Sluníčkáři, xenofóbové a realisté

04. 12. 2015 | 00:33
Přečteno 16834 krát
V kauze uprchlické krize se postupně vykrystalizovaly následující názorové skupiny a postoje: sluníčkáři, xenofóbové a realisté.

Sluníčkáři se chtějí ujmout každého běžence, ať už je to politický nebo ekonomický uprchlík. Neděsí je počet, ani původ běženců, každý je pro ně člověk, individualita, která má stejná práva na štěstí a blahobyt jako my. Naopak: pomoc běžencům naplňuje pravého sluníčkáře štěstím, protože sluníčkář chce konat dobré skutky, jinak jeho život ani nemá smysl. Typickým příkladem sluníčkáře je švédská ministryně, která se na tiskové konferenci, kde ohlašovala, že Švédsko už nemá kapacitu pro přijímání dalších uprchlíků, rozvzlykala a nebyla k utišení. Sluníčkář zavírá oči před ošklivými počiny menšin, kterým pomáhá. Nechce, aby se jakkoliv zjišťovalo, jak se chovají jako celek, protože to považuje za rasismus. Sluníčkář je tvor mírumilovný a hluboce demokratický, své názory prosazuje výhradně demokratickou cestou.

Xenofobové by nejraději každého běžence co nejrychleji zahnali zpátky co nejdál od našich domovů. Nezajímá je, proč k nám přišel, před čím utíká, co ho pronásleduje. Nerozlišuje a nehodlá rozlišovat mezi ekonomickým a politickým uprchlíkem. Nehodlá se zabývat takovým detailem jako zda je ohrožen na životě nebo se jen chce mít lépe. Běženec je pro něj ohrožením jeho životního způsobu, jeho kultury a jeho domova. Své názory xenofob jen velmi těžko může v právním státě, kde platí listina lidských práv, prosadit v praxi demokraticky. Zbývá mu jen jediná cesta: stát se náckem. Hranice mezi xenofobem a náckem je velmi tenká a je v logice xenofóbie ji překročit. Typickým reprezentantem xenofobů je zpěvák Ortel. V textech jeho písní najdeme jejich hlavní ideje a mezi nimi hraje hlavní roli vlastenectví. Je to takové zvláštní vlastenectví, respektive zvláštní je ta vlast, kterou chce xenofob hájit. Ve své vlasti nechce mít nejen uprchlíky, ale ani homosexuály, lesby a Židy. Xenofob je protiamerický. Dlouho jsem přemýšlel proč, až mně to došlo. Amerika je totiž reprezentantem světa liberální demokracie a kapitalismu založeného na osobní iniciativě a odpovědnosti, což je systém, v němž xenofob neuspěl. Zřejmě si myslí, že až nás ovládne Rusko, tak mu bude líp, stejně jako mu bylo za totáče. Svoboda tu sice nebyla, ekonomicky to byla katastrofa, ale aspoň jsme na tom díky komunistickému rovnostářství byli všichni stejně. A to je pořád lepší, než když se má soused třikrát líp. Stejné je to i s demokratickými nesmysly jako jsou volby, parlament a politika. Je to všechno podvod a korupce, vyhrají ti, co mají prachy, a obyčejnému člověku zbudou jen oči pro pláč. Proto je třeba silného vůdce, který se všemi pěkně zatočí. Xenofobové nebudou čekat na nějaké volby a vezmou to pěkně zgruntu.

Je nasnadě, že v obou případech se jedná o jednostranné vidění a řešení problému. Jedni vidí jen milosrdenství a humanitu, druzí zase jen ohrožení a bezpečnost. Pokud by se společnost skládala jen ze sluníčkářů a xenofobů, tak by se rozpadla, respektive skončila by v občanské válce. Lidé s tak vyhrocenými názory nemají šanci se dohodnout, dorozumět , natož dojednat kompromis. Zde končí slova a zbývá jen holé násilí. Šance sluníčkářů pak vzhledem k jejich mírumilovnosti a demokratičnosti považuji za minimální.

Paradoxní je, že vlastně skoro žádné uprchlíky nemáme, a přesto se společnost bouří jako kdyby se právě valili ulicemi našich měst. Jako kdyby lidé hledali záminku k nějakému konfliktu, k nějakému boji ať za něco, či proti něčemu. Potřeba radikálně se vymezovat vůči světu je tak silná, že se možná jen hledá záminka k tomu, aby vášně mohly propuknout. Politolog Jiří Pehe definuje vrstvu nespokojených lidí jako “poražené z transformace”. Jsou to lidé, kterým se v polistopadovém vývoji nepodařilo najít si své místo ve světě. To není ekonomická otázka či otázka životní úrovně. Je to otázka smysluplného zařazení do světa a vlastní seberealizace, které jsou nezbytnou podstatou lidské existence a důstojnosti. Velká část společnosti se zřejmě cítí být vyloučena (a reálně je vyloučena) ze života společnosti jako celku, cítí se (je) ponížena a reaguje na to nenávistí a odporem ke všemu, co jde mimo ni.

Naštěstí jsou tu ale ještě realisté. Realisté jsou ti, kdo chtějí pomáhat uprchlíkům a lidem v nouzi, současně však mají obavy z jejich ohromného počtu a z toho, že jejich kultura je velmi odlišná od té naší. Realisté jsou jak soucitní, tak opatrní. Jsou si vědomi toho, že pomoc může být v případě uprchlíků v rozporu s bezpečím. Vědí, že povinností člověka je pomoc poskytnout, ale také se tou pomocí nechtějí zničit. Pomoc je věc jednorázová, která funguje krátkodobě v případě nouze a nemůže nahradit trvalou péči o sebe sama. V případě uprchlíků to lze konkretizovat tak, že azyl prokázaným politickým uprchlíků se má udělit principiálně dočasně s tím, že až se situace v domovském státě uklidní, uprchlík se vrátí. To je dle realisty přiměřená pomoc. Nepomoci vůbec je nelidské, avšak plést si pomoc s trvalou péči je také nepřijatelné. Realista také tvrdě odmítá bezhlavé přijímání ekonomických uprchlíků. Ekonomický uprchlík není v nouzi. Je to člověk, který u nás hledá práci a živobytí. Když práci najde, ať tu zůstane a pracuje jako každý jiný, v opačném případě by zde neměl zůstávat. Pokud sluníčkáři trvají na tom, aby se s ekonomickými migranty zacházelo stejně jako se skutečnými uprchlíky, pak je to holé šílenství, které může vést ke katastrofě. Kdyby Evropu zaplavili všichni, kdo utíkají před chudobou, za krátkou dobu zde bude původní obyvatelstvo v menšině.

Sám se řadím k realistům. Myslím a doufám, že realistů je většina a že tvoří tzv. mlčící většinu, která nemá ambici se veřejně exhibovat. Po úspěchu skupiny Ortel ve Zlatém slavíku jsem lehce znejistěl, zda mlčící většinu netvoří naopak xenofobové. Ale stále věřím v tento národ, v jeho rozumnost a schopnost rozeznat dobré od špatného. Úkolem realistů by mělo být nést břímě realistické a v mezích možností etické politiky, být nárazníkem mezi sluníčkáři a xenofoby, hledat přijatelné způsoby zapojení “vyloučených” a stabilizovat naši společnost v turbulentních dobách stěhování národů.


Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy