Archiv článků: prosinec 2007

17. 12.

Poplatková bouře ve sklenici vody

Jan Štern Přečteno 7782 krát

Skupina rozhořčených občanů silně doplněných politiky, což je vždycky u občanského nepokoje divné, vyzvala ostatní, aby neplatili poplatky u doktora, protože je to protiústavní. Nařizuje to sice zákon, ale v listině lidských práv, jež je součástí ústavy, se praví, že „občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči“, takže zákon je vlastně protiústavní. Co naplat, že u Ústavního soudu už je dávno stížnost na tento zákon a věc je tedy v řešení. Rozčilení odpůrci poplatků ve zdravotnictví nehodlají čekat na verdikt Ústavního soudu a vyrazili do boje. To zase na druhé straně rozčílilo stoupence právního státu a vlády zákona, kteří v tom vidí anarchii a porušování pravidel, což je základem demokracie. Také je to příležitost dát poměrně lacino najevo svoje gruntu konzervativní myšlení. Je z toho pěkná mela a média se vděčně chytají atraktivního tématu.

Osobně se mi zdá, že výzva k porušování zákona je trochu mimo v době, kdy se tím už Ústavní soud zabývá. Platby u doktora neomezují žádné svobody, ani nejsou záležitostí mravní, aby se muselo ihned startovat do boje. Snad by se dalo těch pár měsíců počkat, než se rozhodne. Mě by spíš zajímalo, jak se takové neplacení bude konkrétně realizovat. Představuji si, že protestující občan vejde po novém roce do ordinace a silným hlasem oznámí, že on teda poplatky platit nebude. Co s ním chudák doktor vyvede? Správně by ho neměl přijmout, protože nesplnil elementární povinnost nutnou pro ošetření. Je to jako kdyby někdo odmítnul předložit doklad o zdravotním pojištění. Ovšem na druhou stranu v takovém případě doktorovi hrozí, že bude popotahován za odmítnutí poskytnout zdravotní péči a to už není legrace, protože tady hrozí ztráta diplomu nebo i trestní stíhání. Nebo může protestující zvolit rafinovanější způsob a rozhodnutí neplatit oznámit po provedení vyšetření nebo lékařského výkonu. V takovém případě je doktor celkem bez šance a neplatiče může akorát nahlásit. Těžko si lze představit, že doktor bude neplatiče honit po městě jako tramvajový revizor.
Také by mě zajímalo, jestli signatáři při návštěvě doktora dodrží to, k čemu sami vyzývají.

Co mě ale na celé věci zarazilo nejvíc, je samotná ta věta z ústavy, zejména pak slovo bezplatné. Jaká bezplatná zdravotní péče. Nic není bezplatné a zadarmo, na všechno se musí odněkud vzít peníze. To už komunisté nám říkali, že máme všechno zadarmo: školství, zdravotnictví, kulturu atd, jako kdyby to snad platili oni. Trochu zapomněli na to, že to platí z centrálně rozdělovaných prostředků, které jsme svojí prací předtím vydělali. V tomto případě se opět vytváří iluze, že něco je zadarmo, jako kdyby zdravotnictví platil osvícený stát. Věta „občané mají právo na základě veřejného pojištění na bezplatnou zdravotní péči“ je v podstatě celá vadná. Nesmyslné je slovo bezplatné, protože zdravotnictví platíme všichni povinným příspěvkem do zdravotního pojištění. Je to jako kdybychom tvrdili, že povinné zákonné pojištění u aut nám zajišťuje bezplatnou úhradu škod, které sami způsobíme na jiných vozidlech. Co je na tom bezplatného, když všichni majitelé aut platí až deset tisíc ročně pojišťovně na povinné ručení. Prostě to platíme, tak jaká bezplatná zdravotní péče. Stejně vadné je i slovo právo ve smyslu lidského páva, tedy něčeho jako občanský a politický nárok. To je úplný nesmysl: nárok vzniká placením pojistného a ničím jiným. Kdybychom všichni neplatili zdravotní pojištění, tak bychom si mohli lidské právo na zdravotní péči strčit leda za klobouk. Vždyť ten princip zdravotní péče není nic jiného než úplně normální pojištění stejně jako u aut, bytů nebo životních pojistek. Jediný rozdíl je, že je povinné ze zákona, v čemž nacházíme velkou podobnost s povinným ručením u aut. Celá ta slavná věta z ústavy by měla znít následovně: občanům se dostává zdravotní péče na základě povinného pojištění, které bude upraveno na základě zákona. Taková věta by ale musela vypadnout s listiny práva svobod, protože se doopravdy o žádné právo a svobodu nejedná. Jedná se o racionální konstrukci zdravotní péče založenou na pojištění tedy na principu předcházení malého rizika velké škody. Zdravotní pojištění jako každé pojištění je rozumným předcházením velké škodě, která je nad síly běžného člověka (auto, byt, život, zdraví), tím, že si všichni trvale a předem platíme částku na případnou škodu a využíváme toho, že škoda dopadne jen na malou část pojistitelů. Úplně stejně přece postupujeme, když si pojišťujeme domy, auta nebo životy.

Jenže skutečnost, že ze standardního pojišťovacího modelu, kterým zdravotní péče na základě povinného pojištění je, se dělá něco vyššího a nadřazeného „pouhým“ racionálním ekonomicko správním hlediskům, tedy právo, neboť jde o zdraví, zatahuje do celé záležitosti stát a politiku. Stát je organizátorem a řídícím centrem zdravotní péče, což je pohroma. Politikové se snaží populistickým způsobem do chodu zdravotnictví zasahovat, což je ještě větší pohroma. Stát neumí podnikat ani organizovat ani produkovat, stát umí byrokraticky podle daných předpisů administrovat jednoduché činnosti. Zdravotnictví je všechno jen ne jednoduchý systém. Je typickou kombinací veřejného zájmu reprezentovaného jistou regulací na jedné straně a tržního a konkurenčního prostředí na straně druhé. Sladit obě stránky v optimálně fungující systém je zjevně nad síly státu. Vždycky dostávám záchvaty smíchu a nebo vzteku, když se v televizi dohadují politici o tom, kolik by měl brát praktický doktor za ošetření nebo zda přidat té či oné nemocnici. To, že se řeší marginální detaily na nejvyšší úrovni, je znakem naprostého selhání celého systému. Stejným selháním jsou administrativní regulace doktorů, kteří nesmějí pracovat víc, i když mohou, protože jinak je pojišťovna nezaplatí. To je totální návrat do starých komunistických časů.

Dosud také nikdo nezpracoval platné zdravotní standardy, tedy to, co každá řádná pojišťovna na Západě dávno má. Tím myslím definici toho, na co mám při konkrétním onemocnění nárok: jaké vyšetření, jakou léčbu, jaké procedury a jaké zákroky včetně pobytu v nemocnici. Mně nestačí pokrytecké a lživé tvrzení některých politiků, že máme všichni v případě nemoci nárok na maximální léčbu. To není pravda, ale nikde nejsou naše nároky konkrétně popsány. Místo žvanění o právu a bezplatnosti zdravotní péče by nám příslušní činitelé měli nalít čistého a konkrétního vína.

Stejně tak fakt, že zdravotnická zařízená by měla být v rukou státu. Tady se doslova bije na poplach, jako kdyby šlo o nějakou přírodní pohromu, když se privatizují zdravotní zařízení, zejména pak nemocnice. Ze zdravotnických zařízení se dělá modla, na níž se nesmí sáhnout. To, že zdravotnická zařízení jsou a navždy musí zůstat v rukou státu nebo krajů, má s jistou nadsázkou stejnou logiku, jako kdyby byly povoleny pouze státní opravny aut, protože máme zákonné pojištění na auta. Co musí zůstat pod veřejným dohledem, jsou zdravotní pojišťovny, protože rozhodujícím způsobem ovlivňují základní parametry celého systému. Když jsme u toho srovnání s auty, pak je nasnadě otázka, proč bychom si stejně jako v případě havarijního pojištění u aut nemohli připojistit svojí budoucí zdravotní péči. Měla by to být naše svoboda a volba, zda do svého zdraví investujeme nad rámec obecného povinného pojištění, které je v řadě případů velmi nedostatečné.

Čili je tu řada zásadních otázek k diskusi a snad i někdy k řešení. Zatím sledujme poplatkovou bouři ve sklenici.

03. 12.

Sarajevo – mýtus a realita

Jan Štern Přečteno 7571 krát

V těchto dnech si připomínáme desáté výročí takzvaného Sarajevského atentátu. Tehdy Jan Ruml s Ivanem Pilipem vyzvali Václava Klause k resignaci, protože měli už dost toho, jak se vedení ODS snaží vyhýbat odpovědnosti za korupční skandály, které propukaly jako na běžícím páse.

Více »

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy