A v pozici stát ve státě se stále víc zakopává. Zatímco v listopadu 1989 byla Praha mluvčí všech, dnes je to město cizinců. A nehovořím o turistech.

Stačí se rozjet po českých, moravských a slezských obcích a městech, a pobejt. Bez ohledu na to, kdo v čele těchto obcí a měst stojí, tedy bez ohledu na to, co za značku má za jménem, většinou tady lidi včetně vedení radnic kroutí hlavou. A unisono zní - to se tam v té Praze všichni zbláznili? Nemají co na práci? Nemusí se živit? Nemusí řešit problémy občanů, že se zabývají jen sami sebou? Opravdu je podstatné kdo komu telefonoval, a opravdu si někdo myslí, že naše země převychová Čínu, když anglická královna jezdí s jejím prezidentem ve zlatém kočáře?

Co myslí ti páni herci nějakým neklidem? Co myslí tím, že bychom měli stávkovat? Za co? Proti komu? Ať jdou do háje, my chceme klid, a vy dobře řiďte stát.
Protože, vážení, tady máme jiné starosti, než vy v té slavné Praze.

Venkov, a tím myslím všechny obce a města (a dokonce i statutární města) mimo Prahy, dnes Prahu a "její pódia" nechápe. Nerozumí jí. A když potom tomu dá korunu výrok z pódia na Staroměstském náměstí, že Zemana zvolil ti hloupí a nevzdělaní z venkova a Moravy (!!!), dílo zkázy je dokonáno. Mimo Prahu totiž žije řada chytrých, schopných a pracovitých lidí, kteří užasle zůstali stát - to mluví o nás?

Většina samospráv dobře funguje, a lidem je po čertech jedno, zda je starosta sociální či občanský demokrat, anoista, topák, stan, nezávislý nebo komunista a tak dále. Už pár let to není důležité - důležité je, co pro lidi ve svém městě daný člověk dělá. Tím, že Praha dává najevo pohrdání těmito lidmi, pro žádnou myšlenku je nikdy nezíská. Nelze chtít podporu od někoho, koho si nevážím a dávám to najevo.

Co na tom, že ke kritice Hradu je důvod. Co na tom, že Čína má skutečně problematické zřízení. Lidé mají jiné starosti. Už dávno je nezajímá boj "prohnilých proti protihnilým" tam někde v Praze. Ať se "sežerou", to my jezdíme denně kilometry do práce, nebo se snažíme ustát své živnosti navzdory všemu. Takto dnes mimopražští vnímají politiku tam nahoře. Jen třetina lidí chodí k volbám, což je tragické. Ale lze se jim divit? Ztratili naději. Ztratili důvěru. V co? Že jejich hlasy něco změní. Jsou přesvědčeni, že ať hlasují jakkoli, ti nahoře se vždy nějak domluví. Počínaje někdy bohužel i kraji. Strany, které si šly nesmiřitelně po krku, se po volbách objaly. Svatá prostoto... A tryzna za přístup "bližší košile než kabát", a bližší funkce než zásadovost je na místě.

Ano, lidé jsou možná už unaveni prostořekým Zemanem a lidmi kolem něho. Ok, ale vzešel z prvních přímých voleb, a není jeho chybou, že neměl kandidáta, který by ho byl schopen porazit. Zeman totiž včas pochopil, že ho nezvolí Praha, ale zbytek republiky. Takže se na Prahu vykašlal, a úsilí zaměřil na zbytek světa. Ano, tak dnes Praha venkov degradačně chápe.

Ale i kdyby se tento "venkov" včetně velkých statutárních měst chtěl od Zemana odklonit, je opravdu Praha přesvědčena, že k tomu stačí herci, placená estráda na náměstí a pan Horáček s rukou teatrálně na srdci? Ne nadarmo jede na sítích pojem "kýč". A vracím se k titulku tohoto blogu - Praha dnes opravdu mluví ke zbytku republiky zcela cizí řečí. A nejen mluví - výroky zdánlivě vyvolených ten zbytek republiky přímo nebo nepřímo uráží.

Nebo si opravdu herci a zpěváci myslí, že šest a půl tisíce obcí a měst potřebuje návod pro život v České republice? Nebo že občané České republiky potřebují návod na to, koho by bylo dobré volit, aby nebyli ti "hloupí" z venkova a Moravy?

Listopad 2016 opravdu není listopad 1989. Z mnoha důvodů. Máme tu třeba fungující samosprávu, která dokáže přehmaty těch nahoře dobře napravovat a držet správu veřejných věcí bez teatrálních gest. A tato samospráva je čím dál víc sebevědomě pilířem této země - bez ohledu na to, že i v ní se najdou pochopitelně gauneři - je jich ale mizivé procento, velmi rychle se na ně přijde a jsou odejiti. Narozdíl od gaunerů z vysoké politiky. Tam to trvá léta. Druhým důvodem je to, že lidé mimo Prahu mají hodně jiné starosti - hlavně o práci, ale i o to, zda v jejich regionu funguje doprava, zdravotnictví, školství.... a řada dalších věcí. Kdo komu na Hradě telefonoval, a zda má čínská velvyslankyně dobré nebo špatné ráno, je jim totálně ukradené. V mém rodném městě dnes třeba lidé řeší, že někdo nemoudrý odstranil před domem, kde jsou služby včetně pošty, parkování. Zeptejte se jich na vyznamenání či Čínu, poženou vás uličkou.

Zkrátka Praha nechápe zbytek republiky, a ty příkopy ještě prohlubuje. Proto prezident nominovaný pražskými elitami, nebo přímo prezident z jejich nitra, je utopie. Aby byl někdo jiný než Miloš Zeman zvolen, musí se stát především kandidátem mimopražským. Což je těžký úkol, k jehož splnění nestačí zaplatit šou na Staromáku a ruka na hrudi na pódiu. Přesně naopak. Ruka musí být podána tomu zbytku mimopražského světa, a to podání musí být upřímné - což nestačí jen říkat. Zda se ta důvěra dá získat za pár měsíců, je hodně těžká otázka.

Co tím vším chci říci - mám v Praze spoustu přátel. A mnozí se mnou i souhlasí. Totiž s tím, že dokud dnešní Praha nepochopí dnešní Českou republiku, dokud nezačne mluvit stejnou, normální řečí, prostou gest a teatrálního vystupování, stále tu budou dvě skupiny, které si půjdou po krku. A vydělá na tom ten, který pochopí, že lidí mimo Prahu, v těch malých obcích i městech, bydlí a žije prostě víc. A že rozhodně nejsou tak hloupí, jak se jim snaží ta Praha vnucovat. Když člověk poslouchá některé "pražské" výroky mimo realitu, dokonce to může být právě naopak.

Prahu dnes zbytek republiky nechápe. Úkol dne tedy stojí asi tak, že tato Praha musí získat opět důvěru. A musí příjít, jak na to. To Staroměstské náměstí to nebylo. Takže znovu, a lépe. A pokud hovořím o Praze, nemám vůbec na mysli její občany, ale Prahu jako symbol, Prahu jako hlavní město, Prahu jako centrum setkávání osobností. Osobností z celé republiky, nejen pražských kaváren a divadel. To dnes rozhodně nestačí.