Svoboda učitele

20. 12. 2008 | 01:17
Přečteno 4211 krát
S novým politickým uspořádáním po Listopadu 1989 nastal i obrat ve vnímání občanských práv a svobod, mezi nimiž zaujímá významné místo právo na svobodný rozvoj osobnosti. Již v roce 1990 se Československo připojilo ke státům, které přijaly Úmluvu o právech dítěte, jež v rámci naší legislativy představuje nadzákonní právní normu. Díky tomu se závazným úkolem našich škol stala mimo jiné i výchova ke svobodě. Aby takovému úkolu mohly školy dostát, potřebují „svobodného“ učitele.

Dominantním znakem probíhající transformace českého školství jsou centrální rámcové vzdělávací programy a z nich se odvíjející vzdělávací programy jednotlivých škol. Na první pohled se může zdát, že školám a učitelům na nich působícím tím bylo zajištěno dostatek autonomie a svobody a že po této stránce nebrání nic úspěšnému uskutečňování transformačních zásahů do chodu vzdělávacího systému. Avšak jak velké míry svobody učitelé požívají ve skutečnosti? Jsou dostatečně svobodní, aby byli s to změnit celkový charakter školství?

Tvorba školních vzdělávacích programů nabízí teoreticky učitelům možnost podílet se na utváření výchovně vzdělávací koncepce školy a ovlivnit budoucí podobu vyučování. Přestože se obecně předpokládá, že školní vzdělávací program vznikne jako kolektivní dílo pedagogů, nemusí tomu tak pokaždé být. Učební osnovy, které jsou součástí školního vzdělávacího programu, musejí pak učitelé dodržovat obdobně jako osnovy dřívější bez ohledu na to, zda se s nimi ztotožňují či nikoli.

Vypracovávání vlastního vzdělávacího programu dalo školám více svobody, jejíž využití spatřuji především v rozvržení učiva do jednotlivých ročníků. Bohužel státem stanovené povinnosti, které bylo nutno zakomponovat do školních vzdělávacích programů, přesahují svou šíří a náročností reálné možnosti škol. Takto formálně nastavená vyšší úroveň vzdělávání jde na úkor svobody, kterou by učitel ke své práci potřeboval. Školní vzdělávací program, byť sebelépe zpracovaný, nutí učitele zavalovat žáky nepřiměřenými kvanty dat (což koresponduje s požadavky tradičního vzdělávání) a vedle toho mu ukládá maximální měrou rozvíjet osobnost žáka, tj. rozvíjet předepsané klíčové kompetence.

Z hlediska potřeb dítěte – žáka představuje rozvíjení klíčových kompetencí zajisté prioritu. K tomu však schází učitelům dostatečný prostor, neboť má-li učitel plnit tradiční úkoly v plné míře, není mu plně umožněno nacházet a rozvíjet nové metody a formy pedagogické práce a důkladněji poznávat žáky, aby tak mohl patřičně zohlednit vzdělávací potřeby každého z nich. Jako vhodný příklad se jeví literární výchova na základní škole, v níž by měl učitel směřovat mimo jiné k tomu, aby žák na konci 9. ročníku znal základní literární směry a jejich významné představitele v české i světové literatuře. Pokud by tento úkol byl ale přenechán střednímu školství, kam naprostá většina žáků následně stejně přechází, získal by učitel základní školy více času k práci s literárními díly vybranými podle potřeb konkrétních žáků, prostřednictvím čehož by vznikla řada příležitostí k výchovnému i vzdělávacímu působení na nejrůznějších rovinách.

Kvalita jakékoliv práce, tedy i pedagogické, souvisí plně s pocity prožívanými při jejím výkonu. Nemůže-li učitel ve škole uplatňovat svobodně svůj tvůrčí potenciál, je nakonec oslabován jeho kladný vztah k žákům. Z učitele se stává pouhý zaměstnanec plnící základní povinnosti bez osobní angažovanosti na rozvoji osobnosti žáka, tj. dbá v prvé řadě na klid ve třídě, na řádný zápis do třídní knihy, na výklad látky a zkoušení. Protože výrazná část výchovy probíhá ve školách, je prvořadým úkolem státu a potažmo samotných škol poskytovat učitelům takové podmínky, aby mohli své povinnosti plnit s pocitem svobody. Samozřejmě s vyšší mírou svobody roste i zodpovědnost, kterou by učitelé měli za svou práci nést. Vždyť jejich působení se neomezuje pouze na dobu přímé pedagogické činnosti, ale doznívá u žáka i v následujících letech a ovlivňuje jej po celý jeho další život.

Učitelství je možné zařadit mezi profese, která jsou vykonávána pro uspokojení spočívající v samotné činnosti. Přestože odměna za práci netvoří většinou prvotní motivaci, nelze ani toto hledisko opomíjet, jak potvrdily i stávky učitelů. Navýšení úkolů učitelům v rámci transformace školství bez odezvy v oblasti finančního odměňování nebylo zajisté rozumným krokem. S tím souvisí též následující výpověď. Na otázku, jakou asociaci vyvolává termín „svoboda učitele“, mi bylo odpovězeno ředitelem školy: „Nízké platy. Jestliže učiteli nestačí k životu příjem plynoucí z výkonu jeho povolání, a je proto nucen vedlejšího zaměstnání, pak se tato skutečnost plně dotýká jeho svobody, protože je mu tak bráněno plně se soustředit na práci ve škole.“

Vedle vnější svobody učitele, o níž byla řeč výše a s níž má co dočinění v prvé řadě stát, existuje ještě vnitřní svoboda, která spadá zcela do soukromé sféry osobnosti učitele. Vnitřní svoboda je neméně důležitá, avšak obecně se o ní téměř vůbec nehovoří. Dokonce pouta, která vnitřní svobodu učitele omezují, zůstávají často skryta mimo jeho vědomí. Proces vnitřního osvobozování považuji za projev profesionality učitele. Jedná se o úkol velmi náročný, neboť jeho splnění přesahuje horizont našeho života. A právě proto, že úsilí o vnitřní osvobození by mělo provázet učitele celým obdobím jeho profesní kariéry, spatřuji v něm významnou paralelu k vzdělávacímu úsilí svěřených žáků. Každé uvolněné pouto dává učiteli vedle větší svobody i větší sílu jeho osobnosti.

Asi nejméně namáhavý je boj s mýty, které ve vzdělávání přetrvávají, přestože jsou v rozporu s poznatky pedagogiky a psychologie. Žije-li učitel v zajetí těchto mýtů, lze v tomto ohledu hovořit o nesvobodě. Prvním krokem k překonání mýtů je informovanost o jejich nesprávnosti. Výčtem mýtů ve vzdělávání se zabývala psycholožka Jana Nováčková a řadí mezi ně například takové tradované názory, že známka je pro dítě odměnou stejně jako mzda u dospělého, že škola musí představovat pro dítě určitý stres, aby jej lépe připravila na život, že všechny děti se musejí učit totéž, že odpovědnosti dítě naučíme tím, že jej neustále kontrolujeme, že učebnice jsou základem výuky aj.

Hůř se bude učitel vyprošťovat z pout, která se nacházejí hlouběji mimo vědomí. Zde si může každý nejprve položit otázku, co jej motivuje k výkonu učitelské profese. Předávání vědomostí? Radost z práce s dětmi? Touha být prospěšný druhým? Možná se ale v učitelském povolání skrývá příležitost k nabytí sebeúcty, k získání moci nad druhými, aby tak byly ošetřeny staré rány na duši, které se z vědomí už dávno vytratily. Určitě nelze mít takovéto motivy nikomu za zlé, ale každopádně si zaslouží pozornost, neboť učitel nacházející se v jejich okovech může negativně ovlivňovat vývoj osobnosti svých žáků.

Respektování žáka coby autonomního jedince je požadavkem transformace školství. Jeho naplňování však není možné v případě, kdy práce učitele vychází z principu moci a dominance. Neuvědomovanou touhu po moci můžeme objevit pod nadměrnou kontrolou, která je vnímána jako projev zájmu o žáka. Při sledování začínajících učitelů jsem si všiml podobnosti s rodičovstvím. Jak čerství rodiče, tak i začínající učitelé vstupují do rolí, jejichž předobraz byl dávno budován. Nekopírovat chyby svých rodičů či chyby svých učitelů vyžaduje velké úsilí a má samozřejmě i svá úskalí. Ohlédneme-li se zpět na naše školy v minulosti, autoritativní přístup učitele byl až na pár výjimek jediným pedagogickým vzorem pro budoucí učitele. Bohužel partnerskému vztahu se prostřednictvím pouhé teorie naučit určitě nedá.

Existují další pouta, která učitele připravují o svobodu. Například náklonnost k určitým typům žáků. Má pak učitel právo nemít rád jiné žáky? Pokud ano, získává tak oprávnění k tomu, aby tyto žáky znevýhodňoval a zanedbával? Učitel je přece povinován všem žákům rovnocenně. Proto v naplňování poslání být učitelem, dobrým učitelem každému svěřenému žáku musí být učitel svoboden, aby jeho konání vycházelo ze svobodné vůle a nikoli z náklonnosti.

S tím souvisí i porovnání práce učitele na gymnáziu s prací učitele na jiné střední škole. Je zcela patrné, že učitel gymnázia se setkává s větším počtem žáků, kteří se mu svým založením více podobají než je tomu na odborných školách (alespoň u všeobecně vzdělávacích předmětů). V takovém případě je výuka na odborných školách náročnější, neboť už pouhé vcítění do žáků a poznání jejich potřeb vyžaduje daleko větší úsilí, což může někdy vést k rezignaci a následnému formalismu.

Jak bylo řečeno, zajištění svobodného rozvoje osobnosti dítěte si žádá učitele, který se jednak cítí v pedagogickém působení přiměřeně svobodný, jednak se sám snaží dosahovat stále větší vnitřní svobody. Všichni učitelé, s nimiž jsem se setkal jako jejich spolupracovník, odváděli nejlepší výkon, jakého byli v danou chvíli schopni. Často je vidět touha zkusit něco vykonat jinak, ale „neznámá varovná ruka“ člověku zabrání pokus uskutečnit. Máme-li se coby učitelé osvobodit, tedy za předpokladu, že dojdeme k přesvědčení o této nutnosti, pak zdolání překážky ležící hluboko v nás vyžaduje dávku odvahy. A jak potvrzují mé zkušenosti, žáci přijímají jakýkoliv odvážný krok svých vychovatelů s obdivem, samozřejmě skrytým. Řečeno neotesaně: Nesmíme se bát na sobě „makat“, pak nám dítka nebudou skákat po hlavě a obejdeme se i bez rákosky či hole. A samozřejmě – nelze vedle toho opomenout součinnost státu, který určuje základní podmínky pro práci učitele, a bezpochyby i vysokých škol, které se podílejí na přípravě budoucích učitelů.

Vyšlo v časopise Rodina a škola

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

badatel napsal(a):

Vážený pane,
míra svobody končí tam, kdy začíná omezovat svobodu druhých.
Pro výkon povolání učitele to platí dvojnásob.
Představte si učitele, přesvědčeného marxistu, který vnucuje žákům svůj názor a determinuje jejich vývoj. Nebo naopak bigotního katolíka, který jim nevykládá vývojovou Darwinovu teorii a vykládá vývoj světa a la bible.
Víte oni učitelé musí respektovat zásady pedagogické vědy a vědeckého světonázoru,a proto musí respektovat metriky svobody, které jim společnost v té které době stanoví. Jinak by šlo o anarchii v názorech a výkladech už u žáků, že ano.
20. 12. 2008 | 08:50

Al Jouda napsal(a):

Povolání učitele bylo vždy stejně jako povolání lékaře (nikoliv lékárníka !)posláním ! Snaha zavádět do zdravotní péče tržní principy je s tímto posláním v příkrém rozporu a podporuje vznik tzv. nenažranosti. Lékař i učitel musí mít slušný plat a to si myslím, už dnes je zajištěno.Proto je třeba vykázat nenažrance do patřičných mezí !
20. 12. 2008 | 12:35

Baba Jaga napsal(a):

Al Jouda. učitelování je povolání jako každé jiné. Může se dělat špatně , nebo dobře. Řeči o "poslání" mě vždycky štvaly, hlavně, když jsem viděla, jak takto žvaní komunisty oceNěni zasloužilí učitelé, rozuměj oceněni za funkce v KSČ.
20. 12. 2008 | 17:10

badatel napsal(a):

Vážený Al Joudo,
dovoluji si tvrdit, že kterýkoliv průměrný učitel či lékař odvede více práce, než např. gen.ředitel ČEZ.
Nicméně žádný z nich nebere přes 600 mega ročních odměn.
Pokud se domníváte, že plat málo přes dvacet tisíc naplňuje listinu lidských práv, když nový byt např. pro učitele či lékaře v Praze činí přes 5 mega, pak to matematicky nějak nevychází, pokud uvěrem se chudáci nezavážou k celoživotní novodobé robotě ke šlechtici zvaném banka, či v Praze učitelé a lékaři nebudou bydlet.
Podívejte se na Řecko, doufám že bude brzo konec reálkapitalisu i v Čechách a že zavládna skutečná sociální demokracie. I když nedokonalá, lepší než ten neoabsurdistán v pravicově liberální režii a la 19. století.
20. 12. 2008 | 20:34

učitel napsal(a):

hezký článek, i když trochu obsáhlý. Osobně jsem se zařekl, že obsáhle veřejnosti vysvětlovat, co tato profese obnáší a přináší, je zbytečné a mnohdy kontraprodkutivní.
Co se platů týče, mluvení o tom je vlastně takové škemrání a žebrání.
Je to nyní strašně ponižující (asi určitě ne jen pro učitele, ale i jiné povolání) když zkušený učitel bere sedumnáct tisíc korun, dostal se tam díky nenavyšování mzdy v minulých dvou letech, čili by se mělo poděkovat učitelům a státním zaměstnancům, že státní dluh klesl. Ale z těchto sedumnácti tisíc musí ted učitel, jako každy jiný zaplatit za elektrinu a plyn, kde se ohaní tím, že musím mít evropské ceny. Mám to chápat tak, že učitel v Německu, který bere 4X více než český učitel, platí za elektřinu a plyn stejně jako český? Jaktože současná vláda vlastně podporuje tržní evropskou ekonomiku a tržní cenou učitelů tak pohrdá? A to to chtělo jenom zvýšit mzdu o
tisíc korun jeden rok a o další tisícovku další rok, nic víc učitelé nechtějí, jen aby vláda aspoň držela jejich platy na úrovni průměrné mzdy. Vím, že neučitelé to
asi nepochopí, ale je to strašně ponižující když zkušený učitel nemá ani zdaleka průměrnou mzdu a vláda si pochvaluje že se jí daří snižovat schodek.Pro mě je to ubohost na druhou.Proc si vsichni statní zamestnanci nesnizi plat na dvacet tisic hrubeho?copak by to nevedlo k uplnemu zruseni schodku?jak rikam, ubohe
21. 12. 2008 | 19:48

Bisnis Online napsal(a):

Good work! Your article is an excellent example of why I keep comming back to read your excellent quality content that is forever updated. Thank you
12. 06. 2009 | 15:07

pouta lásky napsal(a):

Dominantním znakem probíhající transformace českého školství jsou centrální rámcové vzdělávací programy a z nich se odvíjející vzdělávací programy jednotlivých škol.
11. 01. 2010 | 19:30

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
29. 03. 2010 | 08:35

Links of London sale napsal(a):

I wasn't too crazy about doing it, but I couldn't think of anything else descriptive. Besides, I sort of liked writing about it. It took me about an hour, because I had to use Stradlater's lousy typewriter, and it kept jamming on me. The reason I didn't use my own was because I'd lent it to a guy down the hall.
31. 03. 2010 | 09:26

mbt chapa napsal(a):

tisícovku další rok, nic víc učitelé nechtějí, jen aby vláda aspoň držela jejich platy na úrovni průměrné mzdy. Vím, že neučitelé to
asi nepochopí, ale je to strašně ponižující když zkušený učitel nemá ani zdaleka průměrnou mzdu a vláda si pochvaluje že se jí daří
01. 04. 2010 | 08:03

replica watches napsal(a):

již jsem vám to psal- smažte úplně všechno. v těch příspěvcích nebylo nic vulgárního, ani jinak sprostého, prostě vyjadřovaly prudký nesouhlas s myšlením a jednáním toho pána - ne o homosexualitě ale o homosexuálním narcismu a agresi. takže sprosťáctvím byl maz. ano, je jasné, že se považujete za nadčlověka s právem posuzovat druhé. pokračujte v tom.
20.09.2008 17:41:00
08. 04. 2010 | 03:24

replica watches napsal(a):

jen bych si dovolil přidat, že i Mladý Svět a My 66 měli také svůj podíl na průnik paprsků svobody do komunistického temna.

Jak jste uvedl - komunisté si po nenávistné fázi padesátých let začali uvědomovat stále více potřebu schopných lidí. Zvláště po velmi úspěsném Expu 58 v Bruselu.
08. 04. 2010 | 03:26

sf napsal(a):

We'd love to follow. As you a lot about this topic in your facebook account, I've shared.
I own the web site below has a few. If you follow them in you'll be happy.
http://www.borsarti.com
http://www.hemenoyna.org Batak
http://www.bitkiselstore.net bitkisel ürünler
http://www.palavrahaber.com Palavra Haber
09. 04. 2010 | 21:56

puma napsal(a):

Dear friends welcome to our store:sale cheap puma shoes http://www.salepumashoes.com
what you want will show in it !
05. 05. 2010 | 19:19

sentano napsal(a):

http://www.cardsharingfree.com free card sharing
29. 06. 2010 | 00:33

Scam napsal(a):

http//www.spamwarnings.com Spam Mail Spam Blocker
29. 06. 2010 | 00:34

Alis napsal(a):

29. 06. 2010 | 19:35

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy