Mýtus bílých Vánoc
Každý rok, když se blíží Štědrý den, objeví se v novinách informace, že „tento rok budou Vánoce na blátě”, protože 1) „poslední dekáda prosince je letos neobyčejně teplá“ (alternativa: „nejteplejší do roku…“) anebo 2) „již od listopadu panuje neobyčejné sucho a je velký deficit srážek “ (alternativa: největší sucho a největší srážkový deficit od roku…).
Každý rok, když se blíží Štědrý den, objeví se v novinách informace, že „tento rok budou Vánoce na blátě”, protože 1) „poslední dekáda prosince je letos neobyčejně teplá“ (alternativa: „nejteplejší do roku…“) anebo 2) „již od listopadu panuje neobyčejné sucho a je velký deficit srážek “ (alternativa: největší sucho a největší srážkový deficit od roku…). Jak známo, sdělovací prostředky zásadně informují jen o věcech, které se nějak vymykají běžnému řádu: ještě nikdy nikdo nenapsal do novin zprávu o tom, že včera odpoledne v 16 hodin přijel na autobusové nádraží Praha-Florenc pravidelný spoj z Brna, po cestě se nic mimořádného nestalo, všichni cestující i řidič jsou živi a zdrávi a v naprostém pořádku vystoupili. Z toho plyne, že „Vánoce bez sněhu“ jsou v našich zeměpisných šířkách stále považovány za něco, co se vymyká normálnímu běhu světa a co je svým způsobem výjimečné.
Už od dětství trávím vánoční svátky na horách. Pokud moje paměť sahá, i tam bylo vždy o Vánocích sněhu buď málo, anebo nebyl vůbec. V Praze či jiných velkých městech samozřejmě není sníh o Vánocích prakticky nikdy – jako rodilý Pražák blížící se pomalu ale jistě důchodovému věku bych dokázal „bílé Vánoce“ zřejmě dokázal spočítat na prstech. Divné ale je, že ačkoliv si již lidé dávno mohli na teplé Vánoce bez sněhu zvyknout, stále jaksi očekávají, že právě letos sníh bude. S tím se pojí další zajímavý postřeh: lidé často tvrdí, že dříve sníh na Vánoce býval, a že ho dokonce bylo hodně. Toto tvrzení se sice nekryje s mými vzpomínkami na dětství, ale řekl jsem si, že moje paměť už možná není tak spolehlivá jako dříve a kromě toho, že v generaci mých rodičů a prarodičů tomu třeba bylo úplně jinak. Šel jsem se proto podívat do starých novin, jaké bývalo zpravidla na Vánoce v Praze počasí před šedesáti, osmdesáti či sto lety. Nic moc – většinou teplo, sněhu minimálně nebo žádný. Lyžování tehdy ještě nebylo tak masovým sportem jako dnes, ale ani na horách zpravidla nebyli se sněhovou nadílkou příliš spokojeni. Ale už tehdy pamětníci tvrdili, že za jejich dětství tomu bylo jinak.
A tak jsem dospěl k názoru, že bílé Vánoce jsou zřejmě nejúspěšnějším marketingovým trikem za posledních sto let. Pravda, v Betlémě je sníh v prosinci skutečně jen velmi vzácně a v Austrálii, Jižní Africe či v Jižní Americe, kde také oslavují Vánoce, by nikoho nenapadlo spojovat je se sněhem a se zimou, protože tam připadají na vrchol léta. Ale u nás, v dobré staré Evropě, je iluze očekávaného přívalu sněhu a bílých Vánoc znamenitým obchodním artiklem. Již po několik generací jsme tak pod vlivem masové propagandy, která nás úspěšně přesvědčuje, že o Vánocích je u nás sníh, ačkoliv – bráno v průměru - žádné prameny toto tvrzení za posledních více než sto let nepotvrzují. Všimli jste si toho také? Ve všech filmech a ve všech televizních inscenacích jsou od nepaměti Vánoce vždy bíle, v klasické literatuře je také na Vánoce sníh. Ale především je tu samozřejmě vliv krásných Ladových obrázků, kde jsou Hrusice zasněžené - byť já se domnívám, že v Hrusicích sněhu ani za Ladova dětství mnoho na Vánoce nebylo a malíř si jej do svých obrazů vymyslil.
Letošní Vánoce skončily a byly na blátě, tak jako ty předešlé a i ty před nimi. Neočekávejme proto, že příští rok tomu bude jinak.
(otištěno v Právu 28. 12. 2015)
Každý rok, když se blíží Štědrý den, objeví se v novinách informace, že „tento rok budou Vánoce na blátě”, protože 1) „poslední dekáda prosince je letos neobyčejně teplá“ (alternativa: „nejteplejší do roku…“) anebo 2) „již od listopadu panuje neobyčejné sucho a je velký deficit srážek “ (alternativa: největší sucho a největší srážkový deficit od roku…). Jak známo, sdělovací prostředky zásadně informují jen o věcech, které se nějak vymykají běžnému řádu: ještě nikdy nikdo nenapsal do novin zprávu o tom, že včera odpoledne v 16 hodin přijel na autobusové nádraží Praha-Florenc pravidelný spoj z Brna, po cestě se nic mimořádného nestalo, všichni cestující i řidič jsou živi a zdrávi a v naprostém pořádku vystoupili. Z toho plyne, že „Vánoce bez sněhu“ jsou v našich zeměpisných šířkách stále považovány za něco, co se vymyká normálnímu běhu světa a co je svým způsobem výjimečné.
Už od dětství trávím vánoční svátky na horách. Pokud moje paměť sahá, i tam bylo vždy o Vánocích sněhu buď málo, anebo nebyl vůbec. V Praze či jiných velkých městech samozřejmě není sníh o Vánocích prakticky nikdy – jako rodilý Pražák blížící se pomalu ale jistě důchodovému věku bych dokázal „bílé Vánoce“ zřejmě dokázal spočítat na prstech. Divné ale je, že ačkoliv si již lidé dávno mohli na teplé Vánoce bez sněhu zvyknout, stále jaksi očekávají, že právě letos sníh bude. S tím se pojí další zajímavý postřeh: lidé často tvrdí, že dříve sníh na Vánoce býval, a že ho dokonce bylo hodně. Toto tvrzení se sice nekryje s mými vzpomínkami na dětství, ale řekl jsem si, že moje paměť už možná není tak spolehlivá jako dříve a kromě toho, že v generaci mých rodičů a prarodičů tomu třeba bylo úplně jinak. Šel jsem se proto podívat do starých novin, jaké bývalo zpravidla na Vánoce v Praze počasí před šedesáti, osmdesáti či sto lety. Nic moc – většinou teplo, sněhu minimálně nebo žádný. Lyžování tehdy ještě nebylo tak masovým sportem jako dnes, ale ani na horách zpravidla nebyli se sněhovou nadílkou příliš spokojeni. Ale už tehdy pamětníci tvrdili, že za jejich dětství tomu bylo jinak.
A tak jsem dospěl k názoru, že bílé Vánoce jsou zřejmě nejúspěšnějším marketingovým trikem za posledních sto let. Pravda, v Betlémě je sníh v prosinci skutečně jen velmi vzácně a v Austrálii, Jižní Africe či v Jižní Americe, kde také oslavují Vánoce, by nikoho nenapadlo spojovat je se sněhem a se zimou, protože tam připadají na vrchol léta. Ale u nás, v dobré staré Evropě, je iluze očekávaného přívalu sněhu a bílých Vánoc znamenitým obchodním artiklem. Již po několik generací jsme tak pod vlivem masové propagandy, která nás úspěšně přesvědčuje, že o Vánocích je u nás sníh, ačkoliv – bráno v průměru - žádné prameny toto tvrzení za posledních více než sto let nepotvrzují. Všimli jste si toho také? Ve všech filmech a ve všech televizních inscenacích jsou od nepaměti Vánoce vždy bíle, v klasické literatuře je také na Vánoce sníh. Ale především je tu samozřejmě vliv krásných Ladových obrázků, kde jsou Hrusice zasněžené - byť já se domnívám, že v Hrusicích sněhu ani za Ladova dětství mnoho na Vánoce nebylo a malíř si jej do svých obrazů vymyslil.
Letošní Vánoce skončily a byly na blátě, tak jako ty předešlé a i ty před nimi. Neočekávejme proto, že příští rok tomu bude jinak.
(otištěno v Právu 28. 12. 2015)