Revoluce by měla proběhnout tak, že se změní některá pravidla.

Pouhé nové volby nestačí. Když bylo stále častější, že v ledním hokeji někdo dostal přihrávku přes celé kluziště a dal přímo branku, tak se zavedlo pravidlo "off-side" a taková podoba hry se prostě zakázala. Východiskem tudíž je takové "off-side" zavést do života naší společnosti. Je třeba změnit systém samotný a v následujících bodech si dovoluji nabídnut k zamyšlení a diskusi návrh některých změn nutných k tomu, by se česká společnost vyrovnala s bujícím zlem.

I/ Volby.

1/ Volební lístky s kroužkováním a křížkováním.

Je třeba vtáhnout voliče do rozhodování o tom, kdo bude jejich zástupcem ve sněmovně tím, že se zavede kroužkování v dostatečném počtu posunující kandidáta na kandidátce nahoru a křížkování v dostatečném počtu posunující kandidáta na kandidátce dolů. Takto lze čachry stranických sekretariátů výrazně omezit.

2/ Volební právo pro všechny.

Je třeba zavést všeobecné volební právo čili přestat diskriminovat například děti; děti jsou rovnocenní občané a z toho, že rozhodovat ještě nejsou schopni, rozhodně neplyne, že by jim bylo možno toto právo upřít; obvyklé v jiných oblastech (zdravotnictví) je, že v případě omezení kompetence je třeba najít někoho, kdo bude rozhodovat za dotyčného; pochopitelně v případě dětí jde o rodiče. Ttakto lze posílit dlouhodobější zájmy před zájmy na jedno volební období.

3/ Volby jeden den.

Je třeba provést volby během jediného dne; konání voleb trvající dva dny je výjimečné, přičemž náklady zbytečně rostou (určitým posunem ve prospěch zaneprázdněných by byla možnost elektronického hlasování). Takto lze zabránit tomu, aby se v noci mezi oběma dny volebními s volebními lístky přes noc čachrovalo a tím ovlivňoval výsledek voleb.

II/ Soudci.

1/ Volba soudců.

Přehmaty již po revoluci v roce 1989 a pak i později při jmenování soudců vedly k tomu, že soudnictví téměř žádnou důvěru společnosti nyní nemá; za daných okolností je jediným řešením zavedení voleb soudců až po určitou úroveň občany (prvotní smysl soudců tkví v tom, že lidé dané společnosti se dohodnou na někom, kdo se těší jejich důvěře s tím, že slibují v případě sporu jeho rozhodnutí ctít). Takto lze napravit soudnictví a potažmo obnovit důvěru společnosti v tento stav.

2/ Porota z občanů.

Výrazná pochybení soudů v dlouhé řadě případů nutí k tomu, aby se na rozsudcích určité kategorie podíleli také občané, kteří budou daleko odolnější k úplatkům či jiným tlakům; za tím účelem je třeba tento prvek v rozhodování zavést či rozšířit. Takto lze obnovit důvěru společnosti v soudnictví a zajistit jeho nezávislost.

3/ Vyšetřování.

Poslední zkušenosti s manipulací státními zástupci těšícími se značné moci a při tom zcela pod vlivem moci výkonné nutí tuto moc omezit; prospělo by tudíž, aby alespoň část kauz byla vyšetřována vyšetřujícím soudci úkolujícími policii přímo. Takto lze dosáhnout toho, že vyšetřování se nebude zbytečně opakovat a hlavně že exekutiva zapletená do korupčních vazeb nebude mít na vyšetřování vliv.

III/ Daně

1/ Rada pro státní rozpočet .

Obrovské dluhy ve státním rozpočtu způsobené plýtváním dílem kvůli diletantismu reprezentace a dílem kvůli kupování si voličů či přímo kvůli korupci ve státních zakázkách nutí tento prostor reglementovat a k tomu účelu by měla sloužit nezávislá rada pro státní rozpočet; skládala by se z odborníků na ekonomiku s tím, že mandát musí mít jiný než od stávající vlády (alespoň tak, jak je to u národní bankovní rady). Takto lze zabránit jednak ztrátovým rozpočtům v dobách prosperity a jednak útlumu v době záporného růstu

2/ Přerozdělování.

Jedna z hlavních hrozeb demokratické společnosti tkví v tom, že politici mají obrovskou moc díky přerozdělování cizích finančních prostředku, přičemž za chyby žádnou odpovědnost nenesou; bylo by třeba tyto finanční přesuny omezit a k tomu by sloužil institut asignace daní tak, že v některých oblastech (sport, kultura, sociální péče) by rozhodovali sami plátci daní tím, že určité procento vydělaný peněz poukáží adresátovi přímo (při přerozdělování se "ztratí" až 75% vybraných peněz, takže reserva na chybná rozhodnutí občanů je obrovská). Takto lze omezit přerozdělování a potažmo pokušení některých politiků kupovat si za cizí peníze voliče;

3/ Důchody.

V důsledku rozvoje zdravotnictví a potažmo demografických změn hrozí, že přírůstek důchodců a úbytek produktivních občanů; alespoň částečným řešení tohoto problému by byla přímá podpora rodičů z daní jejich dětí v procentech z příjmu. Takto lze posílit životní úroveň starších osob a zároveň podpořit populační rozvoj nikoliv kvantitativně čili pouhým počtem dětí, nýbrž kvalitativně důrazem na jejich vzdělání a další uplatnění;