Přemluv bábu je plodem neoliberální ideologie po česku

25. 04. 2010 | 11:56
Přečteno 32178 krát
Nevěřícně jsem zíral na klip Přemluv bábu, v němž dva mladí herci celkem neomaleně vyzývají své vrstevníky, aby přemluvili své dědky a báby, aby nevolily levici, ale pravici. Dědek s bábou jsou totiž lehce dementní a hloupí, takže sedli na lep populistické propagandě levice. Stačí, když jim mladý kabrňák vysvětlí, že mají volit pravici, protože ta na rozdíl od levice nezadluží stát tak, že to budou splácet ještě jejich vnoučata. Mladí herci nevidí rozdíl mezi sociálními demokraty a komunisty. Levice je jedna banda, která automaticky po svém zvolení přivede zemi zpátky do totáče. Levice podle nich zvítězí jenom díky starým bábám a dědkům, kteří nalítli na její populistické sliby. Copak se báby a dědkové nepamatují, jak to tady čtyřicet let vypadalo, ptají se mladí herci. Levice chce podle nich kromě návratu do totáče také záludně zadlužit zemi tak, že to budou splácet ještě vnuci. A to proto, že její voliči, bába s dědkem, už dávno budou mrtví, až se budou dluhy splácet, takže je to vůbec nemusí mrzet. Naštěstí tu je pravice, stará i nová, která je připravena zemi osvobodit od strašných záměrů levice. A proto se mají mladí lidé rychle rozjet za bábama a dědkama a přesvědčit je, aby volili pravici. A kdyby snad starochové nějak otáleli, tak je mají přestat navštěvovat a to třeba až do jejich smrti. Prostě bábo, dědku, dokud to tam nehodíš pravici, tak na mě zapomeň.
Tolik klip. Dosud jsem si myslel, že žiju v civilizační oblasti, kde platí: cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi. Ale zřejmě je tu už pár lidí, kteří tohle přikázání vypustili z repertoáru. Také jsem si myslel, že po svržení totality a nastolení demokratických poměrů jsme si opět osvojili zásadu, že člověk dokáže rozeznat dobré a zlé a že je sám schopen se podle toho svobodně rozhodovat. Tím nijak nevylučuji diskusi lidí rozdílných názorů, naopak, ale snad jsme schopni respektovat přesvědčení a názory druhého, byť s ním nesouhlasíme. Ať si proboha bába s dědkem volí, koho chtějí, a nebudu jim hned vyhrožovat, že mě teda nikdy neuvidí. Během kolektivizace v 50. letech také vyjížděly přesvědčovací brigády mladých svazáků přemluvit báby a dědky na venkově, aby i s majetkem vstoupili do družstva. Starochové nějak nechtěli pochopit výhody JZD, tak jim přijeli domluvit. Evidentně máme takové domlouvání starochům v krvi.
Další nehorázností klipu je, že klade rovnítko mezi sociální demokraty a komunisty. Když to dělá ODS, která má už asi pátou volební kampaň založenou na obavě z návratu starých poměrů díky vládě levice, tak je to sice těžko intelektuálně stravitelné, ale člověk to nakonec chápe. Je to jasně účelové strašení, a pokud to k ODS přivede voliče, proč by nakonec strana tímhle lidi neděsila. Jenže když s takovým tvrzením zcela vážně přicházejí lidé, kteří na tom nejsou politicky účelově zainteresovaní a myslí to fakt vážně, tak to je k zamyšlení. Bohužel znám ve svém okolí velké množství jinak inteligentních lidí, kteří trpí iracionálním strachem z vítězství levice. Kladl jsem si otázku, jak je to možné? Dlouho jsem si myslel, že je to otázka pro psychiatra. Někdy se i dospělí lidé bojí skřítků nebo ježibaby a usínají jenom při rozsvícených světlech, ale na to mají psychiatři poměrně účinné metody a léky. Strach z ježibaby a z komunistů mi dvacet let po pádu komunismu, v době, kdy jsme v NATO a EU, kdy jsme obklopeni demokratickými zeměmi a kdy komunismus vládne pouze na Kubě a v Severní Koreji (čínský kapitalistický komunismus sem nepočítám) totiž v něčem přijde na stejné úrovni. Proč se lidí postižení strachem z levice nebojí třeba kmotrů, klientelistů a korupčníků, kteří se v podstatě zmocnili veřejné moci?
Důvody nejsou psychiatrické, ale ideologické. Během transformace naší společnosti z totalitní podoby na demokratickou společnost a tržní ekonomiku bylo nutné argumenty přesvědčit občany o nutnosti této přeměny. Soustava těchto argumentů byla postavena na neoliberální ideologii, která tehdejší situaci nejvíc odpovídala. Transformace proběhla a neoliberální ideologie pomohla přesvědčit většinu veřejnosti o její nezbytnosti. Jenže od té doby uběhlo patnáct let, během nichž se naše společnost stala standardní zastupitelskou demokracií a tržní ekonomikou plně integrovanou do mezinárodních tržních, demokratických a bezpečnostních struktur. Bohužel neoliberální ideologie nezbytná pro revoluční období nám tu poněkud zamrzla a ještě se tak nějak po česku rozvinula. Jenže my nežijeme v době transformace, ale v éře rozvinuté tržní ekonomiky a parlamentní demokracie. Například požadavek regulace trhu má zcela jiný význam v historické etapě, kdy se trh teprve pozvolna rodí (počátkem 90.let), a zcela jiný význam dnes v době plného rozvoje tržní ekonomiky.
Neoliberální ideologie po česku je nejkrajnější neoliberální variantou založenou na modelování lidského chování jako maximalizaci užitku. Je založena na několika jednoduchých axiomech. Za prvé tržní ekonomika je nejen motorem efektivnosti a produktivity společnosti (a tudíž vyřeší vše), ale je i základem demokratických poměrů. Proto jakákoliv regulace trhu povede nejen k snížení efektivnosti a produktivity, ale i k omezení demokracie a svobody. Z tohoto důvodu nerozlišují neoliberálové mezi sociálními demokraty a komunisty. Každý, kdo chce regulovat trh, ohrožuje demokracii a svobodu. Za druhé neexistují špinavé peníze. To znamená, že podnikatelé nekradou, ale jen využívají mezer v zákonech a pravidlech k zvýšení svého zisku. Zatímco zaměstnanec, když ukradne ve firmě cihlu, tak natotata mašíruje do kriminálu. Proto jakékoliv opatření vedoucí k omezení korupce a hospodářské kriminality – protikorupční agent, finanční policie, korunní svědek, majetkové přiznání, je vnímáno neoliberály jako útok na svobodu občanů. Za třetí neviditelná ruka trhu nejlépe vyřeší všechny neduhy nebo problémové sféry moderního světa – ekologické problémy, oteplování, vzdělání, zdravotnictví, kulturu. Proto jakékoliv zásahy státu do těchto sfér vnímá neoliberál jako narušení volné hry tržních sil a jako násilný zásah do organické struktury společnosti. Za čtvrté jsou neoliberálové přesvědčeni, že bohatství vytvářejí podnikatelé podnikáním a zaměstnanci se jenom vezou a mohou být rádi, že je podnikatelé zaměstnávají. Takže když podnikatele naštveme progresivní daní z příjmu, tak budou míň podnikat nebo asi někam odejdou (proboha kam?) a prosperita je fuč. Svět se dělí na schopné, kteří podnikají, a neschopné, kteří se proto musí dávat zaměstnat. Schopní táhnou na svých zádech ty neschopné, kteří se za to jim odvděčí akorát tím, že volí levici, která má v programu progresivní daně, majetková přiznání a další lumpárny. Za páté ze svého guru Hayeka neoliberálové převzali tezi o minimálním státu, čili nízké daně. Trochu přitom zapomněli na to, že hlavní úlohou státu dle Hayeka je vynutit dodržování pravidel. Neúprosná vláda zákona se ale vůbec nehodí do podnikatelské džungle, která tu vládne a v níž se podnikání na hraně podvodu nejlíp daří. Neoliberálové také celkem shovívavě hledí na korupci, protože pro ně je to jenom způsob, jak přelít státní peníze (získané z ničemných daní) zpět do soukromých rukou.
Neoliberalismus po česku není naší specialitou. Jeho klony vidíme ve všech postkomunistických státech. Je to jakýsi pozůstatek transformace, bohužel u nás ještě stále silný. Jeho základní princip, vše podřídit maximalizaci užitku vede k tomu, že všichni méně užiteční - důchodci, nezaměstnaní a vůbec staří jsou považováni za něco míň. A to je také podstatou přezíravého postoje obou mladých arogantů. Asi nás čeká ještě dlouhá cesta k tomu, než naše společnost vyroste z české verze neoliberálních předsudků a dogmat.



Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy