Podpis dodatku s firmou Kapsch nás vrací do feudalismu. A je to nepochybně začátek boje o základní předpoklad demokracie - o právní stát.

A to je hodnota úplně jiného levelu. Jde totiž o to, že kauzou Kapsch končí doba rovnosti před zákonem, jinými slovy pro někoho zákon platí, a pro někoho najednou ne. Vítejte v království, kde platí zákony pro prostý lid, ale vladaři si mohou dělat, co se jim zlíbí. Postačí říct - my jsme to podle zákona nestihli, takže ho prostě v zájmu vyššího zájmu porušíme. Není ale vyššího zájmu nad rovnost nás všech před zákonem, a na jeho respektování. O nic víc, a o nic míň, se tu nyní hraje.

Firma Kapsch tak může být docela dobrá. Určitě je i dobré vybírat mýto. A určitě není dobré, kdyby na konci roku systém zkolaboval. Přesto všechno je zvolené řešení to nejhorší z možných. Nemůžeme zákon dodržovat jen tehdy, když se nám to hodí, a nemůžeme zákon vyžadovat jen od těch dole, zatímco nahoře je povoleno vše. Navíc s odůvodněním, které volá do nebes - nestihli jsme splnit své povinnosti včas, takže se prostě na zákon vykašleme.

Na tom je nebezpečné hned několi věcí.

Za prvé si ti nahoře zvyknou, že pro ně zákon neplatí. Projde to jednou, projde to podruhé. A v průběhu pár let tu máme namísto demokracie úplně jiný režim.

Za druhé příklady táhnou. Kašlou na zákony ti nahoře? Tedy ani my nemusíme zákony ctít. Prostě jsme něco nestihli, no bože.

A tak soudy začnou přijímat podání po promlčecí době, tam, kde se jim to bude zdát vhodné, pro tzv. vyšší dobro. Spravedlnost tak bude loterie.

Úřady přestanou vyřizovat věci v zákonných lhůtách - prostě to nestihnou, no a co. Občane, chápej to. Konec legitimních očekávání ve výkon veřejné správy.

Policie nechá ležet věc na stole, až se promlčí, a rehabilituje tak lumpa "časem".. O co jde, prostě jsme to nestihli. Takže spravedlnost bude výběrová.

A obce se též přiučí - my máme ctíti zákon, když to nedělá ani stát? A začnou sekat dodatky jeden za druhým. A zkus, státe, po smlouvě s Kapschem něco říct. Budeme to dělat tak, jako ty. A samospráva se vrátí do divokých devadesátých let, kdy možné bylo všechno.

Selektivní nerespektování zákona je prostě cesta do pekel. Stát vykročil po této cestě jako smutný příklad doby, kdy se z ústavních principů stávají směšné cáry papíru. Nestíháme plnit své povinnosti, nestíháme jednat dle zákona, tak ho prostě porušíme - protože my prostě jako ti nejvyšší můžeme. Není horší cesty, není horšího rozhodnutí.

Proto je na místě konstatování z úvodu - dodatek o mýtném s firmou Kapsch není dodatkem o mýtném s firmou Kapsch. Je o tom, zda žijeme nebo nežijeme v právním státě. A zda budeme nebo nebudeme žít v právním státě. Proto to prostě současnému státu nesmí projít. Chceme-li tady svobodně dýchat. Chceme-li žít v zemi,kde platí stejné zákony pro každého.

Ludvík XIV. kdysi řekl - Stát jsem já.
Naše vláda dnes řekla - Zákon jsem já.

Oba dva výroky jsou výroky lidí, kteří ztratili základní sebereflexi a soudnost. Zatímco Ludvíkovi to prošlo (taková už byla doba), naší vládě to projít nesmí (a my doufejme, že taková je doba zase dnes).