Ahoj doma!
Poslední dny v terénu jsou dlouhé a náročné. Nastává čas závěrečné dokumentace, kreslení, fotografie ze země i z ptačí, či spíše dračí perspektivy, geodetické zaměření odkrytých objektů a nakonec také jejich zajištění a zazdění až do podzimní sezóny.

Včera (v pondělí 11. 5.) se po ránu zatáhlo a začala bouřka. V poušti událost dost výjimečná, nakonec začalo i trochu pršet, celkem asi pět minut, ale úkaz to byl vskutku nezvyklý.

Při pondělku jsme se s Katarínou Arias a Martinem Dvořákem domluvili, že přijmeme Marzukovo opakované pozvání na čaj a v podvečer jsme opět navštívili jeho rodinu.

Marzu si se mnou předem domluvil, že mu přenechám nějaké své svršky: trika, košile a kalhoty. Požádal mne ale i o nějaké spodní prádlo. To jsem zatím nikdy nikomu nepřenechával a v našich krajích se zpravidla tato část oděvu nedědí. Marzu je ale můj bratr, tak jsem se rozhodl mu vyhovět.

Nakonec jsem ale nebyl schopen přenechávat mu některé ze svých starožitných boxerek, které jako mnozí muži nosím téměř až do úplného rozpadnutí, ale vybral jsem naopak nové kusy. Takže "bratr" Marzu bude pravděpodobně jediným pánem v Sakkáře, který bude nosit spodní prádlo značky Marks & Spencer.

Návštěva byla jako vždy příjemná, něco k zakousnutí, pomeranče, šiša a nezbytný čaj. Já jsem byl jako obyčejně v zajetí Mariam, ale osmělila se i její sestřenka, Marzukova mladší vnučka, tříletá Salma a přišla si s námi také hrát. A rázem jsem měl na klíně hned dvě holčičky a tak jsme začali tančit "kolo kolo mlýnský" a také anglickou verzi "ring ring roses".

Pak obě holčičky předváděly tradiční tanec (fantazeja), při kterém Mariam většinou blbnula, ale Salma projevila nesporný tříletý talent. Pohyby boky a ramenem vypadaly velmi profesionálně. Marzukovy dcery, jejich maminky, seděly a také se vlnily, ale jak říkaly, tančit před námi nemohou, to je jen pro jejich manžely. Takže i jejich dcerky mají na "veřejnou produkci" jen omezený čas.

Naše internetové připojení je dnes obzvláště špatné, takže dnes nešlo sledovat na youtube zápas našich hokejistů se Švýcary. Jak ale víme z konečného výsledku, není čeho litovat, i když nakonec jsme to s odřenýma ušima a ztrátou bodu vyhráli. Tak teď nás čeká Finsko a my ten zápas snad uvidíme v Káhiře na ambasádě.