Se zákazy musí dát stát i jasné záruky. A naději.

10. 10. 2020 | 05:50
Přečteno 1421 krát
Co teď? A co potom? Odpověď není vůbec snadná. Nebo je?

Jsme ze všeho kolem Covidu unaveni. Kdo si to nepřizná, není k sobě upřímný.

A jak taková únava vypadá? Je to poměrně jednoduché. Začíná nám být už v podstatě jedno, kdo měl či neměl víc pravdu, nebo kdo má či nemá víc pravdu, a koho předpovědi se více (či dá-li Bůh méně) naplňují. Metodika výpočtů a hra se slovy začíná být vedlejší, stejně tomu až tak nerozumíme, a z celého všeho dění kolem Covidu je už těžké vytřískat i jakýkoli politický či osobní kapitál. Protože co platilo dnes, nemusí platit zítra, a protestovat proti opatřením se už bojí koalice i opozice. Proto byl zcela jistě odložen červený svetr i velká slova. Situace je nepřehledná, prognózy nejisté, a tomu, co se tu dělo v posledních měsících, dnes zpětně nerozumí patrně nikdo. Ode zdi ke zdi to bylo – a pokud byly společným jmenovatelem nesmyslného letního uvolnění naprosto všeho právě probíhající volby, mělo by to asi diskvalifikovat všechny. Jenže to bychom zase byli bez krajů, a kraje potřebujeme – aby to celé spolu s obcemi a městy zvládaly. Protože samospráva to prostě zvládá nejlíp. Dávno už navíc nejde o to, zda roušky ano nebo ne, ale hlavní otázka zní, kdy to tak nějak celé skončí. Což dnes nikdo neví. Začíná být taky skoro jedno, kdo je ministrem zdravotnictví – z posledních pudů politické sebeúcty bychom měli alespoň hlídat, aby se nám na té situaci ten, kdo tam bude sedět, až tak nenapakoval - ať to bude kdokoli.

A co začíná být klíčovou otázkou dne? No přece komu se u nás dá vlastně ještě věřit... A hledá se opravdu těžko.

Vláda je nervózní, protože by ráda dále ještě vládou byla. A tak lítá, slovy mé babičky, od pankejtu k pankejtu, ve snaze ustát to, co se už ani moc „bez ztráty desítky“ ustát nedá. Opozice rovněž zmírnila, protože si je moc dobře vědoma, že kdyby dnes vládla, je na tom stejně zoufale jako vláda současná, a troufám si tvrdit, že jakýkoli stínový ministr zdravotnictví dnes děkuje osudu, že je jen ten stínový. Trochu optimismu se snaží vlít lidem do žil Václav Klaus starší a jiní, a není zase tak dlouho - pár dní - co jsme vyzvaly s JUDr. Danielovou Kovářovou jako dvě mámy a advokátky a hlavně ženy k tomu, abychom se jako lidé především vzájemně chápali a nenechali se čímkoli rozdělovat. A ono se to pomalu děje… To tlumení vášní… Protože nám nic jiného nezbývá. Ostří otupují i lékaři - nenajdete už žádného bijce za myšlenku, že se vlastně nic neděje, a ti, kteří hlásají, že to, co se děje, je přece jen docela vážné, se naopak snaží dodávat i přiměřeného optimismu – nebude to snadné, ale zvládneme to. Takže břehy se přibližují – a je opravdu jedno, kdo a jak miluje či nemiluje Babiše, podstatné je, aby to Covidové svinstvo zkrátka jednou zmizelo. A předsedu vlády ať si pak dělá, kdo vyhraje volby.

Je nám taky ve své podstatě jedno, jak se to všechno počítá. Podstatné je, že je to zásah do naší doposud bezstarostné současnosti jako hrom. Že by to byl trest za to, jak jsme vystavili naši starou dobrou Evropu nelegálním nájezdníkům? Nebo jak jsme ztráceli čas tím, která okurka je a která není správně zahnutá? Nebo jak jsme řešili, kolik máme vlastně pohlaví, a že rum nemůže být rum? Měli jsme prostě houby jaké starosti, zatímco teď skoro nevíme, co s nimi, a hlavně jak na ně.

Je proto potřeba těžce máknout. Všichni. Hlavně v našich mozcích. Doktoři se musí ujmout toho, čeho mají, a nesmí si do toho dát až tak mluvit. A taky se vzájemně nehádat, ale spíš kooperovat. Aby nás ostatní uměli uklidnit. Stát, chce-li přijímat restrikce, musí hned druhým dechem dát lidem jistoty – zdravotní, příjmové, daňové… A čím tvrdší v těch opatřeních bude, tím bude muset být velkorysejší. Taky se musí naučit lidi požádat a poprosit, nejen diktovat. Fakt to funguje líp.

A Evropa? Ta snad už pochopila, že se musí starat o sebe sama a o své obyvatelstvo, a to, co bude neevropské, bude muset z kola ven. Ať půjde o lidi, co tu nemají co dělat, nebo o otravné a nebezpečné viry odkudkoli – které musíme „zkolonizovat“.

Za tím účelem zcela jistě vydržíme ( i když s řečmi) chvíli bez pravidelného rytmu, vydržíme bez samozřejmostí, na které jsme si už zvykli. Nevydržíme ale bez naděje. A tu nám musí tato vláda dát, na všech frontách. Zákazy jsou jen „A“, hned v závěsu za nimi musí přijít „B“. Ujištění, že stát nás v tom nenechá. Že v tom nenechá lidi bez příjmu, že nenechá zkrachovat podniky, a že komu bude zle, dostane se mu zdravotní péče.

A lépe, než dělat ramena, jak všechno víme a všude jsme byli dvakrát, je říct – nevíme, co se může stát, takže raději budeme přísnější. Než to podcenit.

A my? My se opírejme o své rodiny. O své rodinné krby. Protože jako bychom už tomu odvykli. Jako bychom neuměli žít bez nákupních center. A stát ať uklidní jak ta nákupní centra, tak divadla, kina, živnosti… O tom, že bude mít pochopení, povinnosti odloží a bude nahrazovat ztráty. Protože pak i my u těch rodinných krbů budeme moci být víc v klidu. Že nám jinde neujíždí navždy vlak.
My, kteří máme to štěstí, že můžeme pracovat, pracujme. Pracujme a přiměřeně utrácejme, aby měli výdělek i druzí. Prostě každý dělejme to, co v tuto dobu dělat můžeme, na co máme síly a možnosti. Doma, venku, prostě tak, jak to jde. A pokud to nejde, nebojme se říct si státu o shovívavost tam, kde stát shovívavý být může, a dnes možná i musí.

Zkusme se prostě nehádat, co je nezbytně nutné a co není. Nikdo to nevíme na 100%. Každý to vnímá jinak, a každý má k tomu své důvody. Starejme se proto o bezpečí a hlavně klid svůj a své rodiny. Dnes není doba na gesta. Když už na to přicházejí i politikové, je to co říct. A není to jistě jen tím, že volby máme za sebou.

Prožíváme těžkou dobu. I proto, že musíme bohužel připustit, že jí může chtít někdo opravdu i zneužít. Proto buďme ostražití. Ale jinak platí ona výzva "dvou advokátek" z minulého týdne. Zkusme se víc chápat. Skutečně nevíme, co je v dnešní době nejlepší. Nejrozumnější. A i kdyby někdo i této situace chtěl zneužít, bude čas si to s ním pak srovnat, protože na všechno se přijde. Teď mysleme na sebe. Na své rodiny. I stát na nás musí myslet. Za to teď bojujme. Nakopat někoho do …. - to nám neuteče. Zavčas se chránit – to by nám naopak utéci mohlo.

Buďme tedy v tyto týdny sobci. A od státu žádejme přísliby velkorysosti. Za to, že jsme připraveni prominout mu i mnohé chyby, které už spáchal, nebo ještě spáchá - ve své nepřipravenosti, politické rozhádanosti a téměř nulové koncepci. Vir je těžký soupeř, ale prohrát můžeme nakonec jen sami se sebou. Pokud nezačneme využívat dosavadní zkušenosti …. a mozek. Protože politika tu je evidentně houby platná.

Stůjme při sobě, a donuťme i stát, ať při nás stojí tak, jak bude potřeba. Pak to dáme. Nic jiného ani nezbývá.



Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy