Mysli na to, že vyřčené slovo nevezmeš zpět ani párem volů. Říkala mi babička. Měla pravdu.

Proč si jen tuto moudrost nepamatují politikové? Tak nám tu kolují nahrávky, z nichž běhá mráz po zádech. Pak někdo řekne, že by si matky samoživitelky měly najít chlapy. Není ten výrok vlastně diskriminační vůči lesbičkám? Někdo jiný označí živnostníky za parazity. A chudí důchodci by prý měli jíst brouky.

Česko zkrátka jede.

Dnes byl seznam výroků obohacen psem, který prý nezemřel, ale chcípnul.
Svatá prostoto...

Každý starosta na vesnici ví, že si nesmí naštvat hasiče. Občas ani rybáře. Vesměs by taky neměl štvát důchodce. Jinak nemá šanci vyhrát volby. A tak i když by místní hasiči hasili spíše žízeň než cokoli jiného, protože by zaplať Bůh nikde nehořelo, musí jim prostě tu zbrojnici natřít a koupit stříkačku.

Ovšem postavit proti sobě v Česku milovníky zvířat, tedy obrovskou skupinu lidí napříč luhy a háji, to se nepodaří jen tak leckomu. Chce to, čtenáři prominou, opravdu koule. Předseda lidovců je evidentně má. Své straně tím udělal medvědí službu - bez ohledu na to, zda jde o medvěda, který umřel, nebo o medvěda, který chcípnul.
Jenže lidi už toho mají dost. Je jim z těch politiků tak nějak šoufl.

Aby se pak náhodou nestalo, že se před volební místností hlava rodiny otočí, vykašle se jít volit, a řekne - Máňo, jdeme domů. Tady chcíp pes.

Jenže přesto, že nás podobné výroky rozpalují do běla, podstatné nakonec je, co kdo dělá, ne říká. I když by měl mít prostě rozum. A k volbám je třeba jít.

Co tím chci říci?

Aby nám tady na neúčast u voleb, kterou podobné výroky jednoznačně podporují, nechcípla ze dne na den demokracie a právní stát.