Ohrožení koronavirem a migranty by nás mělo přinutit ke změně. Alespoň trochu si důvěřovat. A těžce eliminovat idealisty.

Čím dál víc to vyplouvá na povrch, ať chceme nebo nechceme. Když už se děje to, co se děje, měli bychom se nadechnout, a začít myslet jinak. Velmi jinak. Protože končí veškerá legrace.

Začalo to migranty a snahou probourat silou jižní řecké hranice, tedy hranice Evropy, čímž fakticky začal útok Turecka na Evropu s cílem ji těžce vydírat, a momentálně kulminuje pandemie koronaviru, která ochromuje hospodářství, svobodu pohybu a ohrožuje Evropany napříč zeměmi. Zatímco útok Turecka (protože to není nic jiného) zasáhl "jen" Řecko, virus nás ohrožuje všechny.

Náhle se jeví trapné, co projednával a bohužel doposud projednává (!!!) Brusel, najednou jsou nám ukradené putující demonstrace, hysterická Greta a podobné, z dnešního pohledu, přehrávané kratochvíle doby, protože cítíme krutě, že jde o mnohem víc.

Jde o bezpečnost Evropy, protože skutečně není normální, aby Turecko jako člen NATO napadal dalšího člena NATO a Brusel mlčel, a není normální, aby se z pandemie jakýmkoli virem u nás dělala politika. Zasáhne nás to prostě všechny. Někoho ekonomicky, jiné psychicky, mnoho lidí zdravotně, a máme zkrátka všichni co dělat, aby se to zvládlo. A geniální řešení není - to, co se děje dnes, se může zítra zdát málo, nebo naopak moc, ale to je přece jedno - musíme prostě dělat všechno co umíme, a pokoušet se o vše, co uklidní za prvé jih, a za druhé zastaví šířící se virus. Jak nejlépe umíme.

Není čas na hádky, není čas na na to počítat jakékoli politické body, nastal čas na klid politických zbraní, a na evropskou i českou jednotu. Nesmíme si lhát, musíme se učit opět důvěřovat si alespoň v tom základním, musíme se naučit být jednotní, musíme zapomenout na včerejší hádky o slovíčka a řešit životně důležité věci. Bezpečnost a zdraví.

Evropa musí přestat uvažovat o tom, že bude zachraňovat svět, ale musí začít zachraňovat sebe. Důsledně, nekompromisně, jednotně. A kdo toho nebude schopen, musí z kola ven. Hovořím o konkrétních lidech v politice jak na evropské úrovni, tak v naší malé kotlině. A pokud EU bude pořád zmateně a nebezpečně "blbnout", a i v této době řešit absolutní nesmysly, semkněme se ve V4 a s dalšími normálními státy, a kašleme na Brusel. Tak, jak dnes kašle Řecko na evropské smlouvy, jde-li mu přímo na místě o krk. Který dnes hájí za nás všechny. Ani noha sem už zkrátka nesmí projít, Evropa je naše, a musíme to bez ohledu na nějaký Brusel zvládnout uhájit. Kdo tu bude chtít přijímat migranty, prostě ho nebudeme ani u nás už nikdy volit. Protože chce ohrozit Evropu, a tedy náš domov. A aktuálně - vše pro zdraví lidí.

Vzpomeňme si u toho na povodně - jak jsme uměli držet spolu. Jak uměli i političní vůdcové držet spolu. Jsme v tom po krk zase.

Proto neútočme, nesbírejme žádné body do voleb. Politikové dnes musí stát při nás, a my při nich. Napříč spektrem. protože nic jiného se prostě nedá dělat. Musíme si zkrátka zkusit důvěřovat, i s tím nebezpečím, že můžeme být následně někým či něčím zklamáni. To se stává. Ale pokusit se o jednotu dnes musíme. A kdo to nepochopí? Tomu řekneme jasně - nebudeme tě volit, jak to budeš rozbíjet! Nebudeme vás brát vážně, jak budete útočit na snahu jiných! Hovořím o některých divadlech. Všichni ztratíme. Všichni se bojíme. Všichni chceme, aby se to rychle zvládlo. Tak sakra držme spolu.

Potřebujeme jednotu uvnitř, a jednotu navenek. Současné vedení EU zcela selhává, proto nesmí selhávat jednotlivé státy. Tak, jako to ukázalo Řecko. A my u nás - nepolitikařme na boji se zákeřným virem. Je to sebezničující. Jihu Evropy je třeba pomoci, aby sem už nepřišla ani jedna nelegální noha. I za cenu tvrdé obrany. Dnes prohraje ten, kdo bude měkký. A virus porazme jednotou, podporou, disciplínou. protože, a to je třeba říct na závěr, tato Evropa je prostě naše, a Česko se vždy dokázalo proti svému nepříteli taky semknout. A to, že je dnes nepřítelem nějaký vir, na tom nic nemění.

Chce to vyhlásit "karanténu" politikům a lidem, kteří to ještě nepochopili. Vykašleme se prostě tyto měsíce na politické programy a stranické preference, dnes musí vyhrát zdravý rozum a pud sebezáchovy. U nás i v Evropě. Máme ho? Myslím ten zdravý rozum. Pokud si nejsme jisti, ihned ho hledejme. Bude potřeba jako soli.