„Státní maturity“ versus „státní“ maturity

18. 08. 2009 | 00:32
Přečteno 9437 krát
Dění okolo změn maturitní zkoušky, čehož součástí je i nedávná výměna ředitele CERMATu (Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání, původně Centra pro reformu maturitní zkoušky založeného před 10 lety), které je přípravou a organizací nových maturit pověřeno, provázejí neutuchající diskuze. Bohužel však často vykazují zásadní nedostatek: rozdílné chápání významu stěžejního výrazu.

„Státní maturity“, proti nimž byly namířeny i demonstrace studentů, představují jen součást připravovaného, leč již uzákoněného modelu maturitních zkoušek. Na rozdíl od předchozí praxe, kdy maturitní zkoušku právně upravovaly pouze ministerské vyhlášky, došlo k zanesení formy a obsahu maturit do nového školského zákona a k tradičním „školním maturitám“ přibyly touto cestou ještě centrálně organizované „státní maturity“, aniž by byla patřičně ověřena jejich efektivita.

Po standardizovanější podobě maturitních zkoušek, která by odstranila přílišnou variabilitu jejich úrovně, tj. po „státních“ maturitách, se začalo volat v druhé polovině 90. let. Trnem v oku začaly být především pochybné způsoby nabývání úplného středoškolského vzdělání a nevalná kvalita některých nově vzniklých škol. Namísto řešení konkrétních případů a pružných „státních“ kroků ze strany ministerstva v úpravě příslušné vyhlášky, došlo k plánovitému rozvoji ministerského aparátu (včetně CERMATu) a koncepce „státních maturit“, jejichž přínos se při hlubším zvážení nezdá být nijak výrazný.

Jestliže nedokázalo ministerstvo včas zabránit devalvaci maturitních zkoušek na několika školách, přichází takové úsilí nyní (po 15 letech) post festum. Všechna vydaná maturitní vysvědčení za toto období, kterým bychom mohli udělit přívlastek devalvovaná, zůstanou navždy platnými. Navíc nově nastavená „státní“ laťka by jistě mohla být pociťována budoucími maturanty nefér, neboť se nejedná pouze o samotnou maturitní zkoušku, ale o všechna různá oprávnění a možnosti uplatnění, která se s dokladem o složení maturity pojí. Mimochodem jsem přesvědčen o tom, že za nynějšího masového nárůstu bakalářských studijních oborů, které nahradily (degradovaly) dřívější střední odborné vzdělání, ztratila reforma maturitní zkoušky v takovém rozsahu finanční, organizační i psychické náročnosti, jak je plánováno, na aktuálnosti.

Dále je velmi diskutabilní, zda formou centralizované zkoušky (z českého jazyka a literatury, volitelného cizího jazyka a volitelné disciplíny), mající těžiště v testech složených ze zaškrtávacích otázek, lze vůbec smysluplně sjednotit úroveň jednotlivých středních škol. Svou testovací mánií míří kroky ministerstva, potažmo státu, sto let nazpět, kdy bylo kritiky tehdejších maturit požadováno, aby se nehodnotilo pouze to, co si maturant zapamatoval, ale aby byly posuzovány i jeho další schopnosti. Kromě toho koncepce „státních maturit“ ignoruje letitý vývoj středního školství a připomíná zatvrzelost obhájců klasických gymnázií vůči propagátorům progresivních typů škol (např. reálek aj.) ještě v době monarchie.

Původní účel maturitní zkoušky v 19. století souvisí s přesunutím 1,5 – 2 roky dlouhého přípravného vzdělání z filosofických fakult, jehož absolventům byl udělován titul bakaláře, na tehdy šestiletá gymnázia. Složení maturitní pak potvrzovalo zralost k univerzitnímu studiu, jak ostatně potvrzuje označení francouzské obdoby maturity baccalauréat. Rozvojem průmyslu a s ním souvisejícího odborného školství (průmyslových škol, obchodních akademií atd.) nabyla v průběhu 20. století maturitní zkouška významu závěrečného aktu při dosahování daného stupně vzdělání a získávání odborné kvalifikace a zůstala základní podmínkou k přijetí na vysokou školu. Obzvláště školskými zákony z let 1948 a 1953 byla posilněna úloha odborných škol (zřízení i pětiletých oborů), kdežto gymnaziální vzdělávání bylo dokonce na určitou dobu zredukováno na tříleté studium. V roce 1978 bylo zákonem umožněno taktéž učilištím a učňovským školám realizovat vzdělání ukončené maturitní zkouškou.

Jak je patrno, 60 let jsou si u nás gymnázia a střední odborné školy stupněm poskytovaného vzdělání rovny, 30 let se k nim připojují do určité míry i učiliště. (Např. v sousedním Německu je považována za plnohodnotnou pouze maturitní zkouška ze školy gymnaziálního typu.) To, že všeobecné vzdělání na středních odborných školách dosahuje nižší úrovně než na gymnáziích, neboť ustupuje odbornému vzdělání, je všeobecné známé. Proto hlavní cíl „státních maturit“, tj. zajištění srovnatelnosti maturitních vysvědčení z různých škol, nemá žádné solidní opodstatnění a lze jej zajisté považovat za dogma – líbivé a snadno zneužitelné. Na zjištění, že nejlepších výsledků u maturity z českého jazyka a literatury (jediného společného maturitního předmětu pro všechny maturanty) dosáhli absolventi gymnázií a středních odborných škol s knihovnickým zaměřením, není asi nutné vynakládat stovky milionů.

Samozřejmě by měl stát dohlížet na kvalitu vzdělávání na středních školách, avšak „státní maturity“ mohou nanejvýš vést ke zdokonalení techniky zaškrtávání testů. (Nehodovost na našich silnicích by nejspíš nesnížilo zavedení povinnosti podrobit se každoročně testu z dopravních předpisů.) Častá kritika vzdělanostní úrovně maturantů, především z úst vysokoškolských učitelů a z jistého pohledu oprávněná, bývá mylně dávána do souvislosti s poklesem kvality středních škol. Jestliže se ale brány vysokých škol otvírají stále většímu počtu uchazečů, pak musíme počítat s tím, že v řadách vysokoškoláků přibývají jedinci s nižšími studijními předpoklady. Ani tomuto jevu nemohou „státní maturity“ zabránit.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Milan H. napsal(a):

Konečně hlas který bylo třeba nechat zaznít. Státní maturity nám nic zvláštního nepřinesou, ztracenou prestiž maturitě asi nevratí a přijímací zkoušky na VŠ nahradí jenom stěží. Jenom média a ministerstvo se nám snaží namluvit, že tímhle směrem prostě musíme jít, neboť jako jedni z mála státní maturita "ještě" (sic!) nemáme. Naši politici a úředníci se však pasují nejraději do role reformátorů. Místo aby svěřené veřejné statky a zákony odpovědně spravovali, chtějí stále za státní peníze něco draze reformovat vylepšovat, vymýšlejí programy, reformní balíčky, nové vyhlášky, Bílé a jiné knihy, zákony, které mají jenom minimální přidanou hodnotu, ale hlavně ať to stojí vždycky pěknej balík.

Kdyby místo stovek milionů do všech možných příprav na maturity a všelijakých jiných stupidních programů pro další vzdělávání učitelů, multikulturní výchovu, prevenci šikany atd. došlo k plošnému navyšování platů učitelů tak, aby to na peďáky a k učitelské profesi táhlo více kvalitních lidí, udělalo by se pro navýšení kvality středních škol a jejich absolventů v dané situaci asi nejlépe.
18. 08. 2009 | 00:56

Karel Mueller napsal(a):

Pane Mleziva,
to je jak na zavolanou, probíhají dvě debaty o vzdělávacím systému u prof. Hořejšího a p. Šteffla.

Mě se už nechce nic dodávat. Víte co bych udělal? Klekl na kolena a řekl: Zaveďte kompletně systém, který tu byl před 40 lety a především a hlavně proboha a všechny svatý už nic nevymýšlejte !!!
18. 08. 2009 | 01:02

schlimbach napsal(a):

maturity - středoškolský systém je třeba rozdělit na 3 základní směry - odborný, humanitní a technický směr. Maturitní zkouška by měla být zakončena ( jak jsem již psal na jiném blogu ) "malou diplomovou prací ", na základě jejíhož vypracování a obhajoby student získá maturitní vysvědčení. Abych byl dobře pochopen - na střední škole se musí student naučit učit, vyhledávat informace, umět je zpracovat, vysvětlit. Pokud budeme postupovat ve způsobu výuky jako na základní škole, hodnotit, co si student zapamatoval ( krátkodobě ) bez ohledu na výše uvedené dovednosti, bude nám to nakonec k ničemu ( společnosti jako celku ). Dovedu si představit maturitu obhajobou studenta své práce, na které může pracovat v průběhu posledního pololetí před obhajobou ( obdoba VŠ ) s tím, že zadání pro tuto práci bude vyžadovat, aby student musel využít získaného know-how za celou dobu studia. Při obhajobě potom je na něm, jak dotazy hodnotící komise zodpoví a zda uspěje. Hodnocení okamžitých znalostí nabiflovaných za 4 roky před hodnotící komisí bychom snad už mohli opustit a zaškrtávání políček při nějakém testu ?? Snad už ani ne -))
18. 08. 2009 | 06:21

Ládik napsal(a):

V devadesátých letech se dalo maturitní vysvědčení koupit za 15000Kč. Zvyšte cenu na 50tisíc (v Praze na 100tisíc) - bez docházky do školy. Maturita po telefonu by stála 20(Pha40)tisíc (volání na účet školy).
Zaveďte valorizaci ceny maturity.
Kritéria pro přijetí na VŠ bych nechal na VŠ - tam už jde o prestiž a větší prachy. Občas by někde nějaké "zlaté tele" přijali, ale převážná většina studentů by uměla to, co má umět.
18. 08. 2009 | 06:28

Ládik napsal(a):

Na středních školách by se měl zavést předmět kouření, fetování a chlastání - po celé 4 roky. Kdo by nebyl nikdy přistižen při této činnosti, měl by maturitu zdarma; při 1 prohřešku sleva 50%, při 2 25%, 3 prohřešky - matura za plnou pálku.
18. 08. 2009 | 06:33

pgjed napsal(a):

Pane Mlezivo, budu tvrdý,,protože s blouznivci a chaoty vašeho typu, kterých je bohužel ve školství stále více to jinak nejde. Váš příšerný traktát jsem dočetl jenom po následující citáty:

"Jestliže nedokázalo ministerstvo včas zabránit devalvaci maturitních zkoušek na několika školách, přichází takové úsilí nyní (po 15 letech) post festum."

" ...jsem přesvědčen o tom, že za nynějšího masového nárůstu bakalářských studijních oborů, které nahradily (degradovaly) dřívější střední odborné vzdělání, ztratila reforma maturitní zkoušky v takovém rozsahu finanční, organizační i psychické náročnosti, jak je plánováno, na aktuálnosti."

Dál jsem neměl sílu číst. Kdybychom přistoupili na argumentaci to, nebo ono je již stejně špatné, tak co bychom to napravovali. Vždyť bychom mohli ukřivdit těm, kteří tím špatným systémem již prošli!

Jediný užitek vašeho článku vidím v tom, že naplno odhaluje myšlenkové pochody odpůrců státních maturit na všech úrovních. Proč zrovna nenavrhnete, aby se maturitní vysvědčení vydávalo proti padesátikorunovému kolku na lampárně nejbližšího vlakového nádraží po předložení písemné žádosti a občanského průkazu!?

Je evidentní, že vy, ač středoškolský učitel si příliš nepřipouštíte katastrofální a stále se prohlubující propad úrovně absolventů středních škol. Dnes i z těch několika kvalitnějších středních škol, které ještě zbývají.
Jenomže pak ti nedovaření maturanti, místo toho, aby si na vysoké škole na pevném středoškolském základě začali budovat základy oboru, na který byli přijati a základ specializace k níž tíhnou, dohání tři roky základy a pak přičichnou k něčemu, k čemu si ani nestačí vytvořit vztah. Není tedy divu, že většina absolventů pak jkde mimo obor, nebo dělat obchod s čímkoliv. Ti, kteří nastoupí ve své specializaci, připravují své starší kolegy o zbytky šedin a zdraví.

Samozřejmě není nic jednoduššího, než přistoupit na vaši filosofii, cituji: "Častá kritika vzdělanostní úrovně maturantů, především z úst vysokoškolských učitelů a z jistého pohledu oprávněná, bývá mylně dávána do souvislosti s poklesem kvality středních škol". A rezignovat na to, že na spoustě středních škol neurčitého zaměření, mé děti, dokud studovaly jim říkaly farmy, nepříliš schopní kantoři laxním způsobem učí laxní studenty, kteří nakonec dostanou stejně platné maturitní vysvědčení, jako jejich bývalí spolužáci, kteří vydrželi na kvalitní průmce, nebo gymplu, nicmémě mají na maturitním vysvědčení třeba i trojku, přestože museli 4 roky dřít. Myslíte, že je jiná cesta z tohoto marasmu, který není ničím jiným, než skrytou metodou umělé zaměstnanosti těch méně schopných kantorů, než stanovení dostatečně vysoké, celostátně jednotné úrovně požadavků na maturitní znalosti alespoň v základních oborech, tedy čeština, jazyky, matematika? Než si to rozmyslíte,tak my zatím můžeme začít kvalitní středo a vysokoškoláky třeba dovážet. Zájemci jsou.

Přeji lepší dny

Ing. Petr Gabriel, technický ředitel VUCHZ,a.s. Brno
18. 08. 2009 | 08:34

Petr napsal(a):

Je skutečností, že výrobou státních maturit byla myšlenka sjednotit úroveň maturantů z našich škol, které vznikají jak houby po dešti v každé obci. I Vysokou školu, bez řádných profesorů (kdy by je taky vzaly) má téměř každé městečko. Po myšlence státní maturity se hned,ale vytvořila maturita II. stupně. To znamená jedna maturita pro chytré a normální studenty a II. stupeň pro zbytek těch ostatních a u většiny těch ostatních bez matematiky. Z té prý bolí hlava.
A papír "Masturita" bude platit ve státní a veřejné správě pro všechny stejně.
A proč vše trvá již 15 let a další leta bude ještě trvat? Tisíce lidí (většinou známých mocných) se na přípravě maturit dobře živí, bez zodpovědnosti, v klídku, bez práce, v teplíčku, za královské peníze.
A další miliardy půjdou do stoupy, jsme přece v Česku.
18. 08. 2009 | 08:48

jams napsal(a):

Poznámka:
Myslím, že si pletete (autor) reálky a reálná gymnázia. Nejste zdaleka sám. ;-) Reálka byla o rok kratší, sedmiletá, než gymnázium a maturita na ní opravňovala pouze ke studiu vysoké školy technické, nikoli univerzity (přírodovědy, filosofie, medicíny, práv nebo teologii). Později byla zavedena reálná gymnázia, která měla v učebním programu více přírodních věd a živých jazyků a naopak neměla antickou řečtinu a každodenní latinu jako klasická gymnázia. Reálným gymnáziem bylo např. to v pražské Křemencové ulici, kam chodili Voskovec s Werichem, nebo ta z filmů o študácích a kantorech. Reálky v této situaci ztrácely smysl a zanikaly, nezřídka se měnily na reálná gymnázia (další učitelé a patřičné změny studijního programu).

Názor na státní gymnázia a nevratný úpadek maturit v Česku považuji za rozumný. Podporují ho i "odborná" mezinárodní srovnání vzdělanosti, která¨nezkoumají, co absolventi umějí, ale jaké procento populace má bakalářský titul.
18. 08. 2009 | 09:53

jams napsal(a):

Oprava:
...na státní maturity... (omylem "gymnázia")
18. 08. 2009 | 09:54

D3T napsal(a):

Ja myslim, ze pouzivate prilis "prakticke" argumenty. To, ze maturitni vysvedceni vydana za uplynulych 60let budou vzdy platna, je jiste pravda, ale proc by se kvuli tomu nemelo nic s maturitami delat, to uz mi uplne jasne neni. Bude tu jiste nejaka disproporce mezi jednotlivymi maturitnimi vysvedcenimi, ale cim drive se to zmeni, tim lepe.

Ja myslim, ze zakladni otazka zni, co to vlastne ma znamenat "mit maturitu". Co by to o cloveku melo vypovidat? Moznost prihlaseni na univerzitu? Garantovani, ze clovek ma jisty "standardni" zaklad vedomosti? Nebo proste jen to, ze si nasel dostatecne snadnou "vseobecnou" stredni skolu, kterou dokazal dokoncit? Porovnanim s vysokoskolskymi diplomy lze tvrdit, ze standardizace nema smysl, i univerzity maji ruznou uroven, proto nestaci rict jsem Ing., je potreba rict na jake skole jsem titul ziskal. Ovsem rozdil a zaroven problem se strednimi skolami je, ze jich je moc, nikdo v nich nemuze mit prehled, aby dokazal ohodnotit kvalitu.

Proto si myslim, ze v pripade maturit ma standardizace smysl. Ne snad proto, ze by garantovala, ze absolvent vi to a to. Ale mel by to byt certifikat, ze absolvent dokazal slozit tak a tak tezkou zkousku. Se standardizaci pak nutne souvisi, ze nektere skoly, ktere dnes maturitu udeluji, ji proste udelovat nebudou, protoze dostatecnou narocnost nevykazuji. S tim souvisi, ze mozna neni potreba delat "centralizovane testy" pro statni maturitu, staci, aby maturita na kazde skole byla dostatecne narocna, ale to je prave tezke posuzovat a nejjednodussi a zaroven velmi spravedlivy zpusob, jak to zaridit, je prave udelat centralizovane testy. Debata by nemela byt o tom, jestli centralizovane testy ano/ne, mela by byt o tom, jak standardizovat uroven maturit na ruznych skolach. Mne prijdou centralizovane testy vhodne.
18. 08. 2009 | 10:38

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Pro pgjed:

Pane Gabrieli, podle délky Vašeho komentáře soudím, že Vám téma není lhostejné. Domnívám se však, že problematice přece jen věnuji více pozornosti než Vy a především dlouhá léta při práci se středoškoláky řeším, jak nedostatky v jejich vzdělání napravovat. V posledních třech letech jsem měl dokonce příležitost věnovat se intensivně absolventům různých středních škol, takže své poznatky týkající se úrovně jejich vzdělání mám stále v živé paměti. Zabrouzdám-li ve vzpomínkách pár let zpátky, vybavuje se mi nátlak ředitele školy, kterým chtěl docílit zmírnění klasifikace u písemných maturit z cizího jazyka, neboť „prominentní“ student nebyl s výslednou známkou spokojen. Protože na daném typu školy byla písemná část maturity z cizího jazyka přípustná, nikoli však závazná, hodlal ředitel písemnou maturitu prohlásit za neplatnou. Ani tato, ani obdobné zkušenosti ze mě neučinily zastánce „státních maturit“ (vysvětleno v jiných článcích; viz odkazy), ale změnu současného modelu bych každopádně přivítal. Přikládám ještě odkaz na článek dotýkající se úrovně škol.
Srdečně zdravím.
Jan-Michal Mleziva

Chiméra nových maturit
http://blog.aktualne.centru...

Státní maturity – třešničky na dortu
http://blog.aktualne.centru...

Mýtus kvalitní české školy zpochybněn
http://blog.aktualne.centru...
18. 08. 2009 | 12:09

pgjed napsal(a):

Pane Mlezivo, ač to nepředpokládáte, i já se záležitostí dlouhodobě zabývám. Nejprve jako krajský zastupitel pak i jako předseda školské rady jedné z velmi kvalitních průmyslovek, i jako spolupracovník jedné z fakult zde v Brně. Mimo jiné i jako otec tří úspěšných vysokoškoláků.

Samozřejmě míru toho, co je dostatečným impulzem pro změnu smýšlení máme evidentně každý jinou. Nicméně maturitní vysvědčení je ze zákona státní listina, kterou stát garantuje dosaženou úroveň vzdělání. Není-li dosahováno příslušné úrovně, což ani vy nepopíráte, je tím porušován zákon! A stát má v této věci povinnost neodkladně sjedenat nápravu. Nic méně a nic více.

Vše ostatní jsou jenom řeči k pivu. Ostatně přečtěte si blog. Prof. Hořejšího. Jeho názory se od mých nijak zvlášť neliší.

Bylo by opravdu dobře, kdyby lidé ve školství změnili přístup a uvažování a místo přemýšlení jak a proč učit méně a hůř, začali bez zbytečných řečí učit víc a lépe! Úpadek současného školství je totiž dle mého svázán především s tím co se před žáky postaví!

Vše ostatní jsou
18. 08. 2009 | 13:26

zdenek napsal(a):

Zkvalitnění studia všeobecně a zkvalitnění státní zkoušky zvané maturita je v podstatě nemožné,poněvadž by se tím zcela logicky zvýšil počet neúspěšných absolventů a hlavně počet vysokoškoláků,což by mělo obrovský dopad na výši nezaměstnanosti.Všichni,kdo studují vysokou školu jsou zaměstnaní a ani naši představitelé se netají každoročními obavami ze září,kdy se absolventi škol ocitají oficiálně na tzv.trhu práce.A nyní si představte ten poprask,kdyby se na tom trhu ještě objevili neúspěšní maturanti na různé soukromé střední pseudoškoly by nenastoupili pseudostudenti,protože by správně předpokládali,že závěrečnou zkoušku s největší pravděpodobností nesloží.Dále pak vzpomeňme studenty různých pseudooborů na pseudofakultách o kterých se zmiňuje pgjed a máme tu reálný stav nezaměstnaných zvýšený v řádech.Takže jestli budou nové maturity takové nebo makové,nesmí mít dopad na množství absolventů a studentů celkem,takže ohlašovaná změna nemůže ovlivnit její kvalitu ve smyslu zpřísnění,nebo chcete-li náročnosti.Spíše naopak.A co bude vyjadřovat neví nikdo a ani to podle mého soudu nikoho zase tak moc nezajímá.Tedy z těch,kdo jsou tímto pověřeni nebo se ktomu oficiálně vyjadřují.
18. 08. 2009 | 14:25

pgjed napsal(a):

To Zdenek:

Nejsem takovým pesimistou. Kantoři z farem sice kopou na všechny strany a přidává se k nim kdejaký trumbera, nicméně jsem přesvědčený, že jakmile nebude úniku, začnou kantoři, kteří to vedou lážo-plážo rychle učit tak, aby jejich bobánci alespoň prolezli. Protože jinak přijdou o práci především oni! A tak při jistém pláči a skřípění zubů se vrátí systém, který panoval za nás: Kantoři zaseli, žáci sklidili, rodičové vymlátí a cyklus se opakuje k všeobecné spokojenosti. Jenom s tím rozdílem, že kvalita má rostoucí, nikoliv klesající trend.
18. 08. 2009 | 14:38

Marek Kobera napsal(a):

Drahý pane Mlezivo,
skutečně nevím, kde je problém. Navrhnu Vám něco, co jsem ještě nikde nečetl a nemá tradici, ale mohlo by být v současné situaci přínosné.

Máme dokumenty, které definují cíle vzdělávání na SŠ, zvláště RVP, zpracované největšími žijícími experty na pedagogiku u nás, z VÚP a externisty. Teď už zbývá jenom sestavit testy a prověrky, které by zjistily, zda tyto cíle jsou u konkrétních jedinců naplněny. To zvládne pár průměrně schopných učitelů za relativně krátkou dobu, ať již v CERMATu či jinde.

Navrhuji tedy, aby v zájmu zachování standardu vzdělávání se náhodně vybranou skupinou těchto testů podrobili všichni maturanti v roce 2010 a také, aby všichni absolventi SŠ měli povinnost absolvovat tytéž testy do 31. 12. 2010, tentokrát za mírný poplatek 5000 Kč. Kdo u této maturity neuspěje, má možnost si najít termíny, průběžně vypisované jednotlivými školami v souladu s jeho vystudovaným oborem do 31. 12. 2012 a za mírný poplatek 2000 Kč se pokusit o opravu, resp. opravy. Kdokoli u maturity neuspěje, nechť je považován za občana bez maturity, byť i dočasně se všemi důsledky, např. platovými. Všem absolventům SŠ nechť se dále stanoví dostavit se do pěti let od úspěšného složení maturity k přezkoušení ve stejném rozsahu.

Domnívám se, ba pevně věřím, že taková úprava by vyřešila mnohé, zvláště finanční potíže dnešního školství i okolní společnosti.
18. 08. 2009 | 14:53

Marek Kobera napsal(a):

To zdenek:
Nad jedním mi trochu zůstává rozum stát. Nastal by poprask, jak vy píšete, protože by narostla míra nezaměstnanosti. Dobře. Jak ale poté vysvětlit to, že za pár let (po absolvování VŠ) je míra nezaměstnanosti (vysokoškoláků) tak nízká?

Napadá mě jen to, že buď
1) se na té VŠ přece jen něco naučili, co i zaměstnavatelé trochu ohodnotí,
2) nebo že je vcelku jedno, co se tam naučili, ale ukázali, že se umějí "učit se, učit se, učit se" a to na zaměstnavatele tak zapůsobilo, že je přijali do jejich zaměstnání.

Tak jsem trochu na rozpacích...:-(
18. 08. 2009 | 15:06

El napsal(a):

Představa, že student na střední odborné škole má mít stejné znalosti jako z gymnázia a k tomu ještě co nejlépe ovládat obor, řemeslo, je naprosto nehorázná. Jsem ze stavební průmyslovky. Těch hodin a taky nocí co jsme strávili na projektech do několika předmětů nikdo z kamarádů na gymplu nepochopil. Jim v posledním pololetí před maturitou odpadaly nematuritní předměty, my dostali dvakrát tolik práce co jindy. Oni začli ve čtvrťáku chodit na brigády, my přetali a taky sme přestali spát. Přesto moje vysvědčení mělo občas i nějakou tu čtyřku a to bylo třetí nejlepší ve třídě. Dneska jsem na VUT, stavební fakulta. Drtivá většina lidí z "gymplu" je naprosto mimo především v předmětech, ve kterých by měli mít vyšší úroveň vzdělání, už jen třeba proto, že předmět se učili čtyři roky několik hodin týdně a ne dva roky s hod.dotací 2 a 1 hod. týdně - klasický příklad fyziky. Lidi z gymplu nechápou, kdy mají an všechny projekty a ještě přednášky a učení na zkoušky brát čas (a ještě někam vyrazit s kamarády), my už jsme zvyklí. ale co, protože jsme "průmyslováci", tak máme taky občas práci navíc, protože "ti z gymplu umí to-a-to, vy ne". Fajn, celou dobu studia nám všichni hází klacky pod nohy a připomínají jak jsme méněcenní a ještě bysme měli umět třeba jazyk a stejné úrovni jako člověk z gymplu? který na naučení má 4 roky x obvykle 3 hodiny + konverzace, kde se na předmět klade důraz jako an důležitý? naše chabé 3 hodiny systémem nějak prolézt, protože na tohle fakt nezbývá nejen čas ani energie s es tím nedají srovnávat...ale on by to někdo moc chtěl. srovnávat. všichni podle tabulek, podle průměru a neopovažuj se vyčnívat

p.s:ruhý ročník stavební fakutly jsem ukončila s průměrem, ze který mi náleží prospěchové stipendium. A to jsem za 8 vysvědčení střední školy měla 7 čtverek. Máme tu několik lidí, co mají mnohem horší prospěch, někdy i nějaký předmět nedodělají, přesto mívali na gymnáziu vyznamenání i maturitu s vyznamenáním. Pak kdo by potřeboval srovnávat. Ono záleží na tom, co konkrétně se srovnává
18. 08. 2009 | 15:10

Marek Kobera napsal(a):

To pgjed:
Drahý pane inženýre,
nebyl bych na Vašem místě tak hrr.
Jistě víte, při Vašem postavení, že na našem trhu jsou norimberské trychtýře značně nedostatkovým zbožím, a tak bych učitele z farem i ne-farem hodnotil spíš podle jejich činnosti než podle výsledků jejich žáků u maturit.
18. 08. 2009 | 15:12

Marek Kobera napsal(a):

To El:
Drahá studentko,
pokud ovládáte participiální polovětné vazby či souslednosti časů nebo verbonominální konstrukce, tak jak máte, tak přece po vás nemůže nikdo chtít nějakou hlubší znalost cizího jazyka, nebo ano?
18. 08. 2009 | 15:34

OSN napsal(a):

Zdenek
"A co bude vyjadřovat (státní maturita) neví nikdo a ani to podle mého soudu nikoho zase tak moc nezajímá.Tedy z těch,kdo jsou tímto pověřeni nebo se ktomu oficiálně vyjadřují."

pgjed
To vystihuje stav věci skutečně výborně. Dnes má maturitu každá židle (což je pravda trochu problém), ale po zavedení státních maturit na to bude mít ještě každá židle navíc další potvrzení a bude se víc vytahovat. Pokud vím, tak i vyhláška o maturitách počítá s tím, že když by bylo neúspěšných moc, tak se hranice posune. Představovat si, že státní maturita židlím maturitu odejme, je jasný omyl.
18. 08. 2009 | 15:44

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Pro pgjed:

Pane Gabrieli, zcela souhlasím s tím, že má stát zjednat nápravu. Jen formu - na první pohled líbivou, kteou nakonec zvolil, nepovažuji za efektivní(pro společnost), ba naopak.
18. 08. 2009 | 15:46

Kindos napsal(a):

Státní maturity jsou nutné, aby se srovnala úroveň různých středních škol a učilišť. Samozřejmě, že se všichni státních maturit bojí, protože se obávají, že pravda vyjde najevo: maturita z učiliště se nedá srovnat s maturitou ze středních škol, a i střední školy mají různou úroveň, některé by měly být okamžitě zrušeny, jelikož kvality studentů nedosahují ani základní školy, jiné jsou na vysoké úrovni. Ale dopossud je maturita jako maturita. To je ovšem špatné a ve většině evropských zemí jsou státní maturity zavedeny právě proto, aby se srovnala kvalita škol. Za komunistů byly státní maturity samozřejmostí, ráno byla vyhlášena témata, nevím, co stojí dnes miliony korun. Strany ovšem cítí, že zde je množství potenciálních voličů, protože i studenti si jsou vědomi, že jejich znlosti jsou čím dál horší a kromě toho, co by se snažili, náročnější je pro ně přítěží.
18. 08. 2009 | 16:08

Je napsal(a):

Marian Augustin, pardon Jane Michale - státní zkoušky by opravdu nic nepřinesly. Snad jen to, že maturanti by uměli psát bez chyb a poradili by si třeba i s trojčlenkou.

Tento argument klidně přejděte.
V dané době, v této zemi a za dané globální situace je vskutku jedno, zda maturity budou také či onaké. Takže nakonec zcela vážně - máte pravdu.
18. 08. 2009 | 16:52

Marek Kobera napsal(a):

To OSN: V takovém případě je nutno onu vyhlášku zrušit nebo zneplatnit.
18. 08. 2009 | 16:55

Marek Kobera napsal(a):

To Je: Tu trojčlenku jsem trochu zkoumal a na nereprezentativním vzorku studentů 2. ročníku VŠ jsem zjistil, že ji ovládá 91% z nich.:-)
18. 08. 2009 | 17:05

Karel Mueller napsal(a):

No, za mých dětských let bylo zvládnutí trojčlenky podmínkou pro absolvoání 6. třídy ZDŠ.

V podstatě říkáte, že pouze deset procent dnešních vysokoškoláků by v letech mého dětství vyšlo v páté třídě ZDŠ.

Přiznávám,že jsem byl větší skeptik.
18. 08. 2009 | 17:17

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Mueller: Teď je jen otázkou, jestli je to pravda. Čili, jestli skutečně ten, kdo nezvládnul trojčlenku, tak neabsolvoval 6. třídu. Ono u nás velké procento populace dokončí základní školu. Snad až 98% a dřív to bylo podobné. Dnes je i možnost si ZŠ dodělat na některých školách a může se propadnout maximálně dvakrát za celou ZŠ.

Jestli Vám těch 10% studentů připadá málo, tak bych k tomu rád poznamenal, že hodně (možná tak dalších 20%) toho o moc víc než trojčlenku neovládá (SŠ nejsou vůbec dotčeni).
18. 08. 2009 | 17:26

OSN napsal(a):

KINDOS, Marek Kobera
Píšete: "Státní maturity jsou nutné, aby se srovnala úroveň různých středních škol a učilišť."

POkud budou srovnány, tak jedině na úroveň "nejmenšího společného jmenovatele". Je bláhové si myslet, že jde udělat něco jiného, třeba nenechat projít víc než 5 % nejhorších.
Nejsem si jist, zda toto si představujete.
Z mnoha důvodů nejde latku posunout. V Polsku neodmaturovala jedna celá škola a ministr musel maturitu v podstatě zrušit. Kromě jiného nemůžete žákům, kteří nastoupili na školy s maturitou, najednou říct, že vlastně nemají šanci. Ten problém byl jakž takž řešitelný před 10 lety, ale dnes už to nejde.
18. 08. 2009 | 17:26

pgjed napsal(a):

To Marek Kobera:

Máte na mysli podle VÝSLEDKŮ JEJICH ČINNOSTI, čili jak se píše v bibli, po ovoci jejich... No a tím ovocem jsou dva produkty:
1.) Maturita garantující minimální, nepodkročitelnou úroveň maturanta a schopnost ji úspěšně absolvovat.

2.) To, co mu zůstalo v hlavě, tedy přehled v znalostech, schopnost s nimi pracovat, umět si organizovat čas..., případně uvědomělý vztah k určité specializaci. VIZ TŘEBA El.

Tím sítem, kdo na to má a kdo ne, přece nemůže být univerzita! Tím sítem musí být první, max. druhý ročník střední školy! A základní schopností středoškolského kantora, zvláště v systému, kdy nám státní plánovací eurokomise nalinkovala 110% absolventů univerzit během příští europětiletky, narvat do průměrného žáka průměrné znalosti, pokud alespoň trochu ten žák chce. A kdo nechce, nechť jde do JZD tahat voly za ucho, jak nám opakovali do omrzení na průmce.

Například katastrofální výuka jazyků stylem "pro lingvisty" se musí změnit na systém pro přirozené mluvčí. Není rovněž možné, aby matematika byla postrach pro 90% všech maturantů! V dnešní době!...
No a ti kantoři, kteří neumí učit, se to budou muset rychle naučit. Aby nemuseli následovat ty žáky do toho JZD... Všechny profese se dnes učí znovu a znovu.
18. 08. 2009 | 17:37

Marek Kobera napsal(a):

To OSN:
Opravdu nechápu, co je na celém problému těžkého. Buď se určí látka, kterou je nutno zvládat, nebo se určí nějaké procento, které zkoušku neudělá (ať už rovností nebo nerovností).

Kdyby se úroveň srovnala na "nejmenší společný jmenovatel", tak ani to by nebylo špatné. Ovšem muselo by se přesně říct, co ten jmenovatel je a má být.

Tady se vůbec bere středověký systém učedník - mistr, kdy se určité "mistrovství" učedníka garantovalo osvědčením mistra a zametá se s ním v moderní školské politice. Tak to prostě být nemá.

A co je bláhového na tom nenechat projít 30%, 50%, 70% žáků? Polský ministr musel maturitu zrušit? Aha a jak se potom asi tak veřejnost dívala na ty ubožáky, co dostali maturitu z oné školy "v druhém kole"?

Jednoduše řečeno, dvoukolejnost je špatná a valí se jako kámen od ZŠ až na VŠ, kde nabírá enormních rozměrů.
18. 08. 2009 | 17:42

pgjed napsal(a):

To El: Dovolím si vás trošinku potěšit ze svých vousatých vzpomínek. Ti staří baťovci, kteří nás denně dřeli na průmce tupým nožem nasucho a rvali nám do hlavy vedle všech oborů chemie, ještě strojařinu a spoustu fyziky a spoustu manuelního řemesla, nám říkali, když člověk myslí, že nemůže, může ještě třikrát. A tak jsme si mnozí přidali nepoviný jazyk navíc a nepovinnou matematiku a pátou maturitu z matiky navíc...

Vše se vydrželo, v praxi se to výtečně našlo, jazyk se na vejšce podpořil jazykovkou a jací byli premianti z gymplu? Není lepší škola pro techniku, než dobrá průmka. Zvláště v tom šíleném systému se zbytečným bakalářským stupněm. Tak buďte ráda že jste měla to štěstí. Kdybyste maturovala v oboru manažer vysokých sklizní a budoucího blahobytu, bylo by vám ouvej.
18. 08. 2009 | 17:49

pgjed napsal(a):

To Marek Kobera:

"Tady se vůbec bere středověký systém učedník - mistr, kdy se určité "mistrovství" učedníka garantovalo osvědčením mistra a zametá se s ním v moderní školské politice. Tak to prostě být nemá."

Trochu to pletete. Ten systém byl učedník - tovaryš. Kvalitu garantoval mistr. Oprávnění dělat řemeslo pod nějakým mistrem. nic víc. Mistrovský patemt garantoval cech. Představoval absolvování dalšího vzdělání a složení mistrovské zkoušky. Oprávnění, přijímat samostatné zakázky, zaměstnávat tovaryše a vychovávat učně. A není to tak starý systém. Fungoval ještě před válkou. A vůbec nebyl hloupý. A vůbec nebyl nerealizovatelný v dnešních podmínkách, např. jako nástavba s maturitou nad výučním listem.

Jinak nesouhlasím s nejmenším společným jmenovatelem. Kritéria musí být jednoznačně postavena do úrovně schopnost/neschopnost absolvovat vysokou školu. Nic jiného nemá smysl!

Samozřejmě nějaký propad bude vždy. A nedá se naplánovat. Nicméně staré pořekadlo o podzimním listí... Nicméně zjišťovat až u maturity, že někdo na ni nemá, je trochu pozdě. To se má zjistit nejpozději ve druhém ročníku. A řešit propadnutím. Postup výš za docházku je jedna ze zvlčilostí stávajícího středního školství.

Souhlasím, že dvojkolejnost je cesta do pekel.
18. 08. 2009 | 18:06

Karel Mueller napsal(a):

Pane Kobera, psal jsem to lehkým perem, ale Vaše odpověď udělala z našich VŠ doslova frašk na kolečkách.
ZŠ jsem absolvoval v podhůří. Úroveň populace je tam podprůměrná, tenkrát v 60. letech dvě normální, jedna pomocná škola. V 6. třídě 49, žáků, ukončilo 9. třídu 25. Předtím 7 vyšlo v páté třídě, ostatní vycházeli v 6. až 8. trídě. Takže na srazu padesátníků sekal patky leckdo z těch kdo tu 9. třídu měl.

Nemohu zaručit, že každý šesťák uměl trojčlenku. Bezpečně však mohu říct, že nemohl mít z matematiky ani trojku a šance na ukončení ZŠ byly velmi malé, prakticky vyloučené.

Tenkrát to tak chodilo.
18. 08. 2009 | 18:14

Marek Kobera napsal(a):

To pgjed:
Vyznáte se v Bibli?

To je dobře, protože pak si také jistě vzpomínáte na "...setřeste prach svých nohou" (Mt 10,14; Mk 6,11; Lk 9,5). Myslím si, že to je mnohem lepší rada než tu, kterou byste dal dnešním učitelům Vy. Samozřejmě, že jsou také špatní a velice špatní učitelé a všemožní flákači. O nich teď ani moc nemluvím.

Dále mi vůbec připadá dost tragikomické používat slovo "produkt" v té souvislosti, jak činíte Vy. S prominutím - pokud v nějaké konzervárně nasypete na příslušné místo rajčata a na jiné místo doplníte plech, tak Vám na konci výrobní linky v ideálním případě vyjede pár rajčatových protlaků. V některých oborech to takto přímočaře nefunguje. Hlavně tam, kde máte co do činění se subjekty s vlastní vůlí, konkrétně například lidmi. Říct trenérovi atletiky: "Tady máš deset dětí, pět mil. Kč a za deset let se vrátím a aspoň jeden z nich skočí evropský rekord v trojskoku" je opovážlivost až hloupost a naštěstí to takto nefunguje ani v Číně. Podobnou situaci naleznete ve škole.

Prostě přílišný pedagogický optimismus nesdílím a z módy už je tak 40, ne-li 70 let.

Když už zmiňujete uvědomělý vztah k jisté specializaci, tak si konkrétně myslím, že ho učitel nanejvýš může probudit, povzbudit, podporovat a zesilovat, ale ne sám vytvořit a utvářet. To už by vlastně znamenalo to, že by učitel "žil za žáka". S rostoucím věkem žáka, studenta by se měly požadovat i rostoucí odpovědnost a samostatnost.

Nevím, k jakému základu se oněch 110% vztahuje. Je to ovšem, myslím, stejně jedno, protože pouze lidé poněkud mdlého ducha, jako jistý bývalý předseda vlády, by takovéto věci brali vážně.

"Narvat do žáka znalosti" jde asi tak dobře jako přenášet vodu ze dvou padesátilitrových sudů po hrstech. Je jen otázkou, na jakou vzdálenost a v jakém terénu; stejně jako u zmiňovaného žáka na jak dlouho a v jakém prostředí.

"Tahat voly za ucho" zdá se, ve světle nedávných slovenských zkušeností s mlékem, nebude moc perspektivní zaměstnání. To, co píšete, vlastně potvrzuje jenom ty sociologické teorie, které mluví o násilí jedné skupiny lidí vůči druhé. Ani tzv. dutí žáci nejsou tak hloupí, aby si nevšimli, "jak to funguje", že se skutečně s prominutím "učí nesmysly", ať již obsahově nebo formálně. Škola se tak podobá prostředí, kde je potřeba uplatnit umění přežít. Reforma školství se to snažila změnit, ale, jak se říká "Starého psa novým kouskům nenaučíš", a tak je nakonec její zamýšlený cílový stav horší než ten počáteční.

To, co píšete dále, je pro mě, nezlobte se příliš abstraktní. Těžko si umím představit, co znamená výuka "pro lingvisty" a co "pro přirozené mluvčí". To bychom se museli asi podívat na konkrétní příklady. Podobně tedy s matematikou. Nevím, že by byla postrachem pro 90% maturantů. Chápu však, že provázaností učiva žáky prostě odrazuje, protože se často nehodí do schématu jejich učení. S tím nepůjde dělat ale snad vůbec nic. Uznávám, že jsou i učitelé matematiky, kteří sami věci nerozumí, a to pak nemohou přirozeně porozumění předávat dál. Máte nějaký nápad, jak situaci zlepšit?

A můžete mi prosím ještě laskavě sdělit, kdo bude rozhodovat o tom, zda kantor umí či neumí učit. A také, kdo bude rozhodovat o tom, zda ten/ta, jenž/jež o tom bude rozhodovat, o tom rozhoduje správně?:-)

Kéž by platila Vaše poslední věta i v jiné než proklamativní rovině.

Mimochodem, pokud by v zemědělství byla perspektivní práce, tak bych uvažoval o rekvalifikaci. Zatím tomu moc věcí ale nenasvědčuje...
18. 08. 2009 | 18:19

Marek Kobera napsal(a):

To pgjed: Ano, děkuji za upřesnění a doplnění. V ideálním případě tedy mohl člověk doufat v postup učedník->tovaryš->mistr.

To, co je na tomto systému anachronního, přece víte dobře sám! Je to právě to tovaryšství, to, že učně "si vychovává" a pak zaměstná určitý podnik. Jistě to tak do určité míry dříve fungovalo, ale dnes se argumentuje flexibilitou trhu práce, i když se užitečnost toho schématu uznává. Prostě a jednoduše, tam, kde není dostatečná stabilita, tento systém zklamává. A stabilitu nemůžeme asi moc do budoucna očekávat.

Co se týká schopnosti/neschopnosti absolvovat VŠ, tak jen dvě poznámky:
1) Stále ještě existují přijímací zkoušky na některé naše VŠ.
2) Dnes se diskutuje i o tom, jestli má smysl absolvovat VŠ a jaký přesně by ten smysl měl být. Takže se neposouváme o moc dál v překlenování rostoucí mezery mezi politickými výroky a praxí.

Souhlasím s tím, že udržování žáků na škole "jenom proto, aby tam byli", nemá smysl a ani úroveň. Z vyprávění kolegů znám ještě mnohem "hrůzostrašnější" případy než jsem sám zažil. Jak tohle řešit? Jsou ředitelé škol, kterým nejde o peníze až na prvním místě?
18. 08. 2009 | 18:37

OSN napsal(a):

Marek Kobera:
"Opravdu nechápu, co je na celém problému těžkého. Buď se určí látka, kterou je nutno zvládat, nebo se určí nějaké procento, které zkoušku neudělá". No fajn tak to zkuste, řekněte alespoň tři věci, které je nutno zvládat. Uvidíme, zda se na nich bude shoda. A řekněte také procento, kolik lidí má odmaturovat

Jak psal někdo výše trojčlenka např. odepisuje asi 5 % vysokoškoláků čili o dost víc z maturantů.
18. 08. 2009 | 18:49

Marek Kobera napsal(a):

Karel Mueller: Děkuji za poučení a vůbec zajímavý příspěvek.

Vaše poslední věta dokonce obsahuje i určité vysvětlení, proč to tenkrát bylo možné.

Je mi líto, že Vám v souvislosti s VŠ trochu "beru iluze". Někdy je nevědomost sladká, lepší než se s něčím snad znepokojovat. Souhlasím s tím, že někdy je to na VŠ fraška a mrzí mě to. Zdá se, že moc lidí to změnit nemůže, a i ti, kteří mohou, argumentují "systémem", s nímž nic nesvedou.
18. 08. 2009 | 18:49

pgjed napsal(a):

To Marek Kobera:

No, smysl a oprávněnost setřásání prachu, je silně závislá na tom, s jakým posláním ti učedníci přichází. Nejsem si jist, že je mnoho těch, kteří nesou to pravé poslání. Ale to se vytřídí spíše podle ovoce, než polemikami.

Termín produkt se vám evidentně nelíbí. Netvrdím, že je nejvhodnější, nicméně jsem zaměřením technolog a právě toto slovo považuji za nejvhodnější označení výsledku cílené, promyšlené činnosti. Ale určitě naše debata nestojí na zkoušení se z pojmů.
Je-li ten trenér řemeslník na svém místě, rychlepozná, kdo má na rekreační sport, kdo na výkonostní na opkresní úrovni a kdo na výkonostní. A zbylý peníz vrátí. O tom to je.

Ale samozřejmě, že vztah k určitému oboru lze cílevědomě utvářet, zvláště, mezi studenty, kteří si určitou specializaci vybrali. Stačí cíleně navozovat situace, kdy má žák/student oprávněný pocitúspěchu. Mě byl kdysi dávno takto vytvořen vztah k matematice, která až do toho okamžiku byla jen odpornými počty.

Rovněž otázka jak "narvat" do žáka znalosti je poměrně jednoznačná. Ne každý to vydrží, ale jde to.Zvláště. je-li ze strany žáka zájem a vůle.

Obávám se (na základě vlastních zkušeností), že učitelů, kteří matematiku neumí naučit je stále více. Těch 90 % odvozuji přímou úměrou od vztahu k státní maturitě z matematiky.

Kvalitu učitelů rychle určí život. Tak jako nechodí lidé ke špatnému zubaři, nebo krejčímu, nebudou chodit ani na školy, kde toho až tolik nenaučí, stane-li se to "naučení" kritériem.
Znáte profesi, kde se vše dělá jako před 10, 15, 20 lety?
Jsou i úspěšní zemědělci.
18. 08. 2009 | 19:01

Karel Mueller napsal(a):

El:
Máte pravdu. Syn před 15 lety nastoupil na stavební průmku.
Měl jsem pocit, že se autoři koncepce zbláznili.
Už jen učebnice chemie. V části věnované organické chemii byly celé části opsané ze "zelené příšery", což byla učebnice organické chemie pro VŠCHT. A to bylo pro 1. ročník...

V pololetí měl syn 4 z deskriptivy. Mohl jsem vyletět z kůže. Vzal jsem si ho na paškál a zjistil, může být rád. Pak další šok: Za rok s těmi prváky chtěli udělat snad to, co my jsme na gymplu dělali v 3. a 4. ročníku (a umělo to dobře pár lidí). A nakonec jsem zjistil, že odborná úroveň jeho učitelky je naprostá nula, v sešitě mu potvrzovala úplné nesmysly. Ptal jsem ho, jak jim to vykládá. Měla nabiflované postupy, ovšem sama měla nulovou představivost.

Dávno už vystudoval stavební VŠ. Deskriptivu jsem ho tenkrát naučil sám. Ale jak to dělaly děti, kteří v tomto směru neměly rodiče, to ví Bůh ...
18. 08. 2009 | 19:07

Marek Kobera napsal(a):

To OSN: Nevím, jestli to pochopíte, ale systém "řekněte procento" je mi hodně proti srsti. Proč? Protože mi jde hlavně o ony znalosti (schopnosti, dovednosti apod.) a nerozumím tomu, proč by někdo, kdo je zvládnul, neměl třeba maturitu udělat, jenom kvůli tomu, že takových je hodně. Obecněji jde o vztah relativní - absolutní a o to, že není únosné všechno posuzovat relativně.

Ty věci, které po mně chcete, už stanoveny byly. Jenže, chtěl bych říct samozřejmě, hodně nadsazeně. O těchto věcech by se měla vést reálná diskuse. Nevím, jestli je dobré říct: "Bude to trojčlenka," když je to učivo 6. třídy. Ale možná, že to tak bude. Pokud ano, tak se tomu bude muset přizpůsobit učivo a styl učení, aby to vůbec k něčemu bylo. Třeba se zjistí, že není potřeba maturovat za 13 let docházky do školy, ale třeba už za 11. Co já vím...

Reálně Vám mohu jenom říct, že pokud bych určil, že to třeba bude znalost egyptské a mezipotámské matematiky, tak to vyselektuje skutečně o dost víc než Vašich stanovených 5%.

Ač je to tedy smutné, chtěl bych také poukázat na to, že tady nemáme co do činění se statickými věcmi (konkrétně: pokud by bylo jasné slovo, že to bude ta egyptská matematika, tak by snad žáci dokázali "zapnout" a naučit se to, když by byl dán menší rozsah učiva).

Ovšem "všechno je v přístupu," abych parafrázoval jeden americký film. Nejde o to, nebo nemělo by jít o to, něco papouškovat, ale porozumět tomu. To věděl už J. A. Komenský.
18. 08. 2009 | 19:15

Karel Mueller napsal(a):

Pane Kobera,
díky za ocenění :-).
Pokud to máme jako direktivu z EU, tak s tím nic nenaděláme. Ale o tom se podrobně bavíme na blogu prof. Hořejšího.
Jediné rozumné řešení je nazvat to sice bakalář při VŠ, ale vymyslet jim takový program, který jim objektivně něco dá a bude odpovídat jejich mentálním schopnostem. A samozřejmě to nebude vstupenka do zaměstnání. Ale to jsme jinde, Váš blog se zabývá především SŠ a jak garantovat její úroveň maturitou. S tím lze jen souhlasit, ale sitace na SŠ a dnes asi i bohužel na ZŠ je tak zoufalá, že je to asi nereálné.
18. 08. 2009 | 19:25

Marek Kobera napsal(a):

To pgjed: Tak souhlasím, že poslání není mnoho. Podívejte se na to ale hlouběji! Vždyť se jedná o začarovaný kruh! Ten systém sám vyselektovává učitele, kteří by chtěli vyšší standardy (nebo třeba jen už nějaké dobře souměřitelné deklarovatelným). To je ta potíž. A další je, že mnoho povolání se už předem ztratí demoralizováním, takže schopní lidé ani nejdou učit a jiní, neschopní, studují třeba pedagogickou fakultu z oportunismu a učit nezamýšlejí.

Proti zamýšlené, cílené činnosti nic nemám, proti redukci věcí na ekonomickou stránku mám hodně námitek. K té technologii - jistě, existuje již pár let obor "technologie vzdělávání". Kromě něho mají svá místa ale i psychologie, nebo sociologie. Technologie není všechno.

Souhlasím s tím, že by to dobrý trenér rozpoznat měl. Jenom je pochybné, jestli zbylý peníz vrátí. Proč by to dělal? Podobně jako proč by ty současné školy, které mají podprůměrnou, špatnou, mizernou a vůbec žádnou kvalitu, to o sobě měli prohlašovat veřejně. Ba naopak, "reklamou" překryjí možné informační úniky a svým marketingem se postarají o zákazníky. Je to část toho, čemu se říká moderně "klientský přístup".

Co se týká "utváření vztahu", měl jsem na mysli takovéty výroky jako "V šesté třídě mě bavil dějepis, protože jsme měli superučitelku, která uměla poutavě vyprávět, ale ta odešla, a tak mě v sedmé třídě bavil zeměpis, protože jsme se tam jenom koukali na filmy a učitel nás nezkoušel." Další zaklínadlo, vedle "klientského přístupu" v dnešních školách, je totiž např. "individuální přístup k žákům". Kdyby to bylo něco podobného jako učednictví, tak bych to bral. Těžko si ale individuální přístup k žákům dovolí učitel, kterých jich učí 500 a v každé hodině má v průměru na jednoho půldruhé minuty.

Docela by mě zajímalo, jak se Vám dostalo oprávněných pocitů úspěchů v matematice, která byla do té doby jen pro Vás odpornými počty.

Já místo narvání navrhuji chápání a uvádění do souvislostí. Ano, i do těch moderně velebených mezioborových vztahů. To totiž s dobrou výukou přijde téměř automaticky.

Můžete to rozvést, jak se stane "naučení" kritériem, které zasáhne pragmaticky uvažující lid?

Nemám moc času, a tak nevím, jestli existuje profese, kde se všechno vykonává jako před 20 lety. I to je možné. Potíž je ta, že zaměňujete dvě osoby, a to uživatele znalostí, vzdělání, vědy, technologie a jejich tvůrce. Drtivá většina lidí si svůj automobil nepostavila a ani moc neví, jak funguje.
18. 08. 2009 | 19:42

Pavel Voráč napsal(a):

no tak pane Mlezivo, staci mi, kdyz prozrazujete, ze jste testy Maturita nanecisto (pripravovana maturita) nikdy nevidel, nebot to vubec neni o zaskrtavani otazek. Maturita, alespon zcasti kontrolovana je standardem v naproste vetsine zemi EU. Argument, ze patnact let behaji lidi s bidnou urovni maturit, taky neobstoji, je-li sance to zmenit i po 30 letech, proc to neudelat. Ano, verim, ze lidi kolem pana Steffla a Scio neco pripravuji a tesi se na zruseni statnich maturit. Abyste vedeli, co je Scio zac, zeptejte se jakehokoliv uchazece Scio testu, ktery dela prijimacky na "vysnenou" univerzitu tak, ze mimo scio nejede vlak a utraci tri, ale i pet tisic za prijimacky (zalozte si fiktivni portal uchazece na Scio, abyste vedel, co je business as usually). Statni maturita, i kdyz statni musi byt v uvozovkach, nebot je tam i ta cast skolni je jedine uzitecna. Ohrozuji ji hlavne politici, kteri ji odsouvaji patnact let podle libovule (nyni prvovolici se hodi, ze?) a jmenovanim reditelu CERMATu dle politicke nalady instituci dale znacne skodi.
18. 08. 2009 | 21:49

Maxa napsal(a):

Já budu stručný.Chápu, že naše školství potřebuje změnu,ale když už chtějí naši zákonodárci něco změnit, tak mají začít nejprve na základních školách, kde se určí jasná pravidla pro budoucí studenty na středních a později na vysokých školách.Zavedení státní maturity od roku 2010 bude pro středoškoláky všech typů škol,jeden velký chaos.Nelze házet střední odborné školy a gymnázia do jednoho pytle.
18. 08. 2009 | 22:30

w.s napsal(a):

To pavel vorac
ja skladal Scio letos, zkouska stala neco kolem 4stovek, delal jsem ji dvaktar, ale podruhy vlastne zbytecne. Dostal bych se i s tou prvni. Jesli nekdo plati 5000 tak to je pako.
Nekde jsem ale cet, ze statni maturita ma stat 250 M, jestli je 100 000 maturantu je to 2500 za jednoho. A to budou delat i ty co na vysokou nejdou. A jestli to vejsky nebudou pouzivat, tak to sou fakt vyhozeny penize
18. 08. 2009 | 22:45

Pavel Voráč napsal(a):

to ws:
no tak to byla asi jedna zkouska, bylo jich tam nekolik, takze pri povinnosti konání dvou zkousek (OSZ, ZSV) se pod devet stovek nedostanete (minimum lze a standard lze na webu lehce prehlednout). Zkousky lze delat vicekrat a dost lidi tak delalo. Ale podstata je v tom, ze dejte i maturitu spolecnosti sro, ktere jde v prvni rade o kseft az ve druhe o kvalitu. Vety typu "nekde jsem cet" si nechte, pracujme s realnymi fakty. Priprava statni maturity za celych patnact let stala zhruba tuto castku (tj. ekvivalent cca pul kilometru dalnice), ale znovu se opakuji, to jen proto, ze spuštění "statni" maturity politici porad odkladaji.
18. 08. 2009 | 22:52

OSN napsal(a):

Marek Kobera
No já myslel, že vám jde o to nějak problém opravdu vyřešit. POkdu má státní maturita být, jak vy si předstvujete ("není to žádný problém"), musíte to procento říct, nebo uvést, co budou tedy studenti muset umět. Bez toho se pohybujeme jen v obecných řečech, které můžeme vést donekonečna. Když pak dojde ke konkretizaci, ukáže se, že dábel je detailech. JE snadné napsat "Protože mi jde hlavně o ony znalosti (schopnosti, dovednosti apod.)". Ale jak z toho uděláte státní maturitu založenou na testech a na konci na nějaké pevně dané laťce. POdle mě to nejde.

Pavel Voráč
Můžete mi říct, jestli Nokii jde v prvni rade o kseft az ve druhe o kvalitu, nebo naopak? Mobily ale dělá slušný, že.

Scio je sro, to je fakt. A nevím, že by někdo dělal kvalitnější testy, CERMAT tedy rozhodně ne. A dělá je asi pětkrát levněji.
18. 08. 2009 | 23:33

Díťák napsal(a):

Gymnázia a střední odborné školy s knihovnickým zaměřením, jak Vy píšete není totéž. Jelikož studuji obor knihovnické a informační systémy a služby (KISS) na SOŠ v Táboře, tak to musím vědět. Dotace hodin českého jazyka je sice srovnatelná s gymnázii, ale s hloubkou učiva se nedá srovnávat. Literatura je velmi podrobná a "občas za rok" dojde na mluvnici a sloh. Navíc od "gympláků" absolvujeme odbornou praxi v knihovnách, "íčkách" či knihkupectvích. Máme odborné předměty, ze dvou maturujeme, na rozdíl od gymnázia chybí fyzika, chemie, biologie, základy společenských věd je omezena na právo, ekonomiku, občanskou nauku včetně filozofie.
Navíc nám pořád tloukají do hlavy, že tento obor není totožný s gymnázií. Nachází se prý níž. No a v podstatě je to pravda. Lidé, co se hlásili na gymnáziu a nevyšly jim přijímací zkoušky, šli na knihovnictví, nebo zbabělci a také z praktického hlediska jsou tam takoví, jako já. Gymnázium jsem nechtěl riskovat. Navíc se tam vyskytují ne příliš oblíbené předměty. Na knihovnictví jsem vstupoval v době, zase "skvělého nápadu ministerstva školství", kdy si člověk mohl podat jen jednu přihlášku na SŠ, takže jsem si nemohl moc vyskakovat a jít "na jistotu".

Právě v té době jsem už i s mými spolužáky měli vědět, jakým způsobem budeme maturovat. Dnes nevíme v podstatě nic. Zprávy od učitelů, médií a stránek jako novamaturita.cz jsou jako na houpačce. Generálka, která se má konat v říjnu, pravděpodobně nebude, když "ty státní hrůzy" odloží, ale jestli to odloží, je zase ve hvězdách.

Nejvíc mě zaráží, že 3 roky jsme žili ve strachu. Učitelé taktéž. Učili jsme se z učebnic "tomu určených" např. Total English, Maturita Solutions. Z češtiny dělali různé didaktické testy, kterých bylo za prvé málo, za druhé někdy i s chybami a nejednoznačnými odpovědmi a to všechno úplně zbytečně.

Kdyby se "státní maturity" uskutečnily, tak mě šokuje chování CERMATu. Tutlá si znění jednotlivých testů, prý z důvodů, že samo jich má málo. Takže ani budoucí maturanti, kteří příští rok budou maturovat, tak jako já, nevíme, co od didaktických testů, ústních a písemných testů očekávat. Také to, že podle pravidel, bude opravat např. slohovou práci někdo jiný než z učitelů školy, ale třeba z jiného města. Pokud hodnotitel slohovku nepřečte, část maturity neuzná a maturant celou maturitu, včetně ostatních předmětů bude muset dělat znova a to prosím ještě v jiném městě! Chci vidět, kdo se potáhne na osmou hodinu třeba do 200 kilometrů vzdáleného města nevyspalý na zkoušku.

Těch pravidel, které nejen, že diskriminují studenty, ale přidělávají práci učitelům a prodražují průběh zkoušek, je tam celá fůra.

CERMAT by se měl přejmenovat na Centrum Rypáků, MAgorů a Telat. Nejen, že si archivují naše osobní údaje včetně rodných čísel. A to prý jen kvůli správné identifikaci studenta. Ale dostávájí miliony korun od státu a za 15 let nejsou schopni sestavit přijatelné množství ukázkových testů a také těch pro účely maturitní zkoušky.

Neviním zde MŠMT, ale CERMAT, které dělá "hovno"!

Další nešvar je výběr maturovat z cizího jazyka nebo matematiky. Když na škole máte matematiku jen 3 roky a to jen s minimální dotací hodin, nemáte právo maturovat z matematiky, ale z cizího jazyka, takže to není volitelný předmět, jak se na první pohled zdá.

Teď kdyby MŠMT udělalo cokoliv, totálně si nakrklo studenty a učitele a také veřejnost. Hořkost, kterou denně snášíme díky tématu "státní maturity" nepřestává. V hlavě se honí myšlenky jako sesadit totálně MŠMT a dodat tam "normální lidi" a zničit CERMAT. Nebo nakopat zadky těm, kdo vymysleli ten největší národní blábol.
18. 08. 2009 | 23:44

Pavel Voráč napsal(a):

TO: Marek Kobera
nechapu, jak muze nekdo srovnavat soukromou firmu v konkurencim prostredi (t.č. Nokii) se spolecnosti, ktera ma monopolni postaveni v boji uchazecu o vstup do terciálního vzdělávání. SCIO nedela testy levneji, zaplati si je ucastnici a to dost tvrde. Treba CERMAT testy na jazyky nemely chybu, pravda, ze ZSV a IT byly slabsi, ale je to i tou politickou objednavkou - sotva bude nekdo motivovanej pracovat dobre v instituci, jejiz sefy porad odvolavaji ministři školství (a ze se na MSMT stridaji dost casto).
19. 08. 2009 | 00:13

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Pro Pavla Voráče:

Z ilustračních testů CERMATu, jak můžete nalézt na patřičných stránkách (viz odkaz), můžete zjistit jejich charakter - zaškrtávací testy, v nichž pouze jediná odpověď ze čtyř je správná.

http://www.novamaturita.cz/...
19. 08. 2009 | 02:32

Norman BOR napsal(a):

Nejsem kantor, ale ekonom z dlouholeté praxe. Před ní i při ní jsem celkem asi 25 let také do školy chodil. Kantorkou je má manželka.Dáme-li poctivě hlavy dohromady, pak musíme říci, že na co tihle "porevoluční" diletanté sáhli, zrodilo jen ubohost, zločin, dluhy, strach z bucna, bídu většiny národa a příšerný zmatek, potažmo zmetek, neb jak se vidno jest, zmetkem je každý, kdo se dal z nedostaku jiné možnosti se uživit na politiku. Lidé dejme konečně všichni své klasicky vzdělané, ale i nevzdělané (přitom ovšem moudré) své hlavy dohromady!
19. 08. 2009 | 08:25

hartsid napsal(a):

Nechápu, jak někdo může tvrdit, že když něco dělám několik let na několika místech,jsem oprávněný k tomu ,mít patent na rozum.Příklad pro autora článku:Máme řadu fotbalistů,ktaří hrají fotbal 20 let v různých klubech a na různé úrovni a přesto je jich většina špatných.Většinou ,ale ti špatní se začnou cpát na trenérské kurzy a chtějí všechny poučovat.Ten papír je k tomu sice opravňuje ale bohužel potom zkazí kde co.Kdž začnou trénovat.Vy když začínate národ poučovat co ano a co ne.
Měl by jste vědět, ža dát matirutuučňovi,který si potom ještě dodělá dva roky je totální nesmysl a to je degradace školství.Kdo tohle připusti?S prominutím jedině magor/ne Mgr/Tám se to přesně projeví jako s těmi fotbalisty.
Člověk s maturitou, ktará opravňuje být přijat /za daných podmínek/ke studiu,by měl mít určitou standartní vzdělanost,nebo znalost.
Je mi sice jasné, že se tím rozdílnost vzdělnosti moc nezvýší.Jenže a jsme u toho.Středoškolák/potažmo maturant/ musí znát svůj jazyk a minimálně zaklady světové literatury-připustím i jen české.Je -li to nutné, pak i cizí jazyk/a zase jsme u toho,i slovenšťina je cizí jazyk-dnes/No a když musí být tři maturitní předměty/taky nechápu proč/ tak je jedíná možnost matematika.Není přece možné připustit na střední školevolbu studentem.Je ,ale nutné,aby již při přijímacím řízení, nebo jakkoliv jinak věděl co studuje a z čeho bude zkoušen.Základ je státem určen a k tomu mohou být vydány učebnice, skripta nebo jekékoliv knihy,takže každý bude vědět z čeho bude zkoušen,co se musí naučit a to bez jakékoliv diskuse.Někdo musí určit jak to zkoušet a co zkoušet,A ředitelé škol k tomu nemají potřebnou kvalifikaci,znalosti celostátního charakteru a bohužel někteří ani charakter.
Takto se dívá na naše školství většina obyvatel ČR i zbytku inteligebtního světa.Máme ministerstvo,tak to musí určit na dobu (10-15 let)jak budou maturity /slovo státní se mi nelíbí/vypadat a jak se budou dělat.Forma testu u nás není obvyklá a tudíž jí téměř všichni vyučující/co studovali v ČR)jeksi moc neuznávají.Neznamená to ,ale že mají pravdu,či né.Rozhodně,ale nemají pravdu,že jednotné maturity jsou špatná věc.Špatná může být poze jejich forma,ale to záleží na nás a nikom jiném.Ani ne na ministerstvu.Nás myslím občana ČR.
19. 08. 2009 | 08:32

janík napsal(a):

Konečně rozumnější hlas na adresu školství. My jsme maturity jiné než státní neměli, a bylo to tak správné.Kdysi jsme kritizovali komunistické získávání VŠ titulů za týden, což dnes pokračuje tzv."ve státním zájmu",že p.Grossi a další,a říkali jsme těmto absolventům rychlokvašky.Též uroveň tzv.dělnických kádrů z dálkového nebo večerního studia byla mizerná a řeči o jejich praxi irrelevantní,neboť často šlo jen o "rudým řidičákem" protěžované ambiciozní pitomce,kteří často nezvládli ani řemeslo,kterému se "vyučili".Proto se také často dávali k vojákům,policajtům, pardon,VB,anebo do KSČ a na politiku.A tenhle zvěřinec se nám po samet-komedii přetransformoval.Dnes tedy některé "soukromé" školy (hlavně s náplní:práce s lidmi,pracovní psychologie,ekonomika a management,počítače)suplují ta stranická doporučení,a dělají pro své klienty madurýdy,aby,opět?,ve "státním" zájmu prošli.Proto by VŠ studium nemělo být časové omezeno,ale za každý další než druhý termín zkoušky by se měla platit zvyšující zkušební taxa,a za každé propadnutí na SŠ rok školného navíc.Též student by měl mít možnost kvůli typicky české korupci examinátora odmítnout a ještě dvakrát si to zopakovat,než ho vyhodí úplně,když nestuduje,to aby ho přešly nepatřičné řeči místo poctivé práce.
19. 08. 2009 | 09:03

slovak napsal(a):

Nechápem aký problém máte vy Češi so štátnymi maturitami. Tu na Slovensku sú realitou už niekolko rokov, nikto ich nepovažuje za problém. Takáto maturita prináša výhody, napr. si môže každý študent porovnať svoje výsledky a vedomosti s ostatnými maturantmi, samozrejme štátna maturita je objektívnejšia a spravodlivejšia. Keď budú rozumne spracované testy, tak to bude obrovský prínos pre školstvo.
19. 08. 2009 | 09:06

Pavel Voráč napsal(a):

Dobrý den, pane Mlezivo, děkuji Vám moc za odpověď, ale já nemám na mysli ilustrační vzorové testy na webu CERMATu, ale všechny testy, které se distribuovaly do škol a i zkoušky, tak jak byly připravované na pilotním vzorku studentů z cizích jazyků. Vesměs se jednalo o otevřené i uzavřené otázky, včetně řízených rozhovorů.
19. 08. 2009 | 10:28

Ing.Vojta napsal(a):

Vážení v padesátých létech zavedli komunisti státní maturity za 1 rok. Tito nazdárkové utrácejí desítky milionů a stále státní maturity nejsou. Proč ? Není zájem porovnat úroveň vzdělání. Jsem podnikatel a přijímám mladé lidi - hrůza. Nejhoší úroveň mají učiliště s maturitou a soukromé školy ( možná, že né všechny). Není zájem porovnávat. Je inflace vtzdělanosti. Dnes neumí některý t.zv. vysokoškolák tolik co dříve středoškolák.
19. 08. 2009 | 13:19

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Nejsem přesvědčen o tom, že by úroveň střední školy mohl garantovat doklad potvrzující, že její maturanti zvládají státem stanovené minimum z českého jazyka, literatury, z vybraného cizího jazyka a jednoho volitelného předmětu. Jakou váhu bude mít takováto státní garance právě v případě kritizovaných škol s nevalnou úrovní, když osobu, která zadává písemnou maturitní zkoušku a dohlíží na řádný průběh, jmenuje podle zákona ředitel školy, když hodnotiteli strukturovaných písemných prací, které tvoří součást písemných zkoušek, budou po příslušném proškolení učitelé dané školy, když ústní část jednotných státních maturit bude probíhat před stejnou maturitní komisí a ve stejnou dobu jako školní maturitní zkoušky? (Centrálně budou hodnoceny pouze didaktické zaškrtávací testy.)
19. 08. 2009 | 15:13

Jana napsal(a):

Pane Mlezivo, nesouhlasím s Vámi.Nejdříve tvrdíte, že ve státní maturitě jde pouze ozaškrtávací testy, pak - poučen - máte výhrady k tomu, že hodnotiteli dalších částí budou učitelé mateřské školy. Písemnou částbudou sice opravovat dva učitelé školy, kteří by ale měli opravovat pouze kopie dané práce, zatímco originál by se měl založit. Dejme tomu, že se domluví na pomoci žákovi... Ústní část ale probíhá před komisí, kde předpokládám účast předsedy z jiné školy - učitelé mají přitom poměrně přesně vymezené otázky, které smějí položit i úseky, ve kterých mají mlčet a otázky pokládat nesmí... Pokud zůstanou pravidla zachována, nedokážu si představit, že projde student, který opravdu cizí jazyk neovládá. Navíc státní maturita z cizích jazyků vychází opravdu z mezinárodní zkoušky, pouze kritéria mají být nastavena značně níže. Státní maturita z cizího jazyka prokazuje, že student jazykem vládne, zatímco současná maturita umožňovala nabiflování nějaké otázky, přičemž student nemusel ani vědět, o čem vlastně mluví. Jak se dělají současné maturity je veřejným tajemstvím alespoň v učitelské, prostředí...
19. 08. 2009 | 18:26

OSN napsal(a):

hartsid a mnozí další

píší ve smyslu
"Člověk s maturitou, ktará opravňuje být přijat /za daných podmínek/ke studiu,by měl mít určitou standartní vzdělanost,nebo znalost." Ano, možná měl a rozhodně se shodneme na tom, že nyní nemá. Můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. Změnit už se to nedá a je mrháním času to řešit. Inflaci vzdělání je třeba přijmout jako fakt.

Dnes má maturitu každá židle a je naivní si myslet, že někdo někde rozhodne, že maturantů bude méně než dnes. Jen v totalitních režimech (jak to chválí Ing. Vojta), je možné 15leté děti nahnat do učňáků případně jim odepřít další vzdělávání, když to oni ani jejich rodiče nechějí.
19. 08. 2009 | 19:52

Marek Kobera napsal(a):

To OSN: Dobře, snad budete spokojen...

Matematika: Vše, co bylo známé ve starověké (antické) matematice (do roku 500), plus třetí odmocniny. Speciálně tedy trojčlenky, kvadratické rovnice, geometrické konstrukce, veškeré zlomky, jednodušší "písmenková" algebra, aritmetika, slovní úlohy na to všechno, goniometrické funkce, sinová a kosinová věta, součtové vzorce apod.

K maturitě "typu B" vypustit subjektivně složitější věci jako ty kosinové, Euklidovy věty, součtové vzorce, "písmenka".

Český jazyk: Znalost vyjmenovaných slov, dalších pravidel i/y, slovních druhů, základních vedlejších vět (bez chytáků a málokdy se vyskytujících). Dále spodoba znělosti, ě/je apod. Z literatury vybraní spisovatelé, např. následující relativně podrobně - tj. jejich životopisná data a osudy a jedno ze stěžejních děl (přečíst):
Bezruč, Durych, Erben, Čapek, Němcová, Čech, Seifert, Arbes, Bradbury, Woolfová, Camus, Petronius, Borges, Džibrán, Zweig.

Cizí jazyk: úroveň B1, ve verzi "B" A2.

Odhadovaná průměrná současná úspěšnost: matematika 65%, čeština 90%, cizí jazyk 85%. To jsme na nějakých 55-60% maturantů, kteří se po další přípravě mohou hlásit na VŠ. Pokud se budou jak učitelé, tak studenti snažit, tak to procento vzroste.
19. 08. 2009 | 19:52

Marek Kobera napsal(a):

To Pavel Voráč: To prosím adresujte OSN.
19. 08. 2009 | 19:53

Marek Kobera napsal(a):

Norman BOR: Se vší úctou se domnívám, že se mýlíte. Pořádná bída a ubohost je teprve před námi - tyto roky si na ni úspěšně zaděláváme.:-((
19. 08. 2009 | 19:59

Marek Kobera napsal(a):

To hartsid: OK, ale měla by existovat možnost zakončení školy i pro studenty "jinak nadané". Tím myslím hlavně umělecké směry. Nemusíme tomu říkat maturita, ale mohla by to být jakási její alternativa.
19. 08. 2009 | 20:06

Marek Kobera napsal(a):

To Ing.Vojta: Souhlasím.
19. 08. 2009 | 20:14

Marek Kobera napsal(a):

To OSN: Dobře. Podívejme se na to z druhé strany, ze strany "pečlivého" učitele:

Jen snad v totalitních režimech je možné odepírat učitelům možnost odmítnut učit toho, kdo se učit nechce. Jistě, vždy může učitel ještě úplně odejít ze školy, ze školství. Ovšem, pokud to tak půjde dál, tak se studentům další vzdělávání odepírat nebude, ale nepůjde už o vzdělávání, protože nebude kdo by je vzdělával.
19. 08. 2009 | 20:22

OSN napsal(a):

Marek Kobera
Oceňuji váš výčet jako velmi odvážný a čestný čin (úplně vážně). Ukazuje na dva problémy:
1. Najít shodu
2. Přehnaný optimismus

k 1. proč ve vašem výčtu výčtu není Kundera, Hrabal a Marquez... A desítky dalších češtinářů přidají a vysvětlí, že to a to je nepominutelné. POkud byste sledoval leta diskusí kolem státní maturity, znal byste to

k 2. Píšete "Odhadovaná průměrná současná úspěšnost: matematika 65%" Kdyby to tak bylo, nevedli bysme tuhle diskusi. Myslím, že s tímto výčtem byste této úspěšnosti dnes nedosáhl ani na gymnáziích. Bohužel, stále vycházíte ze své zkušenosti, to z doby, kdy jste studoval.
19. 08. 2009 | 20:37

OSN napsal(a):

Marek Kobera

Dovedeno do důsledků, kdo by učil mentálně postižené? Ale to jste jistě neměl na mysli.

Ale vážně, cílem jistě nemůže být, aby všichni byli excelentní. V diskusi po blogem pana štefla či pana hořejšího někdo napsal, zhruba "každý se má naučit maximum, na které stačí", což je ideál, který se snad ani nedá zpochybnit. Problém je, že to školy a učitelé neumějí nebo nedělají (protože nemají podmínky). Často všechny cpeme do jednoho pytle podle jednoho metru (včetně státní maturity) a to k ideálu nemůže vést. Požadavek na jednotnou maturitu stojí proti tomuto ideálu. Nejde mít obojí. Já se vzdávám jednotné maturity.

Pro učitele může být mnohem zajímavější naučit někoho trojčlenku než jiného řešit goniometrické rovnice. Učitel by měl opravdu odmítnout učit něco, na co žák (zatím) nestačí, ale odmítnout někoho vzdělávat mi přijde jako kdyby lékař odmítal léčit.
19. 08. 2009 | 20:51

babu napsal(a):

Vraťte se na úplně první příspěvek...M.Havla,
TO MÁ HLAVU A PATU !!!
" Každé zbytečné slovo je proto zbytečné "

Někdy si připadám, že jsme národ troubů ....,zkusil jsem tu Vaši diskusi číst, ale nejradši bych ..................
Jděte radši na houby, bude to smysluplnější!
PS : ALE ABY SI VYMÝŠLELI TI, KTEŘÍ MAJÍ BÝT ZKOUŠENI, JAK BY TO MĚLO BÝT ???-... naši rodiče by nám řekli, že jsme blbci...!!!ČAUKY! Aby absolvent SŠ měl základ pro život-humanistický-odborný-technický-umělecký, i třeba sociálně-právní, pedagogický atd.PRO NĚKOHO JE TO OBROVSKÝ job !!!
19. 08. 2009 | 21:58

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

To Jana:

Milá paní Jano, nebylo cílem článku zabrouzdávat do podrobností. Zaškrtávací didaktické testy považuji za jedinou skutečně centralizovanou část stáních maturit a vlastně jejich pilíř, kvůli čemuž se má celá organizačně a finančně náročná mašinérie rozjet. Zbývající části státních maturit mohly být ošetřeny ministerskou vyhláškou, tzn. něco obdobného se mohlo realizovat již v 90. letech.
I do letošního roku platilo, že předsedu zkušební komise jmenuje krajský úřad příslušný podle sídla střední školy a že předsedou zkušební komise musí být pedagogický pracovník z jiné střední školy.
19. 08. 2009 | 23:33

jana napsal(a):

To J-M.Mleziva:
Centrálně jsou nastavena témata písemné části maturitní zkoušky i jejich rozsah a způsob opravování tak, aby byl pokud možno jednotný. Opravují dva vyučující. Souhlasím - mohlo to být po proškolení učitelů i dříve, třeba v 90. letech. Centrálně je nastavená i ústní zkouška, kdy jsme z Cermatu měli obdržet pracovní listy jednotné zhruba ze 75%, zbytek záležel na škole. Učiteli se určují i otázky, které smí položit a kdy vede student monolog a učitel mlčí. Nemělo by se stát - jako dopodavad, že maturitu odmluví učitel, student pokyvává hlavou a maturita je v suchu.Hovořím za cizí jazyk, ostatní hodnotit nemohu. Myslím, že pokud je tento typ zkoušky uznávaný mezinárodně a také čeští studenti jej skládají, pokud chtějí mít certifikát o absolvování mezinárodní zkoušky, proč mají Češi problém a spoustu výhrad, pokud se jedná o aplikaci na maturitu. Že by ty mezinárodní zkoušky byly špatně? Nechci kritizovat jazykové zkoušky Scia, ale pochybuji, že ověřují tak komplexním způsobem všechny jazykové kompetence(jazyky učím 23 let).
20. 08. 2009 | 09:08

Pavel Voráč napsal(a):

To Pan Mleziva
Souhlasím s Janou. Pane Mlezivo, to není snaha o nezabrouzdávání do podrobností, ale tím dvakrát zdůrazněním "zaškrtáváním" ve Vašem textu denunciujete maturity falešným argumentem, a to buď úmyslně anebo z neznalosti věci.
Já absolutně nechápu, jak se dosud mohl udržet systém z komunismu, kdy rozhoduje o kvalitě maturity škola sama, studenti si jen vylosují jedno ze třiceti témat (co to proboha ověřuje?), stačí když ho mají nabiflované a dvacet let po revoluci dostávají v ČR maturitní vysvědčení absolventi, kteří neumějí žblebtnout žádným cizím jazykem. "Státní" maturita (do uvozovek dávám záměrně, protože státní bude jen z poloviny) má tyto všechny problémy odstranit. znovu opakuji, že prakticky všude v Evropě, ale nejenom tam, je alespoň část maturity organizovaná státem samozřejmou agendou (můžeme debatovat, zda tak má být z 25, 50 či 75 %; 100% je místy také, ale to si myslím, že je nesmysl v obráceném řádu), kterou nikdo nezpochybňuje.
20. 08. 2009 | 10:59

Marek Kobera napsal(a):

To OSN: Koukám, že jste demokrat, takže by Vám možná vyhovoval model, kde by si člověk mohl vybrat. Proč ne, nejsem proti tomu. Rozšiřte mých 15 jmen na třeba 1500. Pokud budou učitelé v maturitní komisi všechny tyto spisovatele podrobně znát, o čemž vážně pochybuji, tak to není problém. Prostě si maturant z toho seznam 15 vybere a nahlásí to předem. Proč bych měl sledovat léta diskusí kolem maturit? Vy jste je sledoval? Dalo Vám to něco?

Když jsem studoval, tak jsme měli rozhodně širší učivo než jsem napsal. Možná máte pravdu, že mě stále ještě ovlivňuje zkušenost, kdy jsem studoval já, i když mohu Vám dosvědčit, že jsem prošel už řadou vysřízlivění.

Jak byste to tedy udělal Vy? Jistě, můžeme se třeba omezit na úroveň učiva 1. stupně. To se pak dá přezkoušet u maturity. Je tu ale také ta sémantická potíž, o níž píše p. Šteffl. Pak už totiž maturita - zkouška dospělosti, vyspělosti, pokročilosti nebude maturitou. Bude to prostě závěrečná zkouška. Umím si představit i takový scénář, to, co mi vadí jsou dvě věci:
1) dnešní netransparentnost (vůbec není jasné, co člověk s maturitou vlastně umí), ta by se odstranila;
2) poměřování dnešního maturanta s tím před lety - i to by se odstranilo tím, že by se jasně deklarovalo, že nejde zdaleka o stejnou úroveň.
20. 08. 2009 | 12:29

Marek Kobera napsal(a):

To OSN: Kdo by učil mentálně postižené? Jsou i takoví lidé, jednoho znám osobně. Můžete zkoumat jejich motivace, proč tak činí. Myslím ale, že i oni očekávají nějakou změnu v souvislosti se svým působením. Jinak by mohli učit třeba šneky.:-)

Berete děti/studenty jako subjekty, když píšete o učení se do individuálního maxima. Fajn, souhlasím. Jenom nerozumím tomu, že stejně vážně neberete i jejich vůli, např. se učit/neučit. Může škola je nutit dosahovat jejich téměř maxima a pokud ano, tak do jaké míry?

Pokud se týká maturit, tak by individuální maximum mělo přece ležet o něco, nebo i hodně výš, nebo ne? Jak jinak bychom chtěli mít značné procento vysokoškoláků? (Vlastně už to, které máme, je poměrně vysoké).

Já jsem možná, co do schopností našich dětí, relativní optimistou; domnívám se, že je to spíš společenskou atmosférou, která přeceňuje (v jistém smyslu) vzdělanost. Vezměte si to, co napsal p. Ing. Gabriel. Bez jeho tří písmenek před jménem, kde by tak asi byl? Patrně by nebyl ředitelem, nebyl by ve správní radě, určitě by externě nepomáhal na VŠ, dost možná by neměl ani tři děti VŠ, možná by neměl ani ženu, s níž tyto děti má. Alternativou (pravda prezentovanou na SŠ) mu bylo "tahání volů za ucho".

Je hodně jednostranné posuzovat člověka jenom podle dosaženého vzdělání, jsou i mnohé jiné rozměry hodné zvážení.
20. 08. 2009 | 12:52

Marek Kobera napsal(a):

To Jana: Máte pravdu. Na mezinárodních zkouškách jsou daná pravidla. Kdo je nechce dodržovat, tak tam ani nemusí chodit, nebo bude v průběhu prostě vykázán. To v našich školách se rozmohlo o těch pravidlech diskutovat neustále a brblat nebo si stěžovat, pokud není po vůli zkoušejícím. Pokud ale ta vůle směřuje třeba k tomu maximum, co se dá, opsat, jak by se to mohlo tolerovat?
20. 08. 2009 | 13:06

Marek Kobera napsal(a):

To OSN: Omlouvám se za místy chybějící písmenka...
20. 08. 2009 | 13:09

kim napsal(a):

Smyslem jednotných maturit je zajistit minimální úroveň. K devalvaci maturity došlo, kromě jiného, v důsledku většího počtu středoškoláků a nevalné úrovně pedagogů. Ale celkově degradace středoškolského a vysokoškolského vzdělání započala masově v 70. létech minulého století a od 90. let a hlavně v poslední době tento proces silně akceleroval. Proto je minimální standard žádoucí. Že to ministerstvo řeší cik-cak outsourcingem je smutné.

Forma zkoušek – testy – by měly zahrnovat minimální standardní učivo. Ono se dá rychle poznat, jestli to student pochopil. Při jedné zkoušce lze u průměrně ztrémovaného studenta těžko zodpovědně hodnotit kreativitu, nadání apod. Za několik let docházky na střední školu se to ale pozná a schopný kantor toho umí využít a žáka vhodně směrovat a podporovat. Ostatně samostatná práce středoškoláků, která má podporovat kreativitu a samostatnost, se zhusta v našem vydání zvrhne ke zkopírování chaotických faktů nalezených na internetu do “pavrpointu”. Nové učebnice jsou přecpány fakty, které jsou určeny k memorování, bohužel včetně fyziky, chemie atd. a rozhodně nepodporují vytváření rozumných představ o tom, jak lidé získávají poznatky.

Vůbec jsem nepochopil autorův odstavec o tom, že si vysokolští učitelé mylně stěžují na úroveň středních škol. Odkud tedy proboha studenti na ty VŠ přicházejí? A proč by si nemohly školy přidávat něco k povinné části maturity? Stejně již dlouho je vcelku známo, která střední škola je kvalitní a která se dá zvládnout levou zadní.

Článku jsem vlastně moc nerozuměl. Jenom se mně zdá, že jeho autor nenabízí žádné pozitivní konstruktivní řešení (což je v každém případě běh na dlouhou trať), ale místo toho prezentuje emocionální schemata.
21. 08. 2009 | 00:02

Díťák napsal(a):

Ale pořád se tady nevěnujete nespravedlnostmi, kterými se bude muset maturant protloukat při maturitě. Didaktické testy jsou k ničemu. I ten největší hlupák riskne a bude mít úspěch, naopak ten, co hledá správnou odpověď zatrhne špatně, protože v testech Scio i Cermat nejsou často jednoznačné odpovědi. Z výsledných percentilů se nezíská vůbec nic ze vzdělanosti studentů, paměť, přemýšlivost, slovní zásoba, čtenářská a informační gramotnost. Poslouchejte vy (jak bych vás nazval, když máte svůj svět, do kterého nikoho nepustíte) no ano - pedagogičtí palice a nechte občas pochopit nás studenty. My víme nejlépe, jak vymyslet testy. Samozřejmě spravedlivé. Vím co píšu, protože nejrůznější srovnávací testy od Scia a ještě hůř od Cermatu jsou k ničemu. Hlavně obecné studijní předpoklady. Nejen, že musíte rychle přemýšlet a odpovídat a nestihnete zpracovat všechny odpovědi, ale také také žerou čas dlouhé úryvky z periodik. To je právě to, co mě na těch testech vadí, že nemám čas a nejsem v klidu, a nemůžu se nestresovat se. Tohle není fér. Copak v životě musíte vyplivnout výsledek soustavy dvou rovnic za minutu? Pokud tato politika bude uplatněna i v nové maturitě, bude to tak nefér, jako když učitele vyhodí pro nadbytečnost. A ještě tyhle sciácký a cermatský kraviny platíme z vlastních kapes. Naše školství je pro nás celosvětovou ostudou. Peníze máme, lidi taky, vzdělané též, ale aby dobře vytvářeli přátelské prostředí pro zkouškové a hodně stresující dny, to ne. Někde to vázne a to v samotné struktuře vzdělávacích orgánů. Ale tady v téhle zavšivené zemi prostě nemůže nic jít, tak jak v jiných zemích. Slovák, zabedněnec jeden, co tu psal je očividně spokojen se státními maturitami, tak ať je. Někde na slovenském zapadákově si ňákej sprostej cigan může zjistit, jak je na tom s bratrem z Košic nebo z Bratislavy, tak ať. Tady na to nejsme zvyklí. My chceme blbej papír jménem maturitní vysvědčení, na které čekáme 4 roky a cesta k němu je nejistá. Vím, že to nemůže být cesta růžovým sadem, ale zrovna totální masakr, který nám připravilo MŠMT taky ne. Někde teď píšou, že je o rok či dva odloží a taktéž říjnovou generálku, ale pár dní poté se karta obrátila a pokud budou státní maturity, tak se připraví provizorní řešení. To je teda úžasné. Pokud do konce září nebudeme vědět, tím myslím nás studenty maturující ve šk. roce 2009/2010, jakým způsobem budeme maturovat, podám na MŠMT trestní oznámení a budu je pomlouvat na netu, protože nic jiného si nezaslouží.
21. 08. 2009 | 16:44

Jana napsal(a):

To Díťák:
Není to vůbec tak, jak uvádíte. Ale Vám je to asi zbytečné říkat. Máte své negativní vidění světa, všichni Vám chtějí pouze ublížit, včetně těch pedagogických palic. Napsal jste, že hlupák riskne a bude mít úspěch a přemýšlivý student zkrachuje. Tak to zkuste - být tím hlupákem, který uspěje. Ono to není tak jednoznačné, jak píšete, viďte? Z mých zkušeností pedagogické palice uspějí v OSP testech od SCIA inteligentní studenti bez ohledu na jejich prospěch. Někdy se to může i jedničkářům, kterým se testy tolik nepodaří, jevit nespravedlivé, ale jak říkám, je to o IQ. Naproti tomu státní maturity by měly vypovídát hlavně o tom, co umíte, inteligence je samozřejmě také zapotřebí. A že patříme k mála zemím EU, kde ještě státní maturity nejsou, je také pravda. Takže když si stěžujete, proč tomu není jako v jiných zemích, tak vlastně podporujete státní maturity. A že Vám učitelé nepřipravují příjemné prostředí pro maturity??? Nevěřím. Za svou praxi jsem viděla maturity velmi často. A 90% učitelů se veeelmi snažilo, aby při zkoušení svým studentům pomohli, vždyť také jejich výkony byly vizitkou práce učitele. Mnohdy se snažili odlehčit nějakým vtipem, poznámkou nebo vlastními poznatky k tématu. A někteří učitelé měli sami strach, hlavně když měli zkoušet nějakého slabého žáka. Nedělejte z nás nějaké nelidy. Někdy sedí celá maturitní komise hodně dlouho a zvažuje všechny pro a proti, zda žáka, který téměř neotevřel při zkoušení ústa, nechat projít. A závěr je takový, že student naštvaně odchází, protože dostal "jen" čtyřku a maturitní komise stojí s otevřenou pusou...
21. 08. 2009 | 17:46

Díťák napsal(a):

To Jana:

Učitelé se snaží v některých případech až moc. V případě přípravy na "státní" maturity připravují také, ale nemohou dostatečně, protože mají málo materiálů. Chybí jim podklady. Školení, které platí škola, a kterých se měli zúčastnit jsou pozadu nebo se vůbec nekonaly. Učitelé, které znám, nejen že s nových maturit mají vítr a souhlasí s námi. Nebo aspoň souhlasí s odkladem, protože tam logistika celé maturity je pozadu, a některé podrobnosti, kde se budou opravovat testy, za jak dlouho budou výsledky, jak to bude se svozem testů, atd.

Když se někteří učitelé vrátili ke konci června ze školeních, které měli už dávno absolvovat, tlumočili nám, co se dozvěděli, sami kroutili hlavami a ve třídě z toho byla celodenní diskuze. Druhý den jsme vyplňovali přihlášku k říjnové generálce (teď mi to zní jako Velká říjnová revoluce - revoluce středoškolského vzdělání). V médiích ministryně Kopicová sdělila, že je pro, aby se o rok maturity odložily. Sama neumí říci jaké maturity budou příští jaro (houpačka mezi školními a státními maturitami přetrvává). V září by to měli rozhodnout poslanci last minute. Nikdo není z téhle časové tísně šťastný.
Když už píšete o inteligenci studentů, jak vysvětlíte hodnocení slohových prací? Tabulky, do kterých se budou psát body např. za pravopis, syntax, interpunkce, dodržení tématu, dodržení určené délky, ale nikde hodnocení po slohové stránce, o záživnost, vtip, umělecký um. Když napíšete totální kravinu, která nebude mít hlavu a patu a přesto bude splňovat slovosled, interpunkci a další kritéria a k tomu cizí hodnotitel vaši slohovou práci přečte, uspějete. Vím, že po studentech a třeba i po mě, je někdy problém něco přečíst. Jak tedy bude hodnotitel přihlížet k hůře čitelnému textu? Samozřejmě, jak mu udávájí pravidla pro hodnocení, slohovku hodí na kopici "Neuspěli" a tím je konec. Řekli by vám: "Studente Nováku, bohužel jste neuspěl, zopakujete si maturitu v září na SŠ v Aši nebo v Ostravě."

3 roky píšu články do novin, eseje pro učitelku. Když jsem nemocný, koukám se co nejrychleji vrátit do školy. Píšu písemky, nehákuju. Na intru, domě plného hluku se učím. Díky tomu jsem za odměnu spolu s několika mými spolužáky jeli na odbornou exkurzi po britských knihovnách, částečně hrazeného s dotací z EU a pak nějaký manager, tam ZESHORA, který je "za vodou" diktuje tyhle podmínky a student, který dojíždí 4 roky 100 km každý týden do školy a 100 km zpátky domů, jenom sleduje mafiánské praktiky několika desítek vlivných lidí tam NAHOŘE, to NAHOŘE, tím myslím hlavně pro mě důležité MŠMT a díky sirotčímu důchodu MPSV, části vlády. Je jedno jestli 9.-10. října budeme volit ČSSD nebo ODS, protože čeští mafiáni, točící se okolo ČEZ budou pořád tam.

Tím se nic nezmění a studenti si na praktiku "O nás bez nás" budou muset zvykat, tak jako čeští obyvatelé 1. republiky obsazením Sudet a následného Protektorátu Čech, Moravy a Slezska.

Možná to vidím černě, ale pokud jako první budeme maturovat a ONI tam NAHOŘE nastaví laťku úrovně maturity moc vysoko, tak mnozí z nás skončíme u lopaty a krumpáče. Taktéž to bude mezinárodní ostuda, ale myslím si, že si MŠMT toho vědomo.

Vůbec ani netušíte, čím musíme projít, abychom dostali jedno lejstro jménem Maturitní vysvědčení. Pozoruji také, že je mezi studenstvem hodně černých ovcí, ale kvůli nim mají trpět ty bílé? Vlci jménem zaměstnanci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nemohou rozlišit rozdíl mezi motivovanými studenty a přívařky, které si šli do školy jenom ohřát. Taktéž někteří učitelé hazí své žáky do jednoho pytle, pytle se špatnou úrodou, se schnilými bramborami, plesnivými cibulemi, červavými švestkami nebo s naťuklými jablky. Myslím, že je to problém dlouhodobý a jednotlivci tento fenomén neovlivní.
22. 08. 2009 | 17:29

Marek Kobera napsal(a):

To Díťák: Velice dojemné. Můžete nám také prosím sdělit, v jakém poměru se u vás tak ty černé a bílé ovce vyskytují?
22. 08. 2009 | 22:21

Díťák napsal(a):

To Marek Kobera:
Fifty fifty, vážený muži. Situace je neúsnosná. Jak mají učitelé učit ve třídě, když zadní chlív se nezklidní a "odsere" to celá třída :-(

P.S. Kdo jste?
23. 08. 2009 | 15:32

Marek Kobera napsal(a):

Odpovím Vám slovy jednoho svého bývalého žáka: "Jsou za to přece placený!"

Proč by se měl "zadní chlív" klidnit? Vždyť je přece větší sranda se trochu zabavit. Aspoň se toho míň vysvětlí a to, co se nebralo, se ani nemá/nesmí zkoušet.

Kdo jsem? Jak to myslíte? Vůči debatě jsem student a učitel.
23. 08. 2009 | 22:58

Louis napsal(a):

Dál jsem neměl sílu číst. Kdybychom přistoupili na argumentaci to, nebo ono je již stejně špatné, tak co bychom to napravovali. Vždyť bychom mohli ukřivdit těm, kteří tím špatným systémem již prošli!
Je bláhové si myslet, že jde udělat něco jiného, třeba nenechat projít víc než 5 % nejhorších.
27. 08. 2009 | 11:16

Marek Kobera napsal(a):

To Louis: Fajn příteli. Teď mi prosím detailně popište, jak zjistíte, kteří tvoří těch 5% nejhorších a jak mají komunikovat učitelé, kteří budou mít různé kandidáty z různých předmětů na "ty nejhorší".
29. 08. 2009 | 22:42

cartier cpcp napsal(a):

It would be great if you have other great things

just like this. I really love it. Thanks!
24. 03. 2010 | 07:35

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
29. 03. 2010 | 08:34

Links of London store napsal(a):

I ran all the way to the main gate, and then I waited a second till I got my breath. I have no wind, if you want to know the truth. I'm quite a heavy smoker, for one thing--that is, I used to be. They made me cut it out.
31. 03. 2010 | 17:04

sf napsal(a):

We'd love to follow. As you a lot about this topic in your facebook account, I've shared.
I own the web site below has a few. If you follow them in you'll be happy.
http://www.borsarti.com
http://www.hemenoyna.org Batak
http://www.bitkiselstore.net bitkisel ürünler
http://www.palavrahaber.com Palavra Haber
09. 04. 2010 | 21:56

Breitling watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
12. 04. 2010 | 04:40

discount air max shoes napsal(a):

<a href="http://www.discountairmax.c...">discount air max 90</a>
<a href="http://www.discountairmax.c...">discount air max 95</a>
19. 04. 2010 | 05:28

knight napsal(a):

Thank you for this post..
<a href=\'http://www.downloadindir.com/'>download</a> <a href=\'http://www.knightonlineforu...'>knight online</a> <a href=\'http://www.vtunnelturkey.com/'>vtunnel</a> <a href=\'http://www.mysoftwareload.com/'>software</a>
25. 04. 2010 | 09:32

123 napsal(a):

<a href="http://www.yugaosheng.cn/">AAAAA</a> [url=yugaosheng/]UUUU[/url]

<a href="http://www.yugaosheng.cn/">AAAAA</a>
<a href=http://www.yugaosheng.cn/>AAAAA</a>
[http://www.yugaosheng.com/ WWWWW]
[url=http://yugaosheng.cn/]UUUU[/url]
17. 05. 2010 | 11:03

Sexton27RENA napsal(a):

One understands that modern life is not cheap, nevertheless different people require money for various issues and not every man earns enough cash. So to get good <a href="http://lowest-rate-loans.com">loans</a> and just term loan will be a right way out.
26. 05. 2010 | 11:16

Blanka napsal(a):

Tak třeba já chodím na střední umělecko-průmyslovou školu, vypadá to tam asi tak, že většinu dne dílen jsme bez dozoru, moc toho neděláme a čj máme 1 hodinu týdně, myslím že o tom, že dáme maturitu si můžeme nechat jen zdát. A to že si stěžujeme na kvalitu výuky? To nikoho nezajímá...spíš mě mrzí že jsou to 4 zahozený roky...Náše třída se také zúčastnila státníh maturit nanečisto, do konce roku jsme se nedočkali výsledků, naši učitelku si po telefonu přehazovali jak horkej brambor nikdo nic nevěděl a pak jí jen tak řekli, že výsledky ztratili...
24. 08. 2010 | 08:45

film napsal(a):

<a title="film izle" href="http://www.filmizletir.net">film izle</a>
<a title="indirmeden film izle" href="http://www.filmizletir.net">indirmeden film izle</a>
<a title="sinema izle" href="http://www.filmizletir.net">sinema izle</a>
<a title="film seyret" href="http://www.filmizletir.net">film seyret </a>
11. 10. 2010 | 22:11

Okey oyna napsal(a):

http://www.aylak.com
http://www.eziyetsiz.com
http://www.seniseviyor.com
http://www.okey-oyna.org
http://www.tavla--oyna.com
http://www.okeyoyna1.com
http://www.101-oyna.com
http://www.101oyna.net
http://www.51oyna.com
http://www.bankooyna.com
http://www.ihalelibatakoyna.com
http://www.okey-oyunu-oyna.com
http://www.okey--oyna.com
http://www.postgresqltools.com
http://www.rottweilerturk.com
13. 01. 2011 | 02:02

test eder oynarız. napsal(a):

<a href="http://www.aylak.com">Okey Oyna</a> <a href="http://oyun.aylak.com/okey/">Okey</a>
<a href="http://www.tavla--oyna.com">Tavla Oyna</a> <a href="http://www.batak--oyna.com">Batak Oyna</a>
<a href="http://www.okey-oyunu-oyna.com">Okey Oyunu Oyna</a> <a href="http://www.101-oyna.com">101 Oyna</a>
<a href="http://www.bankooyna.com">Banko Oyna</a> <a href="http://www.ihalelibatakoyna.com">ihaleli batak oyna</a>
<a href="http://www.sarkisozuara.com">Şarkı Sözü</a> <a href="http://www.ruyavetabirleri.com">Rüya Tabirleri</a>
<a href="http://www.okeyoyna1.com">Okey Oyna</a> <a href="http://www.51oyna.com">51 Oyna</a>
<a href="http://www.okey-oyna.org">Okey Oyna</a> <a href="http://www.101oyna.net">101 oyna</a>
<a href="http://www.okey--oyna.com">Okey Oyna</a> <a href="http://www.postgresqltools.com">Postgresql tools</a>
<a href="http://www.rottweilerturk.com">Rottweiler</a>
13. 01. 2011 | 02:02

http://www.imrandijital.com napsal(a):

very nice your site
09. 03. 2011 | 16:39

tabela napsal(a):

very nice your site http://www.imrandijital.com
09. 03. 2011 | 16:40

rgpmxaqb napsal(a):

http://www.handbags4u.us/ - Louis Vuitton Replica Handbags
28. 05. 2011 | 17:37

regdgsun napsal(a):

http://www.louis-vuitton-handbags-on-sale.com/ - Louis Vuitton Handbags On Sale
07. 06. 2011 | 19:22

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy