Klausův PORG a Waldorfské lyceum

29. 06. 2011 | 18:22
Přečteno 11769 krát
Ministr školství zveřejnil před několika dny deset gymnázií a deset středních odborných škol, které dosáhly u státních maturit nejlepších výsledků. PORGu, který v desítce gymnázií obsadil 1. místo, věnovala média coby „škole Václava Klause mladšího“ značnou pozornost, zato Waldorfské lyceum v Praze, které zaujalo 1. příčku mezi odbornými školami, zůstalo téměř bez povšimnutí. Myslím si, že právě Waldorfské lyceum jakožto reprezentant alternativního školství by si při této příležitosti bývalo ze strany médií jistě více zájmu zasloužilo. Osobně sice nepovažuji státní maturity za spolehlivé měřítko kvality střední školy, avšak v případě PORGu i zmíněného Waldorfského lycea, o jejichž pedagogické počínání se zajímám od doby jejich založení, se vskutku jedná o dvě velmi kvalitní vzdělávací zařízení. Protože první z nich je veřejně známé, rád bych v tuto chvíli poskytl příležitost k přiblížení waldorfské pedagogiky u nás, jejíž významný článek právě druhé zařízení představuje.

MÝTY O WALDORFSKÝCH ŠKOLÁCH

Po roce 1989 začaly u nás díky četným iniciativám pronikat do veřejného povědomí waldorfské školy coby nová školská alternativa přicházející ze zahraničí. Bohužel se však postupně poměrně silně vžila představa, že waldorfské školy jsou určeny převážně pro děti s postižením, tzn. že se jedná o školy nejspíše speciální. Mezi waldorfskými školami skutečně existuje speciální škola, a to jedna jediná – v Praze. Všechny ostatní waldorfské školy v České republice (10 základních a 4 střední) lze v tomto smyslu označit za „normální“. Vedle chybného přívlastku speciální získaly waldorfské školy omylem i další: soukromá, náboženská či málo náročná. Je tedy na místě vnést do vnímání waldorfských škol více jasnosti.

První české waldorfské školy vznikly již v roce 1990, jedna v Písku – základní škola, jedna v Praze na Malé Straně – speciální škola. Možná právě díky skutečnosti, že historie waldorfských škol byla u nás započata speciální školou, došlo k mylnému vnímání waldorfských škol coby škol speciálních. Toto nedopatření je nadále podporováno velkou otevřeností každé waldorfské školy k přijímání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, samozřejmě limitovaně dle možností vyplývajících ze složení konkrétní třídy. Další waldorfské školy začaly být zakládány již v následujícím roce (Ostrava, Příbram), později následovaly školy, eventuálně pouze waldorfské třídy při běžné základní škole (Praha 5, Pardubice, Semily, Brno, Praha 6, Olomouc, Hluboká nad Vltavou).

Oproti zahraničním waldorfským školám, působícím jako soukromý subjekt, spadají české waldorfské školy (kromě jedné) do sítě státních škol a jejich zřizovateli jsou obce nebo kraje. Důvod této praxe spočívá ve snaze zajistit dětem rovný přístup ke vzdělávání na školách pracujících podle zásad waldorfské pedagogiky. Avšak občanskému sdružení usilujícímu o založení waldorfské školy v Českých Budějovicích se nepodařilo prosadit zřízení školy městem, a tak 1. 9. 2008 zahájila svou činnost soukromá waldorfská škola (forma právnické osoby – obecně prospěšná společnost). Aby se ale mohla škola waldorfského typu zrodit, musí nejprve získat mezinárodní statut „waldorfská škola“, který je udělován až po splnění předepsaných podmínek, což v některých případech představuje dlouhodobý, několikaletý proces.

Waldorfskému školství bývá jeho kritiky často vytýkána skrytá náboženskost, protože není z jeho vzdělávacího programu přímo patrná. U církevních škol je jejich náboženský charakter jednoznačný a odpovídá svým zaměřením církvi či jinému náboženskému subjektu, který školu zřídil. (Např. na škole zřízené Židovskou obcí v Praze jsou žáci povinně seznamováni s judaismem). Waldorfské školy obdobně jako ostatní necírkevní školy ponechávají náboženskou (konfesní) výchovu stranou mimo povinný vzdělávací rámec coby soukromou záležitost žáka a jeho rodiny. Na rozdíl od běžných škol zaměřených na rozvoj racionální stránky osobnosti však waldorfské školy stránku spirituální neopomíjejí. Již při pouhém vstupu do budovy waldorfské školy zaznamená každý návštěvník povznášející dojem, který v něm uspořádání a výzdoba interiéru vyvolávají. Waldorfské školy sice neuskutečňují výchovu k víře, ale rodiče mající zájem přihlásit své dítě do waldorfské školy musí počítat s tím, že na škole tohoto typu je úcta k náboženské tradici, a to především křesťanské, přítomna a někdy ovlivňuje dění v celé škole. (Např. jsou do harmonogramu waldorfské školy zařazeny oslavy svátků náboženského původu.)

Vzdělávací program waldorfských základních škol se od počátku lišil od programů běžných škol v rozvržení vzdělávacích cílů do jednotlivých ročníků. Jestliže waldorfské školy v nižších ročnících základní školy své žáky záměrně nezatěžují intelektuálními výkony, ale namísto nich je vedou k uměleckým a rukodělným činnostem, pak jejich žáci ve srovnání se stejně starými žáky běžných škol zákonitě vykazují zpoždění v získaných znalostech. Jenže po této fázi „intelektuálního zrání“ žáci waldorfských škol své vrstevníky z běžných škol dohánějí a v leckterých oblastech dokonce předstihují. Netrpělivost některých rodičů vede při neustálém srovnávání svého dítěte navštěvujícího waldorfskou školu s dětmi běžných škol ke zklamání anebo k případné rezignaci spojené s přestupem na tradiční školu.

Pedagogické principy uplatňované ve waldorfských školách mohou budit v nezasvěceném laikovi řadu pochybností, a to jak v teoretické úrovni, tak v praktické. Sám jsem při prvním setkání s waldorfskou pedagogikou nechápavě kroutil hlavou nad pletením, kterému se věnovali všichni žáci v nižších třídách. Jenže chce-li si dítě uplést z vlny kočičku, tak musí oka přidávat či ubírat v jiném počtu než u budoucího koníka. A stále musí mít na mysli, že upletený polotovar na závěr sešije a vycpe. Cestou několikerého párání se žák nakonec dostane ke kýženému výrobku, aniž by vůbec byl řešil, čemu všemu se „obyčejným“ pletením naučí. Když ale potom za pár let hospituje v 8. třídě gymnaziální učitel deskriptivní geometrie, žasne nad vysoce rozvinutou prostorovou představivostí „obyčejného“ osmáka.

O waldorfských školách se někdy tvrdí, že jsou nemoderní a s ohledem na technické vymoženosti, jež současná doba nabízí, též zastaralé. Kromě nejvyšších ročníků základního vzdělávání je tomu vskutku tak, což však nelze brát z jistého úhlu pohledu jinak než pozitivum. Uspěchanost dnešních dní, neustálé vytváření většího a většího komfortu, snaha o okamžité uspokojování nejrůznějších potřeb a z ní plynoucí neochota čekat se jistě neblaze promítají do duševního zdraví mladé generace. A právě v činnostech prováděných žáky waldorfských škol, prostřednictvím nichž se rozvíjí trpělivost, rozvaha a pokora, můžeme vidět prevenci psychických potíží. Jakými nejrůznějšími způsoby obohatí žáky např. vlastnoruční zasetí obilných zrn, sledování růstu obilí, jeho dozrávání, sklizeň v průběhu prázdnin za účasti a pomoci rodičů a výsledné pečení chleba v dalším školním roce?

Waldorfská pedagogika koncipuje své školy jako dvanáctileté, popř. třináctileté školy. Český školský zákon jednotnou waldorfskou školu neumožňuje, a tak existují zvlášť základní waldorfské školy a střední waldorfské školy s nabídkou dvou studijních oborů (gymnázium, waldorfské lyceum) a tří učebních oborů (umělecký kovář, umělecký truhlář, krejčí). Zvláštní místo zaujímá speciální waldorfská škola v Praze zřízená Magistrátem hl. m. Prahy, která je určena žákům s různými stupni a druhy postižení. Tuto školu tvoří desetiletá základní škola a na ni navazující dvouletá střední praktická škola nabízející šest oborů praktické výuky (řezbářství a truhlářství, kovářství, šití, tkaní – zpracování ovčí vlny, keramika, zemědělství a chovatelství). Alespoň tedy handicapovaným dětem je dopřáno nerušené souvislé výchovy a vzdělávání až k prahu jejich dospělosti.

Jak je patrné, waldorfským školám zatím nejsou v České republice dány takové podmínky, aby se mohly stát kompletními waldorfskými školami. Současná reforma školství vyznačující se celostátně jednotnými rámcovými vzdělávacími programy navíc podstatnou měrou ztížila práci waldorfských škol, které byly donuceny hledat cesty, jak ve sešněrovaných podmínkách nenarušit vlastní pedagogickou koncepci (schválenou v r. 1996 ministerstvem). Velkou předností však nadále zůstává (vyjma situace v Českých Budějovicích) rovnost šancí v přístupu k této vzdělávací alternativě, která – jak potvrzují inspekční zprávy – poskytuje kvalitní vzdělání.

Napsáno pro časopis Rodina a škola

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

JenTak napsal(a):

Waldorfské lyceum z Prahy si mělo vybrat jiného ředitele, nejlépe takového, jehož tatínek získá pro školu pohádkové dotace od ČEZ či od Philip Moris.
Pak by bylo v médiích na prvních místech.
29. 06. 2011 | 18:35

Martin napsal(a):

Walfdorská škola je synonymum pro sektu kolem náboženství anthroposofie. Takhle kdyby se škola sekularizovala a pouze se alternativně vyučovalo to by byla jiná, ale takhle je tyto školy nutno odmítnout a to i přes nepochybné dílčí úspěchy.
29. 06. 2011 | 18:47

Michal Macek napsal(a):

Jen Tak

jetli je vysledkem techto dotaci to ze studenti sou nejlepsi v republice tak proc ne :D
29. 06. 2011 | 18:54

Petr z Tábora napsal(a):

Zajímavé informace pro nás laiky pane Mlezivo.Za každý systém vypovídají jeho výsledky a zde jsou dobré.
Mohl byste se vyjádřit k příspěvku p.Martina?
29. 06. 2011 | 19:53

antoninovy napsal(a):

Martine

antroposophie dle Steinera není náboženstvím, je to nauka. Trochu to naštudujte -.

Tím nemíním, že bych se Steinerem sympatisoval,

Trochu hlouběji, chlapče.

Zdravím

an
29. 06. 2011 | 20:06

antoninovy napsal(a):

Pane Petře z Tábora,

jak zde můžeme sledovat již drahný čas Vaše projevy, jste zřejmě slušný člověk, podnikatel ve Vašem regionu a jak lze odhanout, neodíráte svoje zaměstnance, ale naopak považujete si jejich práce a hodnoty, kterým Vám spolupráce s nimi přináší.

Víte, můj dědeček Václav byl kdysi jedním z ředitelů tehdejších Škodových závodů v Plzni, on sám se vyšvihnul z prostého slévače až tam nahoru. Pravda, kdysi začínal v pražské Kolbence.

Protože byl dobrý, rozuměl svému řemeslu a svoji práci dělal dobře a čestně.

Pravda, pan Škoda jej vyslal do oceláren v Pittsburgu a věděl, že to školení se mu vrátí.

Po převratu v roce 1948 můj děd ještě nějaký čas sloužil, protože ho jako odborníka ještě potřebovali, pak ho však odboráři vyhodili, protože jim prý kopal do ingotů, které odlili špatně.

A pak i s mojí babičkou žili za pět stovek důchodu. Rozpropdávali, co ještě měli a já u nich vyrůstal, máma v bolševickém kriminále, táta v emigraci, aby se zachránil před Gottwaldem.

No nic, jen taková vzpomínka.

Zdravím do Tábora

an
29. 06. 2011 | 20:26

Antonín Hrbek napsal(a):

Je zajímavé, že při státních maturitách, "které osobně sice nepovažuje za spolehlivé měřítko kvality střední školy", nejlépe obstály "velmi kvalitní vzdělávací zařízení". Takže asi ta státní maturity, přes všechny nedostatky, přece jen nějakou korelaci ukázaly. Tragédii by bylo, kdyby při státních maturitách nejlépe obstály školy, které jsou všeobecně pokládány za nekvalitní vzdělávací zařízení. To se naštěstí nestalo.

Osobně se domnívám, že daňoví poplatníci mají, za stovky vynaložených miliónů, plné právo znát i ty nejhorší školy. Ale ty pan ministr pečlivě chrání před zaslouženou zkázou.
29. 06. 2011 | 20:32

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený antoninovy,

nevím co by Váš dědeček říkal tomu, co se stalo se Škodovkou a zejména závodem Hutě po roce 1989. Teprve současný ruský majitel vrací škodováckým hutím jejich dobrou pověst.

BTW: To víte - 200.000 t oceli jako v roce 1961 to již asi nikdy nebude,i když ani současných 100.000 t není k zahození. Ovšem výroba ocelových odlitků klesla z 30.000 t na 6.000 t. Zbytek jsou ingoty, ze značné části na export. Naštěstí se kvalita zatím udržuje. Škodovku může a la long zachránit výroba zařízení pro jaderné elektrárny.

S pozdravem
29. 06. 2011 | 20:49

JenTak napsal(a):

Michal Macek

Jestliže si převelice bohaté gymnázium může vybírat z obrovského počtu studentů a jejich rodičů o studium, bodejť by nevítězilo.
Když si v obchodě vyberu všechny čerstvé rohlíky, na vás holt zbudou ty starší. Tak je tomu i se studenty.
29. 06. 2011 | 20:54

Kanalnik napsal(a):

Dekuji za pekny a pro mne informativni clanek. Podle toho, co pisete, by se mi takova skola libila pro moje budouci potomky. Toho spechu a shonu a techniky ve mestech je prilis a pokud by dite vyrustalo ve skole v prostredi, kde zustane v kontaktu s realnym autentickym svetem (viz setba a sklizen obili, pleteni atd.), bylo by to jedine dobre a souhlasim, ze vliv na psychiku deti to muze mit jedine pozitivni.

Sam jsem se rizenim okolnosti dostal na venkov (po dosavadnim ziti ve meste), kde bydlim - je to uplne jiny svet a do mesta v te podobe, jak jsem tam zil drive, uz bych se vracet nechtel. Ten kontakt s pudou, s rostlinami, zviraty a praktickymi vecmi, ve meste proste neni.
29. 06. 2011 | 21:28

Petr z Tábora napsal(a):

to antoninovy:
Děkuji za milý pozdrav. Podnikatel nejsem, ale celý manažerský život ve styku s lidmi ve fabrikách, mě naučil si mnohého vážit a současně nemít zbytečné iluze.
K Plzni mě váže život mých pozdějších rodičů, za války kamarádili i s jedním Škodováckým ředitelem, ale na jméno se už nemám koho zeptat, z té party jsem poznal jen pana Heriana.
Osudy jako ve Vaší rodině: K diskusím o důchodovém systému - můj pilný dědeček, původem dělník, se na důchod v Plzni dobře připravil majetkem i pojištěním. Pak mu komunisté všechno vzali a dostal 180Kč důchodu, ještě že ho můj otec z Tábora podporoval.
29. 06. 2011 | 21:30

Michal Macek napsal(a):

jen tak

no ja bejt dobfrej student tak se taky chci dostat na dobrou skolu - nemuzete jim vycitat ze pritahujou talentovany lidi prece :)
29. 06. 2011 | 21:56

Jan Vaculík napsal(a):

Velký dík autorovi,
že tu dokázal vyložit na malé ploše to podstatné o WŠ, co překračuje "jevovou stránku věci".
Věřím, že waldorfský systém má budoucnost, protože klasická škola se dostává do čím dál větších potíží.
Stejně se většina techniků nejvíc naučila tím, že v dětství lepili modýlky.
30. 06. 2011 | 00:36

JenTak napsal(a):

Michal Macek
Nic proti touze studentů být na dobré škole, ale kdyby se pan Klaus jmenoval třeba Novák, byla by ta škola stále tak dobrá? Pokud bychom neměli presidenta Nováka, tak silně pochybuji.
Nemám ani nic proti panu Klausovi, takto řediteli gymnázia. Jen si nemyslím, že by se úspěch jeho gymnázia odvíjel od jeho schopností.
30. 06. 2011 | 00:55

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Martin:

Myslím, že je Vaše odsouzení waldorfské pedagogiky přehnané. Věřím, že může být pro mnohé její základ - antroposofie - nepřijatelná, ale přesto bych se jako rodič neobával toho, že by waldorfské školy vychovávaly mladé antroposofy. Jak jsem však napsal v článku, zcela oproštěny waldorfské školy od náboženství nejsou.
30. 06. 2011 | 00:55

er napsal(a):

TO ještě nevíte, že žijeme v klausistánu?
30. 06. 2011 | 02:21

TomášL napsal(a):

Slova "Waldorfské lyceum" jsou pro mě nová. Ani jsem neměl tušení, že něco takového existuje...
30. 06. 2011 | 10:46

karel h. napsal(a):

Výborný komplexní článek. Děkuji. K názorům, že dobré školy přitahují chytré děti (zároveň s bohatými rodiči) a že to je špatně, si myslím, že to špatně není. Každý by měl mít možnost a právo učit se podle svých schopností a nebýt stahován dolů hloupými. Ti chytří nám můžou jednou zajistit blahobyt - a to všem. Hloupí pak budou makat a pokud budou makat dobře, tak společnosti také hodně přinesou. Opusťme už jednou vizi "stejných žaludků a stejných příležitostí." To bychom si mohli stěžovat na milého Pánaboha, že nejsme při zrození všichni stejní. A pokud jde o peníze. Pokud rodiče chtějí budoucí blaho svého dítěte (a uznávají důležitost vzdělání), tak kvalitní školu přiměřenou jejich finančním možnostem vždy najdou. Je třeba jen si položit priority - zda raději půjdu do hospody nebo zůstanu doma a budu se radovat z toho, že mé dítě nachází za ušetřený hospodský peníz správný postoj k životu.
30. 06. 2011 | 11:17

Otázkář napsal(a):

karel h.

To je všechno pěkné, ale kritika PORGu spočívala v něčem úplně jiném. A to v netransparetním sponzorování ČEZu a dalších ;)
30. 06. 2011 | 11:21

Targus napsal(a):

To JenTak a Michal Macek:

Navíc jsme měli možnost se dozvědět na ČT24, že testy ke státním maturitám byly zkoušeny právě na této škole. Taky nezanedbatelná komparativní výhoda, to se to pak vítězí. Spíš by byl div, kdyby to taková škola nevyhrála...
Ale tím nechci shazovat práci pedagogů na této škole, ani um jejich studentů. Kdo umí, ten umí, přináleží mu za to čest a sláva.
30. 06. 2011 | 12:03

Targus napsal(a):

To Jan Vaculík:

Klasická škola se dostává do potíží, pokud nerespektuje základní poznatky pedagogiky a psychologie, stejně jako další osvědčené učební postupy.
Komenského heslo "škola hrou" je sice hezké, ale nemožno jej chápat doslovně. Kvanta vědomostí dnešní domy prostě jen hrou do hlavy nenaskáčí, proto je potřeba je vyučovat. To málo informací, co se mi o WŠ dostalo, mi připomíná sázku na jistotu. Tak se učilo ještě dejme tomu v 60., 70. letech. Ruční práce byly něčím naprosto normálním, dnes mají děti problém něco vystřihnout z papíru. Rovněž postupné zatěžování mozku dítěte má svůj význam.
Viz dnešní výuka angličtiny v 1. třídách ZŠ - 99 % ji nemá rádo, 85 % má při její výuce problémy. Bodejť by ne, když nezvládají češtinu. Nečte se, neposlouchají se pohádky, podněty přicházejí pouze z vizuální stránky. Podívejte se na kreslené pohádky v televizi, 50 % zvuků tvoří balast, nikoli slova, slovník hrdinů obsahuje asi tak 20 až 50 slov. Není divu, že děti plavou v mateřském jazyce.
30. 06. 2011 | 12:14

karel h. napsal(a):

to otázkář - přidal jsem jen svůj názor. Rád se něco dozvím o netransparentním financování ze strany ČEZu pro PORG, protože v této věci nic nevím. Můžete mi říct - opravdu bych to rád věděl. Kdysi jsem někde četl, že některé školy sponzoruje pan Roman ze svého (PORG 2), což není totéž jako ČEZ. Dělá to sice i pro své děti, ale na této aktivitě nevidím nic špatného, protože se s jeho dětmi svezou stovky dalších, kvalitně připravených dětí. On by si určitě dokázal za zlomek této částky zajistit kvalitní vzdělání pouze svých dětí. A nikde ve vyspělém světě se bohužel dobré školství bez sponzoringu neobejde, takže se nemusíme hrozit, ale spíš děkovat a (aspoň v duchu) oceňovat.
30. 06. 2011 | 12:21

pgjed napsal(a):

Jenom tak na okraj bych si dovolil připomenout, že mezi deseti nej byly tři církevní školy, To jenom tak na upamatOvání, až zase povedeme diskusi na téma NA CO TI FLANĎÁCI POTŘEBUJÍ TEN MAJETEK A TY PENÍZE. MAJÍ BÝT CHUDÍ A JEN SE DEROU O MAMON.

Jinak, věci by nesmírně prospělo zveřejnění úplného přehledu výsledků státních maturit po jednotlivých školách a po jednotlivých studijních oborech.
30. 06. 2011 | 15:03

gaia napsal(a):

pgjed

no jen jestli si ten PORG za ty prachy třeba nekoupil výsledky, vždyť je to jedna parta. Mně jen vrtá hlavou, že v pardubickém kraji byla nejlepší Zemědělská škola v Lanškrouně. Úplně obyčejná škola v provinčním městečku a navíc na zemědělství dnes určitě nejdou nějaké vybrané děti, je to spíš obor na okraji zájmu. Že by spíš měl být rozhovor s těmito učiteli a medializovat jejich názory a pedagogické postupy, to by někomu prospělo, ale za vítězstvím Porgu cítím nějakou čertovinu. Nebo jsem paranoik?
30. 06. 2011 | 16:35

Anuszka napsal(a):

Dobrý večer, zajímalo by mě, kde je všeznalý nick Občan...ono se k těmto vyčerpávajícím informacím o waldorfu říká nějaká kritika těžce /kromě ohrané písničky ohledně náboženství...moje dcera na waldorf chodila, chodila do náboženství - má tedy o bibli a celkově o náboženství naprostý přehled a je na rozdíl ode mě ateista:-)/...a taky padl Občanův argument a soukromých školách /tedy kromě té jediné/ - pod paní Vendlovou ten argument o soukromých školách omílal do zblbnutí...taky tu postrádám Targusovo něco blábolu...dneska to vypadá, že je pro Targuse waldorf krok správným směrem...to jsou věci:-)

Děkuji za blog.
30. 06. 2011 | 20:53

Veronika Vendlov napsal(a):

Pane Mlezivo, moc děkuji za Váš blog. I mě potešily výsledky waldorfského lycea. Nedávno jsem téma wš nakousla, ale diskuse pod blogem mě rozhodně nemotivovala k tomu, věnovat se tématu dál. Jsem každopádně moc ráda, že můžeme stát (vícero odičů) u zrodu jedné základní wš. Uvidíme, jak se vše podaří vybudovat a hlavně udržet.
Diskuse k tématu wš zde:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/veronika-vendlova.php?itemid=13543
30. 06. 2011 | 21:09

pich napsal(a):

Ať Waldorf či Wallstreet, buržousti se musí nějak od spodiny oddělit.

Zdravotnictví budeme mít taky pro lepší a socky.

Schází jen (možná že jen u nás v řitce) i nějaký extrasuperspeciál na žrádlo. Vstup jen na Visa Gold a minimální útrata 10.000,- českých drachem.
30. 06. 2011 | 22:35

Jan Vaculík napsal(a):

Targusi,
dneska s Vámi vesměs souhlasím.
Myslím, že znalosti dneska žákům nechybí, i když jich asi mají méně, než dříve, ale chybí hlavně DOVEDNOSTI. Dneska jsou informace tak lehko dosupné, že jsme jimi zahlceni, a nejdůležitější je najít v nich nějaký smysl. Myslím, že to i děcka cítí, a proto je samotné nabývání znalostí netáhne. V tomto směru si myslím, že ruční práce přinášejí podstatně víc, než jen trénování zručnosti. Nejde totiž jenom o nějaké vystřihování nebo pletení samo o sobě, on je to především PROJEKTY: na začátku stojí touha něco mít, tedy vědomí cíle, pak člověk hledá prostředky, informace, stanoví postup, osvojuje si dovednosti; nedaří se mu, vrací se a koriguje chyby... Už to umění všechno zmuchlat, zahodit do koše a začít znovu, a líp. - Ostatně právě to jmenované pletení symbolizuje schopnost neztratit se v nepřehledné struktuře.
Na učňáku jsem prošel základy ručního obrábění, a občas myslím na to, že by se tato disciplina měla zařadit třeba i na gymnázia. Jeden z prvních úkolů byl, že jsme museli pilkou na železo uříznout z kolejnice asi 5 mm tlustý plátek; příčným řezem. Měli jsme na to snad týden, ale málokdy jsem se za pouhý týden naučil tolik, jak u této práce!
30. 06. 2011 | 23:09

Viktor Čistič napsal(a):

http://www.sisyfos.cz/dokument/hert_waldorf.htm
01. 07. 2011 | 07:25

JPK napsal(a):

Karle H., trochu bych Vás poopravil: ty žaludky stejné jsou. Naštěstí to nevadí, lidské poznání je v 21. století už natolik vyvinuté, že není problém (pokud budeme chtít a dokážeme se shodnout) všechny ty stejné žaludky dostatečně naplnit a ještě zbyde dost a dost na to, aby se ti dobří a pracovití měli výrazně lépe. Stejně tak je to i s těmi příležitostmi, neexistuje žádný rozmný důvod, proč by kvalitní vzdělání nemělo být dostupné všem (ale bohužel není). Samosebou, je efektivnější žáky dělit do skupin podle schopností, aby se ti nadanější mohli plně rozvíjet a ti méně nadaní nebyli frustrováni, že jim to tak nejde, ale naopak měli možnost nalézt si "svou parketu", oblast, kde i oni mohou být úspěšní. To ovšem neznamená "elitní" školy, kde budou nejlepší učitelé s násobně vyššími platy, než na školách z opačného konce žebříčku, možná právě naopak - i nenadaní studenti potřebují vysoce kvalitní pedagogy, aby v nich dokázali probudit to nejlepší z jejich schopností. Ostatně, přečtěte si něco o Finském školství, klidně i od Sedláčka.
Bohužel, je to nákladné. Je to investice, ktreá se ovšem velmi vyplatí, pokud stát dovede vytvořit podmínky umožňující lidem uplatnit své schopnosti, které kvalitní školství tak pěkně rozvinulo. Bohužel Kaloskem reprezentované Česko se chová poněkud jinak. Bohužel, to Česko půjde ke dnu.
01. 07. 2011 | 07:37

Jarle Halsnes napsal(a):

PICH:
Trochu tvrdé, ale... - kéž bych si mohl myslet, že se mýlíte. Konečně i ty superspeciály na potraviny (to abych nebyl tak příkrý) de facto jsou, zdaleka ne každý má na to, aby si mohl dovolit aspoň ty tolik proklamované kvalitní potraviny. On ten šunt, co tu mnohdy různé "řetězce" prodávají nejde tak dobře na odbyt jen tak, pro nic za nic a silně pochybuji, že by se toho prodalo tolik, kdyby si každý mohl vybrat bez ohledu na nízké ceny tohoto "zboží".
Jen mne v souvislosti s tím napadá: ve srovnání s Německem máme cca 2/3HDP, a mzdy 1/3. Nedělají tady soudruzi (ovšem ne ti z NDR) někde chybu?
01. 07. 2011 | 07:52

Pepa Josef napsal(a):

Obávám se, že tvrzení, že dobré školy přitahují dobré žáky není stoprocentně platné. V Čechách totiž platí máloco z toho, co je v civilizaci běžné. Poněkud sylogicky vyvozeno by to totiž znamenalo, že školy, které vyučují např. zedníky, konstruktéry strojů a silnoproudé elektrotechniky, jsou špatné. Není o ně totiž zájem. I waldorfské lyceum musel někdo postavit, někdo musel vymyslet a vyrobit zařízení, na němž lze vyrobit pletací jehlice, o materiálu nemluvě, a pravděpodobně se na škole nesvítí loučemi.

Odjakživa na mě tahle w. alternativa působí dojmem sektářství a nemám k ní důvěru. "Tradiční" škola prohrává ten boj sama, protože nedodržuje samozřejmé principy, které nejsou waldorfské, ale logické. Proč? Protože prestižní profesí je v tomto státě bankéř, nikoli učitel a hlavní není vzdělávat, leč vejít se do ekonomických tabulek. Gró učitelů za moc nestojí a ti tvořiví logicky hledají cestu. Ne každý má chuť a vůli být donkichotem na tradiční škole. Nevím, jaké jsou vztahy ve vyspělejších zemích mezi tradicí a alternativami, ale docela by mě zajímaly.

Je to něco jako víceleté gymnázium: je to nesmysl, který devastuje základní vzdělávání, ale až dítě doroste, budu rád, když se na víceleté gymnázium dostane, budou-li. Proti větru nebudu močit na úkor vlastního syna.
01. 07. 2011 | 11:28

Jan Vaculík napsal(a):

Pepo,
s těmi víceletými gymnázii bych to neviděl úplně pozitivně ani v tom směru k zájmům vlastního dítěte.
Naše dcera na jedno takové "prestižní" gymnázium chodila a nebyli jsme z toho úplně nadšení. Projevily se tam i negativní momenty, s nimiž jsme dopředu nepočítali:
- čím chytřejší a motivovanější jsou děti, tím menší snahu mohou vyvíjet učitelé;
- v kolektivu převažovaly extrémně ctižádostivé dětí a to se projevilo v deformaci vztahů.
Co se dalo předpokládat, to byla naprostá převaha holek; normální kluci ve věku 10-12 let se prostě nedokážou šprtat tak, jak holky.
01. 07. 2011 | 13:31

Sprosťák napsal(a):

Dnešní doba šije vyvolencům na míru a v prestižních institucích.Pakliže má někdo na vytvoření pracovních podmínek sto milionů a další neznámé,zatímco jiný pouze jeden,už tím je handicapován,pokud ještě navíc někdo vezme v potaz práci jedné školy a z ní vychází při tvorbě testů,pak je úspěch zaručen.Jen by mne zajímalo, zda by titíž úspěšní obstáli na běžném gymnáziu při původních maturitách.Tak je to v naší zemi se vším.Prý stejná startovní čára byla pro někoho o celé kolo s handicapem.Tomu říkám skutečně soutěž.Ale dnes se suverénně švindluje ve všem, proč ne v maturitách.
02. 07. 2011 | 10:54

Jan Vaculík napsal(a):

Sprosťák
PORG měl vynikající pověst ještě dřív, než jej převzal p.Václav Klaus ml.
Osobně si myslím, že vazba mezi penězi a kvalitou školy není až tak úplně těsná.
Jenže vy jste prostě asi zapšklej, v tom to bude. Protože kdybyste trochu sledoval, jak to se státníma maturitama je, tak byste asi musel dojít k tomu, že mají sice nespočet "vad na kráse", ale švindlování k nim nepatří.
02. 07. 2011 | 13:56

Sprosťák napsal(a):

No, přesvědčovat myslícího tvora,že peníze,tudíž kvalita vybavení instituce spojená s placením odborníků, na něž zbude vše od státu, včetně umístění v hlavním městě nehrají roli na možnostech školy,včetně výběru studentů,tak to musí být skutečné ideologické pomatení smyslů. Zapšklost na poměry je v této zemi vyjma protégé jedinců už téměř100%.
03. 07. 2011 | 19:02

Sprosťák napsal(a):

No, přesvědčovat myslícího tvora,že peníze,tudíž kvalita vybavení instituce spojená s placením odborníků, na něž zbude vše od státu, včetně umístění v hlavním městě nehrají roli na možnostech školy,včetně výběru studentů,tak to musí být skutečné ideologické pomatení smyslů. Zapšklost na poměry je v této zemi vyjma protégé jedinců už téměř100%.
03. 07. 2011 | 19:06

portwyn napsal(a):

Targus, Jan Vaculík:

Ještě bych připomněl, že chybíPRACOVNÍ NÁVYKY - například "teď pracujeme, tak si nemůžu hrát" nebo "když mluví paní učitelka, nepokřikuji na kamarády".
Mnoho dětí nemá základní návyky z domova, školy je musí učit od nuly. Holt svobodná výchova...
02. 09. 2011 | 14:21

Otázkář napsal(a):

karel.h

Jestliže Vám vyhovuje způsob odměňování v Čezu tak potom tomu rozumím, ale jste hodně mimo.
28. 10. 2012 | 15:07

Petra K. napsal(a):

Pane autore clanku, kde berete tu skalopevnou jistotu, ze WS nevychovava budouci anthroposofy? Podle Steinera , ktere on nazyva UCENIM je vsak tez s bohatymi prvky nabozenstvi. Kde mate Vy tu jistotu, ze nejde o sektu? Vyjste si mohl procit materialy, po Lyceu se projit, nezil jste v tom systemu neznate pozadi. Ja ano. V rodine, ve ktere jsem vyrustala, se WP, anthroposofie prosazovalo tvrdou rukou. Jim jde prave o to deti v techto skolach co nejvice odtrhnout od reality, zblbnout. Skola tohoto typu se chlubi, kolik ma dobrych absolventu, ale mate zmapovano statisticky, kolik techto absolventu pak pracovalo MIMO WP??? Prave hodne je tech, co rovnou z materske skolky, zakladni, stredni, prechazeji i na jejich "obdobu VS" ve Stuttgartu. A ty blaboly, ze kdyz si dite osvoji peceni chleba, orani na poli..jo, jenze uz take nevite zrejme, ze dite je uz odmala cepovano v tomto systemu, aby se "technickym vymozenostem" vyhybalo co nejvice. Coz je extrem na druhou. Ve WP jsou i ti, kteri jsou prinosem, ano, neutlacuji, neomezuji, bohuzel i ti, kteri si onu nauku Steinera prevzali v co netvrdsi podobe "obrody dane osobnosti" v jemnych rukavickach.
21. 07. 2013 | 17:51

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy