Riziko nové recese je teď mnohem větší

29. 08. 2011 | 14:22
Přečteno 6186 krát
Rozhovor

Vlády by v současné situaci měly dávat do ekonomiky peníze a centrální banky by měly snížit úroky, aby klesly úroky jak státům, tak občanům, a rozjela se tak ekonomika, říká ekonom Jan Švejnar, zakladatel pražského institutu CERGE-EI. Podle něj byl vládní stimul ekonomiky po finanční krizi nedostatečný. Problémy předlužených evropských zemí by podle něj částečně vyřešilo vydání společných evropských dluhopisů, které by jim umožnilo levně si půjčovat.

* HN: Nedávno jste řekl, že současný ekonomický vývoj vnímáte stejně jako bouřlivé měsíce roku 2008. Čeká nás ekonomická recese?

Nikdo neví, co se stane, ale pravděpodobnost, že nastane nová vlna recese, je mnohem větší než před třemi či čtyřmi měsíci. Celkově ekonomická nálada v mnoha částech světa včetně Německa, hlavního tahouna eurozóny, ukazuje, že dochází ke zpomalení.

* HN: Proč? Nepřišel přece žádný neočekávaný ekonomický šok.

Jde o pokračování první recese, která nastala následkem finanční krize. Vše nebylo dostatečně zahojené. Snížily se poptávka jednotlivců a rodin i investice podniků. Vlády se snažily do určité míry nahradit tento výpadek vládním stimulem. Stimul pomohl, ale nebyl dostatečný. Vlády tím, že se zadlužily, nejsou schopny tento stimul prodlužovat. Ekonomika je mátožná, neobnovila se konjunktura. Pár zemí jako Čína, Brazílie a Indie si vedou dobře, ale i tam je určité zpomalení, protože jsou také závislé na exportu na vyspělé trhy.

* HN: Někteří ekonomové tvrdí, že příčinou současné krize je naopak stimul, nalévání levných peněz do ekonomiky. Navíc podle tak zvané barro-ricardovy hypotézy lidé předpokládají, že vládní stimul budou jednou muset splatit ze svých daní, a tak neutrácejí, ale spoří.

Jsou to hypotézy. Větší empirická podpora je pro keynesiánskou teorii. Když poptávka klesá a vláda neintervenuje, tak poptávka bude klesat ještě víc. Necháme poptávku padat dál, nebo je dobré tento propad nahradit poptávkou ze strany vlády? Na druhé straně souhlasím s tím, že další monetární stimuly, které provádí americká centrální banka, nemají efekt, který se očekával. A to proto, že místo aby stimulovaly americkou ekonomiku, přenáší se stimul do rychle rostoucích zemí a tam vytváří bubliny. Je to přirozené. Kapitál jde tam, kde vidí lepší návratnost, a to nejsou skomírající ekonomiky Severní Amerika a Evropa.

* HN: Takže radíte ještě více zvyšovat výdaje vlády a vytvářet další peníze?

Obojí je potřebné. Jde ale o to, jak to uskutečnit. Pokud jde o fiskální politiku, tedy vládní výdaje, je třeba investic do vysoce výnosných projektů, například do infrastruktury. Návratnost je tam v mnohých projektech vyšší než úroky, za které si vláda půjčuje. V monetární oblasti se Evropa může poučit od USA, kde centrální banka nedávno slíbila, že udrží úrokovou míru blízko nuly po řadu let. Snižuje tak další úrokové míry včetně úroků z hypoték a půjček. Všichni včetně vlády si tak půjčují za téměř nulový úrok. V Evropě si země jako Portugalsko, Itálie, Španělsko a Řecko půjčují za vysoký úrok a předávají investorům velké sumy peněz, které pak platí daňoví poplatníci. Kdyby se Evropa sjednotila a vydala společné evropské dluhopisy a Evropská centrální banka držela úrokovou míru blízko nuly, může si i Evropa půjčovat fakticky za nulu. Zároveň by bylo ale třeba udělat nutné reformy. Ty je ale třeba udělat tak jako tak.

* HN: Snížení úrokové míry v USA ale moc nefunguje. Tamní firmy neinvestují, i když mají velké finanční rezervy a nemusí si půjčovat. a domácnosti místo aby utrácely, spíše splácejí dluhy a šetří.

Co by bylo, kdyby se úroky nesnižovaly a nepumpovaly peníze do ekonomiky? Myslím si, že by situace byla horší. Že se lidé i podniky chovají obezřetněji a šetří, je jedním z fenoménů posledních let. Všichni totiž fungují v prostředí, kde je mnohem více nejistot a rizika než normálně. Dochází k větším výkyvům na burzách, směných kurzů, míry nezaměstnanosti i dalších ukazatelů. Reformy jsou nutné

* HN: Proč dochází k tak velkým výkyvům?

Je to způsobeno globalizací a trvá to už tak patnáct let. Nyní se to prohlubuje. Navíc se očekává, že vlády nebudou schopny řešit situaci tak dobře jako před tím. A kapitálové toky a spekulativní investoři se pohybují rychleji na globálním trhu a to způsobuje další výkyvy.

* HN: Pohyby kapitálu by se ale příliš neměly odrazit třeba na ekonomice USA, kterou nemohou díky její velikosti příliš ohrozit.

Jenže americká ekonomika je příliš závislá na úvěrech. U rodin i podniků. Proto to má vliv.

* HN: Mluvil jste o nutných reformách. Ty jsou většinou spojovány se šetřením. Mluvil jste nedávno o utahování opasků v Irsku a Řecku i za cenu sociálních nepokojů. Jak se to shoduje s tím, že zároveň chcete podpořit ekonomiku vládními výdaji financovanými dluhy?

Je to obrovské dilema, nešťastná souhra okolností. Těmto zemím už trhy nevěří a zároveň tyto státy potřebují určitý stimul, aby podpořily zaměstnanost, a pak měly více plátců daní a mohly dluhy splácet. Je třeba tento problém rozložit do delšího období. Už jsem mluvil o možnosti, že by si půjčovaly v rámci společných evropských dluhopisů na nízký úrok. Kdyby splácely dluhy s nižším úrokem, velká část problému odpadne. Před finanční krizí mělo Řecko dobrý rating, a od té doby se toho tolik v jeho ekonomice nezměnilo. I s nízkým úrokem by ale Řecko muselo zpružnit své instituce a pracovní trh. Ale to se vědělo od jeho vstupu do eurozóny. Němci to dokázali a není důvod, proč by to nemohli udělat další země.

* HN: Už před zvýšením úroků ale bylo jasné, že Řecko je předlužené a jeho dluh se blíží nesplatitelné hranici.

Ano, to je pravda. Já jen naznačuji, že velká část problémů Řecka je spojena s vysokou úrokovou mírou. Před tím problémy Řecka nebyly tohoto rozsahu.

* HN: Co myslíte konkrétně zpružněním pracovního trhu? Většina lidí si pod tím představuje snadnější propouštění a pružnost mezd směrem dolů. to nepřispívá k chuti zaměstnanců utrácet.

Myslím, že bychom měli myslet v inovativnějším duchu. Že by se mzdy měly pohybovat pružněji nahoru i dolů a tím by se nemusela tolik pohybovat míra zaměstnanosti. Podnik reaguje na snížení poptávky tím, že když nemůže snížit mzdy, tak propouští. Kdyby ve mzdách byla část, která je navázána na podíl ze zisku, tak by nemusel propouštět. V poslední recesi to řada firem, která neměla něco podobného ve zvyku, zavedla. Mnoho manažerů něco takového ve smlouvách už má a není problém to rozšířit. Jinde se zase zkrátil pracovní týden nebo vlády doplácely zaměstnancům část rozdílu mezd.

* HN: Tvrdíte, že pokud i u nás nedojde k zásadním reformám, do deseti let zakusíme řecký scénář. Jaké reformy to mají být?

Musíme vzít hlavně výdaje, penze a zdravotnictví a udělat je více adresné. Náš systém podporuje totiž některé lidi málo a některé moc. Řeknu to na případu důchodové reformy. Je potřeba reformovat státní penze, aby byly adresnější a kryly především starší lidi, to znamená zvyšovat věk odchodu do důchodu. A pak by měl existovat druhý pilíř - soukromé spoření ve fondech. Ideální by bylo povinné spoření podle švédského systému s fondem s nízkými náklady, který investuje do světových akcií a dluhopisů. Část penze by měli lidé zajištěnu českou ekonomikou, to by byla státní průběžná penze, část světovou ekonomikou prostřednictvím fondu. Snížilo by se tak riziko pro lidi důchodového věku. Poučme se od Japonska

* HN: Vraťme se k evropským dluhopisům. Prosadí se tato myšlenka a v jaké podobě by mohly vzniknout?

Evropa se postupně dostane do situace, kdy společné dluhopisy bude vydávat. Bude to ale až poté, co utratí spoustu peněz neefektivně na pomoc jednotlivým zemím. Mimochodem, první krok ke společným dluhopisům už byl učiněn tím, že evropská centrální banka začala kupovat dluhopisy Itálie a Španělska, aby jim snížila úroky.

* HN: Společné dluhopisy by ale mohly vést k tomu, že se tím sníží motivace předlužených zemí šetřit a budou si fakticky žít na úkor ostatních. Ostatní kvůli nim budou platit vyšší úroky.

Je to obrovské riziko, ale to existuje už nyní. Pokud Evropa pomáhá Řecku a Portugalsku dotacemi a půjčkami, tak si tyto státy také mohou říci, budeme dále utrácet a oni nám příště zase pomohou. Evropské dluhopisy a nízká úroková míra centrální banky by pomohly. Amerika má nízké úrokové míry a použilo je před tím i Japonsko.

* HN: Japonsko má dluh 219 procent HDP, dlouhodobě stagnuje, mluví se o ztracené dekádě. Je to náš vzor?

Japonsko stagnuje zhruba dvacet let. Byly tam stejné problémy jako ve Spojených státech či ve Španělsku, bublina na trhu s nemovitostmi, neochota udělat strukturální reformy. Výdaje státu a nízká úroková míra nebyly příčinou stagnace, ale byly lékem, který možná odvrátil velkou recesi. Poučit se je třeba v tom, že pokud se centrální banka zaváže držet úroky nízko, má to vliv na pokles úrokových měr v celé ekonomice.

* HN: Jak ale zařídit, pokud budou existovat společné dluhopisy, aby jednotlivé země nežily na úkor ostatních?

Bude muset dojít k větší centralizaci Evropské unie a možnosti Evropy zasahovat do fiskálních záležitostí jednotlivých zemí. Nebo bude moci unie požadovat provedení některých strukturálních reforem, jako to dělá Mezinárodní měnový fond, když půjčuje zemím peníze na jejich záchranu. Ještě před tím, než stát dostane peníze. Funguje to tak i v USA. Když před třiceti lety krachovalo město New York, přišli tam ostří hoši z Washingtonu a udělali restrukturalizaci. Evropa má jedinečnou šanci něco takového provést. Teď je v situaci, kdy není jasné, jestli dojde k většímu stmelení Evropy nebo k jejímu většímu rozdělení tím, že některá země vystoupí z eurozóny. Tohle investory přímo vyzývá, aby útočili a zvedali úroky.

* HN: Co z toho plyne pro Českou republiku?

Není to problém jen eurozóny ale celé Evropy. První pomoc dostalo Maďarsko, které není součástí eurozóny. Velká Británie, která není v eurozóně, pomáhá Irsku. Slovensko, které je v eurozóně, se naopak neúčastnilo na prvním záchranném balíku pro Řecko. Nejen eurozóna, ale celá unie má problém a my jsme její součástí. Jakýkoliv reálný plán řešení problémů zadlužení Evropy, ke kterému jednou dojde, se nás dotkne a je v našem zájmu, abychom byli u stolu, až se o něm bude jednat. Navíc koruna má velké výkyvy vůči euru a to má neblahý vliv na podnikatele. Nemůžeme vyloučit ani její posilování, podobně jako u švýcarského franku, a to by prodražilo náš vývoz.

* HN: Má se tedy koruna přivěsit k euru?

Pouhé spojení koruny s eurem nestačí. Spekulativní investoři správně odhadují, že to žádná země sama o sobě neudrží. Pokud je země v eurozóně, je těžké situaci rozkolísat. I když vidíme na příkladu Řecka, že se investoři snaží, aby vystoupilo z eurozóny, ale je to těžší než při pouhém zavěšení měny na euro. Ve středně dlouhodobém horizontu je pro nás výhodné být součástí eurozóny. Momentálně, protože eurozónu v současnosti provázejí obrovské otřesy, to asi nedává smysl. Je třeba se ale připravovat a ve správnou doby za správných podmínek vstoupit do eurozóny.

* HN: Co je správná doba a správné podmínky?

Až budou vyřešeny současné problémy, až nebude existovat stejně velká míra rizika jako dnes. Je třeba se dohodnout na nových podmínkách v eurozóně, které by na rozdíl od současných Maastrichtských kritérií (pozn. red.: jde o původní podmínky pro přijetí eura omezující výši rozpočtových schodků a státního dluhu) byly země schopny dodržet a které mají v sobě zakomponovány i potřebné strukturální změny. Klaus má extrémní názory

* HN: Jaký vůbec mají dnes vliv ekonomové na tvorbu regulací a hospodářské politiky?

Ekonomové mají větší vliv než jiní sociální vědci. Já jsem od roku 1990 viděl svoji roli v tom, abych posílil veřejné povědomí a znalosti v oblasti ekonomie. Před dvaceti lety jsem s kolegy založil CERGE-EI, kde vychováváme novou generaci ekonomů, která tyto znalosti posiluje.

* HN: Kdo jsou hvězdy, které vystudovaly CERGE-EI, a kdo z nich má největší vliv na praktickou politiku?

Máme pět až deset absolventů, kteří působí v mezinárodních institucích, jako je OSN, Světová banka nebo Mezinárodní měnový fond, deset působí na špičkových amerických univerzitách, další jsou v různých velkých bankách a poradenských firmách. Působil tu například guvernér ČNB Miroslav Singer a CERGE-EI absolvoval člen bankovní rady Lubomír Lízal.

* HN: V roce 2008 jste kandidoval na prezidenta. Budete za dva roky opět?

Nevidím se jako čistý politik, spíše jako veřejná osoba. Byl jsem poradcem prezidenta Havla, různých premiérů, jsem v NERV, snažím se pomoci. Tak jsem viděl svoji kandidaturu. V situaci, kdy byl jen jeden kandidát, který navíc má dost extrémní názory, jsem viděl jako důležité dát možnost výběru a ukázat možnost jiného myšlení. Tuto roli jsem splnil. Jestli to učiním znovu, bude záviset na situaci, zda bude volba přímá, či nepřímá a kdo bude kandidovat.

* HN: Jaké extrémní názory má prezident Václav Klaus?

Je negativní vůči Evropské unii a zastává extrémní názory, že neexistuje globální oteplování. Pak je tu jeho nacionalistická doprava směřující rétorika, kde zkouší, jestli to bude mít na veřejnosti ohlas.

* HN: Být proti evropské unii je extremismus?

Pokud prezident Klaus stojí vedle ruského premiéra Putina a říká, že Evropa má demokratický deficit, tak je to extremismus.

* HN: Podle průzkumů veřejného mínění máte v případné přímé volbě největší šanci vy a Václav Klaus. Do přímé volby byste šel?

Jsem zastáncem přímé volby. Seriózně bych o tom uvažoval.

Rozhovor s redaktorem Markem Hudemou pro Hospodářské noviny byl zveřejněn 25.8.2011

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Béda napsal(a):

p. Švejnar,

že je riziko nové recese mnohem vyšší, to zde zajisté vůbec nikdo netušil.

Všichni žijí spolu s p. Kalouskem v ostrůvku ekonomické stability. bohatnou pomaleji a spolu s p. Klausem právě přechodili lehčí chřipku.

Vy dokážete vždycky překvapit nějakou novinkou a prozradit veřejné tajemství!
29. 08. 2011 | 14:37

ghándí napsal(a):

švejnarovo logika...stimuly sice nefungují, ale bez nich by to bylo horší. švejnar ví, které investice jsou návratné. se divim, že teda nemá vlastní firmu a není miliardář. svějnar je typický levicový žvanil.
29. 08. 2011 | 14:37

Da.Rock napsal(a):

Zdá se mi to, nebo si Švejnar taky neví rady a jeho odpovědi jsou souhrnem prázdných a vzájemně si odporujících frází?
29. 08. 2011 | 14:39

Xury napsal(a):

Pro Da.Rocka:
myslím, že jste to vyjádřil zcela přesně. Bohužel v tom není sám.
29. 08. 2011 | 14:42

njakej napsal(a):

CNB Hampl zalaškoval:
Na dalsi šíření krize neumím odpovědět.
Ale Finanční krize mi znovu připomenula, že vždy je vlastně všechno myslitelné
a věci včera nepředstavitelné jsou zítra nevyhnutelné.
MÁ PŘEDSTAVIVOST TUDÍŽ NEMÁ MEZÍ.
29. 08. 2011 | 14:44

Není to krásné? napsal(a):

Tak se pumpují peníze,
kamkoliv komukoliv,
háby to nekleklo.
každý den je dobrý.
Nehledejte v tom logiku,
žádná v tom není.

Kdo by měl zájem něco měnit ?
Na cestě ke krizi totiž vydělali mnohem více než v krizi ztratili.
A zatím přijatá opatření, tuto skutečnost do budoucna nikterak nemění.....
29. 08. 2011 | 14:46

Honziku napsal(a):

a. každý má nárok na peníze od státu
b. peníze dostává vláda z Brusele
c. bohatší lidé kradou dávky chudším
d. peníze vznikají v bankomatu a na poště
e. už nevím co se všechno traduje o vzniku bohatství ve společnosti. Snad jen, že prací to jde velmi těžko a nejen to, unavuje to a hyzdí
29. 08. 2011 | 14:51

vasja napsal(a):

Pokud prezident Klaus stojí vedle ruského premiéra Putina a říká, že Evropa má demokratický deficit, tak je to extremismus.
-----------------------------
Proč zdrhal? Za komanče by udělal větší karieru, než bejt odbornej asistent na nějaký škole.
29. 08. 2011 | 14:58

Cech napsal(a):

Výnosy z desetiletých irských dluhopisů se posunuly až k hranici pěti procent a řecké až k hranici devíti procent.
Prostě státní bankrot a snaha o řízený státní bankrot.
"Případných bankrotů by se měli zúčastnit i investoři, kteří by museli odepsat část investic do dluhopisů problémové země".
Protože se dramaticky zvyšuje pravděpodobnost bankrotu v eurozóně, proto pan Švejnar doporučuje americké řešení.
Viditelně vyslovil A) a zamlčel B), EU musí nasadit proti vývozu dluhu něco co ho omezí.
Spekulace o státním bankrotu potom vedou k několika úvahám ale je jasné, že
v konečném důsledku by řízený bankrot pravděpodobně pouze zvedl jen výnosy z dluhopisů.
Proto od takové kapacity jako je pan Švejnar se očekává popis mechanizmu státního bankrotu a jeho důsledky na rozpad eurozóny.
Předvolební politické plivance na konkurenci typu:
"Je negativní vůči Evropské unii a zastává extrémní názory, že neexistuje globální oteplování. Pak je tu jeho nacionalistická doprava směřující rétorika, kde zkouší, jestli to bude mít na veřejnosti ohlas".
Tyto začít používat až v roce 2013 potom jsou na místě, jinak je to populizmus non plus ultra.
29. 08. 2011 | 15:25

drzá ržka napsal(a):

Už jenom první věta rozhovoru je věta pomýleného ekonoma.
"Vlády by v současné situaci měly dávat do ekonomiky peníze a centrální banky by měly snížit úroky" Jinak řečeno.
Státy seškrtejte rozpočty a napůjčujte si, aby nadnárodní firmy by státní rozpočet vysávat státy, jak to běžně dělají a občani to zaplatí.
A to by mělo být českým presidentem?
29. 08. 2011 | 15:26

paco napsal(a):

Pro Da.Rocka: kdo sleduje Svejnarovo placani dlouhodobe, ten uz se nicemu nedivi, spise by prekvapilo, kdyby najednou prisel s nejakym konkretnim nazorem aspon na neco, klidne treba i na barvu hajzlpapiru na verejnych WC pod Vaclavakem. Ale hlavne, aby to byl nazor jeho a ne nejakych "sponzoru", kteri mu jiz leta letouci jemne naznacuji, co je spravne. Problem je, ze ti sponzori jsou evidentne sami ignoranti az hanba, takze i jejich verny sluzebnik pokazde slape vedle. Vlastni rozum si sam davno zakazal, takze nekoriguje a jen za neci cizi zajmy lobbuje.
Vezmeme treba to jeho unavne nalehani, aby se Evropa dale zadluzovala, ze je to pry mimoradne levne. Kdo nesleduje tyto plky v case, tomu muze Svejnar pripadat jako variace nahanece nejakeho Cetelemu nebo Home Creditu, ktery oblbuje nevzdelane Cikany nekde v Chanove pred panelakem. Ale v tomto rozhovoru najednou zacinaji prosvitat prave obrysy toho genialniho zameru: ma se totiz pujcovat v USA! Vzdyt tam jsou ted nulove uroky prislibeny az do r. 2013! Takze co, misto toho, aby byla Amerika jednostaranne zadluzena u Cinanu, ma se to holt trochu vyvazit tim, ze EU se zadluzi u Ameriky. Z hlediska nejakych intrikanu z US State Department mozna mazane, ale v nasem zajmu to neni ani nahodou. A ted si predstavte, co by to bylo, kdyby tato osoba obsadila post prezidenta CR ...
29. 08. 2011 | 15:28

Koplkop napsal(a):

Autor
"Vlády se snažily do určité míry nahradit tento výpadek vládním stimulem. Stimul pomohl, ale nebyl dostatečný. "
Jedním z vládních stimulů, celkem plošně po celé EU, bylo šrotovné. Nemyslíte si, jako ekonom, že takové kroky vedou jedině k recesi a motáme se tím neustále v bludnému kruhu?
"Pár zemí jako Čína, Brazílie a Indie si vedou dobře"
Vedou si dobře ty země, kde doposud není nadspotřeba. A povedou si dobře do té doby, než u nich také začne nadspotřeba. Až bude mít v Číně každá rodina několik aut, končí období rozvoje a nastává období stagnace.
"Kdyby se Evropa sjednotila a vydala společné evropské dluhopisy a Evropská centrální banka držela úrokovou míru blízko nuly, může si i Evropa půjčovat fakticky za nulu."
To je nápad, to by bylo bezva, všichni by si mohli půjčovat kolik by chtěli a s nulovým úrokem a vůbec by to třeba nemuseli splácet. A zaměstnali by více státních úředníků a dali by jim větší platy, aby nestávkovali, a oni by zato více nakupovali. Ekonomicky naprosto promyšlené a když by došly ty dluhopisy, tak by se vystavili další.
"Je negativní vůči Evropské unii a zastává extrémní názory, že neexistuje globální oteplování."
A vy pane Švejnare zastáváte zase extrémní názory, že exestuje globální oteplování. To je jedna z těch hloupých hypotéz používané pro celé eko a bio podnikání v globálním měřítku. Podporované penězi všech zhlouplých lidí.
29. 08. 2011 | 15:34

Holoubek napsal(a):

Pan Švejnar je prázdný teoretik, bez špetky fundamentálních zkušeností a jako takový vhodný kandidát na post prezidenta :).

Pokuď chcete opravdu zajimávé a poučné informace na toto téma a ovládate němčinu, poslechněte si profesora Hankeleho (Prof. Dr. Hankel) na You Tube . Tak si představuji znalce s mnohaletou praxi a to s ním nemusím 100% souhlasit. Hned vám bude jasné, že tady někdo mlátí prázdnou slámu.
29. 08. 2011 | 15:44

vazeny mozkovymetači JP napsal(a):

kdypak…dojdou ECB curdy?

ECB bilance je nyní 73 procent vyšší než v srpnu 2007,
financuje staty…kupuje stat.dluh
financuje UŽ I evrop. banky....
Některé evropské banky drží skoro půl bilionu eur, v pochybných vládních dluhopisů.
Jsou spoléhat na financování ECB, aby zůstali v podnikání.
ažeprej v € 8,000 miliardy financování, které je v současné době na 91 největších bank eurozóny, k některým 58 procent musí být přenesena do následujících dvou letech.
Více zarážející ještě, přibližně 47 procent z těchto prostředků je méně než jeden rok trvání.
a devenka nase Ch Lagarde, MMF
"Banky potřebují naléhavě rekapitalizaci.
Pokud není určeno můžeme snadno vidět další šíření hospodářského oslabení na klíčových zemích, a to i oslabující krize likvidity. Nejefektivnějším řešením by bylo povinné podstatné rekapitalizace, "řekla.
Evropy na mezibankovním trhu je skutečně zmrzlé a EMU banky ztratily přístup k americké 7 bilionů dolarů (4,3 bilionu liber) peněžní trhy. Věřitelé mají zaparkované € 126bn (£ 112bn) v Evropské centrální bance z hlediska bezpečnosti, spíše než riskovat působení vrstevníků.

a 7. září,
rozhodující den, kdy balíček jde do Spolkového sněmu a země Ústavní soud rozhodne o zákonnosti kauci-out soukolí EU....
29. 08. 2011 | 16:06

a profesore, napsal(a):

pokud bude jedna evrop vláda,
tak demokraticky požaduji i jednotný průměrný evr.plat

pokud ne do teď tak po zavedení jednotného průměrného platu by se z toho Němci už ale určitě posrali.
29. 08. 2011 | 16:16

SLOVICKARENI napsal(a):

USA už jednou zbankrotovaly,
v roce 1971 a to zcela natvrdo.
Kam se hrabe Řecko, to vlastně své závazky stále splácí, ale USA v roce 71 nebyly schopny dostát svým brettonwoodským závazkům.
No a zadruhé platit dluh znehodnocenými čerstvě natištěnými penězi je taky druh "soft" bankrotu.
Kdybych si já peníze na splátku hypotéky natiskl, zavřou mne za podvod a padělání. Zaplatit věřiteli znehodnocenými penězi tak, že pro něj splátky i spolu s úrokem mají menší hodnotu (kupní sílu), než původně půjčené peníze, je svým způsobem default.
29. 08. 2011 | 16:18

pepa napsal(a):

NEo a tichý rozklad, uhájit nakradené miliardy USD banksterů z tiskárny FEDu, EU odrovnat a prohloubit spory a podvody!!!

Proč hlásná trouba Bilderbergu JE takový český podrazák??? Protože je po rodičích cinknutý protinárodní žid a EMIGRANT najatý k jakýmkoliv cílům!!!

Několik takových destruktérů a mají III.WW i se všemi dopady!!!

Bohatí(vítězové) zobchodují (prodají) světový mír poraženým (kolik jich zůstane na živu?) 2 miliardy?!

Tak okecávejte podvodné jednání svých souvěrců Švejnare nadále, jste dobrá loutka!
29. 08. 2011 | 16:21

p Svejnar napsal(a):

Moje firma nadělala tak velké dluhy, že je nemožné je splatit. Doufám, že chápete, že není jiné řešení, než že si peníze na splátky dluhu natisknu. Určitě vám to nebude vadit, protože dopad na vás (inflace) bude úplně stejný, jako když si ty peníze natiskne centrální banka.
29. 08. 2011 | 16:27

Naštvaný napsal(a):

I di, ty brepto! Šetři síly, ještě nejsou volby. A skladník parohů ti prý nebude stát v cestě.
29. 08. 2011 | 16:29

info.crew napsal(a):

Leštění klik v Bruselu by mu šlo.
29. 08. 2011 | 16:36

ijn napsal(a):

Švejnar demonstruje servilnost banksterů spolupachatelům = nevzdělaným politikům = všem pol. loutkám!
29. 08. 2011 | 16:45

p.S napsal(a):

měl by jste si namotovat na klapačku alespoň blatníky,

Když jde o prachy, tak jde o svobodu!

nezní to dost vznešeně, ale je to tak.
Ostatně, to je důvodem toho, proč EU podnikla první útok na konkurenční svrchovanou státní moc jednotlivých zúčastněných států přes zavedení e, a nyní pokračuje aplikací společných daní.

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tsieb080&language=en
Země eurozóny
už mají veřejný dluh více než sedm tisíc miliard eur
a příští rok budou veškeré jejich vládní závazky činit téměř devadesát procent jejich ročního HDP
Ano, 7.000.000.000.000,- EUR (to je přes 180.000.000.000.000,- Kč)
Od října 2008 doteď dostaly evropské banky na svou „záchranu“ z veřejných peněz (rozuměj: z našich peněz) 4.500 miliard eur!!! Vyplývá to z poslední statistiky Evropské komise
každého občana EUprostoru to stálo 9.000,- éček
29. 08. 2011 | 16:46

Mistr XXL napsal(a):

Až uvidíme čísla, tak zjistíme, že už v té recesi jsme.

Současný stav ukazuje, že je opravdu málo ekonomů, kteří dokážou vidět situaci střízlivě. Ti, co opakují mantru, potřebujeme další peníze, tak těmito kroky sice tlumí krizi, ale zároveň jí donekonečna prodlužují. A taky nenápadně, ale i nestydatě okrádají ty, kteří nežijí na dluh, ale spoří.

Zároveň se nám tím jen přelévají další a další bubliny. Ti, co nechtějí jistotu, že prodělají (téměř jakýkoliv spořící produkt), zákonitě musí dávat peníze do akcií, dluhopisů (a těch, které ještě za něco stojí už tolik není) a naposledy do zlata. Zadělává se na další a nové problémy. A pak už jenom můžeme čekat, kde to praskne.

Nalít peníze do ekonomiky, to totiž není stimul, to je jenom doping. Výrazný růst ekonomiky se neobnoví tím, že se někde vytiskne víc peněz nebo přifouknou čísla v počítačích. Skutečný růst můžou přinést jenom revoluční technologie, které dovolí lépe a efektivně využívat zdroje, které máme. USA a Evropa jenom vyplivly spoustu peněz, které teď státům chybí.

Krom toho tipuju, že když někteří se dneska ještě zaštiťují Keynesem, tak tenhle pán z toho rotuje v hrobě.
29. 08. 2011 | 16:47

Pankrac napsal(a):

mechanismus, že všichni jsou zadlužení až po uši,
a snaží se pomoci tomu,
komu zrovna dnes buší exekutor na dveře
může vést jen k tomu,
že během krátké doby budou všichni v exekuci.
29. 08. 2011 | 16:52

Občan napsal(a):

Autore,

před 14ti dny jste zde uveřejnil blog, v němž jste naopak tvrdil, že další recese nemusí nastat, i když ji nelze vyloučit. Co se za těch 14 dní tak významně změnilo?

Přečetl jsem ten dlouhý text a na konci zjistil, že jsem si měl ušetřit námahu. Nic o ničem. Obecné řeči, svědčící o bezradnosti. Na to, v jakém maléru se ocitl celý ten úžasný neoliberální globalizovaný tržní bezskrupulózní a asociální kapitalismus, nic moc výkon...
29. 08. 2011 | 17:11

zemedelec napsal(a):

Pane Paco.
Velice dobře.
V.Klaus raději mlčí o ekonomice státu aby se neznemožnil ,p.Švejnar bída.Co to vlastně znamená,tyhle ekonomové,ověnčeny titulem před jménem i za jménem a nenabízejí smysluplné řešení,jenom se víc zadlužovat.Ten povinný důchodoví fond,to je nádherná budoucnost pro příští důchodce.Mám ale obavu,že tu ekonomiku bude řídit ulice.
29. 08. 2011 | 17:18

šlapka napsal(a):

Pan Švejnar je realista a tak i píše.
Používá obecné pojmy, protože neřídí firmu - je akademickým ekonomem.
V mnohém s ním souhlasím.

On není placen za to a není ani za to odpovědný - aby dobrou politikou stimuloval ekonomiku v době recese.
Ani není zodpovědný za rámec, v kterém by se tak mohlo dít.
Ti kteří jsou - ti by si měli jeho článek přečíst a obecnosti pak konkretizovat.
Ale nejsou a nebudou toho schopni. Tidle ne.

Takže svoji nasranost směřujte jinam. Nemusíte se hned navážet do každého, kdo má v životopise slovo "ekonomie".
29. 08. 2011 | 17:34

MI napsal(a):

Pane Švejnar, ministr školství Dobeš chce na školách zavádět vyuku, aby žaci byly alespoň minimánlě finančně gramotní a jedním z důvodů je neustálé se zadlužování, takzvané vytloukání klínu klínem.
A vy těď radíte totéž. Vytloukat klín klínem.
29. 08. 2011 | 17:43

camponotus napsal(a):

Komunismus potřeboval čtyřicet let na to, aby se dostal do ekonomické krize, současný kapitalismus hospodářsky kolabuje každých deset let a vytlouká klín klínem a po každé hospodářské krizi je jeho zadlužení větší, než před krizí. Zajímavé. Ten finanční a ekonomický bankrot ty intervaly mezi krizemi bude zřejmě zkracovat. Komunismus dával liden jen tolik, na co si vydělali a nečinil mezi nimi v podstatě žádné rozdíly, všichni byli skoro stejně chudí, ale neživořili. Současný kapitalismus je systém hospodářského a finančního rozkrádání "elitami", mezi nimiž a obyčejnými většinovými občany je propastný rozdíl. Nyní jsou občané opět skoro všichni stejně chudí, bez naděje na to, aby bylo lépe, co vyprodukují, bude opět většinou buď rozkradeno, nebo utraceno za nesmyslné vojenské konflikty. Dívám se va situaci reálně a bez růžových brýlí.
29. 08. 2011 | 18:01

PPP napsal(a):

No, dočetl jsem to do konce a musím říct, že pan Švejnar mě jako ekonom vůbec nepřesvedčil.
29. 08. 2011 | 18:01

hovorka11 napsal(a):

Nějak se nám z těch ekonomů vyklubyli pěkní kašpaři, kteří "vědí všechno naposled", až když už ty jejich lži nejde udržet.
Můžeme tu jejich taktiku "Důvěry v trhy až do rozkradení majetku občanům nezávisle na pravdě" krásně sledovat.
Dá se až do posledka na tom živit.
29. 08. 2011 | 18:05

Al Jouda napsal(a):

Vždyť u nás pravá ruka neví, co dělá levá ! Peníze, které byly z lidí vydřeny v souvislosti s registrací starších automobilů, které nesplňují emisní limity EURO, nyní Ministerstvo životního prostředí místo toho, aby je dala do něčeho, co souvisí s motorizmem, tak je převede (jedná se 1,5 miliardy Kč !!!! ) na akci Zelená úsporám. Motoristi zatáhnou v tomto státě všechno :))))
29. 08. 2011 | 18:10

jozef napsal(a):

Samozrejme,
Europa si muze pujcovat fakticky za nulu.Ako USA.Pretoze je v podstatne lepsej kondicii,nez USA.Pretoze ma silnejsiu vyrobu,export,uspory obyvatelstva a podnikov,poistenie.

Moze,ale nechce.Nechce si poziciavat za nulu,chce za 10 percent.Chce dat zarobit bohatsim ivestorom.Chce byt rozdrobena,chce byt hrackou silnejsich predatorov.
Nechce zjednotit financie,nechce byt svetovym lidrom.Radsej bude platit vysoke a nesplatitelne uroky Cine,ropnym sejkom a tak.Nech si zarobia - a nech zakratko kupia europske staty za bankrotovu cenu.Jeden stat za druhym.
Nechce sa zjednotit,Radsej bude tlacit do dominobankrotu aj najsilnejsie ekonomiky.
Preco?

Vyzera to tak,ze mnohi politici a novinari,zvlast v Prahe a v Bratislave, su na vyplatnej paske ropnych sejkov,cinskych biznismanov a dolarovych zralokov.
Dolarovych zralokov,ktori chcu vuyzit poslednu prilezitost na velke ulovky europskehp korpusu.

Toto je velzlocin mnohych politikov a novinarov na celej europskej civilizacii.
Velzlocin na otvorenej scene.
29. 08. 2011 | 18:19

Holubář napsal(a):

Blíží se snad nějaké volby, že švejnarové vylézají z děr?
Něco mi tady při plavání v na jižním pobřeží Kréty za ten měsíc uniklo? Ještěže se už pozítří vracím, abych snad něco neprošvich..... :-)
29. 08. 2011 | 18:30

PPP napsal(a):

Mně stále nikdo nevysvětlil jaký je rozdíl mezi státem a rodinou. Tedy pokud pominu fakt, že stát si další peníze tiskne legálně. Pokud mi banka vystaví raiting CCC, tak už mi prostě nic nepůjčí a mám dvě možnosti. Buď půjdu na nebankovní trh s vyšším úrokem a vysokým rizikem nebo cestou, kdy budu muset výrazně slevit na svých nárocích a osobních potřebách. Rodinám se radí zadlužujte se uvážlivě a mějte alespoň rezervu 6-ti měsícčních platů a v případě státu se vymýšlí další a další dluhopisy. O hospodaření s vybranými penězi ani nemluvě. Taky nechápu proč musí být v každé třídě interaktivní tabule za tísíce, když nám k vystudování vysoké školy stačil zpětný projektor atd. atd. Také nechápu co na té ekonomické škole učí, když z těch ekonomů padají podobné články.
29. 08. 2011 | 18:32

PPP napsal(a):

To Holubář.
Volby doufám ne, to se jen supi krouží kolem mršiny.
29. 08. 2011 | 18:39

zemedelec napsal(a):

Pane šlapka.17:43
Váš šťouchanec jsem si trochu vzal i na sebe.
Tak jenom napíši, proč ekonomickou teorii,nejde uplatnit v praxi,bez dalších následků.
29. 08. 2011 | 18:52

schlimbach napsal(a):

Jsem zvědav, jestli tento člověk - autor - někdy vůbec pochopí, že ekonomika musí sloužit společnosti, globální finanční kapitál je blbost, společnost musí mít svoji vlastní měnu a sama ji musí také ovládat. Reálná ekonomika a měna ve vlastních rukou společnosti je jediné možné řešení tohoto marasmu. Knížecí rady těchto "odborníků" jako pan autor nás pohřbí zcela zaručeně pěkně hluboko do bahna -(
29. 08. 2011 | 19:15

schlimbach napsal(a):

PPP

zadlužení státu je účelové - jde o takzvaně "legální" výpalné, které se platí těm, kteří mohou tisknout peníze, nebo těm, jimž se ulevuje neustále na daních a přebytečné pěníze mění za státní dluhopisy, z nichž celý národ jim platí úroky. Je to ideální stav - nemají téměř žádné riziko a peníze na to se jim uvolní ze snížených daní.

Navrhoval jsem již několikrát speciální poukázky ČNB s omezenou platností - např na 2 roky - toto ale tupouni nikdy nepřipustí, protože by si sami sobě uzavřeli kohout s přítokem bezrizikových pěněz, nemohli by oškubávat zbytek národa.

Dokud toto vše národu nedojde, bude za hlupáka -(
29. 08. 2011 | 19:20

stále rebel napsal(a):

Přečetl jsem si první odstavec a stačí. Co by měly vlády udělat je především to, že by se měly chovat rozumně. Považuji za správné, že se v roce 2009 nalily do ekonomiky peníze, aby se utlumila recese, ale v tom nelze pokračovat bez systémových změn.
Samozřejmě nemají cenu plošné škrty, které připravuje pravice, ty jen problém zhorší. Potřebujeme návrat k normální hospodářské politice. Zlepšit fungování veřejné správy, zavést normální daňový systém podobný těm ve vyspělých zemích, zvážit bankovní daň, která by mohla omezit spekulace, budovat reálnou ekonomiku, ne virtuální.
29. 08. 2011 | 19:29

Cestovatel napsal(a):

Dovolil bych si srovnat dva státy USA Texas a Kalifornii prostřednictvím jednoho zajmavého článku, abych vyvrátil známou fámu že vyšší daně jsou zárukou blahobytu.

Kalifornie a Texas jsou dva nejlidnatější státy USA (35 milionů, respektive 22 milionů), oba jsou na jižním okraji unie, v obou tvoří asi třetinu obyvatelstva přistěhovalci ze střední Ameriky. Kalifornie má mnohem příznivější podnebí, láká více turistů a netrpí hurikány. Přibližně před 15 lety na tom byly oba státy velmi podobně. Dnes je Texas státem unie asi nejméně postiženým současnou krizí, nezaměstnanost je zde nižší než unijní průměr, veřejné finance jsou ve velmi slušném stavu. A to navzdory tomu, že jsou zde silně zastoupeny nadprůměrně zasažená odvětví – tedy energetika a těžký průmysl.

Kalifornie je na hranici státního bankrotu. Věznice propouštějí část vězňů, protože vláda nemá peníze na jejich provoz. Učitelé jsou zase nuceni si vybírat neplacené prázdniny. A to navzdory tomu, že kalifornská ekonomika stojí spíše na odvětvích, která krizi odolávají – software a filmová studia.

V čem je tedy rozdíl? Ve vládě!

V Texasu mají po celou dobu jasnou většinu Republikáni. Ovládají místní parlament a mají své guvernéry. V posledních 10 letech Perryho a před ním Bushe. Neplatí se tu daň z příjmu (lidé ovšem platí federální daně). Zákonodárci se scházejí jen jednou za dva roky na 90 dnů, aby nebylo příliš mnoho zákonů. Ve státním sektoru prakticky neexistují odbory.

V Kalifornii mají dlouhodobě jasnou převahu Demokraté. V posledních pár letech tu sice působí centristický guvernér Arnold Schwarzenegger, ale proti demokratickým většinám v zákonodárném shromáždění neprosadí prakticky nic. Když se v roce 2005 obrátil přímo k voličům, v referendu o změně poměrů prohrál. Není divu, jen samotné kalifornské odborové centrály tehdy utratily astronomických 100 milionů dolarů za kampaň – převážně z peněz daňových poplatníků. Jsou tu jedny z nejvyšších daní v Americe. Kromě příjmu se zdaňuje všechno možné i nemožné. Jsou tu nejpřísnější ekologické normy, nejpřísnější zákony proti obtěžování, zákony o rovnosti příležitostí a vše, co k tomu patří. Legislativci zasedají nepřetržitě. A jakže dopadl tento pokus realizovat levicový sen technologicky vyspělé trvale udržitelné společnosti? Chaos, bída, zhroucení veřejných služeb a rostoucí nároky nejrůznějších nátlakových skupin.

K tomu ještě přistupují demografické trendy. Z Kalifornie se za posledních 9 let odstěhovalo 1,5 milionu lidí do jiných částí USA. Vesměs příslušníci té nejvzdělanější a pracovně nejvýkonnější části populace. Místo zaplnili čerství přistěhovalci ze střední Ameriky (další nápor na sociální systém). Texas je naproti tomu státem, kam přichází nejvíc lidí z jiných částí USA. Za stejných 9 let jich byl téměř milion.

http://cfoworld.cz/evropa-a-svet/experiment-vysoke-dane-vedou-spise-ke-statnimu-bankrotu-nez-k-vyrovnanym-rozpoctum-134
29. 08. 2011 | 20:03

Jirka H napsal(a):

PPP: Mluvíte mi z duše. Zdá se, že Švejnar nabízí dost pochybné řešení, další erární utrácení... A ten rozdíl mezi hospodařením státu a rodiny mi taky nikdo neobjasnil - že by to bylo tím, že žádný není :o)
29. 08. 2011 | 20:21

šlapka napsal(a):

Cestovatel
V Kalifornii jsou elektrárny PV které jsou dnes na grid parity.
Dala jsem panu Švejnarovi otázku, jestli si myslí, že Kalifornie se nesmyslně zadlužila, anebo naopak rozumně investovala.
Zatím neodpověděl.
V Kalifornii masivně vzniká infrastruktura via elektromobily.
U nás chce ČEZ do konce roku postavit zatím jen 50 stanic pro dobíjení.
Škodovka začíná s výrobou Octavií - ze 100 % poháněných elektromotory.

Je dobré když jde země cestou trendů.

Tvoje srovnání je zajímavé, ale nejde k fundamentům.
Chceš jen prokázat správnost svých hodnotových soudů.
To je pro kočku.
29. 08. 2011 | 20:23

šlapka napsal(a):

zemědělec
Už se budu opakovat - ale fetišizování dluhů ve směru řešit je - v soudobé konstelaci, kdy na úvěr je téměř celý rámec kapitalismu...to je nesmyslné.
Je to skutečně o dobrých projektech a dobrých správcích takových projektů.
Pan schlimbach chce jít cestou, kterou použil Adolf Hitler.
Kdy investicemi do infrastruktruktury dokázal vyřešit nezaměstnanost - při použití časově omezených peněz /jde prosím o fundament - neprobírejme zde ideologii - nacistickou ideologii/. Ale to je v soudobé konstelaci nemožné.

Pokud jsou výnosy dluhopisů velmi nízké a zemi se zvyšuje rating - je na místě se zadlužit.

Švejnar používá obecného výrazu "infrastruktura".
Dobrý správce země umí takovému obecnému pojmu dát konkrétní podobu.

Dobrými správci země však nejsou hnidy, které si např. z PV udělaly nemravný byznys.

Nevím proč jste to vztáhl na sebe. Pokud jste zemědělec a máte dobrý projekt a levné úvěrování - tak se zadlužte.
Ve směru dlouhodobé udržitelnosti.
Pokud budete chtít, můžeme si spolu vyměnit emaily.
Když tak se někdy ozvěte.

Zemědělství a vůbec zemědělskou půdu čeká revaluace - směrem nahoru.
29. 08. 2011 | 20:33

ghándí napsal(a):

kalifornie je plná divných lidí, protože tam v referendu odmítli legalizaci mariuany. potom se nemužeme těm jejich problemum divit
29. 08. 2011 | 20:33

šlapka napsal(a):

re : řešit je (s)prostým šetřením....
29. 08. 2011 | 20:34

Kanalnik napsal(a):

Autor:
"Vše nebylo dostatečně zahojené. Snížily se poptávka jednotlivců a rodin i investice podniků. Vlády se snažily do určité míry nahradit tento výpadek vládním stimulem. Stimul pomohl, ale nebyl dostatečný. Vlády tím, že se zadlužily, nejsou schopny tento stimul prodlužovat."

a tak radite dalsi stimuly, i kdyz sam trvdite, ze na to staty nemaji...

nevim, co si mam o vasich vyrocich myslet ... jemne receno, nedava to zadny smysl
29. 08. 2011 | 20:41

Béda napsal(a):

O světových šachách vypráví bývalý hlavní ekonom Chas T. Main ve filmu
http://www.outsidermedia.cz/Ekonomicky-vrah-Manual-1.aspx.

Video naznačuje trendy, mezijiným místo ČR ve světových ekonomických šachách + úkol, který v něm hrají národní politické elity a bankéřští mluvkové a stratégové.
29. 08. 2011 | 20:42

Vladimir napsal(a):

Švejnar je prorok včerejšího dne !
Recese tady je už 3 roky, jenom se to tam u dna rochu vlní ...

Doufám, že nikoho nenapdne, aby ho volil za prezidnta, byla by to ostuda nebetyčná.
29. 08. 2011 | 20:44

Cestovatel napsal(a):

šlapka:

Kalifornie se ale nezadlužila stavěním elektráren ale jak jsem psal příliš vysokými daněmi, která vyhánějí investory. To je příčina rostoucího zadlužení, protože úbytek investorů = míň peněz do státní poklady.
29. 08. 2011 | 20:59

PPP napsal(a):

Béda

Moc pěkné video, pokračování Libye a mrtvola Kadáfího.
29. 08. 2011 | 21:08

šlapka napsal(a):

Cestovatel
Kalifornský program via PV byl velmi dobře kostruován.
Kdyby hnidy, které schystaly u nás nemravný solární byznys postupovaly stejně...škoda psát....
Ty se dopouštíš s oblibou toho, co já nazývám falešným proroctvím.
Já situaci Kalifornie tak dobře neznám.
Proto bych chtěla, aby pan Švejnar se k této otázce vyjádřil.

Investice jsou krátkodobé - spekulativní... a dlouhodobé - efektivní. Efektivní ve směru dlouhodobě udržitelných projektů.
Ta spekulativní zvládne při přístupu ke kepitálu i cvičená opice.
Na ty dlouhodobé dosáhne jen rozumně uvažující a jednající člověk. To je to, co chybí naši zemi.

Ten bleší cirkus, zvaný krátkodobý kapitál nemá potřebu někam zakotvit a ohlížet se na lokalitu.
Proč ? V globální vesnici.
Takže i toky kapitálu jsou mnohdy zavádějící /viz např. 90- léta u nás/
29. 08. 2011 | 21:19

Daňový poplatník napsal(a):

To Švejnar:
A prezidentskou kancelář chcete mít v NY, nebo v Bruselu?
29. 08. 2011 | 21:23

stále rebel napsal(a):

Pro šlapka.
S Cestovatelem nemá cenu ztrácet čas, to je mucholapka na republikánskou propagandu

Kalifornie dluhy: „Již v roce 1978 republikáni protlačili – v boji proti příliš vysokému zdanění – speciální „doložku“, která předepisuje, že v Kalifornii nemohou být zvýšeny daně, leda by s tím souhlasily 2/3 v obou komorách parlamentu. Vzhledem k tomu, že v Kalifornii dominovali demokraté, republikánům tento návrh zaručil blokovací minoritu. Daně se nesmějí zvyšovat, ale požadavky na to, co by měl zabezpečovat stát, rostou.

Krugman - Jak je na tom Texas

Low Wages in Texas
http://krugman.blogs.nytimes.com/2011/08/22/low-wages-in-texas/
29. 08. 2011 | 21:41

Ivando napsal(a):

Pane Švejnar starejte se o svoje přátelíčky s Bilderbergu a tady šetřete dech a čas.
Nikoho tu nezajímáte
29. 08. 2011 | 22:06

Cestovatel napsal(a):

stále rebel:

Možná že to protlačili ale už tehdy měla a dnes má Kalifornie extrémě progresivní socialistický daňový systém.
Jenom pro srovnání Kanadané začli budovat sociální stát a v roce 1992 stoupli jejich výdaje na 53% HDP (USA v té době jen 39% HDP a to i přesto že probíhala válka v Perském zálivu). Kanadané následně udělali ne příliš oblíbenou reformu veřejných financí a jejich zadlužení kleslo na 39% HDP

http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/kanada-vs-kalifornie-1-0/
29. 08. 2011 | 23:21

Pavel Krajtl napsal(a):

Ekonomie má s vědou společného asi tolik co metafyzika s fyzikou.

Ekonomové nejsou vědci, ale kejklíři a iluzionisti.
Toť se ví - musí dobře ovládat své "nástroje" a umět při tom šikovně zaujmout obecenstvo. Pak je výsledek zaručen.
30. 08. 2011 | 07:22

Black napsal(a):

Chtěl jsem se zeptat, zda někdo neví, kde nyní píše Vlk?
30. 08. 2011 | 07:54

zemedelec napsal(a):

Pane šlapka.
Děkuji za odpověď i nabídku vyměnit si e-maily,snad bude příležitost.Oceňuji jaké máte informace a přehled.O té hodnotě půdy pro budoucnost něco vím,ale málo občanů o tom uvažuje.Vím co asi má na mysli p.Švejnar tím zadlužováním,já to považuji až jako poslední řešení,těch řešení je více,ale jak i sám někdy píšete,od téhle sestavy to nemůžeme očekávat.
30. 08. 2011 | 08:50

hovorka11 napsal(a):

Švejnar po době zatloukání, začíná "mít rozum", až když to každý, kdo sleduje co se dělo a děje ví už aspoň 2 roky.
Jediná pomoc je přejít z bublinářské ekonomiky na ekonomiku krytou výrobky bez podvodných bezcených papírků, které berou hodnotu těm podloženým výrobou.
To by ovšem změnilo trh s akciemi a úplnou podřízenost vlád a států tlaku "investorů", kteří tvoří toxické znehodnocování ve stylu "nechte peníze pracovat za vás", což je další blud, protože pouze koncentruje do rukou spekulantů další peníze od lidí pro tvoření dalšího toxického znehodnocování peněz, na kterém malý investor v dlouhodobé prspektivě vždy prodělá (tak fungují i penzijní fondy, kteří žijou nejnom z dluhu, ale ještě z daní obyvatel).
30. 08. 2011 | 09:00

šlapka napsal(a):

zemedelec
Rozumná vláda by už dávno spustila aspoň nějaké pilotní projekty. Ale ne v nadstavbě - v základně. Pomocí motivačních pobídek a kvalitního servisu.
Například DUL /dlouhodobě udržitelná lokalita/.
Toto by mohl být zlatý důl. :))
Ale bohužel platí vaše poslední věta. Hochštapleři toho nejsou z podstaty věci samé schopni. A bohužel ani tetky a strejcové v lokalitách.

Mějte se.
30. 08. 2011 | 09:42

Marcus napsal(a):

Relativně rozumné názory, ovšem v oblasti důchodové reformy je to běs. Penzijní fondy při špatném demografickém vývoji ničemu nepomůžou, jsou mnohem rizikovější a nákladnějčí než průběžný systém - tzn. oslabování průběžného systému na úkor fondového je totální blbost. Pro řadu "odborníků" je samozřejmě těžké přiznat, že to co dosud hlásali jsou nesmysly, ale krize posledních let musela otevřít oči všem kteří používají hlavu.
30. 08. 2011 | 20:25

Terry napsal(a):

Evropa podle Pata a Mata (http://blog.nextfinance.cz/?p=489 - more-489)_24.08.2011_Markéta Šichtařová:

Eurozóna se otřásá v základech; ještě loni bylo spojení „rozpad eurozóny“ považováno div ne za sprosté slovo, a dneska je to jen jeden ze scénářů.
Jeden by řekl, že v takové situaci, kdy země hoří pod nohama, se evropští politici pochlapí a něco udělají – cokoliv. A přitom německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Sarkozy spolu šijí řešení hodné Pata a Mata. Chystají zdanění finančních transakcí, evropskou finanční ústavu, společné diskutování o státních rozpočtech… Jako kdyby všechno z toho už Evropa neomílala tisíckrát předtím. Jako kdyby neexistovaly studie jasně ukazující, že zdanění finančních transakcí je kontraproduktivní a vede k přesnému opaku, než co má být jeho cílem – totiž k ještě větším cenovým skokům. Jako kdyby snad byla nějaká šance, že země budou dodržovat novou finanční ústavu, když už teď nedodržují Pakt růstu a stability! Místo tvrdé chemoterapie ordinují Merkelová a Sarkozy umírající eurozóně vitamín C.
Řešení evropské dluhové krize není o nic blíž, než bylo před rokem. Jenomže čím déle agónie trvá, tím více peněz bude evropský záchranný mechanismus potřebovat. A politici mu je budou ochotní poskytnout.
Až moc politiků totiž investovalo až příliš mnoho svého politického kapitálu do stvoření eura. Proto také budou ochotni vynaložit enormní prostředky na jeho záchranu. Budou mít pocit, že čím bude částka astronomičtější, tím mají větší šanci na úspěch. Jenomže ekonomové po celém světě varují, že se to možná s tou mezinárodní pomocí nějak přehání.
Je to jen něco přes 10 let, co proběhla tzv. Asijská chřipka a bylo třeba zachránit některé ekonomiky. Tenkrát na to stačilo 10 miliard dolarů. Pak přišla záchrana amerických bank. Bear Stearns vyšla daňové poplatníky na 40 miliard dolarů. Každá další banka či pojišťovna pak už byla jen dražší. Celkový záchranný balík pro americkou ekonomiku TARP vyšel na 700 miliard dolarů – to už bylo 70x dražší než Asijská chřipka. Záchrana Evropy má stát 750 miliard. Jenže v eurech. Takže v dolarech jsme už vysoko nad 1000 miliardami.
Kde tento trend skončí? Nikdo neví. Je ale jasné, že to neskončí dobře. Velké banky měly padnout a nepadly. Dluhy se tak stále přenáší výš. Z bank na státy, ze států na nadnárodní organizace. Nad nimi už ale nic není. Svět by nyní potřeboval galaktické dluhopisy. Někteří politici proto navrhují federace států, aby se dluh rozplizl mezi všechny. Tvrdí, že „teď už je to stejně jedno“. Je to argument k federaci? Budeme proto jednoho dne pod stejnou vlajkou jako Čína? A i kdyby – je to snad způsob, jak dluh vygumovat? Není.
(konec citace)

"Je třeba se ale připravovat a ve správnou dobu za správných podmínek vstoupit do eurozóny."

Jen aby bylo ještě kam vstupovat....

"Kdy bude v Česku dobře?"
"Už bylo..."
06. 09. 2011 | 08:23

Terry napsal(a):

"Je třeba se ale připravovat a ve správnou dobu za správných podmínek vstoupit do eurozóny."

Jen aby bylo ještě kam vstupovat....

Německý ústavní soud rozhoduje o budoucnosti eurozóny (http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/nemecky-ustavni-soud-rozhoduje-o-budoucnosti-eurozony/):

Euro je v ohrožení a dokonce hrozí jeho zánik, shoduje se dnes řada investorů. V debatě o budoucnosti eura ale poněkud zapadá fakt, že ohrožena není jen měna samotná a eurozóna, ale také budoucnost celé Evropské unie. A to možná dřív, než byste čekali…

Co je onou kritickou hrozbou pro Unii? Zasedání německého Spolkového ústavního soudu naplánované na tuto středu. Právě 7. září totiž ústavní soud oznámí své rozhodnutí, zda Německo poskytnutím finanční pomoci slabším evropským ekonomikám neporušilo Lisabonskou smlouvu, přesněji článek 125, tedy takzvanou protibailoutovou klauzuli. Lisabonská smlouva ovšem platí pro všechny státy, které ji podepsaly, nejen pro Německo. Pokud by tedy německý ústavní soud uznal, že pomoc zemím v problémech je porušením smlouvy, znamenalo by to, že proti ní konaly i všechny ostatní země přispívající do Evropského fondu finanční stability.

Co říká první bod článku 125 Lisabonské smlouvy?

Unie neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků kteréhokoli členského státu, pokud se nejedná o vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru. Členský stát neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků jiného členského státu, aniž jsou dotčeny vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru.(konec citace)

Středeční rozhodnutí soudu bude klíčové nejen pro budoucnost eurozóny, ale nejspíš i projektu Evropské unie. Soud unii pravděpodobně „podrží“. Nebo se dočkáme nějakého šalamounského řešení, aby se vlk nažral a koza eurozóny zůstala celá… Otazníků však i tak zůstane ve vzduchu více než dost.

A pokud by náhodou Spolkový ústavní soud opravdu řekl, že příspěvky do Evropského fondu finanční stability odporují Lisabonské smlouvě, máme se na co těšit. Euroevropa se otřese v základech. A s ní i všichni eurooptimisté… Reakce trhů – od obligací přes akcie až po komodity – by byla drastická. Na spekulaci na pokles by byly zralé jak evropské banky, tak euro jako takové.
06. 09. 2011 | 08:33

Andaes napsal(a):

Zednáře nechceme, nechceme politiky co se paktují se zednářskou elitou !!!!!
08. 09. 2011 | 11:55

James Carl napsal(a):

Dobrý den,

Chcete-li správně představit sebe, já jsem pan James Carl soukromé věřitele i rozdávat úvěr na 3% úrokovou sazbou. Jedná se o finanční příležitost u vašich dveří krok, se ještě dnes a získejte rychlé loan.There mnoho tam hledají finanční možnosti nebo pomoc po celém místa a stále ještě nejsou schopni se dostat jeden. Ale to je finanční příležitost u vašich dveří krok a jako takový si nemůžete nechat ujít tuto příležitost. Tato služba je činí pro jednotlivce, firmy, obchodní mužů a women.The výše úvěru k dispozici rozsahy od $ 5,000.00 na $ 500,000,000.00 nebo jakékoliv množství dle vašeho výběru Pro více informací nás kontaktujte e-mailem: jamescarlloanfirm@yahoo.com

PRVNÍ potřebné informace

Jméno a příjmení ....................................

Osobní Telefon ............................

Země ...........................................

Adresa ......................................

Státní ..............................

Věk .............................................

Už jste použili předtím? .......................

Stav .................................

Výše úvěru potřebná jako půjčku .....................................

Půjčka Doba trvání .................................

Povolání ....................................

Měsíční příjem .............................

Rád čekají na vaše rychlé reakce,
Teplý pozdravem,
Pan James Carl
15. 02. 2012 | 04:02

kierian johns napsal(a):

Dobrý den pane / paní,

Mé jméno je pan kierian Johns (MD) Kierianloaninvestment bývalý finanční poradce se zástupci Světové banky s KLM. Od mého odchodu do důchodu jsem se byl soukromý úvěr
věřitel certifikován mezi finanční půjčky a evidována půjčování úvěrů britského sdružení a nigerijské dvoře úvěru bezpečnostní agentuře a boje proti praní Praní Monitory agentura Nigérie. Vy jste ve finančních potížích, nespokojený s Vašimi finančními institucemi, kteří nebudou vám pomoct? Stačí mě kontaktovat pro jakýkoli typ úvěru v rozmezí od ($ 3000 až 500.000.000 dolarů). Zabývám se
Vážné pouze srdcem upřímní a čestní lidé, kteří neutíkají s mým loan.for vaše finanční řešení, kontaktujte nás emailem: Kierianloans@yahoo.com

Žádost o úvěr FORMULÁŘ

JMÉNO: ..........................................................
Příjmení: ...........................................................
Částka potřebná: ...............................................
Doba trvání: ..............................................................
Účel úvěru: ...............................................
VĚK: ..........................................................................
ADRESA: .................................................................
ZEMĚ: .................................................................
Telefonní číslo: ...........................................
ZAMĚSTNÁNÍ: ...........................................................
Měsíční příjem: ................................................
Mluvíte anglicky .............................................. ......
NĚKTERÉ Odpovědi FAQ (často kladené otázky)
Máme 1 jednoduchý formulář pro vás vyplnit požádat o půjčku.
Můžete si jej, vyplňte ji a pošlete mi ho. Aplikace zahrnuje pod 2 témat.
* Credit povolení
* Dlužník informace

1. Jaká je úroková sazba?
Úroková sazba závisí na projektu. Sazba je 3% úrok pouze roční úroková sazba splatné měsíčně.
2. Jak dlouhá je úvěr?
Můžete si vybrat vhodnou délku, k sadě kapse. Neexistuje žádný předem platba trest

3. Má můj kredit děje?
Ne

4. Kde si půjčku?
Úvěr ve světě

5. Jak dlouho trvá, než financovat?
Po odeslání žádosti o úvěr, můžete očekávat, že předběžná odpověď méně než 24 hodin a financování v rámci 72-96 hodin od obdržení informace, které potřebujeme od vás.
6. Kolik budou mé splátky?
, Který bude počítat pro vás a zaslána do splátkového kalendáře.

Teplý pozdravem,
Pan Kierian Johns (M D).
13. 05. 2012 | 02:37

Ryan brain napsal(a):

Dobrý den

to je služba Pearson Hardman půjčky nemovitostí a všech druhů podnikání financování. Jsem také nabízejí půjčky pro jednotlivce, firem a spolupracovat subjekty bez jakékoli zálohy na 2 % úrokovou sazbu za annual.loan podmínek determinant, výše úvěru mezi součet $5,000.00 do
$10,000,000.00 Amerických dolarů, 30,000.00 na 35.000, 0d00.00GB liber. Máte-li zájem kontakt:
pearsonhardmanloanservice@gmail.com
Ryan Brain
12. 01. 2013 | 14:59

Reklamní úvěry (Natchanok). napsal(a):

Hledáte velmi skutečné úvěr? V přiměřené úrokové sazby za rok? Do 2-3 pracovních dnů jste byl neustále popřel bank a jiných finančních institucí? To je dobrá zpráva! Máme všechny druhy úvěrů v rozmezí od minimální částky 30,000,000.00 bahtů ฿ ฿ 50,000.00 bahtů na maximální úrokovou sazbou ve výši 2% ročně pro rozvoj podnikání hrany / obchodní expanzi s konkurencí. Jsme certifikováni, důvěryhodný, spolehlivý, efektivní, rychlé a dynamické. A společné práce všech forem nemovitostí a finančních služeb, odpovězte na tento e-mail: rowenbraddondicals2014@gmail.com úvěru.

Poskytujeme dlouhodobé úvěry od jednoho měsíce do pěti let.

Nabízíme tyto druhy úvěrů a mnoho dalších;

* Osobní půjčky (Nezajištěný úvěr)

* Obchodní úvěry (Nezajištěný úvěr)

* Celková Loans * Konsolidace půjček

* Home Improvement
Prosím, pokud jste spokojeni, a zájem o naše finanční nabídky, neváhejte nás kontaktovat ještě dnes, můžete e-mailem na e-mailovou adresu: rowenbraddondicals2014@gmail.com.
S pozdravem
Reklamní úvěry (Natchanok).
17. 11. 2014 | 15:05

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy