Boys & Girls:

17. 09. 2013 | 08:29
Přečteno 4714 krát
laický pokus o svůdnou recenzi



Boys & Girls: laický pokus o svůdnou recenzi

V prostoru jeviště Malého sálu divadla Archa se jich sešlo celkem deset. Čtyři z nich pamatují časy první republiky, šest ostatních je ve věku jejich pravnuků a pravnuček. Právě dnes spolu spolu zahájí podzimní sezonu svého představení Boys & Girls. Do konce roku jich včetně toho dnešního podniknou pět: 17. a 18.9., 4.a 5.10. a 16.11.
Nápad dát je dohromady a zkusit s nimi vytvořit představení, zařazené do kategorie tzv. „dokumentárního divadla“ se zrodil v hlavách autorské dvojice představitelek „nastupující generace divadelních tvůrců“- režisérky a dramaturgyně Magdy Stojowské a scénografky Terezy Durdilové. Tyto dvě umělkyně (navíc též mladé matky) dostaly svou příležitost v rámci programu Archa.lab, jehož uměleckou vedoucí je Jana Svobodová. Svou energii se rozhodly vložit do zajímavého a nejednoduchého projektu, jehož duch tak trochu ozvání ducha Alenky v říši divů.
Alenka je v tomto případě celá skupina, která společně prožila celý rok příprav: nejprve hledáním sdělitelného a nakonec kloubením mozaiky scén a obrazů do celku, který má být sdílen s diváky. Herci jsou protagonisté sebe sama – v programu se píše: „experti na sebe sama“. Starší jsou čtyři – pan Honza je bývalý výpravčí, pan Karel fyzik. Paní Hanka pracovala jako rentgenová laborantka, paní Eva jako účetní. Děti jsou ve věku od 9ti do 12ti let - dva kluci a čtyři holky: Anička, Tonička, Ester, Lara, Mikuláš, Vincek. Všechny nejprve spojila zvědavost na to, co se bude dít dál a posléze i potřeba dotáhnout společné dílo k momentu „představení“, ke své první jevištní zkušenosti.
Sledovala jsem celý proces s napětím od samého začátku z hlediska rodiče jedenáctileté Tonky. Jak se jim podaří se stmelit? Co je zadáním? Dokumentace sama sebe v prostoru společných témat a na jevišti? Do jaké míry budou tvůrkyně projektu schopné respektovat organický proces vytváření vztahů při setkánání a společných hrách protagonistů; proces, který sám o sobě je unikátním dokumentem? Nepodlehnou pokušení vybrat z typů, charakterů a vzájemných projekcí to, co je použitelné pro divadelní show? Odolají svodům udělat ze svých deseti protagonistů pouhé loutky sloužící „dramaturgickému záměru“?Podaří se tomuto „dokumentárnímu“ divadlu vycizelovat ze zajímavého dění uvnitř něco jako poselství o fenoménech stáří a dětství, transgenerační a univerzální informaci, kouzlo jiného pohledu „za zrcadlem“? Vznikne produkt nebo nový druh procesu, vedoucí k otevření „jiné“ perspektivy?
Málokdo si dovede představit, s jakou mírou trpělivosti a disciplíny je třeba zacházet v procesu od myšlenky k tvaru v takovéto sestavě lidí, kteří se navíc teprve postupně poznávají. Prostředkem se stalo probuzení schopnosti hrát si. Na straně „seňórů“ (tak starším říkají děti) očekáváme nadhled, moudrost přirozeně danou prožitými dobami, vědomí ohraničenosti času, který je každému vyměřen. Hravost daná smířením. Setkání s mládím a dětstvím uvolňuje a probouzí zapomenutou energii, hravost, často i odšpuntovává zablokovaná témata. Není snad hravost je v podstatě vědeckou metodou, zdrojem překvapení a cestou poznávání neprošlapaných světů?.
Pak přišla premiéra, následovaná dvěma reprízami. Očekávání všech bylo hmatatelné - povede se experiment? Podaří se sdělovat a sdílet s diváky? Každé z představení bylo svým způsobem premiérou a přináší zvědavost na to, co přinese další…
Scény jsou různorodé a výběr jejich zpracování je výsledkem pečlivého ohledání možností jednotlivých protagonistů. Jejich sled je sestaven tak, aby byla udržena hladina pozornosti ke sdílení témat, které nejsou explicitně sdělovány, ale jimiž je protkán celek tak, aby se samy zjevily z prostoru mezi jevištěm a hledištěm, mezi dětmi a dospělými, skrze jejich vzájemnou interakci. To považuji na celé inscenaci za nejdůležitější - ono udržení napětí mezi já a ty mezi já a já, mezi vy a my… Jen skrze udržení tohoto druhu napětí je možné octnout se společně v přítomné hře, tvořící svou vnitřní energií prostor pro vyslovení. To, co si dámy Eva a Hanka řeknou v domečku, může být jen sranda – ale může to být vnímáno též jako spontánní a vlastně i demonstrativní odblokování komunikace o fyzické konečnosti, což v důsledku může být vnímáno jako svého druhu apel. Nikoli vědomý a dopředu naplánovaný, ale takový, který se buď podaří „vypustit“ nebo ne.
Scenografii totiž tvoří v podstatě jen ty dva transparentní „domečky“, které jsou vybaveny kamerami. Ty umožňují protagonistům být v intimitě, soukromí a zároveň sdělovat divákům. Ve chvíli, kdy se v domečku něco odehrává záleží na přesné uměřenosti prostředků, kterými je děj uvnitř převáděn ven, směrem k nám. Je tu malé riziko - princip použitého kukátka (kamery uvnitř) nám může připomenout techniku tyjátru zvaného reality show – naštěstí to celková výstavba představení nedopustí a ono „kukátko“ je naopak vynikající komunikační pomůckou.
Dalším podstatným prvkem v procesu je choreografie (Tereza Ondrová) a hudba (Johana Švarcová a Filip Míšek) - je tady cítit propojenost s děním, ale i hledání optimálního rytmu, exprese i hlasitosti…

Myslím, že v experimentu Boys & Girls dřímou možnosti, které budou postupně odkrývány. Už jen to, co se dosud odehrálo, vyžadovalo ode všech spoluúčastníků velkou odvahu. A je jasné, že kdyby vedlejším produktem nebylo dobrodružství spoluprožívané radosti, mohli bychom podlehnout strachu z nesdělitelnosti, zmatku nebo kašírky. Ostatně - co může vnést tento relativně nový žánr dokumentárního divadla nového do vnímání dokumentu jako takového? Je to snad náznak optimálního způsobu odkrytí „pravdivé skutečnosti“?
Divadlo je svého druhu laboratoř. Tvůrčím a hravým způsobem přetvořený svět, kde esence normálně nevyřčeného (a nevyslovovaného) dýchají ven i dovnitř; podvědomě od divadlo očekáváme totiž okamžik vytržení, prožitek soustředěného času proto, aby se skryté a běžně nevyslovitelné zjevilo všem, kteří sdílejí na přesně vymezenou chvíli společný prostor.
Co snad schází v tomto případě, kdy ambicí je dokumentace procesu, probíhajícího v mezigeneračním prostoru, je dotažení představení samotného formou alespoň krátkého diskusního setkání týmu představení a diváků. Formát večerního představení to bohužel nedovoluje, a je to škoda, protože moment otevřeného prostoru po skončení „show“ by mohl být nejen potřebným testem míry skutečného sdílení, ale i investicí do dalšího procesu.

Resumé: BĚŽTE NA TO !!! 





Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

kokoshka napsal(a):

Bude tam tak veselo?
http://www.youtube.com/watch?v=S6QELyric0U
17. 09. 2013 | 09:05

Baba Jaga napsal(a):

Být Praze blíže - určitě bych zašla.
17. 09. 2013 | 09:32

Babababa napsal(a):

Čtenář neumí rozklíčovat, co se po něm chce, zda vyslechnout anebo se vypravit.
17. 09. 2013 | 10:10

janahradilkova napsal(a):

babababa:Po čtenáři se nic nechce, čtenáři se nabízí přečtení textu. Pokud je pro čtenáře text nečitelný, k podstatné informaci stačí nadpis, první odstavec a jednoslovné resumé na konci.:-)
17. 09. 2013 | 10:18

do hlavičky prosím ne napsal(a):

Svůdným matkám-zvláště perlorodkám, matkám olympijských vítězů a mistrů světa –v cachtání v divoké vodě je nejdřívr třeba poblahopřát a pak je jim dovoleno i odpuštěno vše,i džendrtetování.. Bejt hravej je dobré, jeden postupně přejde k senilitě a nikdo to nepozná.
Cesta od kačera na špagátě tam a zpět.
Hledat v seňorech moudrost je poněkud pomýlené, ale když se představení vyvede, proč ne?
Jen debatu po představení , ve stylu, co nám chtěl básník, autor, recenzent vlastně svým kouskem sdělit a co si z toho máme vzít prosím ne.
Je toho málo?
17. 09. 2013 | 12:15

janahradilkova napsal(a):

Pepčo nene,je toho tak akorát. Ale právě teď mi od autorek přišla v návaznosti na toto představení mejlem k šíření pozvánka, která by třeba mohla přilákat i vás nebo vaše rodiče (kolik vám je, mohu jen tipovat) - posílám v dalším příspěvku, který je vlastně pokračováním mého dnešního "svádění" -
17. 09. 2013 | 12:26

janahradilkova napsal(a):

AUTORKY PROJEKTU DNES VYSLALY TUTO INFORMACI:
"Kupte babičce a dědovi divadelní kurz!
V našem ateliéru chceme navázat na práci na projektu Boys & Girls, který měl premiéru v dubnu v Divadle Archa a účastnila se ho také skupina složená ze seniorů. Stáří je pro nás významnou životní etapou, kdy člověk stojí před důležitým úkolem pochopení a přijetí smyslu vlastního prožitého života.

Ateliér Boys & Girls chápeme jako sdílení životních zkušeností, myšlenek a tvůrčích představ s dalšími lidmi, jako účast na společném dobrodružství. Chceme proto pracovat se vzpomínkami a životními příběhy účastníků, pro něž bude hledán odpovídající divadelní tvar a jazyk. K divadelnímu vyjádření budeme docházet skrze cvičení a hry inspirované dokumentárním divadlem. Vyprávění o soukromém životě a exhibicionismus však nejsou podmínkou.

Vítáme všechny, kteří jsou otevření novým kreativním činnostem a mají dvě hodiny v týdnu, které by jim rádi věnovali. Náš ateliér nesměřuje k divadelnímu představení, ale k prezentaci společné práce na jevišti Divadla Archa. Můžeme tak mít radost ze svobodného divadelního experimentování a společného hledání, které může být pro nás všechny obohacující.
Lektorky: Tereza Durdilová a Magdalena Jiřička Stojowská

Každé úterý od 1. 10. 2013 od 10:00 do 11:30 ve Studiu Divadla Archa, Zlatnická 8.

14 lekcí + veřejná prezentace / cena: 1400,– Kč / (ve výjimečných případech je možno požádat o snížení kurzovného)

První hodina je otevřená a je zdarma přístupná všem zájemcům.

Podrobnější informace najdete na http://www.divadloarcha.cz/uploads/docs/398.pdf
17. 09. 2013 | 12:29

čekáme ještě strýce Park Inn Sona z KLDR napsal(a):

Děkuji za pozvání, ale žiji- ve vší počestnosti- v trojce s Rozou Sklerózou a Alzi Heimmerem. Ani jeden z nás tedy nevlastní žádné vzpomínky, kromě vzpomínek na budoucnost, bot a kabátu.
Někdy se mi zdá, že je to dobře, jindy ne.
Babička říkala, Josífku, vzpomínky ti nikdo nevezme.
a vidíte, Vám šlohli stát, mně vzpomínky.
17. 09. 2013 | 12:47

janahradilkova napsal(a):

no vidíte, tak aspoň to čekání na strejčka PIS z KLDR vám zbylo, a boty a kabát! A vočička a prstíky, klávesnička a obrazovka!... to je pořád ještě dost na to radovat se občas ze života, nebo ne? jak říkají slavné české večerníčky - "pane, pojďte si hrát!" a já dodávám: chcete-li, možnosti tu jsou...:-)
17. 09. 2013 | 12:58

šašek z Jihlavy napsal(a):

čekáme ještě strýce Park Inn Sona z KLDR napsal(a):
Pokude si vzpomínáte na svou babičku, není to zatím tak zlý, zatím byste mohl, Josífku, zveřejnit pár vzpomínek na budoucnost, nejlépe krátké vstupy na pokračování.
Třeba jak jste se potkal s Pepou Řepou na chmelové brigádě.
17. 09. 2013 | 13:20

gaia napsal(a):

vůbec jsem nepochopila, co se tam bude dělat a co za těch 14 stovek dostanu.
17. 09. 2013 | 13:30

janahradilkova napsal(a):

gaia: no, já tomu rozumím asi takhle: jsem důchodkyně, třeba už nejsem vytížená jako dřív (hahaha, takové důchodkyně či důhodce aby člověk dneska pohledal, většinou je dnes s táří dosti ativní) a jsou někde lidi, se kterými se mohu sejít, povídat si a společně vzpomínat na určité věci, co se zdály být dlouho zasutý a jak třeba něco někdo řekne tak se mi vybaví určitá situace - jo?, no a v ten moment jsou tu ty dvě mladý holky co to koučujou a ty to jakoby hlídaj a registrujou a třeba řeknou - hele, z toho by mohla bejt vtipná scénka, pojďte si to zahrát. No a v tu chvíli si já jako babka můžu začít hrát, teda ne jen tak, nebo že by mě chtěl někdo tím léčit nebo napravovat, ale abych se na tu vzpomínku podívala spolu s ostatníma a třeba se jí zasmála. Je to taková recyklace vlastního života, někdo píše paměti, někdo na to nemá sebevědomí nebo energii, no tak tohle je forma jako vzpomínky vypustit ven, no a přitom vzniká jistá energie, radost ze sdílení, jestli to teda neni pro vás abstraktní pojem. Jasně že to není pro všecky, někomu při představě že bude s ostatními trdlovat na téma vlastních vzpomínek naskakuje husina...Jak si totiž tu situaci zahrajete, (ostatně myslim, že mystifikaci se meze nekladou, žádnej vás tam nebude kádrovat esli je to pravda či ne) vidíte, že se taky mohla stát jinak, nebo že když se stala, tak jste ani neviděla, co všecko dalšího se stalo no a teď to vidíte a je to sice dávno pryč, ale tak nějak to dořeknutý, je toho dokončenej příbeh, na to chvilku, co tu situaci sdílíte... jejda, to jsem se rozepsala... nicméně pokud dotaz byl na ty prachy, jakože to vychází na stovku za hodinu, no já myslim, že to zas neni tak moc, že e to tak akorát na provoz, ale můžu se na to zeptat podrobněji, co všecko v té ceně je...
17. 09. 2013 | 14:08

Andrea napsal(a):

Ta paní autorka musí být neskutečně blbá.
15. 05. 2014 | 23:56

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy