Měl by se proto od východních zemí učit, ne jim diktovat. A nekazit nám děti.



Země, které prošly érou totality, jsou tisíckrát zkušenější než ty nepřetržitě demokratické. A ty trvale demokratické nám teď svou nezkušeností kazí naše děti.

Kdo nezažil, nikdy nepochopí. Platí to všude. Kdo se nerozváděl, neví, co to je. Kdo nebyl ženatý, neví, co je to žít v páru. Kdo neprošel samosprávou, nemůže ji nikdy zcela pochopit. Komu ještě nikdo blízký nezemřel, neví, co je opravdová bolest duše. Kdo nepodnikal, nechápe, jaké to chce oběti. A tak dále a tak dále...

Zkušenosti jsou zkrátka nenahraditelné.
Někdy velmi bolestné, někdy složité, často náročné - ale vždy obohacující. Člověk, který mnoho zažil, se lépe rozhoduje, je více zocelený, může být ostatním oporou.

A nejinak je to s evropskými zeměmi. Ty, které nikdy nezažily komunismus, nemohou absolutně pochopit, jak to bylo tragické. Trapné. Ponižující. Nespravedlivé.

Přesto si troufají radit nám, kteří to máme za sebou, namísto aby se od nás jejich politikové učili. Aby nedělali žádné pokusy s rovností všech, se zásahy do majetku, s povinností solidarity pomáhat kde komu jen proto, že ten někdo si to vydupe. Povinné sbírky solidarity už totiž máme taky za sebou. Západní země zkrátka nechápou, že Polsko, Maďarsko, Česko, a snad i Slovensko, si nenechají diktovat žádnými velmocemi, protože to už tu prostě jednou bylo. Navíc diktovat v otázkách samotné národní existence.

Země, které zažily snahu zlikvidovat Ježíška a nahradit ho dědou Mrázem, si prostě nikdy nepustí do své blízkosti Aláha. Země, které zažily kolektivismus, nikdy nepřipustí jakoukoli sebemenší zmínku o vyvlastňování či jiném zabavování a využívání osobního majetku (viz obsazování soukromých hotelů v Řecku imigranty). Země, které zažily bezpráví a politické procesy, budou vždy tvrdě bránit vládu práva, ne úředníků a politruků, i kdyby byli z Bruselu. A země, které znaly Pavlíka Morozova, nikdy nebudou brát vážně školačku Grétu, ze které si někdo udělal cvičenou politickou opičku.

A nejen to, že se západní země od nás, zkušených zemí se zkušeností totality nechtějí poučit. Ještě nám svými naivními teoriemi a představami a šílenostmi kazí naše děti - ty totiž ten komunismus nezažily taky, a tak nějak samozřejmě hltají vše západní a zdánlivě demokratické a jediné správné. A nepřipustí si, že to, co děje nyní v západních zemích, může být stejně nebezpečné a stejně do pekel vedoucí, jako kdysi dělnické úderky u nás.

Těm zemím bych vzkázala, ať se vykašlou na tragické pokusy, které my už máme dávno za sebou, a využijí našich zkušeností k tomu, aby se nástup jakékoli diktatury a totality prostě nemohl opakovat.

Mladým bych vzkázala, ať se zeptají své mámy a svého táty a své babičky a svého dědy, jaké to bylo, když nebylo co koupit, kdy nebylo možné se dostat na vysokou školu, kdy se muselo povinně opakovat i to, co nebylo pravda a co bylo tak hloupé, že už tomu nevěřil ani největší blázen, kdy se zavíralo za názor, kdy se nesměla řada knih vydávat a řada písní zpívat, a kdy v čele státu byli evidentní hlupáci...a na každé radnici politruk, který hlídal, co se smí a nesmí říkat, komu se musí a komu nesmí mávat, a hlásil na každého vejš všechno, co se mu zdálo závadné. Protože přesně tam teď směřuje západ. Ke kterému tak vzhlíží. Nebo ti "hlídací psi"neziskovek jsou něco jiného než kdysi politrukové, jen v maskovacím hávu?

My bychom prostě měli držet hrdě vztyčenou hlavu, protože máme za sebou mnohem víc, než země na západ od nás. Jsme zkušenější, tedy nemyslíme ani neteorizujeme, ale prostě víme. Držme se tohoto svého sebevědomí. Pokud má v západních zemích vládnout jakákoli totalita, a má se bránit v projevech názoru pod pláštíkem pseudokorektnosti, tak od nás musí zaznít naprosto jasně:

"Dámy a pánové, dělejte si tam, co chcete, ale u nás prostě nemáte šanci. My už tyto šílenosti máme za sebou. Nás proto do svých pokusů netahejte. A vynechejte laskavě i naše děti."
I za cenu, že tu nebude francouzký sýr a na hranicích vyrostou prostě opět zase hranice.

Nenechme si prostě jejich nezkušeností vymluvit naši tragickou historickou zkušenost, aby se neopakovala, protože západ po totalitě evidentně touží. Jen to ještě, blázen, neví.

Ne oni, my jsme těmi, kteří ví a znají. A není jediný důvod, proč bychom si měli nechat radit, nedejbože diktovat (!!), od někoho bez jakékoli "aprobace". Tedy od amaterů, kteří znají to, co my jsme prožil na vlastní kůži, jen z knih. Pokud tedy vůbec cokoli čtou. Jak je někdy poslouchám, silně o tom pochybuji.

My jim můžeme přednášet o demokracii. Ne oni nám.