Michal Šmarda - předseda ČSSD?

20. 08. 2019 | 04:14
Přečteno 3296 krát
Tyto dny jsou nejlepšími dny Michala Šmardy v politice. Čtete opravdu správně.

Michal Šmarda byl jedním ze čtyř účastníků šachové partie o trůn, tedy o ministra kultury. Na svém facebookovém profilu jsem o tomto boji napsala, že „jeden nechce ustoupit od jeho návrhu, druhý ho nechce jmenovat, třetí s ním nechce být ve vládě, a čtvrtý se nechce vzdát kandidatury, a těm zbývajícím deseti milionům je to jedno. A ať to probůh těm čtyřem někdo řekne.“
Byla to humorná nadsázka, ale zase ne až tak. Ve své podstatě mi bylo Michala Šmardy líto. Ocitl se ve hře, ve které šlo o všechno jiné, než o křeslo ministra kultury. Argument, že na to neměl odborné vzdělání, je úsměvný, protože kdybychom šli desítky let zpět, pak odborné vzdělání v oboru mělo opravdu minimum ministrů. A to, že nemá vysokou školu? Vysoká škola není patent na rozum, a aniž chci snižovat důležitost vzdělání, které sama mám, a které je pro určité profese skutečně nezbytné, rozhodně to neplatí pro politiky. Pro politika je důležitá přirozená inteligence, charisma a charakter. Bylo proto docela zábavné, jak Michala Šmardu kádrovali lidé, kterým jeden až dva až tři z těchto atributů scházely. Ze všeho kolem bylo prostě jasné, že v boji o křeslo ministra kultury jde o všechno, jen ne o ministra kultury. Dokonce ani o tu Vídeňskou operu.

A proč jsem se rozhodla napsat tento blog?

V českých zemích bývá zvykem kopat do těch, kteří jsou na kolenou. Tak jsem se rozhodla, že udělám něco jiného, a teď nemluvím o Michalu Šmardovi. Mluvím o ČSSD. Ve své podstatě bych jí měla co vracet – podobně jako to dnes dělá s gustem Miloš Zeman. Kdysi dávno, v roce 2002, jsem totiž na její kandidátce do poslanecké sněmovny nasbírala z pátého místa více preferenčních hlasů, než tři poslanci v součtu (!) nade mnou, a jen o fous jsem nepřeskočila tehdejšího lídra Pavla Dostála. Naivně jsem si tehdy, v Kristových letech, myslela, že na mém výsledku, jednom z nejlepších v republice, budou stavět, ale opak byl pravdou – šlo jim hlavně o to rychle se mne zbavit, aby moje popularita ty „strejdy“, kteří byli z mých hlasů zděšeni, neohrozila. A podařilo se. Za pár týdnů jsem byla out. Nic lepšího se mi ovšem nemohlo stát – přestala jsem schůzovat, a začala se naplno věnovat své profesi, a na politiku rezignovala. Takže mohu tehdejší ČSSD vlastně děkovat, že jsem se přestala rozptylovat „kdo s kým“ a „kdo proti komu“, a začala dělat to, k čemu jsem byla předurčena – veřejnému právu. Tak to dnes cítím. Píši to tedy hlavně proto, aby bylo jasné, že moc dobře vím, jak ČSSD ve své personální politice dělala diletantské chyby. Obavy ze schopnějších tam držely ty druhé, a výjimky jen potvrzovaly pravidlo. Ostatně v této oblasti by si ČSSD mohla podat ruce s ODS a kdysi i s KDU-ČSL, která tehdy skončila na čas i mimo sněmovnu. Staří pardálové prostě nepouštěli vedle sebe novou krev, aby nepřišli o svá stará křesla. Unikla jim maličkost – že bez nových schopných mohou skončit v propadlišti dějin. A to se nyní děje, a bylo to společným jmenovatelem razantního nástupu ANO – stagnace těch ostatních.

A jak to souvisí s Michalem Šmardou? Velmi. Člověk, který třetí období obhájí post starosty města, musí být schopný, komunikativní, dost pracovitý a minimálně u velké části voličů svého Nového Města na Moravě dobře přijímaný. Ostatně i jeho přirozený projev na kameru o něčem svědčí – kam se hrabou ve svých vystoupeních někteří ministři! A podobných lidí s přirozenou autoritou i projevem má ČSSD v samosprávě dost – ostatně ta značka za jménem tam není až tak důležitá, protože na tu se v komunále nehraje. Hlasy se sbírají napříč kandidátkami, tedy volby do zastupitelstev obcí a měst jsou nejvíce ryzí, a nasbírané hlasy nejvíce vypovídající. Tedy tito lidé dělají spíše dobré jméno ČSSD, než by jim značka ČSSD pomáhala k funkcím.

Teď se zpronevěřím tomu, že už jakoukoli stranickou politiku příliš nekomentuji. Jak jsem se dnes dívala na Michala Šmardu, a znajíc ty desítky dnes nešťastných lidi z ČSSD dole v komunále, a vnímající roli ČSSD v této vládě, a tak vůbec postavení ČSSD po evropských volbách, byl by pro ČSSD dnešních dnů možná nejlepší tento odvážný scénář.

Odejít z této vlády. Svolat mimořádný sjezd. Zvolit předsedou ČSSD a jejím lídrem Michala Šmardu. Prvním místopředsedou Martina Netolického. Tedy onu novou „socdemáckou krev“. Udělat si pracovní skupiny z komunálních politiků, a ti nechť připraví své rodné straně zdola volební program. Protože ti v komunále to mají v hlavě fakt srovnané. Tedy ČSSD musí, nechce-li zmizet jako strana s významnou historií z politické mapy, prostě zariskovat. S novými lidmi typu Michala Šmardy. Ten si už lehce okusil ovzduší „tam nahoře“. To mu vůbec neuškodilo. Nebyl jmenován do funkce ministra kultury – to mu pouze prospělo. Zná ho dnes celá republika, přestože nevleče za sebou žádné politické hříchy minulosti. I ten věk má tak akorát. A s mírnou nadsázkou – i kamera ho má ráda. V době vlády médií to není vůbec na škodu.

A kultura? Tu by mohl začít aplikovat ve vysoké politice jako takové. Protože ta je dnes vším, jen ne kulturou. Sám to zažil.

Možná mi budou mnozí spílat, protože nemohou ČSSD ani cítit. Chápu. Jenže já si myslím, že by bylo dobré mít na politické scéně zase tři čtyři strany na výběr, pro všechny skupiny voličů. Pravicové, levicové, středové… Aby měli důvod k volbám jít. Proto jsem vyslovila tento názor, bez ohledu na to, koho sama volím. Že Michal Šmarda by mi dnes jako předseda ČSSD docela sedl. I s tím rizikem, že se mohu mýlit. Doufám ale, že má intuice se neplete, a že by to dal.

Má to jedinou podmínku - on sám musí chtít za tím jít.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy