Historie a lháři

12. 02. 2018 | 20:51
Přečteno 5707 krát
Osobní neschopnost pravdy dovedla mnohé československé i české představitele ke zneužívání historie jako nástroje momentální politiky. Není nyní podstatné zkoumat hlubinné psychologické předpoklady jejich notorických selhávání ve chvílích krize, či proč se k obrazu historie svého národa chovali a chovají stejně – tedy jako k trhacímu kalendáři, ze kterého je možné vytrhávat jednotlivé listy pro nejrůznější použití, podle potřeby.

Spojuje je neúcta k právu, mravním hodnotám a také přesvědčení, že všechno ve veřejném životě je jen klam a věc interpretace. Fakta jsou jim na obtíž, mnohem víc spoléhají na manipulaci, účelovou propagandu emocí, sebestylizaci oběti a vytváření obrazu nepřítele všude kolem nás. Nejde přitom o českou specialitu, ale o zásadní problém nehotových národních identit ve Střední Evropě, projev dosud nepřekonaného „kulturního zoufalství“ z dob formování moderních jazykově národních komunit devatenáctého století. Polští, slovenští i maďarští historici by mohli vyprávět.

Nejčerstvějším příkladem je neschopnost přiznat podíl české (slovenské, polské i maďarské) společnosti na utrpení rasově identifikovaných „jiných“ mezi třicátými a padesátými lety minulého století.

Historik Jan Tesař, v tomto ohledu autor nad jiné kvalifikovaný, v úvodu svojí monumentální práce „Česká cikánská rapsodie“ napsal:
„Právě v Čechách se nacistům za iniciativní pomoci české protektorátní vlády a jejích úřadů podařilo dovést plán na vyvraždění Cikánů téměř do konce, tak jako málokde.“

To je, bohužel, krutá pravda. Česká společnost, její instituce a reprezentace souhlasily a aktivně se ze své svobodné vůle podílely na vyvolávání rasové nesnášenlivosti vůči Židům a Romům dlouho před nacistickou okupací v březnu 1939. O to větší nesou spoluzodpovědnost za všechno, co se v důsledku stalo, byť rukama nacistů. O to ostudnější je slabošské a hloupé předstírání nevinnosti ze strany některých současných českých politiků.

„Právě česká společnost zůstala víc než která jiná lhostejná vůči této tragédii a svému vlastnímu podílu na ní, a právě jí z toho po letech vznikla těžká kulturní a mravní újma s nedohlednými důsledky ještě do budoucna,“ napsal k tomu Jan Tesař.

Co řeknou pánové Okamura, Weigl nebo otec a syn Klausové na dochovanou, špatnou němčinou psanou žádost velitele lágru Lety Josefa Janovského z 27. prosince 1942 o zařazení „potulujících se“ Waltra Hyny a Anastázie Janečkové „do transportu do Auschwitz“? Odůvodnění? „Jedná se o osoby štítící se práce, které nemají rádi práci.“ Oba přitom prokazatelně měli dlouhodobé stálé zaměstnání jako zemědělští dělníci na velkostatku Bohy-Rohy. Kdyby šlo o někoho jiného než o Romy, byla by v tom poválečná retribuční justice okamžitě viděla vraždu. Ne tak, když se jednalo o „Cikány“.

Josef Janovský byl sice 20. září 1945 zatčen, ale jeho trestní řízení bylo po necelém roce zastaveno. Znovu byl obžalován až začátkem roku 1948, ale už v září téhož roku ho pražský mimořádný lidový soud osvobodil. Svědectví o tom, že Janovský osobně zavinil smrt desítek vězňů, které nechával věšet na kříž, kopal a mlátil klackem, o tom, že zakazoval táborovému lékaři uvádět v úmrtních listech skutečnou příčinu smrti ubitých, nebo o tom, že v zimě nechával celé rodiny svléknout do naha a strážní je pak oblévali vodou z hadice, o rozkrádání většiny potravin, které Janovský vozil nadřízeným na policejní ředitelství do Prahy – nic z toho „lidovému soudu“ nestačilo pro vyslovení viny.

Bylo by hezké, kdyby každý český politik, který chce promluvit o historii, nejprve sedl a přečetl si alespoň jednu z dnes už mnoha dostupných odborných prací. Je to ale poněkud naivní představa. Tito politici jsou zvoleni. Ve svém strachu o moc slouží společenství, které z velké části odmítá připustit byť i jen sebemenší náznak spoluviny za úmyslné a cílené vyvražďování českých Romů. Nemalá část ho ještě dnes dokonce schvaluje. Zvolení sluhové lží ve své zbabělosti proto nesmějí k pravdě ani přičuchnout. To je ona „těžká kulturní a mravní újma s nedohlednými důsledky ještě do budoucna“, kterou viděl a popsal už Jan Tesař.

Pro takové „politiky“ je jednodušší útočit na novináře, kteří se drží historických faktů – a tyto útoky zesilují. Trend udává, bohužel, prezident Miloš Zeman. Jiřího Pehe, jednoho z nejlepších a nejčestnějších novinářů současnosti, si dovolil nazvat „nejhloupějším českým novinářem“ a „hyenou“. Během chvilky se přidali další – a logicky se objevily i výhrůžky likvidací. Zatím je to jenom nevkusné - stejně jako bylo antisemitské a protiromské psaní agrárnického a katolického tisku od jara 1938, dávno před Mnichovem a Druhou republikou. Ale to byl jenom začátek.

Sprostota je vždy jenom šatem lži a lež oděvem slabochů. Anglický básník John Donne napsal před téměř půl tisíciletím, v roce 1624, slavné poslání, které o více než čtyři sta let později, v roce 1940, proslavil román Ernesta Hemingwaye: „…smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“




Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy