Smutek (a vztek) po 26 letech

05. 07. 2020 | 17:12
Přečteno 5097 krát
K volnějšímu letnímu režimu u mne patří i probírání se staršími písemnostmi s nadějí, že něco vyhodím jako již nepotřebné. Při té letošní probírce jsem narazila na článek, který jsem napsala 15. února 1994. Když jsem si ho znovu přečetla, padl na mně notný splín.

Článek kriticky reagoval na tehdejší pořad ČT Na pozvání Svobodné Evropy, jehož tématem bylo školství. Tehdejší ministr školství Petr Piťha v ní vehementně tvrdil, že se v našem školství nemáme za co stydět, pokud zazněly konkrétní poukazy na nějaký negativní jev, bagatelizovaly se poukazem, že méně kvalitní pracovníci se najdou v každé profesi, tedy i v té učitelské. Mezi diskutujícími nebyl nikdo, kdo by byl schopen ministrovi oponovat, kromě studentky s nedobrými osobními zkušenostmi, ale nikoliv s hlubším vhledem do příčin k nim vedoucím.

Před 26 lety jsem napsala:

Pokusím se tedy dodatečně zformulovat pár značných pochybností, které by v takové debatě z důvodu plurality názorů rozhodně měly zaznít.

Je vůbec možné, aby to, co vyhovovalo zájmům státu v 19. století (tj. vychovat poslušného občana s jednotným převzatým názorem na věci a naučit ho tolik, aby byl dobrou pracovní sílou) stačilo pro století jedenadvacáté? Nemylme se, naše školství nepoškodila pouze ideologizace, my skutečně máme stále model školství 19. století! To, že naši studenti neumějí například diskutovat, má kořeny už v tomto pojetí vzdělávání.

Je možné, aby se naše společnost přeměnila skutečně na demokratickou, když děti vychovává škola, která má k demokratičnosti dost daleko? Mám na mysli zejména, že škola neumožňuje dětem vybrat si cokoliv podstatnějšího a nést za svou volbu odpovědnost, že neumožňuje skutečnou, podstatnou spoluúčast na správě školy ani rodičům natož pak žákům. Zlepšení prestiže učitelů nedosáhneme jen lepším finančním ohodnocením jejich práce, ale zejména tím, že se dostanou z pozice pouhých vykonavatelů jediné státní představy o vzdělání do pozice svobodných nemanipulovaných lidí zodpovědných za své žáky (nikoli jen zodpovědných za "odučení" předepsaných osnov, byť nyní o něco lepších).

Jsme tak bohatá země, že si můžeme dovolit hazardovat s "lidským potenciálem"? Protože co jiného je celý systém základní školy, postavený na předem dané normě ignorující fakt, že každé dítě se učí jiným způsobem a jiným tempem. Předpotopní klasifikační systém pak vede k tomu, že děti se nedostanou na povolání, které by je bavilo a které by tedy s největší pravděpodobností vykonávaly i dobře - to jsou přece obrovské ztráty! Žádné přijímací zkoušky nezaručí, že přijatí studenti jsou opravdu lepší než ti, co přijati nebyli. …

Jsme tak stabilní společnost, že si můžeme dovolit deformovat dost velký počet dětí přechodnou či trvalou neúspěšností? Ta neúspěšnost plyne většinou nikoli z toho, že dítě je neschopné, ale že je jiné, než vyžaduje škola. Ač si to málo rodičů a učitelů asi připouští, neúspěšnost poškozuje vývoj osobnosti mladého člověka, vede ke ztrátě motivace dále se vzdělávat, k pasivním životním postojům nebo i k zařazení se do asociálních skupin, kde se konečně dočká školou nebo i rodinou odpírané úspěšnosti.

Pokud bychom i připustili, že máme tak dobré školství, pak je to stav včerejška a dneška. Vůbec se však nehovořilo o zamýšleném vývoji. Ten by měl být neustále diskutován ve všech masmédiích, pokud to ovšem s prosperitou naší země myslíme vážně. Poplácávat se vzájemně po rameni, jakéže to máme dobré školství, není dobrá školská politika. Praxe nám brzo ukáže, že bez opravdu kvalitního školství, kde si každý najde vzdělávání podle svých schopností a potřeb, aby pak kvalifikovaně přispěl společnosti jako pracovník i jako občan, to prostě nepůjde!


Za oněch 26 let se přece jen něco ve školství změnilo

Byla napsána Bílá kniha, byl vypracován Rámcový vzdělávací program obsahující stále spoustu zbytečného učiva, jak se o tom přesvědčili rodiče za korona krize. Školy sice dostaly legislativně dost velkou autonomii, ale aby ta autonomie nebyla tak veliká, zavedlo se testování, jednotné přijímačky, státní maturity. To jsou nesmírně mocné (a mocenské) nástroje. Pod takovými tlaky se těžko opouští známkovací systém, který plní především funkci vnější motivace, tedy cukru a biče. I když zákon připouští slovní hodnocení.

Oficiálně se nikdy nezpochybnil onen nedemokratický princip, že děti nemají co do svého vzdělávání mluvit. Nikdy se nezpochybnil základní princip tereziánské školy, že se ve stejný čas musí děti učit totéž, stejným způsobem, bez ohledu na to, zda jim to dává smysl, zda k tomu mají předpoklady nebo ne. Závazné kurikulum je něco tak posvátného, že by byla svatokrádež začít o jeho závaznosti pro všechny vůbec pochybovat. Vždyť by se nám to školství úplně rozpadlo! Všichni víme, že Země je placatá. Jen žádné jiné názory.

Stále plně platí slova z toho starého článku, jak si neuvědomujeme, co neúspěšnost dělá s dětskou psychikou (jedním z důsledků je i cynické prohlášení nejednoho dospělého, že když to přežil on, tak to ta děcka přece taky musejí přežít).

Ani od připravované Strategie 2030+ nelze nic moc očekávat. Stále totiž nesáhla do podstaty problémů. Opět jen vylepšování špatného systému.

Ještě jsem ten článek nevyhodila. Třeba se někomu za dvacet – třicet let hodí.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy