, že mladá děvčata zapálená pro podagogickou práci s dětmi (i tzv. "problémovými") jsou výukovým procesem na PedF tak znechucena, že je spíše dobře, pokud si ze studií na VŠ nic neodnesou a uchovají si alespoň zbytky svého původního nadšení.

Jakékoli dotazy studentek vyplývající z jejich praxí na školách (jak motivovat dítě, které ..., jak vysvětlit dítěti ten a ten problém ..., jak řešit tu a tu situaci...) jsou odbývány tím, že toto není téma našeho dnešního kurikula, neboť dnes se učíme bruslit v rámci přípravy na učitelství TV nebo pěstovat květák v rámci přípravy na učitelství pěstitelských prací. Didaktika, pedagogika, psychologie dítěte tiše pláčou, zanedbávané v koutě.

Takže VŠ vzdělání učitelů stokrát ANO!!!, ale na úplně jiných základech, než na jakých stojí teď.
10. 03. 2011 | 08:20

rejpal napsal(a):

Jakeš
Už jsem několikrát navrhoval, aby se každému automaticky udělovalo maturitní vysvědčení a po určité době titul Bc. Ušetřily by se obrovské peníze na odměny pro sekretářky (pardon asistentky) a mladí lidé by byli ušetřeni všelijakých traumat. Jen jedna věc mi vrtá hlavou: jakými historkami by se lidé bavili na různých mejdanech po x letech. Vojnu nám zrušili, teď ještě školy a zkoušky...
10. 03. 2011 | 08:27

jakeš napsal(a):

Rejpal
No když se po x letech všichni sejdem pod mostem (samozřejmě i přesto, že si všichni mysleli, že budou milionáři)tak si můžeme popovídat jak se nám podařilo uzmout tomu psovi za tím vysokým plotem jeho žrádlo.
10. 03. 2011 | 09:06

Carlos V. napsal(a):

F.+Svarc, Sladký :
omluva. Věta "Vzniká mnoho umělých bariér, odpírající mnoha lidem přístup k vysokoškolskému vzdělání." je opravdu paskvil.

Měla znít : Vzniká mnoho umělých bariér, odpírající mnoha lidem přístup bez vysokoškolského vzdělání.

Jedna předložka a vše je jinak. Proti lemplovině nepomůže ani VŠ vzdělání ...

Jinak - pakliže jste abslovovali VŠ - ruku na srdce. Opravdu byste nemohli dělat to, co děláte, bez znalostí z VŠ ? Nebýt na VŠ a místo toho mít v oboru praxi ?

P.S. opět podotýkám, že nehovořím všěobecně. Něco jiného jsou líkaři a třeba umělci ..
10. 03. 2011 | 09:06

rejpal napsal(a):

jakeš
Máte recht. Nakonec i debata, pod kterým mostem méně fouká, může být užitečná.
10. 03. 2011 | 09:09

rejpal napsal(a):

Carlos V.
Zajímavá otázka. Já myslím, že mohli. Ale spousta věcí by byla složitější a déle by to trvalo. Nemyslím, že tolik jde o znalosti, ale spíše o dovednosti. Ty může člověk zúročit, i když dělá jiný obor. Jenže s devalvací VŠ vzdělání se ten význam zmenšuje. Jestliže dřív bylo okolo 15% vysokoškoláků a dnes se hovoří o polovině (představy jsou různé), musí dojít ke snížení laťky. S tím nikdo nic nenadělá.
10. 03. 2011 | 09:14

F.Švarc napsal(a):

to Carlos V.
Tahle debata je mlácení prázdné slámy. Řidič kamionu by mohl být klidně člověk, co načerno odjel 5000 km bez nehody pod dohledem zkušeného řidiče (tj. ten, který má za sebou víc než 500000 km). Ředitel zeměkoule by mohl být Ing.Stráský.
Když půjdu k soudu, očekávám, že soudce Mgr. nebo JUDr. umí číst a psát (a také to dělá). Představte si, že to není vždy jisté.
10. 03. 2011 | 09:30

1234 napsal(a):

KM - nemyslím, že jsme v rozporu. I já vidím z hlediska počátků své praxe spoustu nedostatků ve vš vzdělávání pedagogů.
Příčinou ale není prohnilost VŠ škol, ale modulový typ studia, který tady byl na většině VŠ škol zaveden. Jestliže dříve u zápisu dostal student každý rok seznam předmětů, které musí absolvovat, a časy, kdy se konají přednášky a semináře. Jenže v rámci "demokratizace" univerzit, aby každý, kdo studuje tentýž obor, mohl studovat "tak trochu jinak", zavedly univerzity moduly. Tento systém studia je finančně velmi nákladní, školy potřebují mnohem větší počet učeben i profesorů... atd. Podstatou jsou moduly, které musí student absolvovat, jejich počet je dán a v každém modulu "splnit" určitý počet bodů. Tzn. předměty jsou bodované. Předměty si konkurují často i ve stejném čase a student si vytváří rozvrh sám. Protože není dost smysluplných předmětů, moduly se nafukují různými nesmyslnými kurzy, které vedou často zkrachovalí a profláklí filosofové marxismu-leninismu, nebo se chodí zpívat, bruslit,... a co já vím, co ještě. O dobré předměty nad rámec povinného je rvačka, počet volitelných předmětů navíc je stanoven. TO navíc zatěžuje studenta, aby se věnoval tomu podstatnému, kvůli čemu na školu přišel. Ale toto je výsledek experimentování pánů Mlezivů, Štefflů a jim podobných expertů. Ve výsledku podle K. P. Liessmanna vede modulový systém k rozporcování vzdělání, jako by šlo o automobil v továrně na jednotlivé díly a vznik nových studijních oborů: např. vybrané semináře z ekonomie a vybrané právnické předměty = ekonomické právo, vybrané semináře z práva + něco občanské výchovy = právo ve veřejné správě, :-) několik seminářů filosofie + dějiny užitného umění + několik seminářů kresby = filosofie nábytku :-), a toto vzdělání pak může poskytovat řada soukromých vš a dát to VŠEM.

Pavlo - doufám, že Vaše otázka byla pouze řečnická. Já nemluvím pochopitelně o chuti coby o chuti. Ale mí studenti nejsou vždy z bohatých rodin a jsem si vědoma toho, že můj předmět není ten jediný. Proto chápu povzdechy, že knížky jsou drahé.
Vaše představa jak to řešit je eufemisticky řečeno dost idealistická. Na internetu je i spousta blábolů a chyb. Internet unese ledacos. Ale vzhledem k tomu, že školy dneska šetří, kde mohou, včetně kopírování, bez čítanky se neobejdu, i kdybych k ní měla sebevětší výhrady.
10. 03. 2011 | 10:01

jogín napsal(a):

Daleko víc než zkoušky z pedagogických disciplin chybí učitelům důkladná znalost předmětu, který učí.Platí to samozřejmě pro vyšší stupně. Představa univerzálního učitele, co učí cokoliv je blbost, jenže přesně tímto směrem míří výchova na pedagogických fakultách a je to jeden z hlavních důvodů úpadku našeho školství. Takže je potřeba daleko větší důraz na odbornost a nevidím důvod, proč by odborník bez pedagogických disciplin neměl učit. Na univerzitách k učení žádnou pedagogiku nepotřebujete a výuka je po všech stránkách náročnější než na středním stupni. Vychoval jsem spoustu studentů včetně doktorantů, pracují v praxi i ve vědě, jenže z hlediska zákona jsem absolutní diletant.
10. 03. 2011 | 10:03

jogín napsal(a):

Recept na nápravu výuky je velice jednoduchý a perfektně vyzkoušený v dalším vzdělávání lékařů, které běželo po mnoho let. Zavést atestace jako podmínku pro postup do vyšší platové třídy. Ty provádět komisí z odborníků daného oboru, ne profesionálními pedagogy. Úroveň zkoušky na úrovni státnice pro odborníky v příslušném oboru.
10. 03. 2011 | 10:36

Karla napsal(a):

Skromný p. Mleziva se ve svém CV školami moc nechlubí, zato má pestrou praxi. Ale činí se a za svůj přínos české společnosti by měl od nynější "vlády" dostat Řád Pol Pota I. třídy. Pol Pot dal za vyučenou celému národu i bez pedagogického vzdělání.

Musíme se vyrovnat konečně s tou minulostí - pokud totalita hlásala Úředníci do výroby! měl by pan ministr Dobeš urychleně začít s akcí "Učitelé do montoven!", protože pokrok se zastavit nedá.Mládež je třeba vychovávat v duchu doby pro potřeby zítřka, neboť již nebudeme žít s nějakou dlouhodobou perspektivou, ale ze dne na den, a to bychom si měli všichni uvědomit.

Dobrý den, Rejpale.
Váš příspěvek je jediný k věci v této debatě.
Měli bychom naší vládě vyjít vstříc a o tom, že existuje nějaké vzdělání a kultura NIKDY s dětmi a mládeží nemluvit - tedy alespoň do té doby, než budou všichni pedagogové s praxí delší než 1 rok postaveni mimo zákon.

Předpokládám, že udělování vysokoškolských diplomů jste nenavrhl jen pro to, že už se experimentálně odzkoušelo v Plzni na právech a leckde jinde a funguje to - všichni, kdo dostali diplomy a doktoráty v programech podobného typu už pracují ve státní správě, exekutivě a zákonodárství.. a hned je to vidět!

Konec konců, od doby, kdy v našich základkách, veřejných i soukromých středních SŠ,SOŠ a VOŠ učí 1/3 pracovníků bez VŠ a s pedagogickým kursem, postavení naší mládeže na světových řebříčcích vzdělanosti roste už k dvouciferným číslům,takže poptávka po českých au -pair, sběračích jablek a skladnících v hypermarketech v zahraničí stoupá. I naše industriálně vzdělaná mládež už si bude brzy moci koupit karavan a vyvážet po Evropě techno, agrární obory by se mohly zaměřit na shengenský projekt EUcanabis - agroturistika ap.
S pozdravem KDO NESKÁČE, NENÍ ČECH!!! Karla
10. 03. 2011 | 10:37

arnazach napsal(a):

Myslím, že vhodně sestavené bakalářské studium by učitelům stačit mohlo. Tady jde ale pravděpodobně o něco jiného. Kdesi jsem četl, že o bakaláře není zájem v praxi (protože u nás bakalář je jen student v půlce studia). A tak co s nimi? Jen ať učí. Tím se dostanou do škol ti nejlepší; vždyť kdo to umí, ten to dělá, kdo to neumí, ten to manažuje, a kdo to neumí ani manažovat, ten to učí. Jen tak dál NERVe, jen tak dál vládo moje rozmilá, jen dál!
10. 03. 2011 | 11:09

Míval napsal(a):

Pavla: S Vaším názorem na výuku angličtiny bych si dovolil lehce polemizovat. Omezím se pouze na slovní zásobu.
Jako každý jazyk, i angličtina má svou "středovou" slovní zásobu, které porozumí každý rodilý mluvčí (tedy z oblastí, kde je angličtina prvním jazykem) a které zároveň porozumí (na své úrovni) každý cizinec, znalý angličtiny. Protože především tato slovní zásoba je obsahem všech kurzů, ať jsou provozovány u nás, v Německu, Číně či Japonsku. Proto je pro každého, kdo chce zvládnout mezinárodní komunikaci v angličtině, rozhodující znalost právě této části jazyka. A to dobrá znalost. Dorozumí-li se absolvent s cizincem bez problémů a s rodilým mluvčím s většími či menšími problémy, je to naprosto přirozené.
V rámci dalšího rozvoje znalostí, jisté nadstavby, je potom hledání jazykových prostředků z oblastí, které dotyčného zajímají a odpovídají jeho specifickým potřebám.
Angličtina se velice liší dle místa, velké odlišnosti jsou mezi generacemi, stále přetrvává i rozdíl mezi sociálními třídami.
Au-pair je vlastně absolventkou jazykového kurzu v místě pobytu, přičemž takový kurz nemusí znamenat zároveň kvalitu. Zcela určitě také pochytila leccos z místního akcentu, street English a výrazy, typické pro danou oblast.
Obvyklým výsledkem takového vzdělání bývá člověk, který se vcelku dobře domluví, rozumí, nechybí mu jazykové sebevědomí, ale jak funguje jazyk, jaké jsou vztahy mezi jednotlivými jevy, co je a co není na dané úrovni podstatné, rozdíly mezi formální a neformální angličtinou, to mu spíše uniká. Může dodat různé zajímavosti, třeba x výrazů, jimiž se v místě jejího pobytu označuje pivo, o záležitostech sexu ani nemluvě, nicméně tohle bych za příliš užitečné u lidí, kteří doposud zápasí se základem jazyka, nepovažoval.
Být na místě rodiče, který zjistí, že jeho dítě je učeno učitelem, který je pouze o dvě lekce dál, trval bych na jeho výhazovu. Nebo alespoň výměně. A vůbec bych se nebál čerstvého absolventa s anglickou aprobací. Oni už teď obvykle za sebou nějaký ten pobyt v zahraničí v podobě stáží také mají.
Podotýkám, že nejsem ani mladý, ani neučím ve škole.
10. 03. 2011 | 11:40

Martin, toho jména druhý napsal(a):

Zásadní omyl celého NERVu je ten, že si myslí, že pokud někdo něco alespoň trochu umí, je schopen to i naučit. Učení (teach) samo o sobě je docela umění, které zdaleka ne všichni ovládají.
Učitel (např.) matematiky nemusí být sám vynikající matematik (myslím na základním stupni škol), ale musí být vynikající metodik. Musí znát psychologické zvláštnosti svých žáků (co takhle různé dysfunkce, dnes naprosto běžné), musí umět učivo přitažlivě prezentovat, atd...
Bc. vzdělání v oboru opravdu (pro ZŠ) stačí, ale co to vzdělání PEDAGOGICKÉ, které vlastně dělá učitele UČITELEM.
Z toho (pro mě) vyplývá nutnost naprosto "překopat" systém vzdělávání budoucích učitelů na příslušných fakultách. Jen nějaký pedagogický kurs opravdu (ale opravdu :-)) nestačí
10. 03. 2011 | 12:24

Pavel napsal(a):

Co se týká výuky jazyků (nejen cizích, ale i češtiny), je studium na magisterské úrovni pro učitele nezbytné. Středoškoláci prostě dané souvislosti a znalosti, o kterých už se zmínil Míval, nedosáhnou, i když si trochu naivně myslí, že to jak vysokoškolák zná a může to učit. Magisterské studium je prostě ten široký základ, ze kterého pak může učitel v praxi čerpat a vyhnout se mnoha úskalím. Že POUZE znalosti nedělají dobrého učitele, je jasné, ale to bychom takhle mohli říct o spoustě oborů.
10. 03. 2011 | 12:27

arnazach napsal(a):

Pavel:

Nic nového pod sluncem. Po 1948 a znovu po 1968 z dráteníka právník, z holiče ředitel fabriky. Po 1989 z veksláka manažer, z politruka majitel bordelu.
10. 03. 2011 | 12:53

Anita napsal(a):

Bakalářské studium plus DPS ( doplňkové pedagogické studium) by mohlo stačit pro začínající učitele, kteří by na škole byli jako asistenti staršího magisterského učitele s minimální praxí v pedagogické činnosti 10 let. Učitele s bakalářským vzděláním by mohli zjistit, zda-li je vůbec schopen učit a měl by dál při práci si dodělat titul magistra, tedy rozčiřovat si vzdělání. Tento model by pomohl zlepšení výuky žáků ve skupinkách a jejich individuálnějšímu přístupu k jednotlivým dětem.Výchovná činnost podle osobních zájmů dětí by také mohla být pak rozšířená i odpolední hodniny. Starší učitel s praxí by dokázel prakticky předávat zkušenosti mladším kolegům, bakalářům a ti zase by vnášeli do školy nové poznatky moderní výuky. Hodnocení učitel + dva asistenti, tady tři lidí je rozhodně objektivnější než jednoho.
Něco jiného je učit na základní škole, jiné je to na odborných učilištích, kde se dá preferovat odborník vycházející při výuce z praxe, samozřejmostí tu musí být však stanovené roky praxe v daném oboru minimálně 5 let a ukončené DPS konané na PF, nikoliv jen pedagogické minimum či nějaký kurz.
10. 03. 2011 | 13:17

Anita napsal(a):

Na středních školách s maturitou, by měli učit pouze učitele s celým vysokoškolským vzděláním už jen proto, aby žák nepředčil svého učitele v prvním ročníku.
10. 03. 2011 | 13:25

Targus napsal(a):

To Pavel:

Nemyslím si, že máte tak docela pravdu. Učila mne učitelka, která měla prvorepublikový "učitelák" zakončený maturitou a strčila do kapsy všechny dnešní MaGoRy a poBouChance. Rovněž mi přijde poněkud trapné, když zjistím na třídních schůzkách, že aprobovaná češtinářka si není zcela jistá v některých záludnostech češtiny. Naprosto totéž platí i o ostatních předmětech.
Je naprosto zbytečné, aby učitel ZŠ ovládal suvrénně svůj předmět na nevím jaké úrovni, když své znalosti neumí předat dále. Se středoškolskou výukou už bych si nebyl tak jist, jsou školy, které dosahují v některých oborech úrovně prvních ročníků vysokých škol, a tam si nejsem jist, zda by nějak osekaný učební program bakalářské úrovně nebyl málo. Velice snadno by se mohlo stát, že by kantor začal ve výuce zlehka plavat.
To plavání se totiž např. přihodilo mé příbuzné, která absolvovala magisterský obor na PdF a v prvním roce svého pedagogického snažení zjistila, že to, co se učila na VŠ, jí je vzhledem k předepsanému učivu na SŠ téměř k ničemu. A učila se se žáky téměř souběžně, jak zde bylo popisováno o angličtině.
10. 03. 2011 | 13:30

Targus napsal(a):

To Anita:

Myšlenka sice hezká, ale brzdí to jedna maličkost. Na nic nejsou prachy. Ty se vyhazují na výrobu jakýchsi reforem.
10. 03. 2011 | 13:32

arnazach napsal(a):

No když si to člověk pustí z první signální soustavy do druhé, tak přijde na to, že jako oportunní řešení to zas není tak zlé. Tedy pro ty bakaláře, kteří by chtěli jít učit, a snad ani pro školství.
10. 03. 2011 | 13:35

Marek Kobera napsal(a):

Drazí přátelé,
k Vaší zajímavé diskusi bych měl jen jednu poznámku. Nemám rád sci-fi, a tak bych se rád vrátil k (edukační) realitě.

Umím komukoli dokázat, že současní učitelé na ZŠ a SŠ jsou pro výkon své profese kvalifikovaní nadměrně. A jak znám setrvačnost ve školství, tak předpokládám, že tomu tak minimálně dalších 10 - 20 let bude nadále. Hezký den.
10. 03. 2011 | 14:07

Sims. napsal(a):

Myslím si, že na základních školách by zcela stačilo bakalářský program. Spíše bych preferovala přijímací zkoušky, které by otestovaly všeobecný rozhled, schopnosti extroverze a součástí by měla být talentová zkouška - otestovat zda má student schopnosati předávat vědomosti, má schopnost empatie a v neposlední řadě i osvojené etické normy. Když učitelka mateřské školy nemá ráda děti, tak by neměla dělat učitelku, že? Když někdo chce vysokoškolské vzdělání a zvolí si pedák, protože mu vychází jako méně náročný a přitom nechce fakticky učit, tak by měl být odhalen hned na počátku svého záměru. Na Pdf by měli chodit lidé, kteří učitelství berou jako své poslání a profesní cíl, pak to někam povede. Takže k tomu by mohly dopomoci i talentové zkoušky.
10. 03. 2011 | 14:29

Anita napsal(a):

Targus
Já vím už jsem to psala mnohokrát, že se tam střídají ministři rychleji než moje střevíčky, každý si potřebuje okamžitě postavit svůj pomníček na ho.no za drahý peníz, zůstane po něm jen zřícenina, která je nasledným ministrem rozkopána.
10. 03. 2011 | 14:32

Anita napsal(a):

Sims.
Ono je to trošku složitější, člověk si myslí a má rád děti, ale po letech dochazí k vyhoření. Jednak jak sám člověk stárne tak nemá už moc sílu řešit a stále dokola psát hášení a blbosti. Děti se mění a je potřeba se umět i přizpůsobovat novým trendům. Nakonec i výborný učitel, který vše bere moc vážně a zodpovědně je na pokraji zhroucení. Proto si myslím, že je nutné spojení mladých učitelu s jedním už tak trochu opotřebovaným.
10. 03. 2011 | 14:40

Pavla napsal(a):

Míval: Určitě s Vámi lze souhlasit. Asi záleží na tom, jak dál bude každý cizí jazyk využívat. Pokud ho někdo bude potřebovat k dalšímu studiu a hlavně odbornému, tak opravdu pak je lépe se soustředit na gramatiku, slovní zásobu atd. Ale většina lidí jej využívá k domluvení se v zahraničí. A speciálně angličtina je známá spoustou frází, takže můžete rozumět každému slovíčku, ale významu věty neporozumíte. Takto jsem to myslela. A au-pair jsem zmínila proto, že jsou to dívky, které se starají o děti, takže by k nim nějaký pěkný vztah měly mít. Ale nemyslím si, že by měla učit ta, která se této činnosti venku věnovala třeba pouze rok či dva, ale dlouhodobě.
Já nevím, jestli je výuka na školách ted lepší, ale my jsme opravdu měli velmi špatné zkušenosti s našimi dětmi. Syn se němčinu po 5 letech na základce nenaučil ani z desetiny tak, jak za dva roky angličtinu při práci na počítači - sám. Se kterou se narozdíl od školní němčiny je schopný domluvit. Tak nevím.
Já jsem před více než 40 lety navštěvovala základku s rozšířenou výukou cizím jazykům. Učili jsme se povinně tři. Každý učitel byl skvělým odborníkem /mluvím zde pouze o jazycích/ a když jsme školu opustili, tak jsme se v pohodě každým jazykem domluvili. Jen škoda, že nebyla taková možnost jako dnes, nabyté vědomosti dále využívat.
Ted jsem zvědavá, kolik se toho naučí naše nejmladší dcera na průmyslovce. Snad to bude lepší jak na devítiletce. A co se počítačové techniky týká, budu doufat v totéž.
10. 03. 2011 | 14:55

Silvie napsal(a):

Proč by učitelům neměl stačil titul Bc., když je v Ml.Boleslavi ředitelkou knihovny s 30 zaměstnanci ženská bez VŠ a jakékoliv ekonomické erudice. Stačí jí k tomu, že má konexe na zdejším magistrátu.
10. 03. 2011 | 15:04

Marek Kobera napsal(a):

To Pavla:

Vy jste asi nepochopila jednu drobnou věc. Do školy se děti chodí učit, ne něco naučit. A pokud je učitel nějak učí a nikdo si nestěžuje, tak je vše v pořádku. Kdyby se tam chodily něco naučit, muselo by to nejdřív být napsáno v nějakém oficiálním ministerském dokumentu, aby to každý věděl a pak by se musela změnit řada různých věcí.
10. 03. 2011 | 15:06

Pavla napsal(a):

Anita: Jenže ani vyokoškolsky vzdělaný učitel nemusí být na tom vždy lépe než jeho studenti. Záleží na tom, jak je schopný se neustále vzdělávat. Protože studenti, kteří o svůj obor mají opravdu zájem, tak si při dnešních možnostech internetu vyhledají informace, ke kterým se na VŠ budoucí učitel třeba vůbec při běžném studiu nedostane.

Sims.: To máte tedy pravdu, že by se měl v prvé řadě zjistit zájem každého budoucího studenta, jestli opravdu chce v tomto oboru pracovat. Dle mých zkušeností je to přesně naopak. Několik dětí mých známých se na pedagogickou hlásilo, ale jen jako z nouze, když se nedostaly jinde či to braly tak, že škola nebude tak náročná. Což je velmi špatné. Pak to dopadne jak píšete, že některé učitelky v MŠ nemají k dětem absolutně žádný vztah. Totéž učitelé na školách. Nakonec jim nezbyde než odejít. Je mi divné, že se tam hlásí tolik zájemců, přitom každý ví, jak je práce ve školství placená a učitelů je prý málo. Takže někde je chyba. Pak si člověk musí říct, že většina jde studovat opravdu jen pro ten diplom. A že by místo takového studenta mohl obor studovat někdo s opravdovým zájmem, už nikoho nezajímá.
10. 03. 2011 | 15:12

Pavla napsal(a):

M. Kobera: No v tom případě by ale neměl být problém s domácím vzděláváním, jak byla řeč na některém z předchozích blogů. Diskutující zde uváděli, že jsou schopní naučit děti více než ve škole. Což si myslím, by nemusel být problém do devítky. Jistěže to nezvládnou všichni rodiče, mnozí by na učení s dětmi neměli čas, nervy ani schopnosti, ale proč tuto možnost neposkytnout těm, co by to dokázali? Když by rodič v některém předmětu nebyl zase až takovým odborníkem, klidně se může vzdělávat na internetu či podle školních učebnic stejně, jako paní učitelka, která je o dvě lekce v němčině před dětmi, ne? A výhoda výuky pouze jednoho dítěte či případně i sousedovic oproti plné třídě je snad jasná.
10. 03. 2011 | 15:23

Marek Kobera napsal(a):

To Pavla:

Tak to máte pravdu. Proč by to ale učitel měl znát? Je to v osnovách? Není. Např. vědci zjistili, že krávy v Evropě se nenatáčejí podle magnetického pole. Je to zjištění staré nanejvýš pár týdnů. Měl by to učitel vědět? A co by měl dělat se studentem, který ho z toho bude třeba chtít zkoušet? Jak asi uspěje s takovou diskusí těchto výsledků u průměrného studenta, který patrně nemá nižádný zájem o krávy, ani o magnetické pole?
10. 03. 2011 | 15:29

Marek Kobera napsal(a):

To Pavla: Já jsem pro domácí vzdělávání všemi deseti!
10. 03. 2011 | 15:36

Pavla napsal(a):

M.Kobera: Já tedy taky! Vím, že mnozí namítají, že by děti měly mít možnost být se spolužáky. Jistěže by některé ani domácí učení nechtěly právě z tohoto důvodu, ale je spousta těch, kteří stejně ve škole kamarády nemají či je tam ostatní šikanují a toto by pro ně mohlo být řešení. Navíc by měli tito žáci daleko více času na různé mimoškolní činnosti, kde se s vrstevníky setkají. Mně by se asi nejvíce líbil takový systém, že se domluví několik rodičů, kteří o domácí výuku mají zájem a každý by všechny děti učil dle svého oboru. Myslím, že to takto i někde fungovalo. Pak by nebyl problém v osamocení dětí. Určitě by se dalo zařídit i to, že by tyto děti třeba jednou týdně či po 14 dnech navštěvovaly i školu. Ale asi se na věc dívám hodně nereálně. Mně osobně, jako člověku, který nemá rád nalajnovaný život a chce se rozhodovat svobodně, by toto velice vyhovovalo.
10. 03. 2011 | 16:15

Sims. napsal(a):

To Anita:
neřeším syndrom vyhoření a ani poměr starších učitelů s mladými - to by mělo být vyvážené, protože mnoho stáří a mnoho mládí - zajícova smrt. Obě entity mají své opodstatnění v řadách učitelstva. Řeším výáhradně vhodnost adeptů na učitele - volbu vhodnosti a utlitarismu (VŠ za každou cenu, byť mne nezajímá).
10. 03. 2011 | 16:53

Míval napsal(a):

Pavla: právě k základnímu dorozumění slouží ona středová zásoba - k ní patří samozřejmě běžná frazeologie, gramatika atp.
Soudím, že jsme plus mínus stejná generace, takže máme asi přibližně stejné zkušenosti. Zdá se mi, že tenkrát se učitelé mohli daleko víc soustředit na výuku a ne na zajišťování alespoň minimální kázně ve třídě. Takže tristní výsledky posledních let asi nebudou jen odrazem mizerných učitelů, ale také rozmazlených spratků, mnohdy podporovaných rodiči.
10. 03. 2011 | 20:36

Pavla2 napsal(a):

Míval: Máte pravdu, za našich mladých let učitelé vyřešili problémy s hajzlíky tak, že jim dali zleva zprava a byl klid. A že dnes těch rozežraných darebáků je, to je taky fakt a učitelům není co závidět, když se na ně nesmí ani špatně podívat.
PS: Musela jsem trošku změnit nick, objevila se tady druhá paní Pavla, tak ať je jasno.
10. 03. 2011 | 21:41

Anita napsal(a):

Pavla
Už to tu někdo napsal, internet je plný i blbostí, tedy nepodložených faktů. Právě, aby bakalář na střední školách neroznášel bludy také z internetu je velmi důležité, aby tady učil absolutně erudovaný odborník, tedy učitel s patřičnou aprobací, to že tomu často tak není je velká škoda.
Na gymnaziích což jsou školy, kde by měl být předpoklad pro pokračování studentů na VŠ bych si dovedla představit vyučující opravdu s titulem profesor.
Sims- ano v tom máte pravdu, že ne každý se hodí na práci s dětmi a dokonce podezírám, že někteří vystudovaní učitelé zvláště ti mladí jsou velmi nároční na své žáky. Někdy nabývám dojmu, že se rekrutovali ze šprtů a totéž vyžadují od svých žáků. To je samozřejmě špatně a proto jsem napsala v mém příspěvku výše, bakaláři ano, ale jako asistenti učitele s mgr. vzděláním 10. 03. 2011 | 13:17, dodám jen, že by doporučení k dalšímu studiu dávala škola.
10. 03. 2011 | 22:54

mb napsal(a):

Anita výborně ... ještě navíc by se měly zavést supervize ... ale to je pravděpodobně v podmínkách českého školství sci fi ...

jo mimochodem to troskotá ( a bude troskotat ) na prachách ...

chcete li kvalitní osobnosti ( do školství ) musíte je kvalitně zaplatit ...

( competitive salary ) ...

ale kdo chce ( nejen verbálně nýbrž i skutečně skutečně ) kvalitní ( veřejné ???) školství s kvalitními a kvalitně zaplacenými pedagogy ???

nikdo ... a tak z nich udelame pouze bakalaře ... at ten nepoměr bídně zaplaceného vysokoškolsky vzdělaného pedagoga v porovnání se středoškolákem někde v kanclu nevypadá tak zle ...

njn ... my volíme ... my rozhodujeme, přinejmenším již 20 let

http://blisty.cz/art/55003.html
10. 03. 2011 | 23:06

Marek Kobera napsal(a):

To Míval:
Ano, máte skvělý postřeh.
10. 03. 2011 | 23:12

Marek Kobera napsal(a):

To mb:

Jaká je Vaše představa o competitive salary pro učitele? Odhaduji, že jejich plat je tak někde mezi mediánem a spodním tercilem u nás, což není zas tak málo, když uvážíte, že hlavním požadavkem, který se na ně klade, je ten, aby se o děti postarali, aby rodiče mohli v klidu odejít do práce.
10. 03. 2011 | 23:47

mb napsal(a):

to marek kobera ... pokud jsou ucitelé dohlizitelé ... pak skutečně mohou být bc ... myslel jsem na 130% průměrné mzdy ... pro průměrného učitele ... pro lepšího více pro horšího méně ...

pak je tam ještě argument, že učitel by měl pro děti být a symbolizovat úspěch - úspěšný příklad hodný následování ...

může být podprůměrně placený ( vysokoškolsky vzdělaný ) učitel symbolem / synonymem úspěchu a obdivu žáků ?

zdravím vás ...
11. 03. 2011 | 00:04

Anita napsal(a):

Pavla 10. 03. 2011 | 16:15
To je opravdu velmi nereálná představa, aby kdokoliv z rodičů učil děti. Na druhé straně si umím představit, že by učitelé mohli, tak jako lékaři mít své živnostenské listy a soukromně připravovat děti podle individuálních plánů pro jejich kmenovou školu ke zkouškám. Myslím však, že by to bylo velmi finančně náročné pro rodiče a velmi neefektivní pro dítě.

Míval,Pavla2
Vyprosila bych si nepoužívat výrazy pro děti jako "rozmazlených spratků,rozežraných darebáků či dokonce hajzlíků".

Děti jsou odrazem společnosti. Společnost se mění a stále se zapomíná na to, že děti jsou budoucnost a je třeba vkládat dostatek prostředků do kvality jejich výchovy a výuky. Pokud se ve školství budou dělat stále zbytečné reformy a nezkvalitňovat výuka a prostředí školy vycházející z praxe v souladu s rozvíjení žáků v osobnosti. Pokud budou školy nuceny mít ve třídě co nejvíce žáků a potýkat se k zaplacení kvalifikovaných pedagogů, budou školy pouze továrnami- nezáživnými nalejvárnami vědomostí, děti nikdy nebudou mít v oblibě do takové školy chtít chodit, nezájem se u nich pak projevuje zlobením.
Každé dítě si do života nese svůj obraz ze školních let a v dospělosti, jako rodič má i svůj názor na učitele a školu dle svých vlastních zkušeností. Pavla si nese, že ve škole by mělo být dítě mláceno, tady já vidím pokrok a doufám, že se tak už nikde neděje. Je třeba hledat formy výuky takové, které zaujmou všechny děti a ty pak nebudou zlobit a dokonce se jim bude ve škole i líbit. Bohužel, pokud tu nebude dostatek financí pro školy bude obraz společnosti jen horší a tím i děti zlobivější a rodiče s učiteli zoufalejší.
11. 03. 2011 | 00:06

Anita napsal(a):

mb
Přesně jste mě doplnil, taký mám dojem, že je to takový po kauze "Děkujeme odcházíme" bu,bu,bu pro učitele, "klidně vás okamžitě vystřídáme nezaměstnanými středoškoláky , však oni si tu pedagogiku udělají, ne ve 3 semestrech, ale přes víkend", každej nezaměstnanej to bude dělat i za poloviční mzdu ikdyby měl děti rád "tak na chleba s máslem"(omlouvám se). Tak a to už není sci-fi ani legrace :(
11. 03. 2011 | 00:26

Pavla2 napsal(a):

Anito, můžete mi říct, jak se dá nazvat žák, který je k učiteli sprostý, nasadí mu kýbl na hlavu a ještě si to fotí, anebo klidně učiteli nafackuje? A co si takový člověk zaslouží? Snad pochvalu nebo ústně mu říct, prostě - to se nedělá? Pro mě je to darebák nebo hajzlík. Je to samozřejmě odrazem výchovy společnosti, hlavně rodičů. Dřív byl pan učitel někdo. Dnes si děcka dovolují, někdy se sice nedivím, že jsou drzé, někteří učitelé si o to říkají svým jednáním sami, protože to s dětmi neumí a nechovají se k nim taky zrovna dobře, ale v žádném případě k nějakým fyzickým útokům na učitele dojít nesmí. A dovolit si být sprostý rovněž ne. Já jsem neřekla, že se děcka mají mlátit. Ale každý chlap vám řekne, že mu ve škole, když zlobil, byla milejší facka, než poznámky a pak řešení všeho doma.

S tím domácím vyučováním jsem měla na mysli pouze základní školu. Další vzdělávání je samozřejmě už věcí studovaných odborníků.
Ikdyž třeba takovou fyziku na střední škole mně byl můj otec schopný vysvětlit a naučit daleko lépe než naše paní profesorka.
11. 03. 2011 | 08:56

Anita napsal(a):

Pavla2
Chápu vás, ale by to opravdu na dlouhou polemiku. Děti, které jsou zaměstnány plně svým zájmem netropí žádné vylomeni. Učiteli jako přirozené autoritě žáků si nedovolí nikdo nasadit odpadkový koš na hlavu a nebo ho fackovat, tady je opravdu selhání toho učitele, bohužel i takový vyučují.V americe nebo jiných státech i žáci střílí a to je právě to, že se o problémy dětí nikdo nezajímá, že schází na každé škole psycholog na kterého se děti mohou s důvěrou obrátit atd. Pokud schází peníze odráží se to především na kvalitě práce. To, že děti mají velmi slabé citové vnímání je již zjištěno od 70 let min. století, v podstatě jsou už z těchto dětí rodiče, kteří dnes předávájí na své děti prázdnotu a nezájem, zhoršeno samozřejmě sociálními rozdíly adt. Nechci psát eleborát, ale jako diplomová práce by to bylo vděčné téma v kterékoliv době.
11. 03. 2011 | 11:35

Pavla2 napsal(a):

Anita: Ano, máte pravdu, že většinou je to selháním učitele. Děti velmi rychle odhadnou, ke komu si co můžou dovolit a kdo nemá potřebnou autoritu. Ale i tak by se takové chování nemělo trpět. Je chyba, že nejsou učitelé zaplaceni tak, aby mohli učit hlavně chlapi. A žádné máčky,takoví, co si respekt umějí vybudovat. A byl by klid. Je také pravda, že na děti dnes rodiče nemají čas, nikdo se o jejich problémy nezajímá a nemají se často komu svěřit.
11. 03. 2011 | 12:30

mb napsal(a):

ja vim anito je to smutný ...

nejhorší je, že všechny vlády od listopadu 89 mluvily o tom jak je školství důležité a jak je budou podporovat a preferovat ...

skutek´ však utek´...

chovali se naprosto protikladně svým slibům ( snad s vyjímkou petry buzkové ) ...

Prostě politici nepotřebujou kriticky myslícího občana, to se jim nehodí ...

potřebují zmanipulovatelné stádo, které se rádo/ snadno dá/nechá zmanipulovat a zbubnovat v krátkém období těsně před volbama ....

rovněž vzdělanosti jako celku nepomáhá předčasná selekce na ´chytré a hloupé´ a de facto dochází k tunelování základních škol víceletými gymnázii viz. článek o. hausenblasse

a viz. zkušenosti z finska, polska ... etc. ....

je to blbé ... učetelé by jako sůl potřebovali kvalitní následné vzdělávání / systém atestací ? / a nerv bude mudrovat o bakalářích ...

Je to v ... vy víte kde ...

příjemný den
11. 03. 2011 | 13:05

mb napsal(a):

( vzdělanosti společnosti jako celku)
11. 03. 2011 | 13:06

Míval napsal(a):

Anita: Výraz "rozmazlení spratci" jsem použil zcela záměrně. A vůbec si ho nemusíte vyprošovat. Dodám kdykoliv i bez proseb.
Nejde o to, že by všechny děti byly takové. Ale za současných podmínek stačí dva tři a třída se veze i s učitelem. A posléze i doposud přijatelně se chovající děti začnou odmítat sebemenší náznak autority.
A to, že doba je, bohužel, taková, jaká je, ani zdaleka neznamená, že tyto spratky musíme respektovat jako ubohé oběti společnosti a předstírat, že jejich chování je v pořádku.
11. 03. 2011 | 14:43

mb napsal(a):

doplním mívala .... je to trochu pravda, kdyz máte zlé děti / chcete-li děti ulice / ... tak je to hodně těžké se je snažit (pouze) pozitivně motivovat a nemoci je motivovat negativně / aby věděli jak se mají chovat, protoze doma se to nenauci /

zdravim ...
11. 03. 2011 | 16:14

Anita napsal(a):

Pavla2,Míval,mb
Nechce se mi obhajovat agresivita dětí, ale já vidím to,že dítě se narodí s určitými vlohami a samozřejmě také sbírá běhen svého života vzory je ovlivněno prostředím kde vyrůstá. Souhlasím s mb, že většinou se jedná o "děti ulice". Uznejte, že to dítě za to v podstatě nemůže. Pokud se nenarodilo s poruchou ADHD s poruchou projevující zvýšeným stupeněm vzdorovitého a opozičního chování, agresivity (kde se dá pomoci spolupráce rodičů,lékaře a školy docela úspěšně korigovat) Agresívní, vulgární chování vypovídá o patologickém velmi citově chudobném prostředí, tedy rodině kde vyrůstá. Tady je však nečinnost sociálních pracovníků a dovoluji si i napsat států. Pravděpodobně schází zákon, který by vymezil jasná pravidla, že dítě do 15 let nesmí být po 20 hodině na ulici bez dozorů rodičů, tedy nemohlo by se poflakovat s partou stejně "opuštěných dětí", do 18 let pouze do 22 hodin, žádné diskotéky až do rána, atd. Za to vše by měli zodpovídat rodiče a měli by být i velmi důsledně trestáni. Tam kde výchova rodičů selhavá, už jsem to na jednom blogu psala, by mělo být dítě umístěno v internátním zařízení, samozřejmě rodinného typu , kde by poznalo, jak se dá trávit život smyslplněji a naučilo se režimu i základům správné životosprávy o víkendech by se samo mohlo rozhodnout, zda-li je chce trávit s rodiči.Veškeré sociální a rodičovské příspěvky by byli rodičům odebrány popřípadě by museli tento internát platit. Většinou se tyto děti dříve či později dostávají do diagnostických a výchovných zařízení,jsou tedy postrestány za své rodiče a to by se mělo obrátit. Všichni jste psali, že schází peníze, ano to je jedno z velmi důležitých aspektů, ale především je tu nevůle našich politiků, bohužel jen předvolebních líbivých slibotechen, ale to už dostatečně vyjádřil mb, že vlastně jde o záměr nemít inteligentní společnost, já osobně to vnímám jako největší zvrácenost a zpronevěru naši politiků na našem národě.
12. 03. 2011 | 01:09

Marek Kobera napsal(a):

To mb:

Tak, zajímavá úvaha...takže učitel s platem větším než 75% populace nebo vyšším? Pokud by se provedly dalekosáhlé změny, tak proč ne...

Tomu argumentu o symbolu úspěchu a obdivu moc nerozumím. Myšlenkou je zajistit dostatek kandidátů na nové učitele?
12. 03. 2011 | 14:07

Marek Kobera napsal(a):

To Anita:

Ale ano, ono individuální vzdělávání už někde docela funguje...
12. 03. 2011 | 14:08

Marek Kobera napsal(a):

To mb:

K čemu by potřebovali učitelé "kvalitní následné vzdělávání"?
12. 03. 2011 | 16:28

Anita napsal(a):

Marek Kobera
velmi ojediněle a ze závažných důvodů, rodiče musí mít alespoň středoškolské vzdělání jinak žádosti o individuální plán není schváleno. Jedná se o dosti závažnéné argumenty a musí být splněna náročná kriteria. Jedním z argumentů je, že dítě je vytrženo z kolektivu a to se mi zdá, že pro dítě je důležité naučit se v kolektivu spolupracovat, pro jeho další život velmi podstatné a myslím i rozumné.
12. 03. 2011 | 17:33

Anita napsal(a):

Marek Kobera
učitel se musí vzdělávat stále a dokonce jsou i školy, kde se zavádí jiný systém vyučování, velmi náročný na učitele, mnozí jsou tak zapálení, že se vzdělávají o víkendech a ve svém volném čase. To jsou školy a učitelé, kteří už zrezignovali nad tím, že stát začne investovat do školství, těmto učitelům patří poklona a poděkování. Dělají to především pro děti, aby se jim ve škole líbilo a vzdělávali se přirozeně víceméně hrou.
12. 03. 2011 | 17:54

mb napsal(a):

to marek kobera ... aby rozvíjeli svůj potenciál a aby učili kvalitněji než dříve / na co potřebuje doktor atestaci ? /

ještě k markovi koberovi: Tomu argumentu o symbolu úspěchu a obdivu moc nerozumím. Myšlenkou je zajistit dostatek kandidátů na nové učitele?

to asi taky ... ale měl jsem na mysli především to, aby učitel před dětmi nemusel působit jako chudák/nuzák - symbol neúspěchu .... pro ty hloupější děti v tržní společnosti ... působí když vidí že je někdo úspěšný / dosáhl úspěchu ...

pokud jste jako vysokoškolák podprůměrně placen, nejste li koníčkář a altruista za cenu sebezničení ... pak kvalitní plat pro učitele je sine qua non řešení problémů školství ...

/ aby děti před sebou měli učitele jako vzor ( životního ) úspěchu a ne neúspěchu pokud je učitel mizerně placen ... doufam že se mi vam to podarilo objasnit /

zdravím vás i anitu ... hezký večer
12. 03. 2011 | 18:43

Marek Kobera napsal(a):

To mb:

Tak, správně, rozvíjet svůj potenciál. Z fyziky víme, že čím vyšší rozdíl potenciálů je, tím vyšší je tok, který se snaží ten potenciál vyrovnat. Nějak jsem si nepovšimnul, že by to samé však platilo v pedagogice. Dost možná je to od určité meze až naopak: čím vyšší naplněný potenciál učitele, tím méně se dětem podobá a tím méně mu rozumí. A kvalitu učení, myslím, nemá moc smyslu uvažovat bez ohledu na vyučované žáky. To dnes bývá slabým místem v systému.

Takže Vy vlastně říkáte, že učitelé by se měli přizpůsobit vnímání žactva v tom, co je úspěch. A úspěchem jsou peníze. Ale to je trochu divné...navrhujete, aby si děti ve škole nejvíce vážily ředitele, pak jeho zástupce a pak učitelů. OK, ale co pak budete dělat s vedoucí školní jídelny, školníkem, kuchařkami nebo uklizečkami? Jako symbol neúspěchu si na ně budou moci žáci plivnout? A jak se pak budou asi tak chovat k nezaměstnaným? Mám docela obavy, jestli toto je správná cesta!

Přeji hezký večer.

P.S.: K čemu je lékaři atestace jsem též ještě nepochopil. Nebo možná pochopil, ale nebylo by lepší spíš zkvalitnit výuku na LF?
12. 03. 2011 | 21:06

Marek Kobera napsal(a):

To Anita:

Tak děkuji za odpovědi. Sám jsem na žádné takové akci nebyl, tak mi zkuste poradit, co si mám třeba představit pod seminářem o klimatu ve škole v ceně přes 140 Kč za hodinu? Co se tam tak učitel dozví a jak to zlepší jeho činnost ve škole? Co se týká investic do školství, tak nějak myslím, že stát do něj investuje. Jinak si také neumím vysvětlit proč těchto akcí je třeba registrovaných přes 37 000. Zas tak moc učitelů, kteří by si semináře platili ze svého nebude...

Možná jste udělala se školním kolektivem převážně kladnou zkušenost. Já naproti tomu spíše ne. Protože se školstvím je víceméně spojen celý můj dosavadní život, tak si umím představit, jakým směrem se školství ubírá, a jestli by pro moje děti bylo kolektivní vzdělávání přínosem. Z toho vycházím. Pokud se chcete skutečně něco pořádně naučit, tak budete muset stejně pracovat sama. Já jsem ve škole dával hodně pozor a odnesl si docela dost. Oproti průměru populace neskutečně moc. Od té doby se ale podmínky pro výuku neustále zhoršují...samozřejmě nemyslím ty materiální.
12. 03. 2011 | 21:27

Marek Kobera napsal(a):

To Anita:

Ještě k Vašemu zajímavému příspěvku o zlobivých dětech a internátech. V současném společenském diskursu, nebo jak to napsat, Váš návrh patrně nebude realizován. Mluví se o přirozeném prostředí jedince a instituty jako nějaká ochranná či ústavní výchova jsou vnímány jako poslední možnost.

Zkusím se Vás zeptat z praxe: jak byste se jakožto učitelka zachovala k žákovi, který by se pranic neučil, ve škole lehával na lavici, písemky odevzdával prázdné, Vám před všemi nadával? Podotýkám, že nešlo tak úplně o "dítě ulice", jak jej popisujete, jen jeho rodiče se rozváděli.
12. 03. 2011 | 21:40

Anita napsal(a):

Marek Kobera
Ve vší úctě k vám, mám dojem, že školsvím, kterým procházíte celý život je zřejmě z té druhé strany, žák, student, rodič. Nechce se mi uvěřit, že máte praxi jako učitel. Opravdu bych vám musela zdlouhavě vysvětlovat, že ne všechny semináře jsou hodnotné a přínosné, tak jako všechny grandy nejsou přínosné.

Zacituji z blogu pana Zdeňka Broma a rovněž vás odkážu na tento blog. "Stejně tak by se měl rychle přehodnotit systém grantů na řešení "romské problematiky". Dokud bude "řešení romské problematiky" i výhodným byznysem, pak se bude řešit, řešit, řešit ......až do úplného uřešení."
Ano v tomto blogu se to hodně stočilo na romskou problematiku, ale když si některé příspěvky přečtete, tak ledasco na co se tu ptáte pochopíte. Doporučuji vám si i rozkliknou Waldorfská škola,Férová škola, tady zároveň zjistíte proč se musí učitele vzdělávat. Tak tedy odkaz na blog Zdeněk Brom 28. 01. 2011 | 19:37 Jiné školství?
Na otázku, co bych dělala s žákem apatickým. Za svoji praxi jsem musela vyřešit hodně problémů. Někde stačila domluva, jinde člověk hledal příležitost jak pochválit a někdy když šlo jen o "uleváka" tak přitrvrdit. Důležité je vidět jestli se dítě změnilo náhle a začlo svůj protest z nějaké příčiny, tady je velmi dobré mít u dětí důvěru a nikdy žádné nezradit. Důležitá je vnímavost a empatie k dětem, proto se nikdy nesmířím, když je bude někdo nazývat hanebně. V každém člověku je něco krásného a musí se to chtít objevit a pracovat s tím. Někde jsem už napsala "Dítě je malý křehký kvítek v trávě o který se musí opatrně s láskou pečovat a nelze ho zadupat s plevelem."
To co jste popsal je však už práce pro zkušeného psychologa a nejlépe jako rodinná terapie.
12. 03. 2011 | 23:02

Marek Kobera napsal(a):

To Anita:

Tak mám praxi jako žák, student i učitel. Ne všechny semináře jsou přínosné. Vida, právě to mě zajímá, rád bych zjistil, jak to je. Něco k tomu čtu a pozeptám se pár učitelů z praxe, ale bylo by to téma na serióznější výzkum.

Waldorfské školství je rozhodně zajímavé, ale opět to zůstane jen jako malá minorita zdejšího školství. Děkuji za odkaz. Někdy si to jistě přečtu. Od pana Broma jsem už četl zajímavé věci.

Koukám, že na můj dotaz jdete s poetickým vyjádřením. Inu, proč ne. V praxi máte, jak víte, na starost třeba 150 dětí a vyloženě málo času na každé z nich. Rodinná terapie připadá v úvahu, kdyby s ní celá rodina souhlasila. To si myslím není tak časté. Nejdřív by si museli vůbec připustit, že mají nějaký problém.:-(
13. 03. 2011 | 00:46

mb napsal(a):

to marek / Takže Vy vlastně říkáte, že učitelé by se měli přizpůsobit vnímání žactva v tom, co je úspěch. A úspěchem jsou peníze. Ale to je trochu divné...navrhujete, aby si děti ve škole nejvíce vážily ředitele, pak jeho zástupce a pak učitelů. OK, ale co pak budete dělat s vedoucí školní jídelny, školníkem, kuchařkami nebo uklizečkami? Jako symbol neúspěchu si na ně budou moci žáci plivnout? A jak se pak budou asi tak chovat k nezaměstnaným? Mám docela obavy, jestli toto je správná cesta! /

to jste asi ponekud prevratil ... ja psal ze mají li si / i hloupější / děti ucitele vážit mel by být ucitel kvalitne zaplacen aby byl symbolem / ekonomického / úspěchu a hoden následování ...

určitě by se mi nelíbilo aby děti plivali na ostatní zaměstnance protože mají nízký plat ...

spíš i motivačně pro žáky : uč se a dosáhneš / i ekonomického úspěchu / jako tvůj učitel ...

a ne: učitel je stejně nuzák, co nám tu chce vykládat vopruz ...

takhle nejak jsem to myslel, pokud je to pochopitelné / smysluplné
16. 03. 2011 | 15:30

Marek Kobera napsal(a):

To mb:

Ano, je to pochopitelné. Jen se divím, jestli ekonomický úspěch je jedinou možnou motivací dnešního žáka či studenta, a také jestli Vámi navrhnovaný plat bude nakonec stačit, aby žáky/studenty motivoval.

Ostatně mi to připomíná jeden relativně nedávný francouzský film, kde byl takový dialog bratra odbojného žáka na pařížském předměstí s učitelem, který ho navštívil doma. Bylo to asi takto:
" B: Kolik máš, učitelskej? X, Y?...
B: Já mám Z. Tak tady vidíš, k čemu je to tvý učení. Koukej mazat!"

Možná jste to také viděl...
16. 03. 2011 | 22:36

mb napsal(a):

no jedinou asi ne ... a myslím že jsem to ani nepsal, že jedinou ... jen jsem si tak myslel že na horší a hraniční žáky by to snad fungovat mohlo ...

ten film jsem asi nevidel ... ale prave o tom to je , prave to jsem chtel vypíchnout, ano ...

zdravím ...
18. 03. 2011 | 15:51

Zuzana napsal(a):

Opravdu nevidím velký rozdíl mezi tím, zda učitelé buodu ít o dva roky na Vš více. Ze zkušenosti vím, že na Mgr, stupni se staví na znalostech z bakalářského a nic moc nového se zde člověk nedozví. Proto je možná rozumější nahradit tyto dva roky nějakou řízenou praxí. Krom toho podceňování tohoto titulu je už opravdu trapné, na mnohým školách ju Bc. studium na 4 roky, na jincýh je Mgr. rovněž na 4 roky.A spíše záleží na konkrétním oboru a škole, jak kvalitní absolvent bude.
20. 07. 2011 | 13:52

Maruška napsal(a):

Co to melete..... Pokud se týká vzdělání učitelů, jsem rozhodně pro to, aby měli dosažené vzdělání ( to považuji za samozřejmost ).....A jako přidanou hodnotu by měla být právě ta hodnota kvality učitele, kterou skutečně nezíská ve škole ( pokud se nezmění způsob vzdělávání učitelů), tu získá praxí......... A znovu podotýkám, od lékaře bez lékařského vzdělání byste se taky nenechali operovat.....
Pokud s tímto nesouhlasíte,pak si stoupněte na náměstí a vezměte učit každého, kdo na to má momentálně chuť a kdo se Vám přihlásí.... Tak to totiž v dnešní společnosti dopadne !!!!
08. 09. 2014 | 09:56

Magdalena napsal(a):

Mám vlastní zkušenost s jednooborovým pedagogickým studiem angličtiny v Bc. studiu. Splňuji a zároveň nesplňuji kvalifikaci pro práci na ZŠ, SŠ. Nabídky pro učitele pouze s Bc. nic moc, pokud tedy nebydlíte v Praze. Studium v Bc. programu mě velmi bavilo - jak lingvistický, tak literární, tak učitelský modul. Praxe na ZŠ v rámci Bc. studia směšná - 7 hodin přímé výuky a 3 hodiny náslechů za celé tři roky. V životě mě žádný profesor učit neviděl a stejně komise rozhodla, že se pro studium v navazujícím Mgr. programu učitelství nehodím. Přitom většina studentů Bc. programů Filologie i Učitelství žádné didaktiky anglického jazyka nemají a mohou se dostat na navazující Mgr. program Učitelství a i ho zdárně dokončit. Rozdělení Mgr. studia v Učitelství na Bc. a Mgr. je většinou samotnými profesory, kteří učí budoucí učitele, považováno za nesmysl. Já jako absolven Bc. studia také považuji pouze bakaláře za blbost, teorie do nás bylo nahuštěno spousta, ale 7 hodin výuky v reálné škole je výsměch. Ano za Bc. studium se student opravdu velmi dobře naučí používat angličtinu - jednoobor zaručuje C1 (rodilý mluvčí je na tom jen trochu lépe), ale dvouobor - např. učitelství AJ a učitelství ČJ nezaručuje C1 - některé jen B2 (což je úroveň, které dosáhne šikovný středoškolák). Absolventi Bc. učitelství tedy jsou spíš připraveni učit prakticky - a absolventi Bc. Filologie mají většinou výborné znalosti v jazyce, ale nemusí být dobří učitelé.
18. 02. 2015 | 12:35

Magdalena napsal(a):

Viz příspěvek výše - možná jsem se nesrozumitelně vyjádřila - dvouobor na Pedagogické fakultě v rámci Bc. studia je spíše praktický a absolvent ví,jak učit a jednoobor na Filozofické fakultě zaručí zase výbornou znalost jazyka. Naučit se učit je dlouhodobá záležitost, člověk musí chtít být dobrým učitelem a zároveň musí mít pro učitelství nadání a příležitost - zaměstnavatele, který učitele podpoří v jeho snažení. Někdy mi připadá, že snaha je marná - lidé nejsou obecně zvyklí společně komunikovat.
18. 02. 2015 | 12:47

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy