Nikdo by ho totiž neznal. Takže dnes tu máme předlistopadovou éru. Na obrazovky smí opět jen vyvolení.

Přečetla jsem si titulek:
"Zapomeňte na favority a učte se nová jména."
Srdce zaplesalo. Novou krev by to do krajů rozhodně chtělo. Aby to nebyla kopie sněmovny, protože to pak pány nutí se hádat jako koně. Tedy nové regionální osobnosti by to chtělo, aby se stranické boje do krajů moc nenosily. Ne třeba všude, ne vždy, protože narozdíl od některých neříkám, že všichni kradnú a všichni jsou špatní, a znám pár dobrých současných politiků, ale trocha pokory a hlídání z řad menších uskupení by krajské politice prospěla. Jenže hned přišlo zklamání.Titulek pokračoval.
"Letošní Velká pardubická může předznamenat novou éru."
Tak. Takže nejde o lidi v zastupitelstvech, ale o koně. Jaké zklamání.

Ne že by koně nehráli v politice svou roli.

Gaius Iulius Caesar Germanicus Caligula, který žil od 31.8. 12 n.l. do 24.1. 41 n.l., svého oblíbeného koně jmenoval dokonce do Senátu. U nás jedna strana alespoň vyslala do boje Váňu. Ten sice patří do sedla, ale rozhodně ne do toho senátorského. Kdyby byl soudný, ví to.

Ale vraťme se k tématu - och, jak jinak by se četlo:
"Zapomeňte na favority a učte se nová jména. Letošní volby mohou předznamenat novou éru."
Nových jmen je totiž dost. Máme tu silné regionální skupiny, menší strany, které mají potenciál - odborný, zkušenostní... Jenže - má to háček. Nemají fér podmínky. Protože televize nabízí pořád ty stejné tváře, tváře notoricky známé. Tedy ty, kteří potřebují publicitu nejméně. A ty normální pracovité skupiny místních nemají šanci. Protože ji nedostanou. Zkrátka televize recykluje stále stejné lidi.

Dnes by ani Václav Havel neměl šanci - co taky s chlápkem, který ráčkuje, není oholen a má nevkusný svetr. Kam se to cpe? Do vysílání? Zapomeňte!
A tak se z krajských voleb zase dělají druhé sněmovní. Ve své podstatě je to skandální. Jde tu o státní politiku, nebo o samosprávu?

Typickým příkladem byla super debata. Nedemokratický výběr, nebo chcete-li protekční výběr, a s kraji to nemělo společného vůbec nic.
Takže veřejnoprávní televize volí vlastně už dopředu. A spoléhá na to, že český lid bude, jako Caligula, šílený, a klidně zvolí i - koně. Bude-li mu správně servírován.
Nedivme se, že lidi k volbám třeba ani nepůjdou. Televize jim nutí "koně", které oni nechtějí, a o jiné volbě třeba ani neví - protože se o ní nepíše a nevysílá.
Moje babička říkávala - nechte to koňovi, má větší hlavu. Já bych přece jen raději rozhodovala sama. Ovšem ze všech možností. Média mi ovšem předžvýkávají, koho ony pokládají za dobrého. Ale to už není o koních, ale, omlouvám se, o volech.

Jde jen o to, zda těmi "voly" jsou ti, kteří si myslí, že jim na to voliči skočí, anebo těmi "voly" budou ti voliči, kteří se takto zblbnout nechají. V každém případě je ostudné, že v demokraticky se tvářící zemi neumíme udělat demokratické fair play podmínky pro volby do územních samospráv.

Ano, v těchto týdnech se všichni mohli přetrhnout, když slavil Václav Havel nedožitých 80 let.
Ale skutečně si myslíte, že by se stal někdy prezidentem, kdyby se v listopadu nevzpamatovala Česká televize a nenechala ho konečně mluvit k lidem? Do té doby veřejnosti neznámého neupraveného muže z Hrádku s pověstí dívkaře, alkoholika a škůdce národa? Tak proč dnes ČT dělá to, co dělala před listopadem 89? Jistě, nemáme tu jednu vládnoucí stranu, máme jich několik. Ale nemáme jen je. Přestože nám to veřejnoprávní televize vnucuje. A slouží jen těm několika. Důvod? Neznámý.

Ale Česká televize by měla sloužit občanům, ne vybraných stranám
Ona to ale evidentně neví. Takže se ptám - víme to my? A vzepřeme se?
Přála bych si to. Krajským samosprávám by více nezávislosti na státu, a tedy na sněmovních stranách, prospělo.
Chtělo to jediné - nechat mluvit i ty doposud neznámé "Havly". Ale nestalo se - ti zůstali opět v disentu.

A to se nám píše se rok 2016. Václav Havel se tak musí v hrobě obracet. Určitě nebojoval za to, aby se zase někdo do té televize prostě nedostal.
Něco hodně špatně je v naší krásné zemi, když jsme zapomněli na to, že demokracie je o fair play. A není o umlčování někoho. Mrzí mne to za všechny, kteří nedostali šanci, i když o ni stáli a měli co říct.