Světová obchodní politika, finanční krize, silná koruna a ekonomický výhled

29. 07. 2008 | 17:55
Přečteno 7681 krát
Do mého blogu se včera nedopatřením dostala nezredigovaná verze následujícího příspěvku. Rád bych se za to omluvil všem čtenářům a předem poděkoval za shovívavost.

Psáno pro čtenáře blogu na základě rozhovoru s profesorem Janem Švejnarem na Rádiu Česko z 23. 7. 2008



Co by Americe přineslo otevření trhu pro průmyslové zboží do Brazílie, Číny, Indie?
Pro Ameriku by to bylo velmi blahodárné, protože pro ni zemědělství představuje již velice malou část ekonomiky, zaměstnává v něm méně než dvě procenta lidí. Naopak průmysl a samozřejmě služby jsou velmi důležité a tam Amerika může prospět tím, že bude dál vyvíjet nové výrobky a tím posilovat kvalitu zboží a služeb po celém světě. Čili dělba práce, která je při jednání hlavních světových obchodních partnerů vytvářena, by byla pro nás všechny velmi blahodárná. Země, které jsou relativně lepší právě v zemědělství (hlavně rozvojové země), by se specializovaly na zemědělství a ty, které jsou lepší v průmyslu a ve službách (například Amerika), by dodávaly světu průmyslové výrobky a služby.

Evropská unie pro změnu přišla s nabídkou, že sníží svá cla na zemědělské dovozy o šedesát procent místo původně navrhovaných čtyřiapadesáti. Také unijní obchodní komisař ale dodal, že to závisí na tom, jak právě odpoví velké rozvojové země v otázce průmyslových cel. Z pohledu Evropy, co by znamenalo snížení cel na zemědělské dovozy o šedesát procent?
Pro Evropu by to byl důležity krok. Evropa je ještě více ochranářsky zaměřená než Spojené státy, čili je potřeba, aby se opravdu postavila tváří v tvář této otázce. Evropa obdobně jako Spojené státy má budoucnost více v průmyslu a ve službách než v zemědělství. Čili je to spíš ze setrvačnosti, že stále v Evropě dáváme velký důraz na zemědělskou výrobu. Kdyby v této oblasti Spojené státy, Evropa a Japonsko ustoupili, tak by z toho rozvojové země opravdu těžily a potom by se mohly samozřejmě otevřít (a měly by se otevřít) více mezinárodnímu obchodu. Tento argument je pádný, protože nejvyšší cla jsou bohužel právě v rozvojových zemích, což brzdí jejich rozvoj. Kdyby rozvojové země přistoupily ke snížení svých cel, tak by se i jejich ekonomický růst velice zrychlil.

Pokud by došlo k dohodě o liberalizaci, tak je jasné, že by zemědělské výrobky na trhu byly hlavně z rozvojových zemí, zatímco Spojené státy a Evropa by se specializovaly na výrobu, řekněme, s vyšší přidanou hodnotou, ať už jsou to nové technologie a podobně. Jsou ale Spojené státy a hlavně Evropa připraveny na takovýto zásadní zlom?
Myslím, že ano, protože jak jsem již naznačil, v rámci zaměstnanosti to pro ně nebude mít velký efekt. Jak Evropa, tak Amerika zaměstnává poměrně malé procento lidí v zemědělství, čili dopad tam nebude silný a naopak by to posílilo zaměstnanost v těch odvětvích, jak jste se zmínila, která mají vysokou přidanou hodnotu. Je to tudíž opravdu spíš otázka, jestli se dokážeme odpoutat od historických norem a jestli učiníme velký krok kupředu, který by nás a celý svět mohl posunout na vyšší úroveň životního standardu.

Když opustíme celounijní politiku a podíváme se na Českou republiku, Česká republika podle vás na takto zásadní změnu připravená je, co se týká struktury hospodářství?
Ano, oproti mnoha jiným zemím, zvláště například Polsku, máme mnohem méně lidí v zemědělství. Samozřejmě máme zemědělce a musíme se postarat o to, aby tyto strukturální změny pro ně nebyly příliš bolestné, ale je to pro nás lehčí, než například pro Poláky. Ale i v Polsku by se s tím měli vyrovnat, protože je to otázka vyššího principu. Je to otázka státnického přístupu. Je potřeba, aby si každá země v Evropě vytvořila větší vizi a šla v této oblasti v rámci unie důrazně kupředu.

Jak podle vás obecně postoj Spojených států ovlivňuje přece jenom to, že na podzim budou prezidentské volby, bude se měnit administrativa?
Hraje to roli, ale de facto myslím, že je příhodná situace v tom, že odcházející administrativa George Bushe si může nyní dovolit některé věci, které si nemohla dovolit dříve. Myslím, že oba kandidáti by byli radši, kdyby se reforma mezinárodního obchodu dohodla před tím, než by oni nastoupili do úřadu.

Právě ekonomika Spojených států obecně je to, co pro voliče bude asi hlavní při rozhodování o tom, kdo usedne po Georgi Bushovi v Bílém domě. Z tohoto pohledu má teď podle vás lepší výchozí pozici Obama nebo McCain?
Lepší pozici má Obama, protože americká ekonomika si nevede příliš dobře. Není sice v recesi díky exportu, který je stimulován slabým dolarem, ale nicméně roste mnohem pomaleji tento rok než rostla v průměru historicky, takže to samozřejmě nahrává tomu, který není součástí nynější administrativy -- čili Obama má výhodu.

Když se podíváme na krátkodobý výhled americké ekonomiky, co se dá do podzimu, do termínu těch voleb očekávat?
Moc ne. Myslím, že zůstane víceméně tam, kde je. Nejspíše bude pomalý růst. Mohlo by dojít samozřejmě k negativnímu výkyvu, kdyby se finanční krize dále prohloubila, ale myslím, že k tomu s největší pravděpodobností nedojde. Očekávám, že americká ekonomika pomalu poroste a oba kandidáti se budou dohadovat o tom, čí je to vina a co to vlastně znamená pro budoucnost.

Pane profesore, jak obecně hodnotíte roli FEDu (Americké centralní banky) při současné situaci americké ekonomiky?
Myslím že FED si vede poměrně dobře, protože americký finanční sektor nebyl v takto složité situaci víceméně od krize v třicátých letech dvacátého století. A FEDu, společně s ministerstvem financí, se zatím podařilo udržet situaci v rámci možností klidnou. Samozřejmě dochází k obrovským změnám. Nikdy v historii FED a ministerstvo financí nezasahovali do ekonomiky tak silně, jako intervenují nyní. Ale zatím se jim podařilo zamezit panice, což je to největší nebezpečí, protože při celonárodní či celosvětové panice by celý finanční systém začal kolabovat.

Americký Kongres právě dnes má hlasovat o návrhu zákona na uklidnění nestabilního trhu s nemovitostmi. Návrh má umožnit polostátním hypotečním agenturám Fannie Mae a Freddie Mac dočasný přístup k levnému kapitálu ve formě vládních úvěrů nebo přímých investic. Obě společnosti vlastní nebo garantují téměř polovinu všech hypotečních úvěrů. Už včera americký ministr financí apeloval na Kongres, aby ten plán záchrany schválil. Rozpočtový výbor Kongresu přitom odhadl, že plán záchrany by mohl daňové poplatníky stát asi dvacet pět miliard dolarů. Pokud tento návrh projde Kongresem, je šance, že se opravdu uklidní ten nestabilní trh s nemovitostmi?
Jsem toho názoru, že je potřeba tento zákon schválit a že to pomůže uklidnit trh s nemovitostmi. Je to smutné, že daňový poplatník bude muset sanovat tak velkou část hypotečního trhu, ale hypotéky v Americe jsou opravdu velkou položkou. Více než polovina americkych rodin má hypotéky a vytvořila se situace, kdy chudší rodiny, které nemohou v dané situaci hypotéky splácet, by mohly hypotéční trh opravdu velice zneklidnit. Americká vláda vlastně nemá jiné východisko a Kongresu v tomto případě nezbývá než přijmout tento návrh a samozřejmě potom se snažit změnit instituce tak, aby ke stejnému vývoji v budoucnosti znovu nedošlo.

Někteří kritici varovali, že by plán mohl poplatníky nakonec přijít na mnohem více. Podle stoupenců je ale naopak dobře, že vláda za oběma agenturami stojí, protože je to výraz důvěry. Jaký je váš názor? Je záchrana těchto dvou agentur skutečně nezbytná pro další vývoj v oblasti hypoték?
Myslím, že záchrana je nezbytná, jestliže chceme odvrátit finanční krizi. Taková finanční krize by nakonec byla mnohem nákladnější jak pro daňové poplatníky, tak potažmo celý svět, protože přiznejme si, kdyby začal kolabovat americký finanční systém, tak by se hnal obrovsky efekt, jako vlna, celým světem. Je tudíž v zájmu Spojených států a celého světa, aby k této sanaci došlo. Americký daňový poplatník to bohužel zaplatí a Amerika se s tím prostě musí vyrovnat. Myslím, že momentálně není jiné východisko.

Americký ministr financí zastává názor, že navzdory těm hlubokým problémům na realitním trhu má americký bankovní systém velmi pevné základy, souhlasíte s tímto názorem?
Souhlasím. Americký bankovní systém je silný a k otřesu, který vidíme, došlo částečně tím, že během posledního desetiletí nastal velký rozmach inovací na amerických finančních trzích. Americké finanční trhy se staly efektivnější na základě nových finančních prostředků, které byly zavedeny počátkem tohoto desetiletí. Je nutno podotknout, že tyto inovace byly v mnohém úspěšné. Ale v mnohém též finanční systém napnuly do té míry, že nebyl schopen vše v nynější podobě zvládnout. Myslím, že po překlenutí nynější krize bude americký finanční systém opět dobře fungovat.

Představují nějaké riziko pro americký finanční a bankovní trh nově nastupující silné bankovní skupiny, zejména z arabských zemí, které vydělávají samozřejmě zejména díky rostoucím cenám ropy?
Myslím, že tyto skupiny zatím nepředstavují velké nebezpečí. Ony de facto momentálně zachraňují velké finanční instituce a banky v Americe a potažmo i v západní Evropě a jinde. Představují potřebný příliv kapitálu, který samozřejmě bude určující v budoucnosti, protože se tyto skupiny stávají novými vlastníky. V tom se svět velmi mění, ale je to posílení, které je zcela normální. Prostě někdo má peníze a investuje, a tyto skupiny mají nyní peníze. Neočekával bych však, že to bude mít nějaký zvratný vývoj. Naopak myslím, že to momentálně má uklidňující efekt.

Pane profesore, překvapil vás v poslední době vývoj české koruny?
Je nadmíru silná. Je to překvapující v tom smyslu, že málokdo očekával, že by euro a dolar byly tak nízko vůči koruně. Na druhé straně samozřejmě příliv zahraničního kapitálu, který je do velké míry důvodem, proč koruna je tak silná, pokračuje. V tom smyslu je to tudíž logický vývoj, který je však do značné míry mimo naši kontrolu.

Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma včera vystoupil s razantní intervencí, když řekl, že by banka mohla už v příštím měsíci snížit sazby. To vedlo k okamžitému oslabení koruny, které pokračuje i dnes. Analytici se shodují na tom, že intervence přišla právě včas, zasáhla trh ve chvíli, kdy se po dosažení úrovně třiadvaceti korun za euro rozhodovalo o dalším směru. Přišla podle vás ta intervence včas od centrální banky?
Je vždy těžké rozhodnout, kdy je včas a kdy není včas. Samozřejmě silná koruna tak, jak je silná nyní, ohrožuje mnohé výrobce. Nejen exportně orientované výrobce, ale i ty, kteří konkurují dovozu, protože dovoz se stává levný oproti našim nákladům. V tom smyslu je určitá intervence nutná. Možná, že mohla přijít i dříve, ale je správné, že přišla nyní. Efektivní nebudou proslovy, nýbrž snížení úroků. Po světě nyní putuje spousta kapitálu, který hledá výnos a pakliže u nás ten výnos bude nižší na základě nižší úrokové míry, tak to bude znamenat, že toho kapitálu tady zakotví méně, poptávka po koruně bude nižší, a tudíž se sníží její hodnota. Přístup je tudíž správný a otázkou je, o kolik se bude muset úroková míra snížit na to, abychom korunu udrželi na nějaké přijatelné hodnotě.

Loni česká ekonomika rostla tempem šest celých šest desetin procenta. Česká národní banka na letošní rok předpovídala zpomalení na čtyři celé sedm. Nakolik může ten současný stav koruny vývoj skutečně zabrzdit?
Může jej podstatně zabrzdit. Jsme otevřená ekonomika a růst může klidně zpomalit z šesti na pět procent. To může být výsledek zvýšení úrokové míry. Jde o to samozřejmě, jaká bude souhra dalších okolností. Je zajímavé, že v posledním čtvrtletí vidíme, že se zpomaluje tempo růstu všude možně ve světě, ale střední a východní Evropa si zatím (kromě Maďarska) vede dobře. Zpomalení u nás nemusí tudíž být příliš silné, ale myslím, že k určitému zpomalení dojde.

Podle guvernéra Tůmy je reálná hodnota koruny kolem čtyřiadvaceti korun padesáti haléřů za euro. Hypoteticky co by na druhou stranu znamenalo příliš velké oslabení koruny, korekce třeba na dvacet pět, dvacet šest korun za euro, jaká inflační rizika by to mohlo mít?
Jsou zde určitá inflační rizika. Myslím však, že nejsou velká, protože hlavní riziko pochází spíš z nárůstu cen ropy a dalších nerostných zdrojů a též zemědělských výrobků. Jestli kurz koruny k euru bude dvacet pět nebo dvacet šest nebo dvacet čtyři a půl, tak to nebude hrát tak obrovskou roli. Bude zde spousta dalších faktorů, které ovlivní inflaci.

Zpomalení ekonomiky může mít samozřejmě vliv i na trh práce. Podle nedávno zveřejněných dat je nezaměstnanost v Česku stále na úrovni pět procent, přitom je ale více než sto padesát tisíc volných pracovních míst. To svědčí o velkém napětí na trhu práce. Jaký je podle vás další vývoj nezaměstnanosti?
Nezaměstnanost se nedá o moc více stlačit, jestliže se neuskuteční některé další strukturální změny, například rekvalifikace těch, kteří jsou nyní opravdu nezaměstnatelní. Trh práce bude i nadále vypjatý a to znamená, že bude těžké najít pracovníky, i kdybychom rostli pomaleji.

Když se podíváme na současný stav zaměstnanosti, na tu strukturu, tak je evidentní, že samozřejmě řada lidí v České republice pracuje stále v průmyslu. Především automobilový průmysl se stává dominantou pro Českou republiku. Považujete to současné procento, jakým se právě automobilový průmysl podílí na českém hospodářství, ještě za zdravé, nebo už je to, řekněme, množství, které je přehnané a pokud by se automobilový průmysl dostal do případné krize, tak by to mělo obrovské dopady?
Já argumentuji vždy tím, že dočasně je tento vývoj zcela v pořádku. Využijme toho, že k nám zahraniční kapitál proudí, a že si vybral toto odvětví. Vytvořme si ale rychle efektivní strategii, abychom věděli, kde chceme být za pět až deset let. Co budou odvětví a sektory s velkou přidanou hodnotou? Zaměřme se na to, aby budoucí investice, a to znamená i investice do lidského kapitálu, byly podstatné a šly tímto směrem. Abychom nezůstali u toho, že jsme připraveni být automobilkou světa. Tento typ kapitálu se bude posunovat dál na východ, protože naše pracovní náklady se zvyšují a v určité chvíli bude zajímavější pro automobilový průmysl, aby se posunul dále na východ.

Z tohoto pohledu jaký model, řekněme, reformy školství by podle vás Česká republika měla zvolit?
Musíme silně, avšak též efektivně, investovat do vyššího (terciárního) školství. V tom smysluje je Bílá kniha, připravená vládou, přínosná. Nabízí určitá řešení, která je potřeba zvážit a rozumně zrealizovat. Je potřeba se zaměřit na to, abychom měli nejenom velké množství studentů, ale též kvalitní výuku a výzkum na světové úrovni. Průměrnost a podprůměrnost se v dnešním světě nevyplácí.

Přece jenom se vrátím ještě k těm makroekonomickým údajům. Mluvili jsme o nezaměstnanosti, nezmínili jsme inflaci, která se do podzimu pravděpodobně u nás výrazně nesníží, byť při těch posledních datech došlo k mírnému snížení inflace právě ale vlivem silné koruny. Stále téměř dvojnásobně převyšuje inflační cíl České národní banky. Začne nová vlna vyjednávání o kolektivních smlouvách a platech. Tlak na růst mezd se dá očekávat i vzhledem právě k nízké nezaměstnanosti. Jak to může ovlivnit a případně zabrzdit českou ekonomiku?
To je velice důležitá otázka. Historicky se všude na světě jeví jeden fakt -- jestliže mzdy začnou plně kompenzovat externě způsobenou inflaci, tak se rozjede inflační spirála. Na druhé straně samozřejmě není férové, když jenom část společnosti absorbuje vnější inflační šok – tj. šok, který přichází zvenčí, například zvýšením ceny ropy. V této situaci je potřeba najít společenský konsensus, společenské porozumění, jak si všichni nějak utáhneme opasky, aby šok neabsorbovala jenom jedna skupina, například zaměstnanci v určitém sektoru. Ale je nutné si uvědomit, že musíme nějak tento inflační tlak absorbovat, to znamená utáhnout si opasek, protože ten tlak přichází zvnějšku a my jsme o to chudší.

My jsme mluvili samozřejmě o vlivu silné české koruny na českou ekonomiku. Samozřejmě, že světové trhy řeší především ale vztah dolaru versus eura, případně vzhledem k čínské měně. Myslíte si, že z tohoto může vzniknout hospodářský problém celosvětový, -- z toho, že dolar proti euru neustále oslabuje?
Já myslím, že v této oblasti celkem dobře funguje volný trh. Žádná intervence velkých centrálních bank, ať už FEDu v Americe či Evropské centrální banky není schopná dlouhodobě zvrátit vývoj mezi těmito měnami. Samozřejmě výkyvy směnných kurzů jsou vyšší, než bychom si přáli. Je to dáno tím, že se po světě pohybuje hodně kapitálu, který svým pohybem ovlivňuje relativní hodnoty jednotlivých měn. To, že je dolar momentálně slabý, je de facto pro celosvětové hospodářství, přínosné, protože americká ekonomika sice oslabila, ale nešla do recese. To je důležité, protože americká ekonomika je stále ještě hlavním motorem celosvětového růstu a to nejenom reálným, ale i psychologickým. To, že americká ekonomika není v recesi umožňuje i lepší konjunkturu v jiných částech světa.

Vy jste mluvil o tom, že to, že dolar je slabý, je pro Ameriku v podstatě dobře, nicméně je pro Evropu dobře, že euro je tak silné?
Pro Evropu to samozřejmě představuje velké problémy. Evropští exportéři si zatím vedou poměrně dobře, ale myslím, že dlouhodobě bude potřeba, aby dolar vůči euru posílil, a našla se hodnota, která vyjadřuje lépe obchodní relace a nejenom kapitálové toky.

Jak hodnotíte z tohoto pohledu fungování Evropské centrální banky? Překvapivě včera například francouzský prezident Sarkozy vystoupil s tím, že by se kompetence Evropské centrální banky měly svým způsobem revidovat.
Já bych pro to nebyl. Evropská centrální banka je ještě mladá instituce a zatím si vede poměrně dobře. Má i trochu jiné poslání než Americká centrální banka, která má jako poslání nejenom udržení cenové stability, ale též konjunkturální aspekty -- aby nebyla příliš vysoká nezaměstnanost a aby ekonomika rostla. Je tudíž možné uvažovat o tom, jestli by Evropská centrální banka též neměla mít za cíl nejenom cenovou stabilitu, ale též například konjunkturu. Neubíral bych ji však její pravomoce a nenechal bych ji být více ovlivnitelnou jednotlivými státy.

Původní rozhovor vedla 23. 7. 2008 v Rádiu Česko šéfredaktorka Rádia Česko Hana Hikelová

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Blue Jay napsal(a):

Lol!

Jan Švejnar, Původní rozhovor vedla 23. 7. 2008 v Rádiu Česko šéfredaktorka Rádia Česko Hana Hikelová .....

"Co by Americe přineslo otevření trhu pro průmyslové zboží do Brazílie, Číny, Indie?"

"Když se podíváme na krátkodobý výhled americké ekonomiky, co se dá do podzimu, do termínu těch voleb očekávat?"
"Jak podle vás obecně postoj Spojených států ovlivňuje přece jenom to, že na podzim budou prezidentské volby, bude se měnit administrativa?"
atd...atd...


Jan Svejnar: " Ja na to mam svuj nazor. Jsou to slozite temata. Jiste ze se o tom da uvazuvat z ruznych uhlu. Slozite otazky nemaji jednoduche odpovedi. Zalezi na sociolodemopolitickem pohledu. Nekdo to vidi tak a jinej onak. Ja to vidim ....jak to rict?... (kdo tohle posloucha?)...uhmmm...vseobecne a hlavne libive. To je to nejdulezitejzsi. Y'all come back now, ya hear?
29. 07. 2008 | 19:01

vlk napsal(a):

Jevelká škoda, že tenhle blog je tak rozsáhlý. velikostí i přemírou tématů. Je tam spousta věcí, skterými s e dá polemizovat.

Namátkou:
nechť s e rozvojové země sooustředí na zemědělství a USA a Evropa na sofistikovanou výrobu..

Tak třeba toghle podle mne nemůže fungovat. ani náhodou! Ti chudí budou mít vždy ambice sedotáhnout na ty bohaté.A nebudou chtít jen dodávat banány nebo pšenici. Budou chtít víc.jako Čína a Indie. Apokud dokáží peníze udržet jako Čína a Indie a reinvestovat,pak s ejim to logicky začne dařit. Třeba pomalu, al e dařit.

Další věc -Česko má mít svou strategii
Protože také a utomobilky odejdou navýchod. To přímo kereluje s diskutabilitou tvrzení, které jsme právě rozporoval. Kapitál si nedá poroučet, že někdo má pěstovat len. On , pokud chce , tak otevře třeba automobilku. A lidé rádi utečou z polí.

Ale i tohle druhé tvrzení, že Česko se má soustředit na sofistikovanou výrobu je podle mne hodně na vodě.
Má se soustředit. Ale na jak dlouho s emu to asi tak povede?
Pokud totiž na východě bude dostatek inženýru, znalostní ekonomika ráda přejde na východ, zrovna tak jako montovny. Indický inženýr, o vietnamském nemluvě,bud e vždycky lacinější než český. Argumentuje se Finskem. Ale tohle je speciální země.Má světovou firmu . Svojí vlastní -Nokii. Ta sice klidně přenese výrobu z Německa do Rumunska, al e vývoj a výzkum si určitě,minimálně z části, podrží vždycky ve Finsku. Stejně jako Siemens, ten také nejspíš zavře Zličín Amožná i něcio v Německu. Ale ten Zličín daleko dříve,než bud e zavírat v Erlangenu. Tad y až v případě života a smrti. Protože fungují tzv.národní vazby. I i nadnárodních koncernů.

dál bych si dovolil rozporovat vliv prohlášení guvernéra Tůmy.
Jsme velmi skeptický k tvrzení, že to geniálně načasoval a trh, že reagoval. Jistě,nějaká reakce tam byla. Ale ve tsejný dne, dky došlo k poklesu došlo k dost velkému průlomu na burzách.Nahoru.
A dále - máme nejspíš co do činění s dost dramatickým přílivem spekulačního kapitálu. Nemyslím, že byl zastrašen vidinou , že někdy 7. srpna by ČNB mohla snížit úroky o 1/4. Dvojnásobek si nemůže, kvůli inflaci, dovolit. A koruna dramaticky posilovala vůči euru. Přesto, že Euroribor je výše než PRIBOR!
Osoběn bych za oslabením koruny hledal něco jiného. A pokud je v tom skutečně Tůma, tak se kačka vrátí na trajektorii posilování velmi rychle. Oslabovat začne, až si horké peníze z venku řeknou - dosť bolo Prahy.A jednou si to řeknou docela jistě.
Tohle je jen pár drobností. Bylo by toho více. Leč blog pana profesora je rozhdoně zajímavý. Velmi zajímavý.
29. 07. 2008 | 21:11

Skogen napsal(a):

Zdá se, že růst růstu definitivně narazil na svůj strop. Proč jinak by bylo třeba dělit ekonomiky zemí podle druhu výroby. Primární sektor rozvojovým zemím, sekundární a terciární těm rozvinutým, bez ohledu na předpokládanou dynamiku..
29. 07. 2008 | 21:41

15 amused napsal(a):

To Skogen:
takový rozdělení není možný. V minulém století možná, ale v době globální ekonomiky je to dlouhodobě utopie. Vůbec celý tenhle rozhovor je o ničem. Pan Švejnar je možná sečtělý a vzdělaný, ale toť vše. Bodka, stejné názory, jaké by člověk očekával v hospodě od studenta prvního ročníku ekonomie. Buďto je to politickým tlakem, nebo politickou ambicí, nebo skleníkovým efektem emerické ekedemické půdy
30. 07. 2008 | 09:07

Jirka Hemzal napsal(a):

To Skogan:
Obávám se, že se mýlíte. Z čeho usuzujete, že hospodářský růst narazil na nějaký strop? Vzhledem k růstu a ambicím dříve rozvojových zemí si to rozhodně nemyslím. Dělba práce a specializace je dlohodobě zdrojem bohatství a hospodářského růstu. Díky postupné liberalizaci světového obchodu, se tento trend rozšiřuje i mimo hranice jednotlivých zemí - toť vše. k dělení jednotlivých sektorů nedochází administrativním zásahem. Taže v tom nevidím žádný problém.
30. 07. 2008 | 11:14

prirodovedec napsal(a):

vlk: Nicmene odpoved k bile knize je plytky a neznaly blabol. Bohuzel. Zlaty prof. Z. :)

A obavam se, zda ostatni odpovedi nejsou podobne (viz Vase glosy).
30. 07. 2008 | 11:17

Stan napsal(a):

Prof. Jan Švejnar:

Zklamání,velké zklamání. Váš bývalý podporovatel s hrůzou sleduje standardní ekonomické nicneříkající bláboly. Ani jedna přínosná myšlenka. Šeď, hrůza, beznaděj.

Z Vašich odpovědí by člověk získal dojem, že buď vůbec nevíte, o co teď v USA jde, nebo to moc dobře víte, ale nechcete si zkazit kariéru.

Takže pár doplňujících otázek:

Co může světu nabídnou americký průmysl (kromě zbraní) a americký sektor služeb (kromě dalších finančních bublin a hovězích karbanátků ve sladké housce)?

Jste opravdu přesvědčen, že snížení cel na banány sníží jejich ceny v Evropě či USA a nastartuje zde ekonomický zázrak?

Z čehou usuzujete, že se finanční krize v USA již nebude dále prohlubovat?

Jak můžete jako liberál chválit FED, který pumpuje do ekonomiky nekryté dolary, zachraňuje krachující banky a akceleruje inflaci?

Proč chválíte tuto vládu za Bílou knihu, když ji ani neiniciovala, ani nepřipravila, a dokonce ve skutečnosti ani nehodlá realizovat?

Jak si Vy osobně konkrétně představujete ono "utažení opasků"?
30. 07. 2008 | 14:27

vlk napsal(a):

Přírodovědče

prof. Švejnar je jiná liga než já. On hraje Premier Laegaue.. já krajský přebor v Česku...
Tak to musíš brát. A tohle není konsekventní článek. Tohle je rozhlasový rozhovor. Prostě otázka a odpověď ve zkratce.
Nesuď příliš přísně.
Totéž bych poradil Stanovi.
Ohledně Bílé knihy..Dostal otázku amusel nějak odpovědět. Já bych si osobně vsadil na to, že jinečetl. Jen věděl , že existuje. A nezapomeň, že byl kandidátem zelených.Takže o kdyby ji četl , nemohl jí roztrhat na kusy. Ví , že případný politický návrat je nejspíš e schůdný přes Burše a tedy i Lišku....
Nebo semuksutečn líbí. Protože nevidí do českého školství ani zlomkem jako ty. A troufnu si říci, že ani jako Karkule.
Neboť přísný.
Jo a dnešní oslabování koruny a současný dost rasantní růst burzy mi dává za pravdu..
Musím se pochválit, ne?
30. 07. 2008 | 19:45

karel napsal(a):

vlk:
Vy nehrajete krajsky prebor, ale sobotni cutandu vesnickych stamgastu. Krajsky prebor v Cesku hraje Svejnar. Ta jeho slizká podbízivost a plastičnost je skutečně udijící.
30. 07. 2008 | 19:54

vlk napsal(a):

karel
že byste jako připojil nějaké analytické moudro, které by doložilo vaší kvalifikaci a je jedno jestli ke mně nebo ke Švejnarovi? Toho se asi netřeba bát, co?
Jsi milej a zábavnej, brouku!
30. 07. 2008 | 20:10

Skogen napsal(a):

ad J. Hemzal:

Máte pravdu, že specializace a dělba práce znamenají vyšší efektivitu, ale neznamená to, že možnosti růstu jsou neomezené. Povšimněte si, jak krátce trvalo, než se západní ekonomiky převalily přes postkomunistické země. Vzdor veškerému hledání rovnováhy, jako teoretickému cíli, je ekonomie především o dynamice v rámci nerovnováhy. Pan Švejnar nakousnul něco, z čeho si vyvozuji, že je v zájmu ekonomických zemí existenci oné nerovnováhy kontrolovat, aby se blahobyt koncentroval tam, kde se momentálně nachází. V rozvojových zemích by se měly prvovýrobou vytvářet základní hodnoty, zatímco my si v terciárním sektoru budeme vzájemně prát prádlo a přesvědčovat se, bůhvíjak se bez toho neobejdeme. Připomíná mi to někdejší kolegyni, která se zabývala nabízením produktů Oriflame, která se potkala s jinou, co dealovala jakési kuchyňské zboží, a ta první v ústraní přede mmnou prohodila cosi na způsob, že si nějaký ten hrnec bude muset vzít, jinak by si z jejího katalogu ta druhá už nikdy nic nevybrala.. Zábavu měly bezpochyby nadlouho, ale zcela jistě se tím neživily.
30. 07. 2008 | 21:44

Skogen napsal(a):

..že je v zájmu ekonomicky rozvinutých zemí...tam mělo být. Už hodně blábolím ;o)
30. 07. 2008 | 21:45

prirodovedec napsal(a):

vlk: OK beru, ale nemelo to jit jako rozhlasovy rozhovor na www, zejmena, kdyz je to az takove. Dle mne klasicka chyba. Co obstoji v hovoru, dopada zde hure prepsane.
30. 07. 2008 | 23:43

Stan napsal(a):

Vlku, přírodovědče, to neberu, pan profesor nám tady chtěl všem šéfovat a sesadit vrtošivého staříka z Hradu. Dokonce se mu to málem i povedlo! Od takového člověka očekávám i v rozhlasovém rozhovoru Názor, ne instantní pseudoekonomické kecy ševčíkovsko-kohoutovského ražení.

Kdyby si tohle přečetli jeho studenti, tak ho sežerou i s chlupama.
31. 07. 2008 | 00:36

Martin napsal(a):

Obávám se že ,způsob dělby práce by přinesl blahobyt je některým. resp. vememe si např čr jako uzavřený systém a navrhneme dělbu práce. JM kraj zemědělství (kvalitní černozem) obchod, finančnictví PRAHA (dobrá adresa) PRAHA,BRNO,OLOMOUC, OSTRAVA.. znalostní inženýrsví(již vzniklé centra)
Valašsko turistika lázeňství . a takhle můžem pokračovat dále. co ale bude tato dělba znamenat? peníze nejvíce berou finančníci obchodníci a management, nejvíce se nadřou zemědělci protože dělat v zemědělství není od 6 do 2 a peníze nejsou ani na tu dřinu vysoké (prave naopak).
takže z hlediska ekonomie je toto rozdělení jenom přesouvání financí a tvorby hdp NE blahobyt pro všechny. Nehledě na ekologické dopady resp. tvorba velkých zemědělských center s vysokou výtěžností škodí přírodě stejně jako ponechat ladem a nehospodařit resp postavení vekých aglomerací místo "políček" strání atd. čili toto nenívýchodisko pro všechny ale je pro pár vyvolených.
31. 07. 2008 | 15:56

Martin napsal(a):

Obávám se že ,způsob dělby práce by přinesl blahobyt je některým. resp. vememe si např čr jako uzavřený systém a navrhneme dělbu práce. JM kraj zemědělství (kvalitní černozem) obchod, finančnictví PRAHA (dobrá adresa) PRAHA,BRNO,OLOMOUC, OSTRAVA.. znalostní inženýrsví(již vzniklé centra)
Valašsko turistika lázeňství . a takhle můžem pokračovat dále. co ale bude tato dělba znamenat? peníze nejvíce berou finančníci obchodníci a management, nejvíce se nadřou zemědělci protože dělat v zemědělství není od 6 do 2 a peníze nejsou ani na tu dřinu vysoké (prave naopak).
takže z hlediska ekonomie je toto rozdělení jenom přesouvání financí a tvorby hdp NE blahobyt pro všechny. Nehledě na ekologické dopady resp. tvorba velkých zemědělských center s vysokou výtěžností škodí přírodě stejně jako ponechat ladem a nehospodařit resp postavení vekých aglomerací místo "políček" strání atd. čili toto nenívýchodisko pro všechny ale je pro pár vyvolených.
31. 07. 2008 | 15:57

vlk napsal(a):

přírodovědec + stan

pánové nezměte do ruky magnetofon nebo cokoliv jiného,na co nahráváte. a zkuste si rozhovor. Anásledně sedněte a napiště blog. A uvidíte ten rozdíl!

Souhlasím s přírodovědcem.Autor sineměl šetřit práci a měl sednout a blog napsat. Kratší , s jendím nebo dvěma tématy. Zargumentovaný a kompatní.
01. 08. 2008 | 21:47

Stan napsal(a):

vlku,
tady přece nejde o formu, ale o obsah. Jsem ochoten tolerovat, že v přímé řeči budou myšlenky méně učesané, ale od ekonoma se světovou reputací (tak nám tady byl a je prof. Švejnar prezentován) a presidentského kandidáta očekávám, jak již jsem napsal výše, Názor podložený argumenty.
02. 08. 2008 | 06:44

racek napsal(a):

No, občas rezonuji s názory p. profesora, ale bohužel, o zemědělství neví naprosto nic. ve světovém srovnání je právě v usa daleko nejefektivnější zemědělství, proto taky ty 2 % obyvatel se jím zabývající. evropa na tom je o něco hůře, ale přesto jí rozvojovky nemohou konkurovat.
navíc, v zemích označených jako rozvojovky skutečně, až na výjimky, nejsou a nebudou podmínky pro nějakou významější velkovýrobu potravin až na některé výjimky. extenzívní způsoby sopičívající v vypalováním lesů (brazílie) nebo exploatací moře jsou pro budoucnost spíše škodlivé. ba ne, řešením budoucnosti pro rozvojovky je zajištění SOBĚSTAČNOSTI a dále pěstování plodin, které se v podstatně příznivějších podmínkách usa, evropy, ruska či argentiny prostě neurodí ... banány, citrusy, káva, kakao.
kdepák, utéci od zemědělství, které máme, s propracovanou logistikou, distribucí a vyspělými strojními systémy je obrovitá hloupost. hloupost ovšem není, se trochu podívat nna ty dotace... což se už děje.
04. 08. 2008 | 15:34

cla booster napsal(a):

Pro Ameriku by to bylo velmi blahodárné, protože pro ni zemědělství představuje již velice malou část ekonomiky.
25. 02. 2010 | 21:54

cartier ballon blue napsal(a):

TU water fish known, is also the source of happiness.
25. 03. 2010 | 04:51

cartier cheap napsal(a):

It would be great if you have other great things

just like this. I really love it. Thanks!
25. 03. 2010 | 06:19

http://www.kw61.com/replica-louis-vutton napsal(a):

30. 03. 2010 | 06:04

Links of London store napsal(a):

I ran all the way to the main gate, and then I waited a second till I got my breath. I have no wind, if you want to know the truth. I'm quite a heavy smoker, for one thing--that is, I used to be. They made me cut it out.
31. 03. 2010 | 15:21

Bvlgari watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
09. 04. 2010 | 09:38

Marisa Horii napsal(a):

Great stuff from you, http://www.sunsurf.com.cn man. Ive read your stuff before http://www.jdxpwj.cn/booste... and youre just too awesome. http://www.zjxhdz.com I love what youve got here, http://www.tygluegun.com love what youre saying and http://www.wanjia-ylm.cn the way you say it. You make it entertaining http://www.hangxiang.cn and you still manage to keep it smart. I cant http://www.meiyuanfurniture... wait to read more from you. This is http://www.jdxpwj.cn/tow-rope really a great blog.
13. 08. 2010 | 03:36

Kenton Trocinski napsal(a):

Thanks for this http://www.suntasksolar.com great post. I have become a http://www.trading-mx.com huge fan of this website and http://www.shopdisplaycn.com I really cant wait to read you next posts! Your post are http://www.jihepackage.com/... inspirational.
13. 08. 2010 | 03:40

dCPX48lSQU napsal(a):

Ahoj, to je trochu složitějšed většina lided jede ve vlatsnedch projektech, tudedž je těžke9 najedt někoho, kdo by do toho s tebou šel.Viděl jsem už hodně lided, kteřed měli vymyšlene9 MMORPG a mysleli si, že to bude světove9 a unike1tned, bohužel spedše naopak. Jestli potřebuješ sestavit tfdm, pak ti doporučuji napsat na nějake9 česke9 forum, a vedce se rozepsat o tom, jake1 bude tvoje hra level system,pvp a jine9 různe9 myšlenky co me1š. Zače1tky jsou vždy těžke9.Skus napsat třeba na ceske-hry.cz
22. 08. 2013 | 22:40

K6LOpvMrXso8 napsal(a):

Ahoj,ad 1) nyned toto bohužel možne9 nened (ikdyž dředve bylo) a ad 2) nyned je projekt ve fe1zi silne9<a href="http://vbsinji.com"> sgtanace</a> a je ote1zka kdy se doděle1 a zda se vůbec doděle1.To cele9 v současne9 době ze1ležed na majiteli projektu, jak se k tomu postaved a zda bude chtedt tomu všemu věnovat ste1le stejne9 fasiled jako dředve nebo projekt ukončit.Zatedm to bohužel vypade1 všelijak a ne předliš nadějně.
24. 08. 2013 | 13:50

s1QQbGJl napsal(a):

Thanks Can I just say what a relief to find sneomoe who actually knows what theyre talking about on the internet. You definitely know how to bring an issue to light and make it important. More people need to read this and understand this side of the story. I http://puokaejpzgt.com [url=http://yfuiivymld.com]yfuiivymld[/url] [link=http://rigisb.com]rigisb[/link]
26. 08. 2013 | 12:00

MiHII492JExK napsal(a):

Michael Dear Toni,Please accept my <a href="http://mvtftdv.com">aploogy</a> for offending you, David or our community. Having initially heard the incorrect pronunciation and saying it that way for years before someone gently corrected me, I thought I might return the favor. I've found everyone here very supportive and am sorry if my well-intentioned comment bothered you. Sincerely, Michael
28. 08. 2013 | 19:18

AqmmXE6ay54 napsal(a):

Joshua He gets his videos lnooikg so sharp by a combination of excellent lighting and the actual camera he uses to record in the first place.You can see his review of some of the popular variety of video cameras here: http://ajnzws.com [url=http://lmxmegg.com]lmxmegg[/url] [link=http://mbvrsnbdtm.com]mbvrsnbdtm[/link]
06. 09. 2013 | 16:49

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy