Poslední částí naší práce v terénu byla dokumentace mohyl na převážně odlesněném hřbetu u staré salaše nad Telnou.

Cesta byla náročná, šli jsme asi 8 km do kopce, s převýšením asi 600 metrů. Mohyly byly nakonec asi v 900 metrech nad mořem. Bylo zde 5 mohyl, které jsme zaměřili pomocí GPS, změřili, nakreslili a vyfotografovali. Jejich stáří není jasné, nikdo je zatím neotevřel a to ani vykradači, jsou prostě na hodně nedostupném místě.

Na loukách pod mohylami je sídliště Wietenberské kultury (zde střední, u nás starší doba bronzová 2200 – 1600 BC, zkoumané již ve 40. létech minulého století. Našli jsme zde větší množství keramických zlomků a jeden kamenný otloukač. Byl s námi i kolega Christian z muzea v Alba Iulia. Tak jsme mu předali i všechny nálezy.

Petr se studenty ještě z čistě sportovních pohnutek a kvůli vyhlídce vyšplhali na strmý štít „pyramidy“ (tak jsme mu říkali při pohledu z protější strany údolí). Tam už byli ve výšce přes 1100 m n. m. Na cestě dolů je stíhali ovčáčtí psi, ale když se ujistili, že nejdou ke stádu ovcí, ale na opačnou stranu, nechali je být. Já a Christian jsme to měli v přímém přenosu po vysílačce.

Cestou dolů, do Telny, jsme ještě zaměřili maličkou jámu s pravěkou keramikou, která byla narušena zářezem úvozu.

V Telně jsme nakoupili víno z vinic pod našimi mohylami. Sklepy jsou zde rozsáhlé a sudů v nich nepočítaně. Tamaszovi v Aiudu jsme ale nepřestali být věrní a i u něj jsme doplnili zásoby.

Po úspěšně dokončené terénní práci nás čekala odměna v podobě výletu do Turdské soutěsky (Cheile Turzii). Kde se řeka hluboce zařezává do vápencového masívu s velmi poutavými zákoutími. V říčce se to hemžilo pstruhy a byl krásný den.

Na cestě do Cluje se chystáme opět navštívit Tășnad (Tasnád – Testenburg), kde jsou naše zamilované termální lázně. Přímo na sídlišti starčevské kultury (neolit) jsou tu tři velké termální bazény, které mají teplotu 38-40 stupňů Celsia. Voda, která zde vyvěrá, má teplotu 72 stupňů Celsia a úžasně voní jako dřevní dehet.

Už se tam moc těšíme a těšíme se i na příští sezónu, kdy otevřeme mohylu, kterou jsme ze všech 27 zaměřených vybrali jako nejpřínosnější našemu projektu a nejschůdnější velikostí a konstrukcí.

Tak tedy na shledanou příští rok opět v Transylvánii.