Zklamání studentů

03. 11. 2009 | 23:27
Přečteno 4677 krát
Vysokoškolské studium získává v posledních letech charakter masové honby za titulem a velká část studentů se snaží proplout k cíli bez výrazného zájmu o studovaný obor. Avšak stále vedle nich existují studenti „lační po plodech vědění“, mnohdy ztrácející se v davu, kteří hledají „prostřený stůl k pohoštění“ (řečeno slovy ze zakládající listiny Univerzity Karlovy). Bohužel mnozí z nich se cítí být vysokou školou neukojeni a zklamáni, a to někdy natolik, že studia zanechávají. Vezmeme-li v úvahu, že se v tomto případě jedná o studenty s největšími studijními předpoklady, pak stojí jejich stesky za pozornost.

První zklamání přichází záhy po nástupu na vysokou školu. S prestiží, jíž se vysokoškolským učitelům ve společnosti dostává, se pojí představa mimořádně vzdělané, vzorové osobnosti s vysokými kvalitami, a to jak odbornými, tak morálními a pedagogickými, což vede k očekávání jisté exklusivnosti vysokoškolského vzdělávání oproti předchozímu středoškolskému. Avšak skutečný stav často tomuto obrazu neodpovídá, což přesně vystihuje konstatování studenta v závěru prvního semestru: „Představy a předpoklady se nenaplnily. Pokud bych to měl vzít kvantitativně, nenaplnily se ani z poloviny. Čili, jsem překvapen a rovněž zklamán.“

Opomeneme-li odborné kvality, kterými učitelé, kromě zcela výjimečných případů, přesahují své studenty, a morální kvality, které nejsou z hlediska tohoto zamyšlení prvořadými, zbývají pedagogické kvality, jež hrají velmi významnou roli v plnění úlohy vysoké školy a představují jednu z hlavních příčin zklamání studentů. Pedagogické kvality však nespočívají jen v promyšleném, systematickém předávání výsledků poznání, ale taktéž v podněcování kritického myšlení a ve smysluplném zadávání úkolů.

Jestliže studenti nedostávají od vyučujících potřebné informace a považují výuku za ztrátu času, jestliže jsou nuceni pouze reprodukovat pravdy svého učitele, aniž by mohli vyjádřit vlastní stanovisko, jestliže zadané úkoly vnímají jako formality, někdy dokonce jako zlomyslnosti, kterými se cítí spíše ubíjeni než rozvíjeni, pak je jejich zklamání zcela oprávněné. Možná lze zakopaného psa najít v běžné představě, že u vysokoškolského učitele ztrácejí pedagogické kvality na důležitosti, neboť se ve své učitelské činnosti nepotýká s žádnými výchovně-vzdělávacími úkoly; studenti jsou přece dospělí. To plně koresponduje s nízkým zájmem učitelů vysokých škol o zvyšování pedagogických kvalit (např. v rámci projektu Vysokoškolská pedagogika kurz – k osvojení pedagogických dovedností.)

Dalším významným faktorem podílejícím se na zklamání studentů je nemožnost jejich profilace či specializace v rámci studijního oboru. Mnohým je již v době před příchodem na vysokou školu jasný směr, kterým se prostřednictvím svého studia chtějí ubírat. Striktní koncepce studijních plánů často žádnou výraznou volbu předmětů neumožňuje a nabídka povinně volitelných a volitelných předmětů vyhovuje pouze formálním požadavkům. Studenti jsou tak nuceni věnovat se předmětům, o nichž jsou přesvědčeni, že je v budoucnu nevyužijí, a to na úkor předmětů, které by požadované profilaci vyhovovaly.

Obsah studijních plánů bývá i tam, kde by to charakter studijního oboru připouštěl, přizpůsoben přáním akademických pracovníků působících na příslušných katedrách a nikoli potřebám studentů, pro něž je studijní plán koncipován, což ve výsledku snižuje motivaci a narušuje deklarovaný osobní růst, někdy je dokonce zdrojem překážky, která ve spojení se zatvrzelostí vyučujícího způsobuje zbytečné prodlužování studia, jeho přerušení či přímo zanechání. V případě studentů kombinovaného studia, jejichž studijní potřeby často vycházejí z jejich stávající praxe, se zdá být situace obzvláště tristní.

Výtky adresované vysokým školám lze sice v zásadě uplatnit i ve vztahu ke středním a základním školám, přesto se zde objevuje jeden podstatný rozdíl. Oproti studentům středních škol a žákům na základních školách překročili všichni studenti vysokých škol práh dospělosti. Avšak tato významná skutečnost je na vysokých školách v mnoha hlediscích velmi často ignorována a studenti jsou nuceni přijímat roli poslušného, k autoritě vzhlížejícího dítka. Oslovování studentů „kolego, kolegyně“ pak ztrácí váhu vzájemného lidského respektu a nabývá ironizující nádech. Že se jedná o nezdravou konformitu, si uvědomují studenti sami, jak potvrzuje čerstvá absolventka Filozofické fakulty UK v Praze: „Většina studentů bere věci příliš tak, jak jsou. A to je, myslím, největší hrůza, která může být. Protože z těchto lidí se zase rekrutuje další generace sráčů.“

Ostrá a pro nás, kteří k mladé generaci již nepřináležíme, nelichotivá slova skrývají pod hrubou slupkou hněvu výzvu týkající se nejen vysokoškolských učitelů. Myslím, že ustrašenost projevující se v mocenském, autoritativním postoji vůči mladým, jenž potlačuje jejich rozvíjející se osobnost, není žádnou výjimkou na všech stupních našeho školství. Nejvýraznějším neduhem našich škol, a to opět od mateřských až po vysoké, stále zůstává nedostatek respektu k vzdělávacím potřebám dětí a mladých lidí. Podle svědectví žáků a studentů, kteří nabyli zkušenost se zahraniční školou, se nejedná o zázrak, nýbrž o samozřejmost. Jak k ní dospět u nás, toť otázka hodna diskuze.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

george napsal(a):

Vysoká škola je něco jiného a neodpovídá vašemu pohledu na věc. Neměl byste psát o VŠ a studentech VŠ vůbec. Proč se pletete tam, kde je pro vás neznámý terén. Věšíte lidem bulíky na nos. Musel jsem to napsat...velmi se pro neznalost mýlíte. Konkrétní rozbor by si vyžádal samostatné sdělení. Nechte téma znalým s osobní zkušeností. Odkaz nemám zpracován, ale jistě na něj dojde.
george
04. 11. 2009 | 00:10

Targus napsal(a):

To autor:

No jo, napsal jste to hezky, akorát že s Vašimi představami transformovanými do praxe se pak jedná o totální fiasko, pokud se naši studenti odváží mezinárodního srovnání. Setrvalý sešup kvality výuky, potažmo znalostních výsledků studentů je upřímně řečeno strašný.
Neustále ignorujee fakt, že pokud se má stát student partnerem pro vyučujícího, musí ovládat určité množství informací, které je nezbytné naučit se nejlépe nazpaměť. Nebo snad popíráte nutnost umět číst, psát a umět násobilku?
Dále - jak má nedospělý žák či student provádět úspěšný výběr předmětů ke studiu, když netuší a nechápe souvislosti v různých předmětech, např trigonometrie a deskriptiva, fyzika a chemie, chemie a biologie, technické kreslení a strojařina, atd.? Je to asi stejné jako by si řekl žák autoškoly, že se nebude otravovat s předpisy platícími pro chodce, protože on bude chodit nejdál z kanceláře ke svému autu na parkovišti, čímž fakticky ignoruje jejich postavení v silničním provozu.
Za další v tristním stavu se odráží převládající kvantita nad kvalitou daná zákonem o financování škol a v neposlední řadě katastrofální stav kázně na školách, kde se studenti nahlas domáhají svých práv a zdařile ignorují své povinnosti a práva pedagogů.
04. 11. 2009 | 00:21

Lexa napsal(a):

Měl jsem možnost studovat elektrotechniku na ČVUT v Dejvicích a posléze na TU München. V Dejvicích trvala písemná zkouška z matematiky 2x45 minut. Po té následovala zkouška ústní. Co se nezvládlo v písemné části, to se okecalo u ústních.
Na Technické Universitě v Mnichově trvala písemná zkouška 4x60 minut. Student si mohl, kromě programovatelného počítače přinést jakékoliv pomůcky (lieraturu, vlastní poznámky,...) Zkouška byla koncipována tak, že bez hlubokých znalostí a bez schopnosti se koncentrovat 4 hodiny v kuse, nebylo možné u zkoušky obstát. V zadání byly čtyři příklady. Diskuze křivky, integrál, příklad na imginární jednotky a slovní příklad na logiku. Body se začaly udělovat, když měl student hotovo minimálně 50% z příkladu. Body se poté násobily. Pokud tedy student neměl minimálně polovinu z každého příkladu správně, tak měl 0 bodů i když měl zbytek příkladů na 100%. Možnost opakování až po dalším semestru t.j. za půl roku. Ústní zkoušky neexistovaly! Podobné rozdíly byly v examinování až po diplomovou práci.
Ať si každý domyslí jakou kvalifikaci mají absolventi ČVUT Praha a absolventi TU München. Rozdíl ovšem není primárně ve studentech, ale v profesorském sboru.
04. 11. 2009 | 00:58

Ládik napsal(a):

Česká škola preferuje průměrnost (mám pocit, že i podprůměrnost). Elitního českého studenta si představuji na škole v zahraničí - viz příspěvek p. Lexy.
Česká škola oddaluje nástup mládeže do práce, protože pracovat se nikomu mladému nechce. Práce bolí a nejsou za ni peníze. Česká škola je podmínkou pro získání židle v teplé kanceláři (střídané vyhřívaným sedadlem služebního auta). Každý touží být manažerem a dělat rukama druhých. Česká škola je dobrou přípravou pro tento životní styl. Žraní na dluh je normou.
04. 11. 2009 | 07:42

Pavel napsal(a):

To Targus:
Popsal jste tu situaci naprosto presne. Diky nazorum techto "reformistu" je uroven naseho skolstvi v totalnim padu.
04. 11. 2009 | 08:11

julča napsal(a):

souhlasím s autorem,
pokles úrovně vzdělání není způsoben tím, že se do "praxe" (Targus) uvádějí jeho reformní představy, ale tím, že se na školství systematicky 20 let kašle;

nemají v něm relevantní význam odborníci, ale zkarikované ekenomické principy (normativ), které všechny nutí do šílené hry na soutěž a konkurenci; kvalitní vzdělání musí být vždy výsledkem dlouhodobé kultivace, která se tady jaksi neděje;

situaci na vš autor vystihuje přesně - nemocný vztah k autoritám v naší společnosti nejenom že postupem času nemizí, naopak intenzivně se reprodukuje na vysokých školách, kde by měl člověk dozrát ve svobodnou myslící bytost
04. 11. 2009 | 08:27

mia napsal(a):

Naprosto souhlasím s julčou.Ještě bych dodala, že některé VŠ nabízejí v rámci honby za studenty různé kombinace oborů,ovšem už nezajistí, aby se výuka nekryla - takže jako student se dostáváte do situace,kdy můžete semináře navštěvovat nejvýše na 50%,ale vyučující striktně vyžadují 70% :-))) Třeba to byl důvod proč jsem ze školy odešla jinam :-(. Tento pokřivený SYSTÉM funguje již od revoluce,nic se nemění.
Ad podřízenecké postavení - je to pravda,jedná se o základní pravidla slušnosti, např.pokud některý z profesorů přijde pozdě, nemá nárok rozčilovat se, že půlka již odešla - čas studentů je stejně drahý jako jejich, postavení na tom nic nezmění.Ale to je jen takový detailík.
Dnes je možno studovat za hranicemi nebo odjet alespoň na stáž,to si myslím že je zásadní pro studenty z ČR. Takové zkušenosti jsou nenahraditelné.
04. 11. 2009 | 09:06

jogín napsal(a):

Úpadek kvality univerzit je jednoznačně dán způsobem financování. Při platbě za hlavu dochází ke konkurenci o studenty- a nejjednodušším způsobem jak studenty získat je snížit nároky při přijímání studentů i nároky na studium. Obory s vysokým počtem uchazečů se ještě drží, ale jak dlouho? Při užití numerus klausus byla konkurence založena na schopnostech. Podotkl bych, že i našprtání čehosi naspaměť kvůli přijímačkám dává obraz o motivaci a kvalitě studenta.
04. 11. 2009 | 09:51

vfischer napsal(a):

Všechno zbytečné a nesmyslné žvásty! Student v největší míře spekuluje, jak nejlépe, nejrychleji a nejsnáze projít bludištěm, zvaným vysokoškolské studium. Jak nejsnáze překonat zápasy s kantory, jak nejsnáze udělat zkoušky a dostat papír s titulem! Dále se pak věnovat svým zálibám, zájmům a v neposlední míře ekonomické činnosti! Papír s titulem potřebuje zejména proto, aby mohl nestoupit do výnosné práce, kde se ten papír vyžaduje !!!
Jestli se během dalšího osobnostního a pracovního vývoje stane ze studenta kvalifikovaný profesionální odborník či podnikatel, záleží samozřejmě na mnoha a mnoha dalších faktorech, nikoliv jen a pouze na získání papíru ze školy! Pokud je tomu tak, potom erudovaný profesionál ví, že žádnou díru do světa neudělá, půjde-li svou profesi vyučovat na vysokou školu !!!! A jsem u jádra věci!

Studenti se budou v drtivé míře chovat k racionálnímu cíli - ukončit nekonfliktně školu a nekomplikovat si život nesmyslným střetem s kantory, jejichž morální i kvalifikační renomé je velmi často problematické! Školu, způsob studia, atmosféru odbornou a morální dělají především a z největší míry kantoři!!! A podle toho to také ve zdejším vysokém školství vypadá - viz slavná Plzeň !!! V plné míře se potvrzuje základní pravidlo: kdo to umí, ten to dělá !!! kdo to umí málo, ten o tom teoreticky kecá a ten to učí !! a kdo o tom neví vůbec nic, ten to řídí .... platilo za totality stejně jako dnes.

Nečekejme, že v rozkradeném státě, ve kterém se kupčí se vším, se situace situace ve školství vymkne běžnému korupčnickému standardu - právě naopak - viz miliardy nalité za vlády Buzkové do školství na computerizaci škol - cha chá - kde jsou ? Samozřejmě rozkradené! Kde jsou kvalifikované výukové a testovací programy zdarma široce dostupné, kde jsou interaktivně zpracované souhrnné odborné znalosti jednotlivých předmětů atd atd. Ve státě zdecimovaném vládami gangsterské zločinecké oligarchie se třeste, aby vás neléčil a neoperoval amatér s koupeným papírem, který v životě nedržel skalpel v ruce!
04. 11. 2009 | 10:18

Targus napsal(a):

To vfischer:

souhlas, podepisuji.
04. 11. 2009 | 10:49

pavla napsal(a):

Naše vysoké školy již dávno ztratily statut něčeho výjimečného. A pokud se bude neustále omílat, že každý má právo na vzdělání, tak diplom bude za čas pouze cárem papíru. Dnes každý může studovat VŠ, protože na soukromých školách, ale i na státních jde o peníze a už je jedno, jestli na to někdo má či ne. Jak to vidím kolem sebe, mladým se nechce pracovat, je to přesně tak, jak se vyjádřili diskutující výše, mnozí studují jen pro ten titul a vidinu teplého místečka, bez ohledu na zájem v daném oboru.
Co se týká kvality pedagogů, je to tragédie už od základních škol. Nenechají mnohdy žáky či studenty vyjádřit svůj názor, nepochopí, že doba jde rychle dopředu a mladí lidé jsou schopni daleko rychleji přijímat nové poznatky než pedagogové, kteří žijí stále jen v té své ulitě a bez zájmu se něčemu novému učit. Ikdyž jsou samozřejmě rozdíly, ale co zjištuju v okolí svých dětí, radost tedy nemám.
04. 11. 2009 | 10:53

jogín napsal(a):

vfischer, Pavla: Kdo umí, dělá, kdo neumí, učí. Prima, pustíme samouky k obsluze jaderného reaktoru nebo operaci mozku. Dovolil bych si upozornit, že stále existují univerzity, kde jsou kantoři hodnoceni podle výsledků a ne počtu studentohodin, ať jde o vědecké publikace nebo uzdravené pacienty. A dokonce místy při diplomce jdou do učení a pracují rukama s pedagogem jako dřív učedník s mistrem. Doktoranti to dělají aspoň tři roky.
04. 11. 2009 | 11:28

julča napsal(a):

vfischer
a dělá vám to dobře,jak jste na to kápnul?
nemyslíte si, že je třeba vidět trochu dál, třeba na horizont života našich dětí?

jasně, že jsou univerzity obrazem všeobecného rozkrádání hodnot, ale nepsal pan Mleziva svůj text kvůli nějaké alternativě ve vývoji?

co uděláte pro to, aby ve školách byli kvalifikovaní lidé? tímhle cynickým všeználkovstvím (opírajícím se o špatná fakta - Buzková např chtěla tu překotnou computerizaci kontrolovat) si nikdo z nás nepomůže, jenom to usnadňujete těm kradákům,
použijte svou bystrou mysl na vyprodukování nějakého návrhu a pak nás obšťastněte výsledkem, budu se těšit!
04. 11. 2009 | 11:29

Karel napsal(a):

To Lexa
Studoval jsem FEL ČVUT
v letech 1966 - 1971. Zkouška z elektrotechniky měla tři stupně - první písemka, která trvala přes hodinu, během ní sem mohl zeptat asáka jestli příklad je dobře zpočítaný a za dotaz se ti snižovala známka o stupeň. Do druhého kola zase písemného postoupili jen úspěšní a v případě zdárného proplutí se šlo na ústní.
Na první termín byla úspěšnost tak do 5 % a na ty šťastné jsme se chodili dívat jako na zázraky. Písemné testy se v dalších oborech vyhodnocovali stejným způsobem, jak popisuješ praxi v Mnichově, čili nic nového pod sluncem, možná že to němci převzali z Československa.Domnívám, že úroveň technických oborů doma byla vždy velmi dobrá i díky známé tvořivosti českých techniků. Němci jsou přesní, ale zkostnatělí, což není vždy ku prospěchu věci
04. 11. 2009 | 11:51

Margareta napsal(a):

To Lexa
Studovala jsem naproti na VŠChT.Praxe byla následující: 2x za semestr test/ v případě neúspěchu nebyl zápočet- nemohl jste na zkoušku/ před zkouškou písemka s příklady, v případě nedostatečného množství bodů jste se na ústní to "okecat" nedostal./Tím jste ztratil jeden termín, byly 3/ Je pravda že fakulta elektro byla považována za nejpříjemnější. Strojaři a stavaři takovou Havaj neměli. Se zahraničím nemohu srovnávat, zkoušky však měly pravidla a nechápu, kam se dostala úroveň přes všechny ty senáty, akreditační komise, dovzdělávání, granty atd. Zdá se, že schopnost vydojit co to jde je hlavní změnou.
04. 11. 2009 | 12:06

Al Jouda napsal(a):

Když je všechno v háji, tak proč by vysoké školy měly být výjimkou ?
04. 11. 2009 | 12:24

julča napsal(a):

al Jouda
počkejte, všechno v háji, to snad nemyslíte vážně, existuje tady několik desítek až stovek jedinců, kteří nejsou v háji, ale tzv. za vodou a nejmíň polovina z nich nese za současný stav zodpovědnost
04. 11. 2009 | 12:37

luksas napsal(a):

Je čas na totální revizi českého školství. Je nutné definovat i osobu učitele, nejen výstupní kvalitu - tzn. vědomosti žáka, ale zejména učitelský sbor. Ve školství je příliš vysoké procento nevzdělaných, nekvalifikovaných, vyhořelých a neschopných. Dokud sem nedostaneme kreativní, vzdělané a dalšího vzdělání chtivé, ohodnocené atd. učitele, pak budeme pokračovat v pádu i nadále.
04. 11. 2009 | 13:39

Al Jouda napsal(a):

Julča: Ty, co jsou za vodou, bychom měli vykoupat tím, že v příštích volbách budeme volit stranu Věci veřejné v čele s Radkem Johnem. Pokud bychom se dokázali všichni domluvit, tak vyměníme kompletně celý parlament a věřím, že horší než nyní už to být nemůže. Strana VV má dobré vnitrostranické mechanizmy, které nedovolují vyniknout bezcharakterním kandidátům.
04. 11. 2009 | 13:41

julča napsal(a):

al jouda
a myslíte, že kompromitované osoby, které řídí university by měli odvolávat poslanci?
nejsou od toho např senáty a akademická obec vůbec? nechtělo by to více občanské odvahy v obyčejných každodenních věcech (o volbách nepochybuju ale myslím, že koza je zakopaná hlouběji).
04. 11. 2009 | 13:49

J. Cemerek napsal(a):

Zcela dávám autorovi za pravdu. "Bohužel" jsem měl možnost osobně zažít roli studenta na finské vysoké škole, čímž se mi otevřely oči na tolik, že jsem měl problém své studium v ČR dokončit. Od učitelů ve Finsku bylo jasně znát, že jsou studenti jejich rovnocennými partnery. Nikdy jsem se u učitelů nesetkal s tím, že by nižší úroveň vzdělání studenta v porovnání s učitelovým mohla být důvodem k pohrdavému jednání s ním. Kdežto má zkušenost z české vysoké školy je až na vzácné výjimky opačná. Ústní zkouška ve Finsku představovala obohacující setkání, a to určitě pro obě strany. V žádném případě nestačilo k úspěchu pouhé odříkání našprtaného učiva. Samozřejmě bylo třeba dokázat v rozpravě, že student problematice rozumí, ale vedle toho učitele zajímalo, co obsah výuky daného předmětu osobně studentovi přinesl.
04. 11. 2009 | 22:19

zdesta napsal(a):

jogín. Souhlas.Příliš emocí vyvolané kausou v Plzni.
04. 11. 2009 | 22:34

hk136 napsal(a):

Pane autore.
Napsal jste: "Dalším významným faktorem podílejícím se na zklamání studentů je nemožnost jejich profilace či specializace v rámci studijního oboru. Mnohým je již v době před příchodem na vysokou školu jasný směr, kterým se prostřednictvím svého studia chtějí ubírat." Příliš tomu nerozumím. Student se přece specializuje a profiluje (jaký je mezitím rozdíl nevím) tím, jaký si vybere obor studia. A kdo studuje chemické inženýrství, potřebuje chemii, kdo si vybere anglickou filologii, potřebuje anglickou gramatiku a literaturu a kdo studuje hospodářství, potřebuje zvládnou ekonomické nauky... Je snad u nás nějaká škola, kde toto studenti nedostanou?
05. 11. 2009 | 08:26

vfischer napsal(a):

to julča

dobrýden, vážená paní (slečno) - já jsem na nic nekápnul! pokusil jsem se stručně napsat svůj názor na realitu života, který je nám dán žít - domnívám se, že studentské prostředí a přístup studentů znám velmi dobře - o perspektivu svých dětí nemám strach, oba synové už dávno svá vš studia dokončili - a to přesně způsobem, jaký jsem popsal. Návod na změnu Vám, bohužel žádný nedám a žádný nemám a dokonce se obávám, že ani neexistuje. Ani Vy ani já nezměníme zde panující poměry. To však není důvodem, abychom si zakrývali skutečný stav věcí. A ten je takový, jaký je - vláda gangsterů vytváří džungli bez pravidel a my, prostí občané se musíme chranit upadnout do chapadel zde vládnoucí mafiánské chobotnice. Nebo chcete jít střílet? Já rozhodně ne.
05. 11. 2009 | 08:57

vfischer napsal(a):

to jogín
pane, jederný reaktor neřídí a mozek neoperují absolventi školy, ale profesionálové, kteří se to naučili v dlouholeté praxi od svých starších kolegů odborníků - tak zde nepleťe pojmy ! S přístupem studenta ke studiu a způsobem proplouvání vysokoškolským studiem to nemá nic společného! Nicméně, určitě s Vámi souhlasím, že existují obory, které musí učit opravdoví odborníci a zkušení praktici a to zejména v oborech medicínských - a zaplať pánbůh za to !!! To ovšem nejsou JENOM kantoři, ale předvším zkušení praktici - viz moje pořekadlo - kdo to umí, ten to dělá !!! Takových osobností si studenti dokáží vážit a respektovat je o tom je mnoho příkladů. Takoví odborníci však přesně vědí, jak a co své žáky učit a jakou úroveň znalostí vyžadovat! Většinou také nejsou závislí na finančních poměrech ve škole a zkoušky svým žákům neodpustí a nedají bez prokázaných znalostí zadarmo! To je podle mého pravý a potřebný princip výuky, kterého je však v našem školství jako šafránu. A proto máme to, co máme. Jinak já na svých názorech trvám a nemám důvod je měnit. S pozdravem vfischer
05. 11. 2009 | 09:50

yara napsal(a):

Když je celá naše česká společnost "rozklížená" proč by to ve školství nemělo být jiné. Myslím, že by se ale v prvé řadě měly zvednout platy VŠ učitelů,
protože plat prof. 30 tis.Kč/měs
na ČVUT, VŠCHT, UK je něco neskutečného. Často potom mladí a velmi schopní jdou ze školství do byznysu a školství je pro ně nezajímavé. Dostatek peněz znamená více svobody, nezávislosti a možnost se věnovat své práci naplno bez zbytečných vedlejších starostí.
Stát peníze má, jen musí s nimi lépe hospodařit.
05. 11. 2009 | 16:33

Student napsal(a):

J.Cemerek
U jednoho starého profesora jsem dělal jednu zkoušku z matematiky. V 8 ráno začala písemka, odevzdání bylo ve 12. Pak šel pan profesor na oběd. Zkoušet začal ve 4 odpoledne, já přišel na řadu v 8 večer.
Nějak si nedovedu představit, že by ho zajímalo co mi to přineslo. Ale i tak měl otázek docela dost. V žádném případě jsem pana profesora neobohatil a rovnocený mu nejsem ani dnes.
05. 11. 2009 | 17:43

Sobice napsal(a):

To Cemerek
Naprosto s Vámi souhlasím ve věci finského přístupu ke vzdělávání. Sama jsem několik měsíců studovala na finské univerzitě a mám naprosto stejnou zkušenost jako Vy. A stejně tak mám problém zakončit svá vysokoškolská studia.
15. 11. 2009 | 13:04

abc napsal(a):

Váš článek je bohužel jednostranný a černobílý. Za vše může pedagog, nikoli student. Na střední škole tomu je jistě jinak. Tam je vše v pořádku, neboť se vše přizpůsobí potřebám studentů. Problém je v tom, že tento liberalismus, který byste Vy a Vám podobní zřejmě zakomplexovaní středoškolští učitelé, nevede, jak by se snad naivně mohlo očekávat, k zlepšení stavu, ale právě naopak. Díky bohu, že něco takového na VŠ nefunguje.
16. 11. 2009 | 20:00

Propecia napsal(a):

Měl jsem možnost studovat elektrotechniku na ČVUT v Dejvicích a posléze na TU München. V Dejvicích trvala písemná zkouška z matematiky 2x45 minut. Po té následovala zkouška ústní. Co se nezvládlo v písemné části, to se okecalo u ústních.
17. 02. 2010 | 19:43

skyracer watches napsal(a):

That to him was one of the best times of his life – but breitling montbrillant it was also the last time he was truly himself,
13. 03. 2010 | 08:36

breitling navitimer napsal(a):

This looks awesome! Thank you for your information!
13. 03. 2010 | 08:37

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
29. 03. 2010 | 08:34

http://www.kw61.com/replica-tag-heuer-wa napsal(a):

abc
30. 03. 2010 | 03:06

Links of London Jewellery napsal(a):

It was around ten-thirty, I guess, when I finished it. I wasn't tired, though, so I looked out the window for a while. It wasn't snowing out any more, but every once in a while you could hear a car somewhere not being able to get started.
31. 03. 2010 | 10:44

discount air max shoes napsal(a):

<a href="http://www.discountairmax.c...">discount air max 90</a>
<a href="http://www.discountairmax.c...">discount air max 95</a>
19. 04. 2010 | 04:38

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy