Na sporu o kvóty mi nejvíc vadí fakt, že se celá diskuse stočila na otázku trestu EU, když je odmítneme. Jedna strana se hrozí toho, co se stane, když kvóty odmítneme – EU nás nejen finančně postihne, ale výhledově zařadí mezi země druhé kategorie, druhá strana pak furiantsky zvedá nacionalistický prostředník na EU. Jedna strana říká, že máme být solidární s EU, druhá strana zase oponuje, že v otázce migrantů nám nikdo nemůže nic nařizovat, jinak přicházíme o svoji suverenitu. Přitom nejde primárně o to, zda poslechneme EU jako nějakého svého nadřízeného, ale o to zda prostě normálně pomůžeme (nebo nepomůžeme) lidem v nouzi. Zda poslechneme svoje srdce a svůj rozum, nebo zda propadneme xenofóbním emocím. Dva a půl tisíce uprchlíků ze Sýrie není nic, co by trvale poškodilo naši zemi vznikem kulturně nekompatibilních a rizikových komunit, jako to sledujeme v jiných zemích EU.
Jako člověk skeptický k multi kulti konceptu sdílím obavy z masového přílivu migrantů ze Středního Východu nebo z Afriky do naší země v řádech desítek a stovek tisíc a považuji za rozumné tomu v budoucnu, pokud by to mělo hrozit, zabránit. Nicméně nechápu, proč jsme těch dva a půl tisíce uprchlíků přišlých z jasně válečné zóny dávno nepřijali, neubytovali, nezajistili jim vzdělání, pokud možno práci a veškerý komfort k důstojnému životu. Na to snad ještě ekonomicky máme. Kde jsme nechali svoje srdce, svůj soucit, svojí lidskost?
A mohli bychom pak právem vzkázat EU, že tohle je na hodně dlouho poslední várka uprchlíků, že musíme dostat čas na vyhodnocení toho, jak se u nás adaptovali a zabydleli, i toho, nakolik se ukázali jako rizikový faktor. Namísto toho se naše politické elity předhánějí v tom, kdo před volbami více a lépe odmítne přijímání uprchlíků. Nemůžu se zbavit pocitu, že jsme jako celek normálně lidsky selhali. A to je horší než celé ty sankce, které nás čekají.
Pivovar Gambrinus po 19 letech zrušil sponzorskou spolupráci s fotbalem. "Kauzy kolem vrcholového fotbalu a dlouhodobá neochota vedení FAČR udělat zásadní kroky pro zlepšení jeho jména poškozují i nás," uvedl v tiskové zprávě marketingový manažer pivovaru Marek Dvořák. Jestliže se takto zachová soukromá firma, která se řídí hlavně ziskem, tak je otázkou, jak se má zachovat stát, který má dohlížet na dodržování pravidel, bojovat s korupcí a vynucovat dodržování zákonů. Jestli někdo měl a stále má vypovědět dotace a podporu (sponzorskou spolupráci) fotbalu, tak by to měl být především stát. Stát, který se řídí jinými kritérii než jen zisk.
Stát by měl zastavit dotace do prostředí, které od hlavy smrdí podezřením z manipulace a korupce. A to do té doby, než si fotbal udělá ve svých řadách pořádek. Pro začátek by měli odejít všichni blízcí i vzdálení spolupracovníci bývalého předsedy Pelty. Do čela fotbalové asociace by se měly postavit osoby požívající veřejné důvěry typu Ivana Haška, které by měli začít s rekonstrukcí celé organizace fotbalového hnutí a zejména s obnovou důvěry. Teprve potom lze uvažovat o znovu spuštění státní podpory fotbalu. Je to tvrdé a už slyším, že to odnesou řadoví členové, ale je mi líto, právě tito řadoví členové si do čela vytrvale volí lidi typu Berbra.
Současně je třeba přemýšlet nad systémem distribuování dotací do fotbalu k jednotlivým oddílům tak, aby byl maximálně transparentní a objektivní. Měl bych celkem jednoduchý návod. Ve fotbale existuje desetistupňový systém soutěží – 1. liga, fotbalová národní liga, česká a moravská fotbalová liga, divize, krajský přebor, 1.A třída, 1.B třída, okresní přebor, 3.třída, základní třída. Celkovou částku, (tedy oněch 629 mil.), od níž se odečte menší část na provoz a konkrétní prioritní projekty, rozdělit na 10 stejných částí, ty přidělit jednotlivým stupňům fotbalové hierarchie a poté vydělit každou částku počtem klubů na dané úrovni a výslednou částku přidělit příslušnému klubu. Každý klub by dostal částku odpovídající jeho kvalitativnímu postavení ve fotbalu (počet klubů narůstá směrem dolů ve fotbalové hierarchii geometrickou řadou, adekvátně s tím bude klesat i dotace pro jednotlivé kluby). Peníze by vyplácelo ministerstvo školství rovnou klubům. Tímto by se zajistilo, aby se instituce FAČR, která nemá důvěru veřejnosti, co nejméně podílela na rozdělování státní dotace do fotbalu.
Dosavadní praxe byla taková, že se klubům distribuovaly peníze na základě počtu členů FAČR v klubu (dle členství) z částky 58 mil. (2016), tedy zlomku celkové částky putující do fotbalu. Většina dotace směřující do fotbalu podléhala subjektivnímu rozhodování vedení FAČR.