Předseda senátu Jaroslav Kubera možná už lituje svých blábolů o osahávání sedmnáctiletých žen. V rozhovoru s Danielou Drtinovou na DVTV je totiž musel uvádět na pravou míru.

Ženy údajně miluje, násilí jej děsí, sám je ženat padesát let. Manželce jeho vtípky nevadí, ona je „boží“. Asi ano, bude to buď anděl bez nervů, nebo se paní Kuberová doposud nedovtípila souvislostí mezi veřejným vtipkování o sexuálním obtěžování a skutečností, že tento druh násilí zažila každá třetí žena. Jako manželka milovníka sexistických narážek musí počítat i s takovou interpretací.

Až skončí rozhovor, ukáže prý Kubera Daniele Drtinové, jak jemné má ruce – není v tom prý sex, nýbrž láska. Polichocené chichichi nenásledovalo – asi si neuvědomil rozdíl mezi Danielou (Drtinovou) a Danielou (Kovářovou); ta druhá se netají tím, že ji „obtěžování“ těší. Ostatně vsadím boty, že pan Kubera paní Drtinové mimo kamery nic neukazoval.

Něco prohlašovat a muset to dementovat je, mírně řečeno, neprozíravé. (Silnější verze praví „Kdo dementuje, je dement“.) A zpozdilé. Jednou vyřčené nevezmete zpátky, kdybyste se rozkrájeli. A to má pan Kubera proklatě hodně štěstí, že žije v zemi, kde určitá část společnosti – právě ta, v níž se pohybuje manželský pár Kuberových – nedohlédne souvislostí mezi veřejným projevováním neúcty k ženám a promořeností vztahů sexuálním násilím.

Tyrolský šéf sociálních demokratů Georg Dornauer si pustil ústa jen na poloviční špacír, a už bylo zle. O kolegyni Gabriele Fischer, která sledovala přenos partajní schůze na videu z postele s angínou prohlásil, že „by si ji nechtěl představit v horizontální poloze“. Ještě během schůze musel Dornauer vysvětlovat – podobně jako náš Jaroslav Kubera paní Drtinové, že horizontální polohou myslel jen tu angínu! Závěr učinila šéfka strany Pamela Rendi-Wagner: vyjádření pana Dornauera mladšího je neakceptovatelné. Není únosné, aby byl spolkovým místopředsedou strany. S členstvím v prezídiu strany se může rozloučit. Rovněž podle poslankyně Spolkové Rady a členky Evropského parlamentu Gabriely Heinisch-Hosek je Dornauerovo chování „nepřípustné a sexistické“.

Kdo nerozumí mému humoru, toho je mi líto, přešel by na tom místě do útoku Jaroslav Kubera. Inu, poslyšte, pane Kubero: humor nevzniká ve vzduchoprázdnu, nýbrž odráží a legitimizuje, nebo naopak staví do kritického světla vztahy a hierarchie. Sexistické bláboly účinkují jako jeden z nástrojů diskriminace žen, a je lhostejno, zda jste to tak zamýšlel, nebo tvrdíte, že šlo o nadsázku.

Právnička a profesorka oxfordské univerzity Barbara Havelková uvádí v manuálu Jak na sexistickou reklamu (2013) srovnání sexismů s „nadsázkou“ rasistickou: „…nabízely-li by například plynárny dodávky plynu pod heslem ‚Konečné řešení plynové otázky‘, přišlo by nám to jistě jako nevkusné, ale též morálně a právně problematické vyjádření antisemitismu narážkou na holokaust. Rasismus a sexismus není humorem […] ani zmírněn, ani odstraněn. Právě naopak. Jedná se o způsob, jak stereotyp zopakovat a posílit. Způsob, který je obzvláště zákeřný právě proto, že je jakoby nevážně míněný, a tudíž zdánlivě neškodný“.

Pan Dornauer si bude muset dávat pozor na ústa. A i v Česku se blýská na lepší časy.