V českém porodnictví straší

29. 09. 2008 | 23:33
Přečteno 27134 krát
Porodní asistentky a ženy ze spřízněných organizací zorganizovaly petici za zlepšení stavu českého porodnictví a dokonce pořádají demonstraci. To si ovšem dovolily příliš. Vždyť v českém porodnictví je vše v naprostém pořádku. Ostatně jako v celém českém zdravotnictví.



Strašíme, strašíme, strašíme
Je to jako vždycky. Jakmile někdo začne kritizovat systém českého porodnictví, vytáhnou lékaři ten nejsilnější kalibr. Manipuluje se fakty a straší se smrtí matek, novorozenců i zničeným zdravím. Jen na ukázku uvedu malý příklad. Pan doktor Bohuslav Svoboda pro idnes: "Nikdo z propagátorů domácích porodů ženám neřekne, že když žena rodila bez pomoci na poli, měla rozsáhlá poranění pochvy a jako žena přestala fungovat. V mnoha případech trpěla úniky moči, neudržela stolici. Manžel se o ni přestal zajímat.“ Krásný příklad zastrašování.

Přitom naprostá většina žen, které rodí přirozeně, porodí bez větších poranění. Pan doktor nám ovšem nějak zapomněl říct, že pokud ženy rodí u nich na Vinohradech, polovinu z nich čeká nastřižení hráze. Jenže v doporučení Světové zdravotnické organizace stojí přesně toto: „Závěrem lze říci, že neexistují žádné spolehlivé důkazy o tom, že liberální nebo rutinní provádění nástřihu hráze (episiotomie) má příznivé účinky, existují však jasné důkazy o tom, že může způsobit škodu. Při porodu, který do této fáze probíhal normálně, může být pro episiotomii opodstatněná indikace, ale doporučuje se omezené provádění tohoto zásahu. Procento episiotomií, kterého bylo dosaženo v anglickém pokusu (10 %) bez poškození matky nebo dítěte, by mělo být cílem.“

Nástřih hráze jako rutinní zákrok kritizuje také americká nezisková organizace Lamaze International propagující přirozený porod. V jejich doporučeních, která vycházejí z aktuálních lékařských výzkumů (najdete na www.aperio.cz) se uvádí: „Neexistují důkazy o tom, že episiotomie může snížit riziko poranění hráze, usnadnit hojení hráze, zabránit porodním poranění dětí nebo snížit riziko inkontinence v budoucnosti. Zato se však episiotomie dává do spojení s častějším výskytem bolesti, problémů v sexuální sféře a inkontinence po porodu. Kromě toho provedení episiotomie pro „prevenci“ natržení, které podle zdravotníka hrozí, způsobí ve skutečnosti natržení větší. Procento episiotomií lze bezpečně snížit na 10 % či ještě méně.“ Vše samozřejmě doloženo odkazy na lékařské studie.

Takže řečeno stylem pana doktora Bohuslava Svobody: Nikdo z propagátorů lékařsky vedených porodů ženám neřekne, že když žena rodí v české porodnici, bude mít po nastřižení rozsáhlé poranění pochvy a jako žena možná přestane fungovat. V mnoha případech bude trpět bolestí při sexu a neudrží stolici. Manžel se o ni přestane zajímat.

Podobné je to s domácím porodem. Zkuste zadat do vyhledávače British Medical Journal heslo bezpečnost domácích porodů a hned na prvním místě vám vyjede výzkum, v jehož závěrech je uvedeno toto: „Plánované domácí porody u nízkorizikových žen v USA, při kterých asistují certifikované porodní asistentky, jsou spojeny s nižší úrovní medicínských zásahů a se stejnou kojeneckou úmrtností jako porody nízkorizikových žen v porodnici.“ Takových výzkumů, které hodnotí domácí porod jako bezpečnou nebo dokonce bezpečnější alternativu, je mnoho a jsou v příkrém rozporu s tím, co tvrdí česká porodnická veřejnost. Více v mém blogu zde. Nikdy jsem neslyšela žádného porodníka byť se jen zmínit o těchto výzkumech a třeba je i rozporovat. Jede se pořád to samé. Riziko je prý neúnosné, ale fakta se neuvádějí žádná, jen strašení, překrucování, zatajování a nepodložené informace jak na běžícím páse. Cíl to má jediný. Rodit se bude jen v porodnicích, a to tak, jak my lékaři řekneme. Je to nefér komunikace, která nevychází z respektu k pacientům, ale z pocitu převahy nad NEmocným.


Volbu nemáme, zato máme nízkou kojeneckou úmrtnost
Mezi emotivními výroky o udušených kojencích a krvácejících matkách zapadne oprávněná kritika českého porodnictví velmi snadno. Přitom je opravdu mnoho co zlepšovat. Dlouhý seznam najdete zde nebo na mém blogu zde, ale pokusím se celou věc shrnout.

Česká žena nemá možnost volby. Může rodit doma s porodní asistentkou, ale péči si musí zaplatit. Úřady se porodním asistentkám, které chodí k porodům doma, snaží komplikovat život, jak můžou a lékaři nemohou těmto ženám, které jinde ve světe fungují zcela bez problémů, přijít na jméno. Porodní dům, tedy zdravotnické zařízení orientované na přirozený porod, kde se rodí s porodními asistentkami, neexistuje. Úřady jeho vznik blokují. Můžete rodit v porodnici. Ale už se nedá říct, že můžete rodit v porodnici tak, jak chcete.

Poslala jsem do několika pražských porodnic mail s dotazem, zda u nich mohu rodit v tichu, šeru, soukromí, ve zcela svobodné poloze bez toho, aby byla pupeční šňůra miminku přestřižena před tím, než dotepe a bez toho, aby bylo dítě odneseno pryč kvůli pediatrickému vyšetření. Většinou se nemocnice neozvaly, ale jedna hlavní sestra mi napsala hezký mail s jasným doporučením, ať si rovnou hledám jinou porodnici a že bych mohla pochodit SNAD v nějaké menší lokální nemocnici v okolí Prahy. V České republice se prostě přirozený porod příliš nenosí. Zbytečnně vysoké procento vyvolaných porodů, císařských řezů, nástřihů hráze, nebo zcela neopodstatněné oddělování dětí od matek, to jsou věci, které se dějí v českých porodnicích běžně. Začnete-li se o věc zajímat více, třeba si přečtete doporučení Světové zdravotnické organizace, zjistíte, že tyto zákroky mají velmi významná rizika, která jsou často lékaři podceňována.

Bohužel, pravděpodobnost, že v české porodnici zažijete zbytečné intervence, je dost významná. Přitom způsob porodu a co se děje kolem něj má dalekosáhlé důsledky na psychické i fyzické zdraví matky a dítěte a narušování přirozeného porodního procesu je větším rizikem, než si připouštíme. Vzpomínám na vyprávění svého známého psychologa, který měl v péči mladého muže s těžkou sociální fobií. Když pátral po jeho minulosti, vyprávěla mu matka hocha, co se stalo v porodnici. Matka nechtěla po porodu dítě odevzdat personálu. Chtěla ho mít u sebe. Sestra se jí ovšem na nic neptala a dítě matce prostě vytrhla, načež následovala velmi emotivní reakce matky. Ptala jsem se psychologa, zda si myslí, že chlapcovy psychické problémy souvisí s tím, co se stalo v porodnici. Řekl, že to s velkou pravděpodobností souvislost má. Jenže moderní medicína je posedlá tělem. Dítě se tedy po porodu třeba MUSÍ zvážit. Jak se u toho novorozenec oddělený od mámy cítí, to už nikoho nezajímá a matka, která se nechce podřídit diktátu této nemocniční rutiny, to nemá jednoduché. Škodlivým zásahům se nemusíte ubránit, ani když máte porodní plán. Od doby, co píšu o porodech, se mi ženy občas svěřují, jak rodily. Velmi často si stěžují na to, že během porodu něco nechtěly, ale prostě to udělaly, protože na ně porodník tlačil. Bohužel, lékař je stále vnímán jako autorita, se kterou se nediskutuje, a mnoho lékařů se podle toho i chová. Jedná se ovšem o jednoznačné porušování lidských práv a je opravdu neuvěřitelné, že si to mnoho lékařů ani ministerských úředníků zatím není ochotno ani přiznat.

Pořád se jen dokola omílá otřepaná fráze o nízké kojenecké úmrtnosti, což je jen takové statistické čáry máry fuk, které o stavu porodnické péče v Čechách neříká zhola nic. Jen taková malá otázečka. Jak by se změnila naše kojenecká úmrtnost, kdybychom měli v Čechách mnohem větší podíl etnických menšin, které mají jiné kulturní zvyky a horší dostupnost lékařské péče? Nebo jak by se ta naše úžasná statistika změnila, kdyby byly postižené děti porozeny, nikoli ze zdravotních důvodů potraceny? To, že máme nízkou kojeneckou úmrtnost, je fajn, ale je úplně nesmyslné díky tomuto číslu, na které má vliv mnoho faktorů, rezignovat na zlepšování kvality péče a svobodnou volbu.

Nezávislá porodní asistentka je hrozba
A je tu jedna podstatná věc. Porodníkům jde o hodně. Porodní asistentky žádají větší kompetence, které jsou jinde ve světě běžné. Třeba na Novém Zélandu si žena sice může vybrat, zda o ni během těhotenství bude pečovat lékař či porodní asistentka. Naprostá většina zdravých žen ale volí porodní asistentku, se kterou pak v porodnici nakonec i porodí. Je to levnější, péče má kontinuitu a není potřeba tolika lékařských intervencí. Jenže jak by to vypadalo, kdyby tohle někdo zavedl u nás? Někteří lékaři by si asi museli hledat nové uplatnění a taky oxytocinu by se spotřebovalo méně. Tady jde o hodně. O moc a o peníze. Směrem k pacientkám tedy použijeme manipulaci strachem ze smrti. A směrem k porodním asistentkám hodíme trošku špíny. Jsou agresivní a nesoudné. Tak, a je to. Máme to z krku a jedeme dál. Oxytocin, císař, nástřih hráze, a těsně po porodu ještě miminko oddělíme aspoň na pár hodin od mámy.


Internetem k partnerství
Jsem naštěstí optimista a pevně doufám, že situace se dříve či později změní. A že k tomu velkou měrou přispěje i internet. Na internetu se za pár minut dostanete k lékařským studiím, navíc se můžete aktivně vyjadřovat, potkávat se velmi snadno s lidmi podobných názorů a sdílet informace. A mohou to dělat dokonce i lidé, za nimiž nestojí žádný farmaceutický koncern či profesní nebo ekonomický zájem. Třeba zastánci přirozeného porodu. Vznikají také stránky, kde lze porodnice i lékaře veřejně hodnotit. Zkuste se třeba podívat zde, jak pacientky vidí mediální vystoupení pana doktora Bohumila Svobody.

Žijeme prostě ve věku, kdy mají rodičky v ruce mnohem více nezávislých informací a nelze jim už nakukat kdeco. Český porodník si toho zatím nevšiml a říká do médií věci, které jsou opravdu zarážející. Manipuluje, straší, zatajuje nepohodlná fakta a nezastaví se ani před úplnými výmysly. Být porodníkem, začnu si už v televizi dávat pořádně pozor na pusu. Každopádně se dá předpokládat, že proud svobodných informací bude do porodnic přivádět stále více žen, které budou mít velmi konkrétní představu o kvalitě porodnické péče, a že tento tlak dříve nebo později vyústí v to, že se kultura našeho autoritativního porodnictví posune západním směrem k partnerství.


Pokud máte pocit taky, že v českém porodnictví není něco v pořádku, podepište Petici za zlepšení služeb v českém porodnictví a za péči přátelskou a bezpečnou pro matku a dítě nebo 8. 10 ve 14.00 zajděte na demonstraci před budovu Ministerstva zdravotnictví, Palackého náměstí, Praha 2.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy